3 Využívání informa č ních a komunika č ních technologií
Základním předpokladem umožňujícím fungování informační společnosti, a s tím související využívání eGovernmentu a jeho služeb, je nezbytný přístup k informačním a komunikačním technologiím. Informační a komunikační technologie (ICT) by se daly označit v současné době jako fenomén 21. století. Jejich vývoj je velmi dynamický a jejich využívání hraje důležitou a v dnešní společnosti nezastupitelnou roli. ICT jsou klíčem k modernizaci služeb eGovernmentu.
V březnu 2000 si Evropská unie na Lisabonském summitu vytyčila nový strategický cíl pro příští desetiletí – „stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností“8. Podpora budování informační společnosti je přitom chápána jako jeden ze stěžejních kroků pro dosažení těchto cílů. K jejich dosažení a k vytvoření znalostní společnosti byl vypracován komplexní akční plán eEurope, který předpokládá vytvoření podmínek pro rozvoj elektronického obchodování a internetu.
Akční plán eEurope 2005 byl představen na zasedání Evropské rady v Seville v červnu 2002 a byl podpořen usnesením Rady ministrů z ledna 2003. Navazuje na akční plán eEurope 2002. Je zaměřen na podporu rozvoje moderních on-line veřejných služeb (eGovernment, eVzdělání, eZdravotnictví) a na podporu dynamického prostředí pro rozvoj elektronického obchodu. Dalším cílem je zajistit dostatečnou dostupnost širokopásmového přístupu s konkurenceschopnými cenami a v neposlední řadě vytvořit bezpečnou informační strukturu9.
V roce 2001 se Česká republika připojila k akčnímu plánu eEurope+ 2003, společnému závazku kandidátských států EU v oblasti rozvoje informační společnosti, který vznikl jako reakce na akční plán členských států EU eEurope 2002. Program eEurope+ 2003 byl ukončen na Evropské ministerské konferenci o informační společnosti konané v únoru 2004 v Budapešti. Smyslem konference bylo zhodnotit pokrok v rozvoji informační společnosti v přistupujících a kandidátských státech a porovnat jej na základě předem stanovených kritérií se stavem v EU. U příležitosti konference byla zveřejněna Závěrečná zpráva o pokroku eEurope+ (2001–2003)10 a Závěry ministrů11. Závěrečná
8 Evropská integrace – Evropská Unie: E. Cihelková, J. Jakš a kol., str. 175, ISBN 80-245-0854-0
9 Akční plán eEurope 2005, http://www.micr.cz/scripts/detail.php?id=1417
10 Dokument ke stažení na http://www.earchiv.cz/down/eeurope/eEurope_plus_Final_Progress_Report.pdf
11 Dokument ke stažení na http://www.micr.cz/files/368/EMCIS-zavery_ministru.pdf
zpráva o pokroku (Final Progress Report) ukazuje viditelný pokrok, který zaznamenaly přistupující a kandidátské země EU na cestě k informační společnosti.
3.1 Záv ě re č ná zpráva o pokroku eEurope+ (2001–2003)
Závěrečná zpráva o pokroku eEurope+ (2001–2003) se zaměřuje na pokrok v rozvoji informační společnost v České republice, Estonsku, Kypru, Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, Maltě, Polsku, Slovensku, Slovinsku, Rumunsku, Bulharsku a Turecku. Tyto země se v iniciativě eEurope+ 2003 zavázaly k zavádění informační společnosti a k jejímu rychlému rozvoji prostřednictvím společných evropských politik.
Rozvoj informační společnosti se stal tedy prioritou politických programů v mnoha zemích. Projekt byl financován jednak převážně vládami, dále ze státních rozpočtů přistupujících a kandidátských zemí prostřednictvím zvláštních programů a jednak fondem Phare12.
Akční plán eEurope+ 2003 provedl v příslušných zemích tři primární průzkumy (domácnosti, podniky a zdravotnictví) a tři sekundární průzkumy (telekomunikační operátoři, poskytovatelé informačních služeb a ministerstva).
Následující část práce přináší některé zjištěné statistiky o využívání ICT a výsledky jsou též znázorněny graficky.
3.1.1 Využívání ICT podle Závěrečné zprávy o pokroku eEurope+ (2001–2003)
Počet uživatelů internetu – vývoj
Podle statistik Mezinárodní telekomunikační unie ITU13 od roku 2001 do roku 2003 počet uživatelů internetu ve všech nových zemích EU a Rumunska, Bulharska a Turecka vzrostl v průměru téměř o 60 % z 8,6 uživatele na 13,9 uživatele na 100 obyvatel, zatímco v EU činil průměrný růst pouze 29 %. Ne všechny země však zaznamenaly stejnou míru růstu. Vcelku se ovšem odhaduje, že průměrný ukazatel počtu uživatelů internetu na 100 obyvatel je výrazně nižší než v EU.
12 Program Phare je jedním ze tří programů financovaných Evropskou unií, které měl pomoci přistupujícím zemím střední a východní Evropy v jejich přípravě na vstup do EU.
13 ITU (International Telecommunication Union) je zkratkou pro Mezinárodní telekomunikační unii. ITU byla založena na principu kooperace mezi vládami a soukromým sektorem. Zabývá se utvářením a regulací telekomunikační politiky, je provozovatelem sítí, vyvíjí příslušný software i hardware apod.
Níže uvedený graf opírající se o údaje ITU je reprezentativní pro celou populaci (tj.
Pro věkovou skupinu 1–74 let). Z grafu je patrné, že v roce 2003 přesahoval ve Slovinku počet uživatelů internetu celkový průměr zemí EU 15. V zemích jako je Kypr, Estonsko, Malta či Česká republika se počet uživatelů v roce 2003 pohyboval kolem 35 % populace.
Graf č. 1: Počet uživatelů internetu – vývoj
Zdroj: Závěrečná zpráva o pokroku eEurope+ (2001–2003),
http://www.earchiv.cz/down/eeurope/eEurope_plus_Final_Progress_Report.pdf
Počet bezpečných internetových serverů
Stále více každodenních činností je spjato s využitím nějaké formy sítí elektronických komunikací. Důležitým tématem se proto stává bezpečnost internetu. Pro využití potenciálu informační společnosti je nutné, aby veřejnost získala důvěru ve využívání komunikačních sítí k transakcím či výměně citlivých informací. Toto je předpokladem k tomu, aby se rozvíjelo elektronické obchodování a zároveň došlo k rozšíření služeb eGovernmentu, elektronického zdravotnictví či vzdělávání.
Pro údaje vyplývající z grafu byly relevantní jen ty servery, které jsou v doméně konkrétní země, takže například servery „.com“ či „.org“ nejsou zahrnuty. Průzkum eEurope+ 2003 vymezil bezpečnostní problém informačních a komunikačních technologií jako 1) počítačový virus, který vede ke ztrátě informací nebo času, 2) podvodnou platbu za
použití kreditní nebo debetní karty nebo 3) zneužití osobních informací zasílaných po internetu.
Graf č. 2: Počet bezpečných internetových serverů na milión obyvatel
Zdroj: Závěrečná zpráva o pokroku eEurope+ (2001–2003),
http://www.earchiv.cz/down/eeurope/eEurope_plus_Final_Progress_Report.pdf
Počet pravidelných uživatelů internetu
Z dalšího grafu průzkumu eEurope+ 2003 vyplývá, že v České republice, Estonsku a Slovinsku je počet pravidelných uživatelů internetu vyšší než je to v ostatních zmíněných zemích. Tento jev může být způsoben jednak příznivějším ekonomickým vývojem a také relativně nižší cenou osobního počítače či přístupu k internetu.
Graf č. 3: Procento pravidelných uživatelů internetu
Zdroj: Závěrečná zpráva o pokroku eEurope+ (2001–2003),
http://www.earchiv.cz/down/eeurope/eEurope_plus_Final_Progress_Report.pdf
Tento graf ukazuje procento pravidelných uživatelů, nepravidelných uživatelů a respondentů, kteří internet nevyužívají vůbec (ve věku od 16 do 74 let).
Vysvětlivky ke grafu:
% respondentů, kteří internet nevyužívají nebo ho naposledy využili před více než 12 měsíci
% respondentů, kteří internet naposledy využili před více než 3 měsíci
% respondentů, kteří internet využili v posledních 3 měsících