2.1 P ř edstavení spole č nosti
Firma vyrábí odlitky ze slitin hliníku a zinku. Nosným programem je technologie gravitačního a nízkotlakého lití do kokil bez použití pískových jader. Tato tradiční výroba byla doplněna o výrobu odlitků ze slitin zinku, které podnik vyrábí metodou přesného vysokotlakého lití na moderních poloautomatických tlakových licích strojích.
Tradičním odběratelem výrobků je automobilový průmysl. Orientace na slévárensky náročné odlitky umožnila podniku ucházet se o dodávky významným koncernům, jako je Knorr Bremse, Andrew Telecommunications, FAB, Black and Decker, Valeo, Hydac, Tunkers a další. Pro některé tyto zahraniční partnery představovala spolupráce s podnikem BENEŠ a LÁT, a.s. první obchodní zkušenosti s Českou republikou. Jistě úspěšnou, protože některé z nich se po několika letech rozhodli přemístit svoje závody ze západní Evropy do Čech. To je případ Andrew, který přemístil svůj závod ze Skotska do Modřic u Brna, nebo Black and Decker, který otevřel výrobu v Ústí nad Labem.
Spolupráce s velkými nadnárodními koncerny je poučná.
Vyjednávací pozice silného partnera je velmi silná a dojednat dobrý kontrakt je obtížné. Často se jednání o smlouvě vedou několik měsíců. Vlastnímu podpisu smluv předchází neméně náročné období dodavatelských auditů, kdy si zákazník ověřuje spolehlivost procesu dodavatele. Nestačí jen dodat shodné
Obrázek 1 - Technologie nízkotlakého lití
bývá bolestivý proces, protože každý silný odběratel má zažitá svoje pravidla a vyžaduje přizpůsobení. Proti tomu stojí tuhost zažitých principů odběratele a najít shodu není vždy jednoduché. Certifikace dle ISO 9000 nebo ISO/TS 16949 je jen základní nutnou podmínkou získání kontraktu. Ne jinak tomu bylo v případě kontraktu od firmy Andrew Telecommunications nebo Valeo. Na druhou stranu je takovýto svazek, když se podaří odstranit veškeré překážky , velmi pevný a perspektivní. Orientace na hlubší propojení s odběratelem prostřednictvím spolupráce konstruktérů a technologů se ukázala správná.
Budoucnost firmy vidí její majitelé především v mechanizaci a automatizaci výrobních procesů, a to jak z důvodu zvýšení produktivity, tak kvůli omezení lidského faktoru na jakost výrobků. Proto stále hledají kvalitní vysokoškolsky či středoškolsky odborně vzdělané zaměstnance, kteří by měli být nositeli technického a technologického rozvoje, ale také kvalitní dělníky, schopné pracovat s novými technologiemi. Samozřejmostí je ve firmě včasnost, jakost a dobrá cena dodávek. Rychlý rozvoj výroby si v uplynulých letech vyžádal zřízení nového závodu, který vznikl rekonstrukcí starého objektu nedaleko Semil.
2.2 Od historie k sou č asnosti
majitele v květnové revoluci r. 1945 převzala řízení továrny jeho žena. Její druhý manžel, pan Josef Lát, který patřil mezi přední světové odborníky v oboru metalurgie neželezných kovů a který stál v čele průhonické továrny až do konce roku 1975, vybudoval z továrny moderní slévárnu. I přes izolaci od průmyslově rychle se rozvíjejícího západu se mu podařilo zajistit pro slévárnu např. tlakové licí stroje od špičkových západoevropských firem jakými jsou O. FRECH, VWF (později WOTAN) a v závěru svého života i moderní budovu výroby odlitků ze slitin hliníku, obsahující celý technologický tok výroby. Jeho kontakt s předními slévárenskými odborníky přinášel slévárně možnost zabývat se nejen novými technologiemi (v průhonické slévárně byl např. vyroben v letech 1955 – 57Obrázek 3 – Slévárna hliníku
první československý nízkotlaký licí stroj), ale i novými přístupy k náhradě drahých odlitků z litiny, bronzu a mosazi odlitky ze slitin hliníku, jak tomu bylo i ve spolupráci s tehdejším n.p.
AUTOBRZDY, právním předchůdcem i dnešní velmi úspěšné továrny KNORR BREMSE, systémy pro užitková vozidla ČR s.r.o., Hejnice. [e-ODL]
V roce 1992 došlo k privatizaci průhonické slévárny formou restituce (10,9% firmy) a dokoupení bývalou majitelkou a jejími syny. Vznikla společnost s názvem BENEŠ a LÁT, slévárna a strojírna v.o.s. Průhonice. Tato společnost s pokračujícím vývojem změnila svoji právní formu na společnost s ručením omezeným a na akciovou společnost. Potomci původních zakladatelů pracují v továrně dodnes.
V průběhu sedmdesátých let se jak obec Průhonice, tak hlavní město rozrostly natolik, že z kdysi osamocené továrny se stal areál obklopený vilovou zástavbou. Bezprostřední blízkost hlavního města a hlavně obřího nákupního centra v sousedství, vedly k omezení možnosti zajistit potřebné množství dělnických profesí s požadovanou kvalifikací. Dalším důvodem bránícím rozvoji firmy bylo nevyhovující technologické uspořádání ve starých objektech a omezená možnost zlepšení. Proto se akcionáři společnosti rozhodli nalézt vhodný tovární objekt a přenést tam část své výroby z Průhonic. Volba padla na tlakovou slévárnu odlitků ze slitin zinku, která byla roztroušena v šesti výrobních budovách a produkce tak byla neefektivní. Akcionáři dali přednost pořízení brownfieldu před stavbou na zelené louce především proto, že existující tovární objekt zpravidla poskytuje výhodu v zavedených subdodavatelských vztazích, ve vyřešené dopravě zaměstnanců a zajištěných energetických zdrojích. Mezi třemi finalisty z celkem více než 40 vytipovaných brownfieldů padla volba na tovární halu ve Slané u Semil.
Hlavní předností byla poměrně vysoká míra nezaměstnanosti, a tedy příslib dostatečné pracovní síly, dlouholetá tradice s výrobou s třísměnným provozem (většina skláren a textilních závodů v kraji provozovala nepřetržitý provoz) a cena. Hlavní nevýhodou byly komplikované vlastnické vztahy a neznámý technický stav objektu. Konkrétní stavební činnost začala v říjnu 2004 zavedením zemního plynu a vody do areálu a od prosince se pokračovalo bouráním vnitřních příček. Krátce po započetí prací se objevila první úskalí přestavby brownfieldů v podobě stavebních překážek. Přesto se podařilo za 111 dnů upravit
Obrázek 4 – Továrna ve Slané u Semil
stroj a spustit zkušební provoz. Plný provoz byl zahájen na novém místě v průběhu května 2005 a kolaudace stavby dokončena v srpnu téhož roku.
Projekt byl kladně přijat nejen zákazníky, ale i oceněn za nejzdařilejší rekonstrukci v rámci soutěže Průmyslová zóna roku. Dnes již můžeme hodnotit více jak rok od spuštění provozu.
Volba objektu, lokality i způsobu realizace se ukázala jako dobrá. Celkové náklady na rekonstrukci mírně překročily původní odhad a dosáhly 24 milionů korun.
Jedním z pilířů strategie firmy Beneš a Lát, a.s. je nabídnout zákazníkům produkty s vyšší přidanou hodnotou. Výroba byla ve firmě vždy zaměřena na polotovary, nikoliv na kompletaci hotových výrobků, nebo alespoň kompletů
s vyšší přidanou hodnotou. To by se mělo postupem času změnit. V souladu s touto myšlenkou byla firmou BaL realizována akvizice společnosti Vista Semily, která ve svém závodu v Suticích u Semil produkuje výlisky z plastu. Většina produkce slévárny BaL se totiž nakonec spojí s nějakým plastovým dílem. Proč tedy nedodávat zákazníkovi hotový produkt, tedy
komplet kovu a plastu. Tato myšlenka se v současné době uvádí do praxe.
Dalším problémem, který se objevil na obzoru, byla plánovaná rekonstrukce výrobního objektu v Průhonicích. Propočty nákladů jednoznačně ukazovali, že výhodnější by byla výstavba nového areálu na „zelené louce“, než rekonstrukce dosluhujícího. Efektivnější varianta nakonec zvítězila a firma se rozhodla pro relokaci výroby hliníkových odlitků. Tzn.
přestěhování veškeré výroby z Průhonic. Tím se zároveň na určitou dobu vyřeší problém s nedostatkem pracovní síly a prostoru pro rozšiřování výroby. Začalo se tedy pracovat na projektu Relokace průmyslového objektu.
2.3 SWOT analýza projektu Relokace výrobního závodu
SWOT analýza je komplexní metoda kvalitativního vyhodnocení veškerých relevantních stránek projektu a jeho současné pozice. Je nástrojem pro celkovou analýzu vnitřních i vnějších činitelů a v podstatě zahrnuje postupy technik strategické analýzy.
Jádro metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 základních skupin (tj. faktory vyjadřující SILNÉ nebo SLABÉ vnitřní stránky organizace
Obrázek 5 – Továrna v Suticích
Jedná se o komplexní metodu kvalitativního vyhodnocení veškerých relevantních stránek projektu a jeho současné pozice. Je nástrojem pro celkovou analýzu vnitřních i vnějších činitelů a v podstatě zahrnuje postupy technik strategické analýzy.
Jádro metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do 4 základních skupin (tj. faktory vyjadřující SILNÉ nebo SLABÉ vnitřní stránky organizace a faktory vyjadřující PŘÍLEŽITOSTI a NEBEZPEČÍ jako vlastnosti vnějšího prostředí).
Analýzou vzájemné interakce jednotlivých faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu.
SWOT je zkratkou slov z angličtiny: Strengths (přednosti = silné stránky), Weaknesses (nedostatky = slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby). SWOT analýza tedy představuje kombinaci dvou analýz, S-W a O-T. Analýza SWOT vychází z předpokladu, že organizace dosáhne strategického úspěchu maximalizací předností a příležitostí a minimalizací nedostatků a hrozeb. [e-STA]
Tabulka 1 – SWOT analýza projektu Relokace výrobního závodu
Silné stránky Slabé stránky
+ Kvalitně připravená projektová dokumentace + Jasně definované cíle projektu
+ Jasně definovaná strategie společnosti + Výkonný a stabilizovaný řešitelský tým
s rozsáhlými teoretickými znalostmi a praktickými zkušenostmi
+ Pozitivní vliv projektu na lidské zdroje + Projekt je šetrný k ŽP - úspora energie + Jasně definovaný celkový rozpočet a
harmonogram jednotlivých činností + Přesný popis technického řešení projektu + Zabezpečení vstupů a výstupů projektu
− Včasná realizace výběrového řízení na dodávky zařízení
− Nutnost zajištění předfinancování projektu
− Pro bezproblémovou realizaci projektu velmi důležité dodržování časového harmonogramu projektu
− Časová náročnost zajištění vedení projektu
− Realizace projektu při běžném provozu slévárny
Příležitosti Ohrožení
Zajištění spolehlivého dodavatele technologického vybavení
Důsledná příprava výběrového řízení Změna kurzu CZK/EUR
! Úspěšná a dlouhodobá spolupráce se zahraničními partnery závisí na kvalitě a přesnosti dodávek, jakož i na stabilitě podnikatelského prostředí v České republice
! Změna kurzu CZK/EUR
! Výrazná změna cen tavených surovin