Stručný popis jednotlivých universit a fakult

Historie VŠE

Historie VŠE se datuji již od roku 1919, kdy byla zřízena Vysoká škola obchodní (VŠO).

O deset let později, v roce 1929, byla tato škola integrována do struktur ČVUT a díky tomu absolventi do dneška získávají magisterský titul „inženýr“. Během 2.světové války byla stejně jako všechny ostatní vysoké školy násilně uzavřena a v roce 1949, po komunistickém převratu, přejmenována na Vysokou školu politických a hospodářských věd (VŠPHV). Tento název jí však vydržel pouze 4 roky, protože již v roce 1953 dostala sympatičtější název, pod kterým je známá dodnes: Vysoká škola ekonomická (VŠE). 1.

září zahájilo pod tímto názvem činnost všech pět tehdejších fakult: Všeobecně ekonomická, Výrobně ekonomická, Vnitřního obchodu (brzy přejmenovaná na Fakultu vnitřního a zahraničního obchodu), Financí a úvěru a Fakulta statistiky. V roce 1958 byla

zřízena strojně početní stanice, předchůdkyně dnešního výpočetního centra (první počítač byl však nainstalován až o deset let později). Po roce 1968 mnoho vyučujících i studentů musela opustit akademické prostředí a proto docházelo k velké fluktuaci. Po sametové revoluci opět proběhly významné personální změny, z původních 4 vzniklo dnešních 5 pražských fakult, již v roce 1991 jako první škola v ČSFR zavedla VŠE kreditní studijní systém (zvolen jako třístupňový – bakalářský, magisterský, doktorský). V roce 1994 byl dokončen areál na JM, kde je soustředěno studium především studentů prvních ročníků. Od akademického roku 2005/2006 přechází část fakult na mezinárodní kreditní systém ECTS (i když jako skoro poslední ze škol v ČR) a ve stejném roce je dokončena přestavba menzy a výstavba Rajské budovy. Od 1.1.1998 se do svazku VŠE dostala také fakulta managementu původně Jihočeské univerzity (JU) v Českých Budějovicích a stala se tak šestou fakultou VŠE.

[VSE]

O FIS

Fakulta informatiky a statistiky v dnešní podobě vznikla při reorganizaci Vysoké školy ekonomické (jako jedna z jejích pěti fakult) v roce 1991. Sdružuje katedry a studijní obory zabývající se informačními systémy s použitím počítačů a statistickými, ekonometrickými i dalšími matematickými metodami aplikovanými ve všech oblastech hospodářského života, jakož i problematikou filozofie. Na fakultě je v současnosti 9 kateder a 1 laboratoř inteligentních systémů, z toho 3 katedry jsou zaměřeny na výuku informatiky (KIT, KSA, KIZI), 5 na aplikaci matematických metod v hospodářství (KDEM, KEKO, KEST, KSTP, KMAT) a 1 katedra filozofie.

[FIS]

Historie UHK

Univerzita Hradec Králové (UHK) vznikla dne 21.6.2000, kdy se změnil dosavadní název Vysoké školy pedagogické na Univerzita Hradec Králové. Historie vysokého školství v Hradci Králové je však mnohem starší. Škola vznikla v září 1959, nejprve jako Pedagogický institut v Hradci Králové, uskutečňující přípravu učitelů pro oba stupně základní školy. Historie přípravy učitelů v Hradci Králové má však dlouhou tradici a

začíná v r. 1775 v rámci tereziánské reformy školství. V roce 1945 vznikl záměr vybudovat v Hradci Králové východočeskou univerzitu – vznikla zde však jen Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, později Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy a samostatná Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně. Kvalitativním zlomem bylo, když 15. únoru 1993 vznikla vedle původní Pedagogické fakulty druhá fakulta - Fakulta řízení a informační technologie, která se v r. 2000 přejmenovala na Fakultu informatiky a managementu. 1. 9. 2005 založila Univerzita Hradec Králové Fakultu humanitních studií a stala se tak třífakultní vysokou školou.

O Fakultě FIM

Na fakultě studuje více než 1800 studentů ve třech studijních programech. Úspěšně se rozvíjí mezinárodní spolupráce - v rámci získaných grantů měli a mají pracovníci a studenti možnost krátkodobých studijních pobytů na univerzitách v zahraničí. Fakulta sídlí v centru Hradce Králové a pro svoje potřeby využívá i objekt společné výuky sdílený s pedagogickou fakultou. Celkem se fakulta skládá z 5 kateder: katedry aplikované lingvistiky (KAL), ekonomie a managementu (KEM), rekreologie a cestovního ruchu (KRCR), informatiky a kvantitativních metod (KIKM) a katedry informačních technologií (KIT).

[UHK]

Historie Ekonomické univerzity v Bratislavě

Zatímco v protektorátu Čechy a Moravy byly během 2.světové války všechny vysoké školy zavřené, na Slovensku tomu tak nebylo a roku 1940 byla založena v Bratislavě první vysoká ekonomická škola na Slovensku: Ekonomická univerzita. Původně se jmenovala Vysoká škola obchodní v Bratislavě a mnoho studentů sem přešlo z pražské Vysoké školy obchodní (dnešní VŠE), která byla za války zavřená. Roku 1952 byla škola přejmenována na Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Zde je názorně vidět rivalitu hlavních měst dvou federativních republik v tehdejších Československu – každé muselo mít svoji Vysokou školu ekonomickou. Na Ekonomickou univerzitu v Bratislavě byla přejmenována roku 1992. Stejně jako její pražská kolegyně, EUBA má 6 fakult (národohospodářskou, obchodní, fakultu hospodářské informatiky, podnikového managementu, mezinárodních

vztahů a podnikohospodářskou fakultu v Košicích). Za víc jak šedesát let své existence vychovala 48 000 absolventů, v současnosti na ní studuje okolo 14 000 studentů.

[EUBA]

O Fakultě hospodářské informatiky

V roce 1953 vznikla jako jedna z dalších k původním 3 fakultám Vysoké školy ekonomické v Bratislavě čtvrtá – fakulta hospodářské informatiky. Původně jako institut národohospodářského plánování, který byl roku 1968 přejmenován na Fakultu řízení a konečně 29.10.1991 dostala fakulta svůj dnešní název. Od svého vzniku se orientuje na oblast řízení, racionalizace, využití kvantitativních metod a informatiky v ekonomii.

V současnosti je na fakultě 5 kateder: katedra aplikované informatiky (KAI), matematiky (KM), operačního výzkumu a ekonometrie (KOVE), katedra statistiky (KŠ) a katedra účetnictví (KÚ). V současnosti její programy studuje 2 500 studentů, z toho 1 700 v denních studijních programech a zbytek v kombinovaných.

[EUBA]

Několik slov k rozdílnému chápání univerzitního vzdělávání u nás a v USA

Američané používají slovo college nejčastěji pro školu, která nabízí undergraduate study, tedy nejčastěji výše zmíněný bakalářský program. Proto američtí středoškoláci, když hovoří o vysoké škole, na kterou po skončení středoškolského studia půjdou, hovoří o college. College v USA je vždy vysoká škola. Univerzitami jsou pak obvykle nazývány vysoké školy, které ovšem kromě bakalářského programu nabízí také graduate programs, tedy navazující vyšší stupně studia vedoucí k titulům Master nebo PhD. I v rámci univerzity ale může existovat college, řečeno naší terminologií, fakulta, která má ovšem na starost pouze bakalářský program. Tato terminologie ale není nijak důsledná a Američané samotní používají pojmy college a university zaměnitelně. Je proto důležité se řídit spíše tím, jaké studijní programy škola konkrétně nabízí, než tím, jak se jmenuje, zda college, university či institute. Zajímavé je, že součást školy se nikdy neoznačuje faculty. Pod pojmem faculty rozumí Američané profesorský sbor. V USA existují jak školy veřejné (public), tak soukromé (private), někdy zvané také nezávislé (independent). Primární rozdíl je ve způsobu financování. Školy veřejné jsou obvykle z velké částí financovány z

veřejných rozpočtů, školy soukromé převážně či zcela ze soukromých zdrojů. Státní univerzity bývají spíše většími institucemi i s několika desítkami tisíc studentů a širokým záběrem nabízených oborů a všemi stupni studia. Soukromé školy bývají obvykle menší, komornější a specializovanější, často zaměřené pouze na undergraduate studium. V obou případech ale existují časté výjimky z těchto pravidel. Na obou typech škol se také platí školné. Státní univerzity bývají podstatně levnější a školné se pohybuje od 8 do 16 tisíc dolarů. Soukromé školy bývají výrazně dražší a školné se pohybuje mezi 16 až 30 tisíci dolary ročně. Mívají ale rovněž výhodnější stipendia (viz níže). Community colleges bývají zdaleka nejlevnější a školné se pohybuje od 3 do 9 tisíc dolarů ročně.

[FULLB]

Historie Pittsburg State University

Pittsburg State University (PSU) se skládá ze 4 fakult: College of Arts and Science, College of Business, College of Education a College of Technology. Na všech fakultách je zapsáno 6628 studentů, takže se PSU podle tradičního dělení dá klasifikovat jako menší vysoká škola srovnatelná např. s UHK. Mezi důvody, proč si pro studium vybrat právě PSU patří např. celostátně uznávané špičkové technologické centrum, akreditace AACSB (The Association to Advance Collegiate School of Business), udělovaná zejména americkým univerzitám při splnění určitých kritérií (podpora manažerských a obchodních znalostí studentů pomocí studijních stipendií, prohlubování zpětné vazby od studentů směrem k fakultním představitelům, produkce absolventů, kteří obstojí v testech prověřujících naučené a získané znalosti a schopnosti.). Dalšími důvody jsou umístění v horním 10% kvantitu v celonárodním srovnání pro ukazatel poměru počtu studentů na jeden počítač, umístění v celoamerickém (myšleno pro území Spojených států) žebříčku univerzitních atletických klubů a nakonec jako jediná škola v celých Spojených státech má ve znaku a jako maskota gorilu.

O College of Business

U PSU jsem narazil na nejmarkantnější rozdíl oproti ostatním univerzitám – výuka informatiky, resp. computer science, jak se tento obor v angličtině často nazývá, není zajišťován College of Technology, jak mne na první pohled napadlo, nýbrž College of Business.

Cílem College of Business je podpora PSU ve smyslu poskytnutí bakalářských a magisterských studijních programů se zaměřením na řízení. Fakulta poskytuje studijní příležitosti primárně studentům z jihovýchodního Kansasu a přilehlých regionů a také studentům z ostatních států Unie. Hlavní důraz je kladen na bakalářské studijní programy.

Fakulta dále přebíhá zodpovědnost za kvalitu výuky a úrovně intelektuálního přínosu výuky studentům. Toho je dosaženo využíváním moderních technických učebních prostředků a sledováním aktuálních trendů vývoje.

Mezi hlavní hodnoty, které jsou na fakultě vyznávány patří víra v čestné, etické a etiku vyznávající chování, víra ve studenty a jejich úspěch, víra ve spolupráci a učící se společnost založená na vzájemném respektu a pravdě, víra v multikulturní prostředí, víra v průběžné zlepšování výuky, intelektuální přínos a kvalitu služeb a víra v akademickou svobodu.

[PSU]

3.1.2. Názvy srovnávaných studijních programů