Hlavní práce3119_xbarp23.pdf, 873.9 kB Stáhnout

(1)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů

Obor: Mezinárodní obchod

eGovernment a jeho d ů sledky pro obyvatele i podniky

bakalá ř ská práce

Autor: Petra Baranová

Vedoucí práce: Ing. Jiří Sedláček, Ph.D.

(2)

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma eGovernment a jeho důsledky pro obyvatele i firmy vypracovala samostatně. Použité zdroje uvádím v přiloženém

seznamu literatury.

V Praze dne 17. května 2006 Podpis:

(3)

Pod ě kování

Chtěla bych poděkovat Ing. Jiřímu Sedláčkovi, Ph.D. za náměty, připomínky a odborné vedení, které mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce.

(4)

Obsah

Úvod... 6

1 Evropa a její veřejná správa... 8

2 Elektronický government – eGovernment... 9

2.1 Role eGovernmentu... 9

2.2 eGovernment a související pojmy ... 10

2.2.1 Government to Government (G2G)... 10

2.2.2 Government to Consumer/Citizen (G2C) ... 10

2.2.3 Government to Business (G2B)... 11

2.2.4 eProcurement... 12

2.2.5 eOrganization ... 12

2.2.6 eAssistance ... 12

2.2.7 eAdministration ... 12

2.2.8 eDemocracy... 13

3 Využívání informačních a komunikačních technologií ... 14

3.1 Závěrečná zpráva o pokroku eEurope+ (2001–2003) ... 15

3.1.1 Využívání ICT podle Závěrečné zprávy o pokroku eEurope+ (2001–2003)... 15

4 On-line služby eGovernmentu pro podniky a občany... 19

4.1 Stupněčlenění on-line služeb eGovernmentu... 19

4.2 Jednotlivé on-line služby eGovernmentu pro podniky a občany ... 21

4.2.1 Základní služby pro podniky... 21

4.2.2 Základní služby pro občany ... 23

5 Hodnocení pokroku v zemích střední Evropy v oblasti eGovernmentu podle studie The Economist Intelligence ... 28

5.1 Studie eGovernmentu ve střední Evropě... 28

5.1.1 Propojenost a technologická infrastruktura... 28

5.1.2 Budování důvěry... 29

5.1.3 Vzdělání ... 29

5.1.4 Vize a realita... 31

5.1.5 Podpora ze strany Evropské unie... 32

5.1.6 Elektronická podpora zprostředkovatelských a dodavatelských procesů... 32

5.1.7 Elektronická demokracie... 34

5.2 Závěrečné hodnocení... 35

(5)

6 Elektronický government v České republice... 37

6.1 Státní informační a komunikační politika e-Česko 2006 ... 37

6.2 Portál veřejné správy ... 38

6.2.1 Dostupné elektronické služby na Portálu veřejné správy ... 39

6.2.2 Návštěvnost Portálu veřejné správy... 40

6.3 Elektronické podání dokumentů... 41

6.3.1 Přehled o registračním procesu pro aplikaci Elektronická podání ... 41

6.3.2 Elektronický podpis ... 42

6.3.3 Kvalifikovaný certifikát ... 43

6.3.4 Jak elektronický podpis a kvalifikovaný certifikát pro komunikaci s úřady státní správy získat a použít ... 44

6.4 Shrnutí... 44

Závěr ... 46

Seznam použité literatury... 48

Seznam zkratek... 50

Seznam schémat, grafů a tabulek... 50

(6)

Úvod

Současná společnost 21. století je nazývána společností znalostní a informační.

Prudký rozvoj informačních technologií jako je například internet a s tím spojených služeb je tématem, kterému je dnes věnována značná pozornost. Tyto technologie totiž umožňují přenos žádaných dat a informací a slouží jako rychlejší prostředek komunikace. A právě aktuálnost tohoto tématu byla hlavním důvodem, proč jsem si zvolila bakalářskou práci o eGovernmentu a jeho důsledcích pro obyvatele i firmy.

Jako hlavní cíle své práce jsem definovala následující:

• Co je to eGovernment a jakou může sehrát úlohu ve fungování nově pojaté veřejné správy.

• Jaké jsou základní on-line služby eGovernmentu, dostupné pro firmy a občany v ČR, a jaký je způsob a rozsah jejich používání.

• Jak obstojí český eGovernment v porovnání s ostatními novými členskými a kandidátskými zeměmi EU.

V souladu s těmito cíli jsem rozdělila práci na šest částí. V úvodní kapitole jsem stručně zhodnotila úlohu veřejné správy v Evropě. Následně jsem se zabývala samotným pojmem „elektronický government“ a termíny, které s ním blíže souvisejí. Ve třetí kapitole jsem soustředila svou pozornost na využívání informačních a komunikačních technologií, které shrnuje Závěrečná zpráva o pokroku eEurope+ (2001–2003). Pro názornost výsledků jsem připojila několik grafů. V další části jsem blíže popisovala on-line služby, které jsou dostupné pro firmy a občany v České republice a rozsah jejich používání. V páté kapitole jsem se zaměřila na studii provedenou The Economistem, která hodnotí pokrok zemí střední Evropy v oblasti eGovernmentu. Neopomněla jsem zde zmínit také výsledky výzkumu Ministerstva informatiky ČR o informační a počítačové gramotnosti našich občanů. Část této kapitoly jsem také věnovala obchodování přes elektronické tržiště. Hlavním tématem poslední kapitoly je český eGovernment. Přiblížila jsem zde zejména program Státní informační a komunikační politiky e-Česko 2006, Portál veřejné správy a návod na elektronickou komunikaci s úřady veřejné správy.

V závěru práce jsem zhodnotila vytyčené cíle a shrnula úlohy a funkci elektronického governmentu a výzvy pro jeho modernizaci do budoucna.

Při vypracování bakalářské práce jsem pro získávání informací používala odborné publikace a internetové zdroje v českém, německém i anglickém jazyce. Při překladu

(7)

odborných termínů jsem narazila na problém českého ekvivalentu a v textu se mohou objevit odlišnosti oproti originálnímu nebo jinému upravenému zdroji.

(8)

1 Evropa a její ve ř ejná správa

V modelu Evropy, který je silně sociálně a hospodářsky orientovaný, sehrává velmi důležitou úlohu veřejný sektor. Politika evropských zemí silně podporuje vysokou úroveň blahobytu pro občany zajišťováním socioekonomické soudržnosti a podporou fungování konkurenčního tržního prostředí. Veřejný sektor je zapojen do řady aktivit počínaje školstvím, přes zdravotnictví a sociální zabezpečení, až k ochraně spotřebitelů či zlepšování stavu životního prostředí. Nutnost fungování veřejného sektoru je v takto orientované společnosti žádoucí. V současné doběčelí veřejný sektor v evropských zemích náročným hospodářským a sociálním podmínkám, změnám v institucích a vlivům nových technologií.

Elektronické komunikace jsou základním a důležitým předpokladem pro růst ekonomiky a pro vytváření podmínek, za nichž se formuje informační společnost.

Předpokladem pro vytvoření globální informační společnosti je prudký rozvoj elektronických komunikací v Evropě i ve světě. Elektronické komunikace propojují telekomunikační, mediální a informační technologie.

Propojování a splývání těchto sektorů a jejich využití se stalo cílem, který si stanovila Evropská unie na summitu v Lisabonu v roce 2000. Jejich naplnění si Evropská unie naplánovala na rok 2010. Tento program má podpořit rozvoj moderních služeb veřejnosti a dynamické prostředí pro elektronický obchod s cílem podpořit konkurenceschopnost ekonomiky, která by napomohla trvale udržitelnému rozvoji a hlubší sociální soudržnosti evropských států. S politikou ekonomického růstu souvisí také vytyčený cíl dosáhnout vyšší produktivity a zaměstnanosti. Nezbytné je také poskytnout občanům přístup k potřebným informacím a službám, aby mohli v takovéto informační společnosti pracovat a žít.

(9)

2 Elektronický government – eGovernment

„eGovernment představuje využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě spolu s organizačními změnami a novými dovednostmi za účelem zlepšení veřejných služeb a demokratických procesů a posílení podpory veřejných politik.

eGovernment je nástrojem umožňujícím provádění lepší, rychlejší a efektivnější správy. Zlepšuje tvorbu a provádění veřejných politik a napomáhá veřejnému sektoru vyrovnat se s protichůdnými požadavky na poskytování více služeb v lepší kvalitě s méně zdroji.“¹

Zavádění moderních informačních a komunikačních technologií a systémů vyžaduje změnu způsobu výkonu veřejné správy, který vede ke zvýšení komfortu vztahu mezi občanem a státem. Cílem zavedení elektronické komunikace je vytvořit otevřenou a transparentní veřejnou správu, nabídnout lepší veřejné služby, zvýšit výkonnost veřejné správy a umožnit občanům a podnikatelským subjektům jednodušeji a rychleji komunikovat s úřady všech úrovní, státní správy i samosprávy, neboť výměna informací a dat jsou díky eGovernmentu dostupné 24 hodin denně 7 dní v týdnu z jakéhokoli místa.

2.1 Role eGovernmentu

Stát by oblasti eGovernmentu měl hrát roli především ve třech oblastech. Měl by:

• vytvořit kvalitní legislativní prostředí podporující konkurenci

• podpořit rozšíření internetu do školství a zajistit jeho přístup na některých veřejných místech, jako jsou knihovny

• sám by se měl stát příkladným uživatelem tohoto média a využít jej k co nejefektivnější komunikaci veřejné správy s občany i podnikatelskou sférou.²

1 Definice z dokumentu Role e-governmentu v budoucnosti Evropy, http://www.micr.cz/files/381/egov_communication_2003_0567cz.pdf, str. 6

2 Zdroj: Internet: Podnikatelská příležitost, nebo hrozba?/Vrabec, Winter; ISBN 80-7261-026-0, str. 74

(10)

2.2 eGovernment a související pojmy

eGovernment zahrnuje širokou škálu funkcí a služeb, které probíhají jak uvnitř veřejného sektoru, tak i navenek vůči občanům či podnikatelským subjektům. Procesy probíhají i opačným směrem. Pojmy, které eGovernment zahrnuje, jsou následující:

2.2.1 Government to Government (G2G)

Komunikace v rámci veřejného sektoru mezi úřady státní správy je označována jako G2G. Tyto vztahy mezi úřady navzájem jsou založeny, stejně jako následující pojmy, na používání informačních a komunikačních technologií.

2.2.2 Government to Consumer/Citizen (G2C)

Pro komunikaci veřejné správy s občany se používá anglického termínu Government to Consumer/Citizen, dále jen G2C. Jak už z názvu vyplývá, G2C zahrnuje široký okruh vztahů mezi vládou a občanem/zákazníkem.

Pojem občan/zákazník pochází ze soukromého sektoru. V oblasti eGovernmentu občan/zákazník představuje jednotlivou osobu jako spotřebitele služeb poskytovaných vládou. Pozici občana vůči státu můžeme chápat jako:

• Občan jako subjekt státu (student, pacient, příjemce sociální péče atd.)

• Občan jako klasický klient státu, resp. spotřebitel a příjemce veřejných statků a služeb

Naopak občan má vůči státu následující pozice:

• Občan nesoucí práva a povinnosti vůči státu jako svrchované moci (např. eVoting³, eElection⁴)

• Občan jako rovnocenný smluvní partner (např. eCommerce⁵)

3 eVoting znamená možnost využít politická práva za pomoci ICT, např. počítače, mobilního telefonu. Také jsou zahrnuty hlasovací lístky, podepisování petic a referend či různých názorových anket.

4 eElection spadá pod eVoting. Znamená volby, ve kterých voliči v zemi volí vládu či jiný útvar pomocí ICT Zdroj: Berner Fachhochschule – eGovernment Glossary: http://glossar.iwv.ch/

5 eCommerce představuje součást elektronického podnikání (eBusiness). Obsahuje inzerci a speciální nabídky zboží, elektronické katalogy nabízeného zboží, poskytování odpovědí na dotazy zákazníka a řešení jeho problémů cestou elektronické pošty, výběr a uložení zboží podle nabídky do virtuálního nákupního košíku či platby elektronickou cestou pomocí například kreditních karet.

Zdroj: Elektronické podnikání – e-Business: http://www.kip.zcu.cz/kursy/pri/index.htm#6

(11)

• Občan podřízený státní moci

Příkladem G2C vztahu může být elektronický styk občana s finančním úřadem při elektronickém podání daňového přiznání.

2.2.3 Government to Business (G2B)

Pojem G2B v sobě zahrnuje komunikaci státu s podnikatelskými subjekty. Díky pomoci informačních a komunikačních technologií se tyto vztahy, resp. vyřizování transakcí mezi nimi, stávájí jednodušší. Takováto spolupráce vlády a soukromého sektoru spočívá v používání centrálních webových stránek sloužících pro výměnu informací a vzájemného obchodování daleko efektivněji než bez použití webu.

Pod tímto typem komunikace si můžeme představit například elektronické přihlášení firem do veřejné soutěže. Naopak vláda si může objednat zboží či služby od soukromých firem.

eGovernment je komplexní pojem, který také napomáhá zprostředkování dodávek (eProcurement), zajišťování vnitřní organizace (eOrganization) a interakci s cílovými skupinami (občany, společnostmi, jinými národními agenturami). Tím máme na mysli řešení elektronických životních situací (eAssistance), elektronického spojení s úřady (eAdministration) a elektronickou politickou spolupráci (eDemocracy).

Následující obrázek tyto pojmy názorně zobrazuje.

Schéma č.1: Pojmy eGovernmentu

Zdroj: Berner Fachhochschule – eGovernment Glossary, http://glossar.iwv.ch/

(12)

2.2.4 eProcurement

eProcurement je elektronická podpora zprostředkovatelských a dodavatelských procesů za pomocí informačních a komunikačních technologií. eProcurement je řešením, které automatizuje celý proces pořízení nákupu – od správy katalogů, vytvoření požadavku, schvalování a generování objednávek, přes elektronickou komunikaci s dodavatelem až po příjem dodávky a její fakturaci. eProcurement tedy monitoruje průběh zásobovací transakce a řídí vztah s dodavateli. Tyto obchody probíhají na elektronických tržištích.

Výhodou eProcurementu je modernizace a zlepšení efektivity řízení vztahů mezi dodavateli a státem, snížení nákladů na transakce a efektivnější řízení celého logistického řetězce⁶.

2.2.5 eOrganization

eOrganization je elektronická podpora interní komunikace mezi zaměstnanci pomocí informačních a komunikačních technologií. Cílem je poskytovat data zaměstnancům ve správný čas v příslušné podobě prostřednictvím vhodného informačního systému.

2.2.6 eAssistance

eAssistance znamená zprostředkování informace veřejnosti k běžným životním situacím za použití informačních a komunikačních technologií. Tato služba přináší občanům například informace o nabídce volných pracovních míst prostřednictvím internetu či poskytuje různé všeobecné informace jako adresy veřejných institucí či informace pro turisty a další⁷.

2.2.7 eAdministration

eAdministration je využívání informačních a komunikačních technologií k podpoře přenosu informací z vnějšku orgánům veřejné moci a naopak. Příkladem může být elektronické daňové přiznání (eTaxes) či elektronické sčítání lidu (eCensus).

6 Elektronické podnikání – e-Business: http://www.kip.zcu.cz/kursy/pri/index.htm#6

7 Gisler, M. – Electronic Government – mehr als eine Website, http://www.nsl.ethz.ch/index.php/en/content/download/364/2307/file/

(13)

2.2.8 eDemocracy

eDemocracy se týká procesů a struktur, které zahrnují všechny formy elektronické komunikace mezi vládou/státem a občany. Cílem eDemocracy je použití informačních a komunikačních technologií tak, aby došlo ke zlepšení procesu při utváření veřejného názoru. eDemocracy se používá například k využití elektronického diskusního fóra, k elektronickému hlasování či volbám – eVoting a eElection.

(14)

3 Využívání informa č ních a komunika č ních technologií

Základním předpokladem umožňujícím fungování informační společnosti, a s tím související využívání eGovernmentu a jeho služeb, je nezbytný přístup k informačním a komunikačním technologiím. Informační a komunikační technologie (ICT) by se daly označit v současné době jako fenomén 21. století. Jejich vývoj je velmi dynamický a jejich využívání hraje důležitou a v dnešní společnosti nezastupitelnou roli. ICT jsou klíčem k modernizaci služeb eGovernmentu.

V březnu 2000 si Evropská unie na Lisabonském summitu vytyčila nový strategický cíl pro příští desetiletí – „stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností“⁸. Podpora budování informační společnosti je přitom chápána jako jeden ze stěžejních kroků pro dosažení těchto cílů. K jejich dosažení a k vytvoření znalostní společnosti byl vypracován komplexní akční plán eEurope, který předpokládá vytvoření podmínek pro rozvoj elektronického obchodování a internetu.

Akční plán eEurope 2005 byl představen na zasedání Evropské rady v Seville v červnu 2002 a byl podpořen usnesením Rady ministrů z ledna 2003. Navazuje na akční plán eEurope 2002. Je zaměřen na podporu rozvoje moderních on-line veřejných služeb (eGovernment, eVzdělání, eZdravotnictví) a na podporu dynamického prostředí pro rozvoj elektronického obchodu. Dalším cílem je zajistit dostatečnou dostupnost širokopásmového přístupu s konkurenceschopnými cenami a v neposlední řadě vytvořit bezpečnou informační strukturu⁹.

V roce 2001 se Česká republika připojila k akčnímu plánu eEurope+ 2003, společnému závazku kandidátských států EU v oblasti rozvoje informační společnosti, který vznikl jako reakce na akční plán členských států EU eEurope 2002. Program eEurope+ 2003 byl ukončen na Evropské ministerské konferenci o informační společnosti konané v únoru 2004 v Budapešti. Smyslem konference bylo zhodnotit pokrok v rozvoji informační společnosti v přistupujících a kandidátských státech a porovnat jej na základě předem stanovených kritérií se stavem v EU. U příležitosti konference byla zveřejněna Závěrečná zpráva o pokroku eEurope+ (2001–2003)¹⁰ a Závěry ministrů¹¹. Závěrečná

8 Evropská integrace – Evropská Unie: E. Cihelková, J. Jakš a kol., str. 175, ISBN 80-245-0854-0

9 Akční plán eEurope 2005, http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=1417

10 Dokument ke stažení na http://www.earchiv.cz/down/eeurope/eEurope_plus_Final_Progress_Report.pdf

11 Dokument ke stažení na http://www.micr.cz/files/368/EMCIS-zavery_ministru.pdf

(15)

zpráva o pokroku (Final Progress Report) ukazuje viditelný pokrok, který zaznamenaly přistupující a kandidátské země EU na cestě k informační společnosti.

3.1 Záv ě re č ná zpráva o pokroku eEurope+ (2001–2003)

Závěrečná zpráva o pokroku eEurope+ (2001–2003) se zaměřuje na pokrok v rozvoji informační společnost v České republice, Estonsku, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Maltě, Polsku, Slovensku, Slovinsku, Rumunsku, Bulharsku a Turecku. Tyto země se v iniciativě eEurope+ 2003 zavázaly k zavádění informační společnosti a k jejímu rychlému rozvoji prostřednictvím společných evropských politik.

Rozvoj informační společnosti se stal tedy prioritou politických programů v mnoha zemích. Projekt byl financován jednak převážně vládami, dále ze státních rozpočtů přistupujících a kandidátských zemí prostřednictvím zvláštních programů a jednak fondem Phare¹².

Akční plán eEurope+ 2003 provedl v příslušných zemích tři primární průzkumy (domácnosti, podniky a zdravotnictví) a tři sekundární průzkumy (telekomunikační operátoři, poskytovatelé informačních služeb a ministerstva).

Následující část práce přináší některé zjištěné statistiky o využívání ICT a výsledky jsou též znázorněny graficky.

3.1.1 Využívání ICT podle Závěrečné zprávy o pokroku eEurope+ (2001–2003)

Počet uživatelů internetu – vývoj

Podle statistik Mezinárodní telekomunikační unie ITU¹³ od roku 2001 do roku 2003 počet uživatelů internetu ve všech nových zemích EU a Rumunska, Bulharska a Turecka vzrostl v průměru téměř o 60 % z 8,6 uživatele na 13,9 uživatele na 100 obyvatel, zatímco v EU činil průměrný růst pouze 29 %. Ne všechny země však zaznamenaly stejnou míru růstu. Vcelku se ovšem odhaduje, že průměrný ukazatel počtu uživatelů internetu na 100 obyvatel je výrazně nižší než v EU.

12 Program Phare je jedním ze tří programů financovaných Evropskou unií, které měl pomoci přistupujícím zemím střední a východní Evropy v jejich přípravě na vstup do EU.

13 ITU (International Telecommunication Union) je zkratkou pro Mezinárodní telekomunikační unii. ITU byla založena na principu kooperace mezi vládami a soukromým sektorem. Zabývá se utvářením a regulací telekomunikační politiky, je provozovatelem sítí, vyvíjí příslušný software i hardware apod.

(16)

Níže uvedený graf opírající se o údaje ITU je reprezentativní pro celou populaci (tj.

Pro věkovou skupinu 1–74 let). Z grafu je patrné, že v roce 2003 přesahoval ve Slovinku počet uživatelů internetu celkový průměr zemí EU 15. V zemích jako je Kypr, Estonsko, Malta či Česká republika se počet uživatelů v roce 2003 pohyboval kolem 35 % populace.

Graf č. 1: Počet uživatelů internetu – vývoj

Zdroj: Závěrečná zpráva o pokroku eEurope+ (2001–2003),

http://www.earchiv.cz/down/eeurope/eEurope_plus_Final_Progress_Report.pdf

Počet bezpečných internetových serverů

Stále více každodenních činností je spjato s využitím nějaké formy sítí elektronických komunikací. Důležitým tématem se proto stává bezpečnost internetu. Pro využití potenciálu informační společnosti je nutné, aby veřejnost získala důvěru ve využívání komunikačních sítí k transakcím či výměně citlivých informací. Toto je předpokladem k tomu, aby se rozvíjelo elektronické obchodování a zároveň došlo k rozšíření služeb eGovernmentu, elektronického zdravotnictví či vzdělávání.

Pro údaje vyplývající z grafu byly relevantní jen ty servery, které jsou v doméně konkrétní země, takže například servery „.com“ či „.org“ nejsou zahrnuty. Průzkum eEurope+ 2003 vymezil bezpečnostní problém informačních a komunikačních technologií jako 1) počítačový virus, který vede ke ztrátě informací nebo času, 2) podvodnou platbu za

(17)

použití kreditní nebo debetní karty nebo 3) zneužití osobních informací zasílaných po internetu.

Graf č. 2: Počet bezpečných internetových serverů na milión obyvatel

Počet pravidelných uživatelů internetu

Z dalšího grafu průzkumu eEurope+ 2003 vyplývá, že v České republice, Estonsku a Slovinsku je počet pravidelných uživatelů internetu vyšší než je to v ostatních zmíněných zemích. Tento jev může být způsoben jednak příznivějším ekonomickým vývojem a také relativně nižší cenou osobního počítače či přístupu k internetu.

(18)

Graf č. 3: Procento pravidelných uživatelů internetu

Tento graf ukazuje procento pravidelných uživatelů, nepravidelných uživatelů a respondentů, kteří internet nevyužívají vůbec (ve věku od 16 do 74 let).

Vysvětlivky ke grafu:

% respondentů, kteří internet nevyužívají nebo ho naposledy využili před více než 12 měsíci

% respondentů, kteří internet naposledy využili před více než 3 měsíci

% respondentů, kteří internet využili v posledních 3 měsících

(19)

4 On-line služby eGovernmentu pro podniky a ob č any

Podle zprávy o pokroku eEurope+ 2003 nebylo v roce 2001 k dispozici nebo bylo stále ve fázi plánování o něco více než 80 % on-line služeb orgánů veřejné správy pro občany ze zemí vyjmenovaných v Akčním plánu eEurope+ 2005. K červnu 2003 se tento poměr snížil na 34 %. Počet služeb, kde se informace umísťují on-line, se zvýšil z 2 % na 24 % a počet služeb poskytujících jednosměrnou interakci, tzv. poskytnutí formuláře on-line ke stažení, se téměř zdvojnásobil. Také došlo k výraznému nárůstu v zavádění služeb poskytujících obousměrnou interakci (poskytnutí formuláře k on-line vyplnění) nebo plné transakce on-line. Zatímco v roce 2001 bylo v této kategorii dostupné pouze 1 % služeb, začátkem roku 2004 se tento poměr pohyboval kolem 20 %.

4.1 Stupn ě č len ě ní on-line služeb eGovernmentu

Poskytování on-line služeb eGovernmentu veřejnosti a podnikům se obecněčlení do čtyř stupňů¹⁴:

1. stupeň: informace o určité službě poskytnuta on-line – na webové stránce je přístupná informace o způsobu řešení daného problému (dané životní situace). Občan se dozví, kde má svůj problém řešit a co k tomu potřebuje.

2. stupeň: poskytnutí administrativního formuláře ke stažení (jednostranná interakce) – na webové stránce jsou připraveny formuláře ke stažení. Občan/firma si stáhne formulář z webové stránky úřadu, vyplní jej ručně nebo na počítači, ručně podepíše a doručí na úřad.

3. stupeň: poskytnutí administrativního formuláře k on-line vyplnění (oboustranná interakce) – občan/firma vyplní formulář přímo na webové stránce úřadu. Správnost vyplnění formuláře je kontrolována počítačem. Poté jej občan/firma vytiskne, ručně podepíše a doručí na úřad, nebo pošle vyplněný formulář přímo z webové stránky. Úřad však nezpracuje žádost/nedoručí službu bez toho, aby občan/firma úřad nenavštívil.

14 http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/33004F4926/$File/960805m.pdf

(20)

4. stupeň: úplné elektronické podání (kompletní zpracování objednávky, doručení služby) – občan/firma formulář on-line způsobem vyplní a on-line způsobem zašle přímo z webové stránky úřadu. Úřad žádost zpracuje a doručí službu bez toho, aby občan/firma úřad navštívil.

Podle národních priorit a rozvojových kapacit jednotlivých států, které se staly novými členy Evropské unie, se zavádění on-line služeb eGovernmentu rozvíjí odlišným tempem. To znamená, že některý stát může mít lépe rozvinutý systém on-line podávání přiznání k dani z přijmu, jiný zase on-line vyřizování v oblasti sociální péče.

Nadále je třeba zvyšovat počet oboustranných transakcí a úplného vyřizování objednávky on-line. Příkladem plnohodnotné oboustranné transakce je v České republice vyřizování přídavků na děti, daně z příjmu právnických osob či fyzických osob, atd.

Podrobnější informace jsou uvedeny níže.

Graf č. 4: Procento orgánů veřejné správy* nabízejících on-line služby na webových stránkách, podle stupně interakce nabízených služeb a právní formy organizace, údaje k 31. 12. 2004

93,1%

43,1%

15,1%

11,9%

100,0%

23,1%

5,4% 5,1%

100,0%

23,1%

27,0%

89,9%

0,0%

20,0%

40,0%

60,0%

80,0%

100,0%

poskytování informací k životním situacím

oranizační složky státu

kraje obce s počtem obyvatel 500 a více

administrativní formulář ke stažení

vyplňování formulářů on-line

způsobem

úplné elektronické podání

* z orgánů veřejné správy s vlastní webovou stránkou

Zdroj: Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě za rok 2004, ČSÚ; http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/33004FA33A/$File/960805t1.pdf

(21)

4.2 Jednotlivé on-line služby eGovernmentu pro podniky a ob č any

Následující přehled obsahuje 8 základních on-line služeb pro podniky a 12 služeb pro občany České republiky. Všech 20 služeb je zároveň k dispozici pro občany i podniky Evropské unie od března 2001. V České republice byly schváleny vládou ČR v únoru 2004. Následující údaje byly aktualizovány v listopadu 2005.

4.2.1 Základní služby pro podniky¹⁵

• vyřizování sociální agendy (sociální zabezpečení) Odpovědnost: Česká správa sociálního zabezpečení

Webová stránka: http://www.cssz.cz/

Stupeň: 3/4

• daň z příjmu právnických osob

Odpovědnost: Ministerstvo financí, Česká daňová správa Webová stránka: http://cds.mfcr.cz/

Stupeň: 4/4

• přiznání k DPH

Stupeň: 4/4

• registrace nové společnosti

Odpovědnost: Ministerstvo průmyslu a obchodu Webová stránka: http://www.businessinfo.cz/

Stupeň: 2/4

• vyplňování statistických výkazů a zasílání dat Odpovědnost: Český statistický úřad

Webová stránka: http://www.czso.cz/

Stupeň: 3/3

15 Údaje z webových stránek: http://europa.eu.int/idabc/en/document/1209/389

(22)

• celní deklarace

Odpovědnost: Ministerstvo financí, Generální ředitelství cel Webová stránka: http://www.cs.mfcr.cz/

Stupeň: 4/4

• žádost o vystavení povolení související s životním prostředím Odpovědnost: Ministerstvo životního prostředí, místní správa

Webová stránka: http://www.env.cz/

Stupeň: 2/4

••

•• veřejné zakázky Odpovědnost: Česká pošta

Webová stránka: http://www.centralni-adresa.cz/

Stupeň: 2 až 3/4

Následující graf zobrazuje výsledky šetření, do jaké míry podniky z nových členských zemí EU a podniky z Rumunska, Bulharska a Turecka, využívaly dvou on-line služeb eGovernmentu – přiznání k dani z příjmu právnických osob a k dani z přidané hodnoty. Tyto transakce mají charakter oboustranné interakce, tedy možnost on-line vyplnění příslušného formuláře.

(23)

Graf č. 5: Procento podniků, které používají internet ke styku s orgány veřejné správy

% dotazovaných podniků

přiznání k dani z příjmu právnických osob přiznání k DPH

Ve státech jako je Estonsko, Malta ale i Slovensko podniky relativně více využívaly elektronických služeb vlády při přiznání k dani z příjmu právnických osob a při dani z přidané hodnoty ve srovnání s uvedenými zeměmi v roce 2003.

4.2.2 Základní služby pro občany¹⁶

••

•• Daň z příjmu fyzických osob

Stupeň: 4/4

16 Údaje z webových stránek: http://europa.eu.int/idabc/en/document/1252/389

(24)

•

•• Služby úřadů práce – hledání zaměstnání

Odpovědnost: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Úřad práce Webová stránka: http://portal.mpsv.cz/sz

Stupeň: 3/3

• Vyřizování sociálních dávek a) Podpora v nezaměstnanosti

Odpovědnost: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Státní sociální podpora Webová stránka: http://portal.mpsv.cz/ssp

Stupeň: 2/4

b) Přídavky na děti

Odpovědnost: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Státní sociální podpora Webová stránka: http://portal.mpsv.cz/ssp

Stupeň: 4/4

c) Zdravotnické výdaje (úhrada) Odpovědnost: zdravotní pojišťovny Webová stránka: údaj není k dispozici

Stupeň: 3 až 4/4 (stupeň závisí na zdravotní pojišťovně)

d) Studentské podpory/půjčky Odpovědnost: údaj není k dispozici Webová stránka: údaj není k dispozici Stupeň: údaj není k dispozici

Pozn.: v České republice neexistuje žádný veřejný systém studentských podpor. Pouze banky poskytují studentům jako určitý typ podpory studentské půjčky.

•

•• Vyřizování osobních dokumentů (pas a řidičský průkaz) a) Pas

Odpovědnost: Ministerstvo vnitra, místní správa Webová stránka: http://www.mvcr.cz/

Stupeň: 1/3

(25)

b) Řidičský průkaz

Odpovědnost: Ministerstvo dopravy, místní správa Webová stránka: http://www.mdcr.cz/

Stupeň: 1/3

•

•• Registrace automobilu

Odpovědnost: Ministerstvo dopravy, místní správa Webová stránka: http://www.mdcr.cz/

Stupeň: 1/4

•

•• Žádost o stavební povolení Odpovědnost: místní správa

Webová stránka: údaj není k dispozici Stupeň: 1/4

••

•• Hlášení na policii (např. v případě krádeže) Odpovědnost: Ministerstvo vnitra, Policie ČR

Webová stránka: http://www.mvcr.cz/policie Stupeň: 1/3

••

•• Dostupnost katalogů a vyhledávacích nástrojů veřejných knihoven Odpovědnost: regionální a místní správa

Webová stránka: údaj není k dispozici Stupeň: 0 až 1/3

Pozn.: jen některé knihovny poskytují informace přes internet

•

•• Žádost o rodný/oddací list

Odpovědnost: Ministerstvo vnitra, místní správa Webová stránka: http://www.mvcr.cz/

Stupeň: 1/3

(26)

•

•• Přihlašování na vyšší školy a university Odpovědnost: místní správa, vysoké školy Webová stránka: údaj není k dispozici Stupeň: 2/4

••

•• Oznámení změny adresy

Odpovědnost: Ministerstvo vnitra, městské úřady Webová stránka: http://www.mvcr.cz/

Stupeň: 1/3

••

•• Služby související se zdravotnictvím (on-line konzultace, on-line objednání na vyšetření)

Odpovědnost: Ministerstvo zdravotnictví, krajské úřady Webová stránka: http://www.mzd.cz/

Stupeň: 1/4

(27)

Následující graf nám ukazuje, do jaké míry jednotlivci z nových členských zemí EU a kandidátských zemích používají internet ke styku s orgány veřejné správy. Údaje jsou k dispozici z roku 2003.

Graf č. 6: Procento jednotlivců, kteří používají internet ke styku s orgány veřejné správy k získávání či odevzdávání úředních formulářů

% respondentů, kteří během posledních 3 měsíců použili internet stáhli si úřední formuláře

odeslali vyplněné formuláře

Z grafu vidíme, že v roce 2003 státy jako Estonsko, Malta, Polsko a Slovinsko měly zjevně nejrozvinutější systémy, které nabízely možnost stažení a odeslání formulářů úřadům veřejné správy prostřednictvím internetu. V České republice 12 % veřejnosti si stáhlo úřední formulář a pouze 6 % odeslalo vyplněný formulář přes internet.

(28)

5 Hodnocení pokroku v zemích st ř ední Evropy v oblasti eGovernmentu podle studie The Economist Intelligence

¹⁷

V řadě zemí se již prokázalo, že efektivní eGovernment přinesl pozitivní výsledky při poskytování veřejných služeb, tzn. zvyšování jejich kvality, snižování čekací doby, zvýšení efektivity vynaložených prostředků, zvyšování produktivity a také transparentnosti.

V srpnu roku 2005 byla vydána v The Economistu¹⁸ studie nazvaná eGovernment ve Střední Evropě (eGovernment in Central Europe). Tato studie řadí Českou republika na druhé místo v kvalitě rozvoje elektronické veřejné správy v rámci nových členských států Evropské Unie.

Studie je založena na kvalitativní i kvantitativní analýze sedmi souborů kritérií:

infrastruktura, podnikatelské a právní prostředí, vzdělání, vládní politika, eDemokracie a rozvoj on-line služeb státu. Česká republika obsadila podle The Economistu první místo v kvalitě on-line služeb pro podnikatele a dosáhla lepšího výsledku než Velká Británie nebo Nizozemsko, první místo v oblasti propojenosti a technologické infrastruktury, druhé místo za Estonskem v oblasti počítačové gramotnosti a v oblasti vládní politiky. On-line služby pro občany řadí Českou republiku v této kategorii na místo páté.

5.1 Studie eGovernmentu ve st ř ední Evrop ě

5.1.1 Propojenost a technologická infrastruktura

Mezi klíčovými předpoklady eGovernmentu byla hodnocena propojenost a technologická infrastruktura. Je zcela zřejmé, že poskytování služeb eGovernmentu ztrácí na významu, pokud je vybavenost informačními a komunikačními technologiemi domácností a pracovišť nedostatečná. Občanovi či podnikům jsou tak znepřístupněny elektronické informace a služby. V tomto případě je nutné posuzovat jednak kvalitu kvantitativních dat, jako je například počet pevných telefonních linek či počet osobních počítačů uživatelů internetu vzhledem k počtu dané populace. Na druhé straně je třeba hodnotit kvalitu a dostupnost vysokorychlostního internetu, jeho

17 Dokument ke stažení na http://www.investinestonia.com/pdf/Central_Europe_egov.pdf

18 http://www.eiu.com/

(29)

spolehlivost či bezpečnost, neboť tyto faktory ovlivňují počet on-line transakcí. Tedy patřičné informační a komunikační technologie jsou nezbytnou podmínkou pro rozvoj elektronických informací a transakcí jakéhokoliv druhu.

V zemích střední Evropy je používání počítačů a internetu stále na nízké úrovni, jakožto je nízká i kvalita pevných sítí, ačkoli bezdrátové systémy se rozvíjejí rychle. Tento fakt se však stává překážkou pokroku eGovernmentu. Pouze ve třech zemích střední Evropy – v České republice, Bulharsku a také částečně ve Slovinsku – připadá na jednotlivé populace více než 40 % pevných telefonních linek.

Vyšší přenosová rychlost díky vysokorychlostnímu internetu je prokazatelně důležitým předpokladem pro oboustranné transakce služeb eGovernmentu. Pouze Malta dosahuje relativně vysoké úrovně v zavádění vysokorychlostního internetu na rozdíl od ostatních nových zemí EU.

V mnoha zemích střední Evropy jsou telefonní operátoři primárním poskytovatelem internetových služeb, což má za následek utlumující účinek na konkurenceschopnost tamějšího prostředí.

Jiným řešením, jak posílit využívání eGovernmentu, je vybudování míst, která by veřejnosti poskytla přístup k internetu. Takovými místy mohou být například knihovny či školy. V Rumunsku například zavedli téměř 4300 „info-kiosků“, které po celé zemi umožňují přístup k informacím a službám eGovernmentu řadě občanům.

5.1.2 Budování důvěry

Pro informační společnost je stejně tak jako fyzická infrastruktura důležité i vytvoření tzv. „důvěryhodné“ infrastruktury. To znamená vytvoření zákonů a postupů, které uzákoňují elektronický podpis či podporují používání elektronických certifikátů. V tomto ohledu jsou země střední Evropy o krok pozadu za starými členy Evropské unie.

Na Slovensku se například právní rámec pro internet rozvíjí velmi pomalu. Naopak v Estonsku či České republice zaznamenala příslušná legislativa rychlý krok vpřed.

5.1.3 Vzdělání

Země střední Evropy se chlubí tím, že jejich populace patří mezi ty nejvzdělanější.

Tento fakt může přispět k rozvíjení dovedností v oblasti používání informačních a komunikačních technologií. Avšak v současné době je úroveň jejich používání v těchto

(30)

regionech stále nízká. Problém tkví zejména v nedostatku přístupu na internet a nedostatku počítačů hlavně ve školách a na pracovištích. Dalším faktem je také to, že často potřebné dovednosti a znalosti uživatelů nedokáží udržet krok s podniknutými iniciativami v informačních a komunikačních technologiích.

V srpnu 2005 si nechalo Ministerstvo informatiky ČR zpracovat od společnosti Stem/Mark a.s. marketingový průzkum o informační a počítačové gramotnosti občanůČR.

Cílem projektu bylo otestovat počítačové dovednosti a schopnosti, s důrazem na vyhledávání a zpracování informací na internetu. Dalším cílem bylo získat zpětnou vazbu na realizované kroky informační politiky a zjistit, jaké jsou bariéry bránící širšímu rozvoji informačních a komunikačních technologií v komunikaci s úřady veřejné správy.

Připojila jsem schéma ze studie, které ukazuje model počítačové gramotnosti mezi obyvateli ČR (18 až 60 let). Tento model zahrnuje znalost pojmů z oblasti výpočetní techniky, ovládání počítače, práci s textovým a tabulkovým editorem, práci s internetem a s grafikou. Podle tohoto modelu tvoří celkový podíl obyvatel v ČR, kteří jsou počítačově gramotní, 24 %. Pojem počítačová gramotnost je podle studie souhrnem několika schopností. A to jednak schopností pracovat s nejčastěji využívaným programovým vybavením a schopností používat internet ke komunikaci a k vyhledávání a zpracování informací.

(31)

Schéma č. 2: Pyramida počítačové gramotnosti v ČR (18 až 60 let)

Zdroj: Výzkum informační a počítačové gramotnosti občanůČR, http://www.micr.cz/statistiky/default.htm

5.1.4 Vize a realita

Všechny země střední Evropy se snaží následovat plán transformace eGovernmentu.

Každá však jinou rychlostí. Důležité je jasné členění cílů a strategie eGovernmentu.

Například Estonsko začalo s podporou politiky eGovernmentu už v letech 1993–1994.

Zdůrazňuje význam jednotné a stálé politické podpory pro tvorbu programu eGovernmentu. Na druhé straně například Slovensko nebo Bulharsko jsou pomalé ve svých „e-vizích“. Podle Tomáše Sobola, profesora na Technické univerzitě v Košicích a zároveň člena poradenské skupiny pro eEurope, je na Slovensku významnou překážkou pokroku eGovernmentu nedostatek vizí a podpory uvnitř vlády. Političtí lídři totiž přikládají větší váhu primárním problémům ekonomiky. Podobně jako Slovensko je na tom v politice eGovernmentu i Kypr.

Současná absolutní hranice počítačové gramotnosti – 66 % (“využívá PC nebo jej umí používat”)

Gramotnost

Textový editor Pojmy z

IT

Tabulkový procesor Ovládání

PC

Grafika

53 % 55 % 43 % 31 %

Internet

40 % 52 %

Celkový podíl počítačové gramotnosti v ČR (průnik všech uvedených oblastí):

27 %

Celkový podíl počítačově gramotnosti v ČR (po zohlednění skutečných schopností uživatelů PC): 24 %

15-17 let………55 % 61+ let…………..2 %

(32)

5.1.5 Podpora ze strany Evropské unie

Tam, kde úsilí vlád jednotlivých zemí slábne, Evropa a nevládní organizace se snaží nové země EU podpořit a poskytnout jim pomoc ve formě tzv. benchmarkingu¹⁹ a školení.

Primární směrnice, která předurčuje cíle v jednotlivých kategoriích veřejných služeb, byla poskytnuta Evropskou komisí. Podrobnější informace a členění přináší pak Akční plán eEurope+. Pomoc při zavádění nových modelů eGovernmnentu je žádoucí, neboť úspěch začlenění těchto modelů do politik nových zemí je také otázkou místních faktorů daných zemí.

Jednou z cest, jak patřičnou pomoc poskytnout, je forma bilaterálních programů, které napomáhají převést vize eGovernmentu do reality. Příkladem takovéto pomoci je vlámská vládní podpora Polsku, která napomáhá vytvořit polský eGovernment

„Masterplan“

5.1.6 Elektronická podpora zprostředkovatelských a dodavatelských procesů

Mezi státy, které v Evropě nejvíce podporují zprostředkovatelské a dodavatelské transakce za pomoci využívání informačních a komunikačních technologií, patří skandinávské země, Velká Británie a Nizozemsko. Jejich státní výdaje na služby tohoto typu překračují 20 % hrubého národního produktu.

V České republice slouží jako podpora elektronického obchodu při zadávání veřejných zakázek elektronické tržiště. Smyslem elektronického tržiště je zprostředkovat obchod mezi stranou nabídky a stranou poptávky. Elektronické tržiště je určeno všem subjektům veřejné správy, které chtějí nakupovat elektronickou informační a komunikační technologii v hodnotě do dvou milionů korun. K tomuto kroku se v roce 2002 přistoupilo především v zájmu efektivního vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie.

Jednotlivá tržiště zveřejňují objednávky, poptávky a aukce vypsané úřady veřejné správy. Firmy, které se chtějí stát dodavatelem této technologie pro veřejnou správu, mohou kontaktovat některého z provozovatelů elektronického tržiště. Na jeho webové stránce provedou bezplatnou registraci a okamžitě budou zařazeni do nabídkové databáze dodavatelů.

19 Benchmarking je procesem neustálého srovnávání a měření s vůdčími organizacemi v oboru kdekoliv na světě, s cílem získat informace, které pomohou přijmout a realizovat aktivity, vedoucí ke zlepšení své vlastní výkonnosti , www.benchmarking.cz

(33)

Mezi přednosti elektronického tržiště patří rychlé vyhledávání nejvýhodnějších nabídek požadovaného zboží či služeb, zajištění rovného přístupu všech potenciálních dodavatelů, možnost kontroly celého procesu a tím i transparentnost nákupu.

Následující tabulka demonstruje, kolik bylo uzavřeno obchodů v rámci elektronického tržiště a k tomu příslušná hodnota transakce. Statistika je vedena od ledna do září roku 2005. Z tabulky je vidět, že obliba uskutečňování obchodů přes elektronické tržiště se stále zvětšuje.

Tabulka č. 1: Obchody prostřednictvím elektronického tržiště

Zdroj: Ministerstvo informatiky ČR,

http://e-trziste.micr.cz/images/dokumenty/e-trziste_20060120.pdf

Licenci Ministerstva informatiky ČR k obchodování na elektronickém tržišti mají tyto tři provozovatelé: B2B Centrum a.s., CenTrade a.s. a AllyGeM. Následující tabulka zobrazuje počty uzavřených obchodů a jejich výši uskutečněné jednotlivými licencovanými společnostmi na elektronickém tržišti.

(34)

Tabulka č. 2: Obchody uskutečněné prostřednictvím elektronického tržiště. Statistiky jsou vykázány za 1. pololetí 2005

Allygem B2B CenTrade

Počet uzavřených obchodů 41 241 179

Leden

Výše obchodu včetně DPH 5 075 751 14 413 250 14 031 421

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Zdroj: Ministerstvo informatiky ČR, http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=2626

Kromě efektivnějšího využití finančních zdrojů vynakládaných na informační a komunikační technologie veřejnou správou napomohlo elektronické tržiště k modernizaci a posílení eCommerce. eCommerce je spojena s elektronickými transakcemi, ve kterých je zboží a služby objednáváno nebo předáváno prostřednictvím počítačové sítě²⁰.

5.1.7 Elektronická demokracie

eGovernment nespočívá jen v doručení veřejných služeb. Internet také povzbuzuje podílení se na státní politice eGovernmentu například díky elektronickému hlasování ve volbách.

Estonsko a následně Turecko vyčnívají z řady ostatních regionů střední Evropy ve zkušenostech s elektronickou demokracií. Obě země ukazují nejen silné úsilí v otevírání

20 State of information society in the Czech Republic (Současnost české informační společnosti) http://www.scac.cz/SIBIS/CR_Information_Society.pdf

(35)

nových komunikačních kanálů veřejnosti, ale také zavádějí procesy, kterými zpětnou vazbou on-line zabezpečují legislativu.

Příkladem elektronické demokracie je elektronické hlasování v Estonsku. Estonsko změnilo svoje volební zákony, čímž umožnilo občanům hlasovat přes internet. Toto hlasování proběhlo v říjnu roku 2005 a prostřednictvím internetu se hlasovalo do místních zastupitelstev. Uvažuje se o rozšíření tohoto způsobu hlasování i na jiné volby.

V zemích střední Evropy se iniciativy elektronické demokracie omezují pouze na úroveň centrální vlády, nejsou zapojeny do služeb místních úřadů.

5.2 Záv ě re č né hodnocení

Tabulka č. 3: Závěrečné hodnocení eGovernmnetu v zemích centrální Evropy podle Economist Intelligence Unit, 2004. Výsledky jsou ze škály 1 až 10.

Zdroj: Economist Intelligence Unit, 2004,

http://www.investinestonia.com/pdf/Central_Europe_egov.pdf

Každá země byla hodnocena v několika kategoriích, které jsou popsány výše.

Jednotlivé kategorie nesou odlišnou váhu důležitosti. První sloupeček hodnocení (Overall score) přináší hodnoty celkového umístění ve studii. Z výzkumu vyplývá, že nejlépe hodnocenou zemí v pokroku rozvoje informačních a komunikačních technologií je Estonsko. Na druhém místě se umístila Česká republika a na třetím Slovinsko.

(36)

Z výsledků je patrné, že Česká republika v rámci zemí střední Evropy vykazuje relativně dobrou vybavenost obyvatelstva informačními a komunikačními technologiemi a že také právní prostředí nestaví bariéry jejich rozšiřování. Naopak oblastí, kde má Česká republika určité rezervy v rámci uvedených zemí, je elektronická demokracie. Co se týká základních on-line služeb eGovernmentu, umístila se Česká republika na prvním místě v poskytování služeb podnikům, zatímco služby pro občany skýtají určité nedostatky.

V rámci Evropské unie však státy střední Evropy nemají vytvořené dostatečné zázemí pro rozvoj a efektivní používání ICT pro účinný eGovernment jako vyspělejší ekonomiky původní EU 15.

(37)

6 Elektronický government v Č eské republice

Cílem zavedení elektronických služeb ve státní sféře je zefektivnění státní správy, zlepšení kvality služeb pro soukromý i podnikatelský sektor a také zvýšení podpory podnikání, což napomáhá ke zlepšení konkurenceschopnosti podniků nejen na domácím trhu, ale i v zahraničí.

Hlavními výhodami elektronické komunikace mezi státní sférou a podnikatelskými či soukromými subjekty je dostupnost služeb čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu a z jakéhokoliv místa, což přináší úsporu času, který by subjekt strávil chozením na příslušný úřad. Hlavním zájmem občanů a firem, jako uživatelů služeb státní správy, je jednoduchost a rychlá dostupnost relevantních informací při elektronickém zprostředkování služeb.

Pro rozvoj elektronické veřejné správy je nutné, aby byly splněny také určité organizační, zákonné a technologické předpoklady. Koordinátorem rozvoje veřejné elektronické správy a eGovernmentu je Ministerstvo informatiky České republiky. Je také ústředním orgánem státní správy pro informační a komunikační technologie, jakož i telekomunikace a poštovní služby.

Zodpovídá za tvorbu návrhů právních předpisů a politiky státu v oblasti elektronických komunikací a za stanovení principů a hlavních zásad regulace trhu elektronických komunikací. K prioritám Ministerstva informatiky patří rovná soutěž na telekomunikačním trhu, rozvoj elektronického obchodu a podpora počítačové gramotnosti v České republice. Z hlediska mezinárodních vztahů je ministerstvo odpovědné za plnění závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii a v mezinárodních organizacích.²¹

6.1 Státní informa č ní a komunika č ní politika e- Č esko 2006

Ministerstvo informatiky vypracovalo plán Státní informační a komunikační politiky e-Česko 2006²², který byl schválen vládou ČR v březnu 2004. Dokument je plánem v oblasti rozvoje informační společnosti do roku 2006. Zmiňuje se nejen o důležitosti

21 http://www.micr.cz/images/dokumenty/Micr_brozura_CZ.pdf

22 http://www.micr.cz/files/275/SIKP_def.pdf

(38)

dostát závazkům vůči Evropské unii, ale také zohlednit specifické potřeby České republiky v oblasti rozvoje informační společnosti.

Prioritními oblastmi Státní informační a komunikační politiky jsou:

• Dostupné a bezpečné komunikační služby

• Informační gramotnost

• Moderní veřejné služby on-line

• Dynamické prostředí pro elektronické podnikání

Aktuální úkoly vlády v této oblasti se soustředí na budování elektronických služeb veřejné správy, pokračování liberalizace sektoru elektronických komunikací, podporu vysokorychlostního přístupu k internetu, pokračování legislativního zakotvení informační společnosti, zvyšování informační gramotnosti občanů a podporu rozvoje elektronického podnikání.

6.2 Portál ve ř ejné správy

Hlavním informačním zdrojem celého systému služeb v rámci e-Governmentu v České republice je Portál veřejné správy (http://www.portal.gov.cz). Jeho pilotní verze byla spuštěna v říjnu 2003 a ostrý provoz byl zahájen v roce 2004. Portál veřejné správy slouží jako jednotná vstupní brána do elektronického úředního světa České republiky pro občany, podniky i instituce, kteří jeho prostřednictvím mohou komunikovat s veřejnou správou. Portál veřejné správy shromažďuje informace o úřadech státní správy a samosprávy a zajišťuje občanům a podnikatelům přístup k aktuálním a potřebným informacím, službám veřejné správy a také k elektronickým transakcím. Cílem projektu spuštění Portálu veřejné správy Ministerstva informatiky je přispět ke zjednodušení administrativy, k usnadnění komunikace a k výměně informací mezi veřejnou správou a občany či podnikateli, k posílení transparentnosti a ke zvyšování důvěry ve veřejnou správu.²³

Stránky Portálu veřejné správy obsahují úplný adresář veřejné správy (kontakty a spojení na orgány státní správy a samosprávy), dále obsahují legislativu českou (vyhledávání v předpisech ze Sbírky zákonů či věstníky krajů) i legislativu Evropské unie.

23 Státní informační a komunikační politika e-Česko 2006, http://www.micr.cz/files/275/SIKP_def.pdf

(39)

Dále poskytuje návody na řešení různých životních situací (návody pro řešení konkrétních úředních agend), elektronická podání pro využívání elektronických služeb poskytovaných veřejnou správou ČR a dále například možnost nahlédnout do katastru nemovitostí či přehledu veřejných zakázek a další.

6.2.1 Dostupné elektronické služby na Portálu veřejné správy

V současné době jsou na Portálu veřejné správy v aplikaci Elektronická podání dostupné následující služby:

a) Služby České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ)

• Evidenční listy důchodového pojištění (ELDP)²⁴

• Přihlášky a odhlášky zaměstnanců k nemocenskému pojištění (P/O)²⁵

• Přehled o příjmech a výdajích OSVČ (PREHLED)²⁶ b) Služby Ministerstva informatiky

• Roční výkaz o poštovních službách PS (MI)1-01 za rok 2005²⁷ c) Služby Ministerstva financí

• Daň z přidané hodnoty

• Daň z příjmů fyzických osob

• Daň z příjmů právnických osob

• Závislá činnost

• Daň silniční

• Daň z nemovitostí

• Oznámení podle §34 zákona č.337/1992 Sb.

• Hlášení platebního zprostředkovatele

• Obecné písemnosti určené pro Finanční úřad

Více informací o službách aplikace Elektronické podání pro daňovou správu najdete na http://adis.mfcr.cz/adis/jepo/info/popis.htm v nabídce EPO/Úvod/Vstupní informace.

d) Služby Generálního ředitelství cel

• Celní správa-Intrastat.

24 více informací na stránkách http://www.cssz.cz/tiskopisy/ELDP_2004/evidencni_listy_2004.asp

25 více informací na stránkách http://www.cssz.cz/nemocenske/prihlasky/default.asp

26 více informací na stránkách http://www.cssz.cz/osvc/prehled/prehled_osvc.asp

27 více informací na stránkách http://www.micr.cz/postovni/rvops.htm

(40)

Více informací naleznete na stránkách: http://www.cs.mfcr.cz odkaz Intrastat. Na této stránce lze najít informace a dokumenty k podávání výkazů pro Intrastat přes Portál veřejné správy.

6.2.2 Návštěvnost Portálu veřejné správy

Podle průzkumů Ministerstva informatiky vykazuje návštěvnost Portálu veřejné správy v roce 2005 poměrně vyrovnaný stav při mírném navýšení oproti roku 2004.

Následující tabulka ukazuje počty podání a kumulativní počty podání od srpna 2004 do ledna 2006.

Z tabulky je vidět, že počet elektronických podání neustále narůstá. Větší výkyvy hodnot můžeme vidět v měsíci dubnu, červenci a srpnu, resp. září. Je to proto, že 31. března je nejzazší možný termín pro podání daně z příjmu právnických a fyzických osob. K 30. červnu je nutné podat daňová přiznání pro auditované společnosti a pro fyzické osoby, kterým daňové přiznání zpracovává daňový poradce. K 31. srpnu je možné podat daňové přiznání společnostmi, které významně spolupracují či obchodují se zahraničním partnerem. O odložení daně však musí dopředu požádat a pokud je jejich žádost schválena, jsou oprávněny podat daňové přiznání až ke konci srpna.

Tabulka č. 4: Návštěvnost Portálu veřejné správy

Zdroj: MI ČR, 2006, http://www.micr.cz/images/dokumenty/E-podani_20060215.pdf

(41)

Podle TOPlistu, který provádí audit návštěvnosti webových stránek, průměrně denně navštíví Portál veřejné správy 8248 občanů.²⁸

6.3 Elektronické podání dokument ů

Elektronicky může uživatel podávat dokumenty několika způsoby:

• Vyplněním elektronického formuláře zveřejněného u jednotlivých druhů e-Podání, který uživatel odešle přes Portál veřejné správy z programu 602XML Filler, který je možno stáhnout na internetových stránkách ČSSZ

• Elektronicky prostřednictvím jiného programu, který s Portálem veřejné správy komunikuje. Výstup z programu, tedy datová věta, musí splňovat kritéria stanovená ČSSZ uvedená u jednotlivých druhů e-Podání

• Na datovém médiu (disketa 3,5“/1,44 MB, CD)

6.3.1 Přehled o registračním procesu pro aplikaci Elektronická podání²⁹ Zaregistrovat se do aplikace Elektronická podání zahrnuje tři kroky:

1. Registrace do aplikace Elektronická podání

Uživatelé, kteří chtějí využívat elektronické služby poskytované veřejnou správou v ČR, se musí zaregistrovat prostřednictvím aplikace Podání, která je součastí Portálu veřejné správy. Před registrací je nutné, aby se uživatel rozhodl, v jaké roli bude vůči veřejné správě vystupovat. Zda jako:

• Občan – využívání služeb veřejné správy pro osobní účely

• Organizace – využívání služeb veřejné správy pro komerční účely (živnostník, zaměstnavatel, atd.) či jako jiný subjekt (nadace, charitativní organizace, atd.)

• Zástupce – využívání služeb veřejné správy jako osoba zplnomocněná zastupovat ve vybraných věcech statutární orgány obchodních společností nebo osoba zplnomocněná zastupovat v dané věci občany a tato osoba má již přidělený identifikátor zástupce, který obdržel od odpovídající instituce

28 Údaj ze 4. května 2006, http://www.toplist.cz/toplist/?search=portal+verejne+spravy&a=s

29 Detailní postup registrace je popsán na webových stránkách Portálu veřejné správy https://bezpecne.podani.gov.cz/asp/about_registration_individ.asp