Studie eGovernmentu ve st ř ední Evrop ě

5 Hodnocení pokroku v zemích st ř ední Evropy v oblasti eGovernmentu podle studie The Economist Intelligence

V řadě zemí se již prokázalo, že efektivní eGovernment přinesl pozitivní výsledky při poskytování veřejných služeb, tzn. zvyšování jejich kvality, snižování čekací doby, zvýšení efektivity vynaložených prostředků, zvyšování produktivity a také transparentnosti.

V srpnu roku 2005 byla vydána v The Economistu¹⁸ studie nazvaná eGovernment ve Střední Evropě (eGovernment in Central Europe). Tato studie řadí Českou republika na druhé místo v kvalitě rozvoje elektronické veřejné správy v rámci nových členských států Evropské Unie.

Studie je založena na kvalitativní i kvantitativní analýze sedmi souborů kritérií:

infrastruktura, podnikatelské a právní prostředí, vzdělání, vládní politika, eDemokracie a rozvoj on-line služeb státu. Česká republika obsadila podle The Economistu první místo v kvalitě on-line služeb pro podnikatele a dosáhla lepšího výsledku než Velká Británie nebo Nizozemsko, první místo v oblasti propojenosti a technologické infrastruktury, druhé místo za Estonskem v oblasti počítačové gramotnosti a v oblasti vládní politiky. On-line služby pro občany řadí Českou republiku v této kategorii na místo páté.

5.1 Studie eGovernmentu ve st ř ední Evrop ě

5.1.1 Propojenost a technologická infrastruktura

Mezi klíčovými předpoklady eGovernmentu byla hodnocena propojenost a technologická infrastruktura. Je zcela zřejmé, že poskytování služeb eGovernmentu ztrácí na významu, pokud je vybavenost informačními a komunikačními

spolehlivost či bezpečnost, neboť tyto faktory ovlivňují počet on-line transakcí. Tedy patřičné informační a komunikační technologie jsou nezbytnou podmínkou pro rozvoj elektronických informací a transakcí jakéhokoliv druhu.

V zemích střední Evropy je používání počítačů a internetu stále na nízké úrovni, jakožto je nízká i kvalita pevných sítí, ačkoli bezdrátové systémy se rozvíjejí rychle. Tento fakt se však stává překážkou pokroku eGovernmentu. Pouze ve třech zemích střední Evropy – v České republice, Bulharsku a také částečně ve Slovinsku – připadá na jednotlivé populace více než 40 % pevných telefonních linek.

Vyšší přenosová rychlost díky vysokorychlostnímu internetu je prokazatelně důležitým předpokladem pro oboustranné transakce služeb eGovernmentu. Pouze Malta dosahuje relativně vysoké úrovně v zavádění vysokorychlostního internetu na rozdíl od ostatních nových zemí EU.

V mnoha zemích střední Evropy jsou telefonní operátoři primárním poskytovatelem internetových služeb, což má za následek utlumující účinek na konkurenceschopnost tamějšího prostředí.

Jiným řešením, jak posílit využívání eGovernmentu, je vybudování míst, která by veřejnosti poskytla přístup k internetu. Takovými místy mohou být například knihovny či školy. V Rumunsku například zavedli téměř 4300 „info-kiosků“, které po celé zemi v Estonsku či České republice zaznamenala příslušná legislativa rychlý krok vpřed.

5.1.3 Vzdělání

Země střední Evropy se chlubí tím, že jejich populace patří mezi ty nejvzdělanější.

Tento fakt může přispět k rozvíjení dovedností v oblasti používání informačních a komunikačních technologií. Avšak v současné době je úroveň jejich používání v těchto

regionech stále nízká. Problém tkví zejména v nedostatku přístupu na internet a nedostatku počítačů hlavně ve školách a na pracovištích. Dalším faktem je také to, že často potřebné dovednosti a znalosti uživatelů nedokáží udržet krok s podniknutými iniciativami v informačních a komunikačních technologiích.

V srpnu 2005 si nechalo Ministerstvo informatiky ČR zpracovat od společnosti Stem/Mark a.s. marketingový průzkum o informační a počítačové gramotnosti občanůČR.

Cílem projektu bylo otestovat počítačové dovednosti a schopnosti, s důrazem na vyhledávání a zpracování informací na internetu. Dalším cílem bylo získat zpětnou vazbu na realizované kroky informační politiky a zjistit, jaké jsou bariéry bránící širšímu rozvoji informačních a komunikačních technologií v komunikaci s úřady veřejné správy.

Připojila jsem schéma ze studie, které ukazuje model počítačové gramotnosti mezi obyvateli ČR (18 až 60 let). Tento model zahrnuje znalost pojmů z oblasti výpočetní techniky, ovládání počítače, práci s textovým a tabulkovým editorem, práci s internetem a s grafikou. Podle tohoto modelu tvoří celkový podíl obyvatel v ČR, kteří jsou počítačově gramotní, 24 %. Pojem počítačová gramotnost je podle studie souhrnem několika schopností. A to jednak schopností pracovat s nejčastěji využívaným programovým vybavením a schopností používat internet ke komunikaci a k vyhledávání a zpracování informací.

Schéma č. 2: Pyramida počítačové gramotnosti v ČR (18 až 60 let)

Zdroj: Výzkum informační a počítačové gramotnosti občanůČR, http://www.micr.cz/statistiky/default.htm

5.1.4 Vize a realita

Všechny země střední Evropy se snaží následovat plán transformace eGovernmentu.

Každá však jinou rychlostí. Důležité je jasné členění cílů a strategie eGovernmentu.

Například Estonsko začalo s podporou politiky eGovernmentu už v letech 1993–1994.

Zdůrazňuje význam jednotné a stálé politické podpory pro tvorbu programu eGovernmentu. Na druhé straně například Slovensko nebo Bulharsko jsou pomalé ve svých „e-vizích“. Podle Tomáše Sobola, profesora na Technické univerzitě v Košicích a zároveň člena poradenské skupiny pro eEurope, je na Slovensku významnou překážkou pokroku eGovernmentu nedostatek vizí a podpory uvnitř vlády. Političtí lídři totiž přikládají větší váhu primárním problémům ekonomiky. Podobně jako Slovensko je na tom v politice eGovernmentu i Kypr.

Současná absolutní hranice počítačové gramotnosti – 66 % (“využívá PC nebo jej umí používat”)

Celkový podíl počítačové gramotnosti v ČR (průnik všech uvedených oblastí):

27 %

Celkový podíl počítačově gramotnosti v ČR (po zohlednění skutečných schopností uživatelů PC): 24 %

15-17 let………55 % 61+ let…………..2 %

5.1.5 Podpora ze strany Evropské unie

Tam, kde úsilí vlád jednotlivých zemí slábne, Evropa a nevládní organizace se snaží nové země EU podpořit a poskytnout jim pomoc ve formě tzv. benchmarkingu¹⁹ a školení.

Primární směrnice, která předurčuje cíle v jednotlivých kategoriích veřejných služeb, byla poskytnuta Evropskou komisí. Podrobnější informace a členění přináší pak Akční plán

5.1.6 Elektronická podpora zprostředkovatelských a dodavatelských procesů

Mezi státy, které v Evropě nejvíce podporují zprostředkovatelské a dodavatelské subjektům veřejné správy, které chtějí nakupovat elektronickou informační a komunikační technologii v hodnotě do dvou milionů korun. K tomuto kroku se v roce 2002 přistoupilo především v zájmu efektivního vynakládání finančních prostředků na informační a komunikační technologie.

Jednotlivá tržiště zveřejňují objednávky, poptávky a aukce vypsané úřady veřejné správy. Firmy, které se chtějí stát dodavatelem této technologie pro veřejnou správu, mohou kontaktovat některého z provozovatelů elektronického tržiště. Na jeho webové stránce provedou bezplatnou registraci a okamžitě budou zařazeni do nabídkové databáze dodavatelů.

19 Benchmarking je procesem neustálého srovnávání a měření s vůdčími organizacemi v oboru kdekoliv na světě, s cílem získat informace, které pomohou přijmout a realizovat aktivity, vedoucí ke zlepšení své vlastní výkonnosti , www.benchmarking.cz

Mezi přednosti elektronického tržiště patří rychlé vyhledávání nejvýhodnějších nabídek požadovaného zboží či služeb, zajištění rovného přístupu všech potenciálních dodavatelů, možnost kontroly celého procesu a tím i transparentnost nákupu.

Následující tabulka demonstruje, kolik bylo uzavřeno obchodů v rámci elektronického tržiště a k tomu příslušná hodnota transakce. Statistika je vedena od ledna do září roku 2005. Z tabulky je vidět, že obliba uskutečňování obchodů přes elektronické tržiště se stále zvětšuje.

Tabulka č. 1: Obchody prostřednictvím elektronického tržiště

Zdroj: Ministerstvo informatiky ČR,

http://e-trziste.micr.cz/images/dokumenty/e-trziste_20060120.pdf

Licenci Ministerstva informatiky ČR k obchodování na elektronickém tržišti mají tyto tři provozovatelé: B2B Centrum a.s., CenTrade a.s. a AllyGeM. Následující tabulka zobrazuje počty uzavřených obchodů a jejich výši uskutečněné jednotlivými licencovanými společnostmi na elektronickém tržišti.

a komunikační technologie veřejnou správou napomohlo elektronické tržiště k modernizaci a posílení eCommerce. eCommerce je spojena s elektronickými transakcemi, ve kterých je zboží a služby objednáváno nebo předáváno prostřednictvím počítačové sítě²⁰.

20 State of information society in the Czech Republic (Současnost české informační společnosti) http://www.scac.cz/SIBIS/CR_Information_Society.pdf

nových komunikačních kanálů veřejnosti, ale také zavádějí procesy, kterými zpětnou vazbou on-line zabezpečují legislativu.

Příkladem elektronické demokracie je elektronické hlasování v Estonsku. Estonsko změnilo svoje volební zákony, čímž umožnilo občanům hlasovat přes internet. Toto hlasování proběhlo v říjnu roku 2005 a prostřednictvím internetu se hlasovalo do místních zastupitelstev. Uvažuje se o rozšíření tohoto způsobu hlasování i na jiné volby.

V zemích střední Evropy se iniciativy elektronické demokracie omezují pouze na úroveň centrální vlády, nejsou zapojeny do služeb místních úřadů.