Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta informatiky a statistiky
Katedra systémové analýzy
Student : Martin Doseděl
Vedoucí bakalářské práce : doc. Ing. Vlasta Střížová, CSc.
TÉMA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Srovnávací studie pojetí informatiky na univerzitách
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a že jsem uvedl použité prameny a literaturu, ze kterých jsem čerpal.
V Praze dne 20.5. 2006
………..
Podpis
Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí mé bakalářské práce doc. Ing. Vlastě Střížové, CSc. za vstřícný přístup a cenné rady a připomínky.
Dále bych rád poděkoval rodičům za podporu při studiu.
Abstrakt
Předmětem zájmu předkládané bakalářské práce je analýza a srovnání pojetí informatiky na univerzitách. Její součástí je stručný popis vývoje výuky a dále krátké představení informačních technologií. Stěžejní částí je samotné hodnocení a srovnání výuky informatiky.
Na základě metodiky hodnocení studijních programů navržené Centrem pro studium vysokého školství byla zformulována metodologie vhodná k analýze vybraných univerzit a jejich studijních programů. Skládá se z deseti kritérií, na jejichž základě bylo provedeno zhodnocení každého ze čtyř vybraných programů.
Součástí analýzy je vyhodnocení, komentář k výsledkům a zhodnocení silných a slabých míst.
Abstract
My bachelor’s thesis deals with an analysis and comparison of education in the field of informatics at universities. It consists of brief description of development throughout the time short introduction to information technologies. However, the core of the presented thesis is evaluation and analysis of study programmes.
For this purpose I rewrote methodology of study programme comparison published by Centre for higher education studies. Using this working paper I have conceived my own methodology suitable for comparison of study programmes in the field of informatics. It consists of ten rating criteria. On their basis I have rated each of four selected study programmes.
The constituent of the analysis is the evaluation, brief commentary on results and short SWOT analysis.
Obsah
1. Úvod...7
2. Informatika a Internet ...8
2.1. Co je to informatika ...8
2.2. Historie vývoje informatiky...9
2.3. Internet ...9
2.5. Vývoj od ASŘ k IS/ICT...11
2.5.1. IS/ICT ...11
2.6. Akademická síť CESNET...11
2.7. Budoucí vývoj - paralelní DNA...12
2.8. Stručná historie výuky informatiky v ČR ...14
3. Hodnocení vybraných univerzit...15
3.1. Kritéria výběru univerzit...15
Kritéria hodnocení ...15
Vlastní kritéria ...15
3.1.1. Stručný popis jednotlivých universit a fakult ...16
3.1.2. Názvy srovnávaných studijních programů...21
3.1.3. Přehlednost a informační bohatost www stránek ...21
3.1.4. Srovnání univerzit podle webometrics.info ...22
3.1.5. Charakteristika studijního programu, oborů a předmětů...24
3.1.6. Počet povinných a volitelných hodin, školné ...25
3.1.7. Poměr mezi technickými a humanitními předměty ...28
3.1.8. Možnost přestupů...31
3.1.9. Vstupní požadavky ...33
3.1.10. Navazující magisterské programy ...34
3.1.12. Akademičtí pracovníci...38
4. Hodnocení...40
4.1. Webometrics ...40
4.2. Webové stránky ...40
4.3. Povinné/volitelné předměty ...40
4.4. Humanitní/technické předměty...41
4.5. Jazyky ...41
4.6. Možnost přestupů...41
4.7. Úspěšnost u přijímacích zkoušek...41
4.8. Akademičtí pracovníci...41
4.9. ECTS...42
4.10. Školné ...42
5. Závěr ...43
6. Prameny ...46
1. Úvod
Cílem bakalářské práce je popsat a porovnat celkové pojetí výuky informatiky na čtyřem univerzitách. Dvě univerzity se nacházejí v České republice - Vysoká škola ekonomická (VŠE) a Univerzita Hradec Králové (UHK), jedna na Slovensku (Ekonomická univerzita v Bratislavě (EUBA) a poslední ve Spojených státech – Pittsburg State University (PSU).
V běžné literatuře se publikace vztahující se k tomuto tématu prakticky nevyskytují, proto při zpracování bakalářské práce využiji kromě teoretických znalostí ze studia i své dosavadní praktické zkušenosti např. z práce pomocné vědecké síly ve Výpočetním centru VŠE. Pro srovnávací studii bude vytvořena metodika umožňující porovnání a kvantifikaci relativně složité problematiky chápání vysokoškolského studia informatiky na univerzitách a přístupu k němu.
První část bakalářské práce bude věnována problematice informatiky, jejího současného vývoje a nástinu budoucnosti. Zejména budoucí vývoj může přispět i k dalším změnám v obsahovém zaměření výuky informatiky jako takové. Součástí této části bude též pasáž o Internetu a jeho významu v oblasti vysokoškolského vzdělávání a přehled profesních rolí, ke kterým univerzity studenty v oblasti informatiky připravují.
Druhá část bakalářské práce bude orientována již na konkrétní univerzity, tvorbu metodiky a vzájemné porovnání jednotlivých univerzit. V závěru práce se pokusím na základě předchozích zjištění formulovat doporučení pro zkvalitnění výuky.
Pro svou práci jsem teoretické informace převážně čerpal z internetových zdrojů. K jejich nalezení jsem využil kromě klasických internetových vyhledávačů a webových stránek univerzit také doporučení svých známých a pedagogů na Vysoké škole ekonomické v Praze. Seznam zdrojů uvádím na posledním listu práce.
2. Informatika a Internet
2.1. Co je to informatika
Informatika je věda o informacích a jejich zpracování. V současné době bývá často chápána jako věda o zpracování informací na počítačích, neboť se ke hromadnému zpracování informací používá téměř výhradně výpočetní technika. Původní význam tohoto pojmu je však širší a zejména v před nástupem výpočetní techniky nebyl omezen pouze na oblast počítačů. Primárně se informatika zabývá strukturou, správou, uchováváním, získáváním, šířením a přenosem informací. Také studuje aplikaci informací v organizacích, jejich použití v komunikaci mezi lidmi, organizacemi a informačními systémy. [WIKI]
V [ENC] je informatika definována takto: nauka o uspořádání dat, nauka o sběru, třídění a distribuci dat, zejména dat počítačových.
Podle [BRIT] je informatika vědní disciplína, která se zabývá procesech uchování a přenosu informací. Snaží se sestavit koncepce a metody k tak rozdílných disciplínách jako je knihovnictví, informatika a strojírenství, lingvistika a psychologie tak, aby vyvinula techniky a prostředky na podporu zpracování informací. Na počátku, v 60. letech, se informatika zabývala především aplikací tehdy nových prostředků na zpracování a organizaci dokumentů. Aplikované počítačové technologie a teoretické poznatky o informatice od té doby prostoupili mnohé jiné vědní disciplíny. Aplikovaná informatika a strojírenství mají stále tendenci přejímat její teorie – a technicky-orientované předměty a manažerské vědy zase obory informačních systémů. [BRIT]
V literatuře existuje mnoho dalších definicí a vysvětlení toho, co si lze pod pojmem Informatika představit. Jedno však mají tyto definice společné - všechny, bez ohledu na to, v jakém jazyce vznikly a jací lidé je vymysleli, se shodnou na tom, že informatika pochází od slova informace a jejich zpracování. Informace je podle [WIKI2] zpráva, zasílaná od vysílače k přijímači. V dnešní době si nikdo již nedokáže představit zpracování informací bez použití strojů – dříve mechanických, v současnosti elektronických výpočetních systémů.
2.2. Historie vývoje informatiky
Za prapředka technických prostředků informatiky by mohl být bezpochyby považován již starověký Abakus. Jde o destičku vybavenou římskými číslicemi a svislými čarami, po kterých se posouvaly rukou oblázky. Sloužila ke sčítání. Datuje se asi do roku 5000 př. n. l.
Další nález byl uskutečněn v Egyptě a je zhruba z roku 460 př. n. l. V 18.století, konkrétně roku 1725 Basile Bouchon použil papírovou smyčku pro automatizaci činnosti v tkalcovském stavu, ale hlavní rozvoj ukládání a zpracování informací pomocí perforace materiálu proběhl až o 150 let později na druhé straně Atlantického oceánu. Bylo tomu tak při příležitosti sčítání lidu v USA roku 1888 a vynálezcem byl Herman Hollerith (1859- 1929). Předchozí sčítání trvalo celých 7 let a vláda si uvědomila naléhavou potřebu zrychlit tento proces a právě Hollerith vyhrál výběrovou řízení na zpracování dat se svými děrnými štítky. O stroje použité při sčítání se začala starat firma TMC, ze které se později vyvinula slavná IBM. Po 2.světové válce začaly vznikat počítače s programovým vybavením ne nepodobné těm, se kterými jsme se mohli potkat ještě na konci 20.století. Informační systémy a technologie zaznamenaly prudký vývoj. Za velmi významný mezník lze považovat vznik a rozvoj Internetu.
2.3. Internet
Tato práce využívá Internet hlavně pro vyhledávání informace, přesto Internet je bezesporu fenomén, který si zaslouží zmínku.
V šedesátých letech se americká armáda snažila najít způsob, jak zajistit, aby armádní počítače rozmístěné po celém území USA mohly spolu bez problému komunikovat, a to i v případě, že část této sítě bude vyřazena z provozu. Pracovníci RAND Corporation přišli s unikátním řešením - vybudování sítě bez centrálního uzlu. Pokud bude některá linka zničena, informace bude ihned vedena k příjemci jinou trasou. "Are you receiving this?" - první věta, která byla v srpnu 1969 poslána z University of California v Los Angeles po síti složené ze čtyř uzlů: UCLA, Stanford Research Institute, UC Santa Barbara a University of Utah v Salt Lake City. Tak vznikl arpanet.
Postupně se k internetu připojovaly další instituce, především university. V této době byl internet čistě nekomerční záležitostí. Na jeho vybudování přispívala americká armáda a
různé vládní agentury. Podnikatelé o něj ani nestáli, protože nenacházeli způsob jak jej využít.
V roce 1989 vymyslel Tim Berners-Lee nový způsob komunikace (původně pro vnitřní potřebu laboratoří CERN, kde pracoval) - hypertextové dokumenty. Texty, které obsahují odkazy na další dokumenty, které mohou být umístěny na jiném počítači, třeba na druhém konci světa. Díky jednoduchému a intuitivnímu ovládání se tento způsob komunikace rozšířil i za brány CERNu a dnes jej známe pod jménem World Wide Web. Zanedlouho byly k dokumentům připojeny i obrázky. Vzhled dokumentů byl přirozenější a umožnil ještě lepší komunikaci. Právě existence www spolu s masovým rozšířením osobních počítačů přilákala na internet miliony nových uživatelů, a tím začal být internet zajímavý i pro podnikatele. Komerční provoz na internetu se datuje od roku 1992, kdy National Science Foundation, která do této doby spravovala páteřní síť internetu, umožnila připojení i komerčním subjektům.
2.4. Internet v ČR
Jako datum připojení ČSFR k internetu se uvádí listopad 1991. Ve VC ČVUT tehdy úspěšně proběhly první pokusy s připojením na internet k uzlu v Linci. Formální připojení ČSFR k internetu se slavnostně uskutečnilo 13. února 1992. Internet byl tedy dostupný v Praze na ČVUT, ale po připojení volaly i ostatní vysoké školy z celé ČSFR. V prosinci 1991 schválilo české ministerstvo školství projekt předložený akademickou obcí a v červnu 1992 uvolnilo 20 miliónů korun pro vybudování páteřní sítě spojující univerzitní města. Na slovenskou část projektu podobně přispělo slovenské ministerstvo školství. Po rozpadu ČSFR se FESNET rozdělil na CESNET a slovenskou část SANET. V listopadu 1992 byly pevnou linkou propojeny Praha a Brno - dva hlavní uzly sítě CESNET - a koncem března 1993 bylo připojeno již 9 měst.
I když CESNET byl vybudován jako akademická síť, v reakci na poptávku po připojení se zanedlouho stal i komerčním poskytovatelem. Dnes je jedním z mnoha - i to komentuje obrovskou dynamiku internetu: za 7 let od nuly k rozvinutému konkurenčnímu prostředí.
[ADP]
2.5. Vývoj od ASŘ k IS/ICT
Rozvoj automatizace ve výrobním procesu a jeho řízení doznal výrazných kvalitativních změn zejména po roce 1970 vlivem rozvoje NC (numerically controlled) strojů a jejich technologického využívání. Automatizace, která byla orientována převážně na oblast velkosériové a hromadné výroby, vlivem NC techniky rychle pronikla prakticky do všech ostatních typů výrob. V první fázi zavádění NC techniky byly řešeny pouze technologické problémy, ale postupem času se začal vytvářet nový přístup k zavádění automatizace obecně, který vyústil v řešení ucelených výrobních systémů vybavených jak výrobní, tak obslužnou technikou a novými formami organizace a řízení. Automatizace se tak stala výrazným faktorem, který ovlivňoval strojírenskou výrobu stále silněji. V 80. letech, zejména díky rozvoji miniaturizace křemíkových čipů, začínají na scénu nastupovat systémy a z NC strojů se stávají CNC (computer numerically controlled) systémy, které se v průmyslu, zejména v obráběcích oborech využívají dodnes.
I když ASŘ se myslí většinou automatizované systémy pro řízení technologických procesů v průmyslu, tak i vytváření jednotných obchodní dokumentů a jejich automatizované zpracování a analýza je dalším evolučních stupněm ASŘ. Tyto procesy se odehrávají v IS/ICT.
2.5.1. IS/ICT
Ač to tak první pohled vůbec nevypadá, vysvětlit pojem, možná i fenomén dnešní informatického světa, IS/ICT není vůbec jednoduché. Toto odvětví se vyvíjí tak rychle, že jakákoliv definice je již v čase svého publikování zastaralá. Obecně však platí, že IS/ICT znamená Information system/information and communication technology. Co si pod tímto představit? Informační systém je zjednodušeně komplexní entita, která má za úkol poskytovat informace. Informační a komunikační technologie je potom postup, který zprostředkovává tyto informace ostatním entitám a zabezpečuje kontakt vysílač-příjemce.
2.6. Akademická síť CESNET
Sdružení CESNET (Czech Education and Scientific Network) založily všechny vysoké školy a Akademie věd České republiky dne 6. března 1996. Jeho hlavním cílem je provozovat a rozvíjet páteřní akademickou počítačovou síť České republiky.
V původní podobě se pak využívala do roku 1996, kdy CESNET vyhrál výběrové řízení na vybudování modernější infrastruktury s podobným zaměřením (TEN-34). Uživatelé a řešitelé byli postupně začleněni do prostředí TEN-34 CZ (s přenosovou rychlostí 34 Mb/s) a původní struktura pomalejší sítě CESNET se klasicky zkomercializovala. Protože se jednalo o ověřenou, spolehlivou síťovou infrastrukturu a vysoké školy už neměly zájem dále ji provozovat ve vlastní režii, byla v roce 2000 výhodně prodána společnosti Contactel.
Současná generace této sítě se nazývá síť národního výzkumu a vzdělávání CESNET2 a nabízí na páteřních trasách přenosové rychlosti v řádu gigabitů za sekundu. Připojit se k ní může každá instituce splňující podmínky přijatelného užití sítě. Postupně se ve velkých aglomeracích začaly rozvíjet samostatné sítě - Pasnet, Baps a další.
[CESNET]
2.7. Budoucí vývoj - paralelní DNA
„Myslím, že na světovém trhu najde uplatnění asi tak pět počítačů…“ Thomas Watson, ředitel firmy IBM, 1943
Pro vědce všech vědních oborů byl vynález a sestrojení počítače doslova dar z nebes, protože jim otevřel úplně nové možnosti při zkoumání tohoto světa. Jenomže v roce 1943 bylo dost obtížné předpovědět, jakou revoluci počítače a informační technologie ve světě způsobí. Svět stál teprve na začátku počítačové éry a jako všechny začátky i tyto byly samozřejmě nelehké a pomalé. Nicméně právě nyní se zdá, že je tato revoluce v plném proudu. Právě proto, že základy informační společnosti už byly položeny, je možné nyní více-méně nahlédnout do počítačové budoucnosti. Výkon dnešních počítačů postavených na bázi křemíku je založen zejména na zvyšování hustoty počtu tranzistorů osazených na procesoru. Přesně podle Moorova zákona se tato hustota neustále znásobuje (na stále menší plochu je tak možné umístit stále větší počet tranzistorů) a tím celkový výpočetní výkon roste. Nicméně je jasné, že to tak nemůže jít pořád. Zatím existují stále ještě poměrně velké rezervy. Klasickou mikroelektroniku postupně nahradí nanoelektronika, která by měla umožnit vytvářet struktury s rozlišením pouhých pár atomů. I to je ale svým způsobem jenom ‘provizorní‘ řešení, protože podstata problému zůstává. Jednou přijde
čas, kdy už další zmenšování nebude fyzikálně možné. V tomto bodě tato vývojová cesta skončí a vývoj se budeme muset přeorientovat na zcela nové technologie.
Jak dál? Když stávající technologie nepostačuje, je nutné přijít s něčím naprosto novým a převratným. Jednou z možností jsou počítačové technologie využívající DNA, tzv.
molekulární počítače. DNA (deoxyribonukleová kyselina) je v živých organizmech nositelkou genetické informace. Dvouvláknová šroubovice se skládá ze čtyř dusíkatých bází (nukleotidů), které se navzájem vážou podle principu komplementarity (adenin, tymin, cytozin, guanin, označovaných jako A,T,C,G). Tento geniálně jednoduchý princip tak umožňuje uschování prakticky neomezeného množství informací. K tomu, aby se molekula DNA dala použít, zase slouží nejrůznější enzymy, které dokáží manipulovat s touto sekvencí požadovaným způsobem.
Příklad: Pro vyřešení např. rovnice, do jednovláknové DNA tedy budou zakódovány všechny hodnoty proměnných, které budou v naší rovnici vystupovat. Do jiných jednovláknových molekul budou nakopírovány první podmínku rovnice. Vše bude smícháno dohromady. Vlákna, která se spojila, představují všechna řešení první podmínky. Každé neplatné řešení zůstane jen jako jednovláknová molekula. Pomocí enzymů dojde k eliminaci nespárovaných vláken. V dalším fázi zase budou odebrána dříve přidaná komplementární vlákna, takže vzniknou opět jednovláknové molekuly. Tentokrát je jich ale méně, protože tyto představují pouze řešení první podmínky. Do dalších stejných kopií jednovláknových molekul DNA bude zakódována druhou podmínku rovnice a opět se části smíchají.
Celý proces se opakuje tak dlouho, až jsou vyčerpány všechny podmínky. Zůstanou pouze ta vlákna, která přežijí všechny tyto eliminační kroky a to je hledané řešení... Protože zatím neexistuje žádný univerzální DNA počítač, na kterém by se dala řešit libovolná úloha, jednotlivé proměnné a vztahy mezi nimi je nutné pro každý problém zakódovat zvlášť.
Využití DNA počítačů se rýsuje zejména při řešení problémů, které jsou extrémně náročné na výpočetní výkon, protože je potřeba prošetřit velké množství různých možností. To jsou například šifrovací problémy, kde v podstatě ani jiná možnost není, nebo tzv. zásobovací problém (projet určitý počet měst v libovolném pořadí, každé navštívit pouze jednou a ujet přitom co nejkratší vzdálenost). Stávající počítače postupují více-méně sériově. Řešení hledají postupným analyzováním všech dostupných možností. Jak je vidět, tento přístup
má hlavní nevýhodu v tom, že pokud bude problém opravdu složitý, proces hledání řešení se tak může protáhnout na velmi dlouhou dobu.
Při použití paralelního postupu, tj. prošetření více (nebo dokonce i všech) možností současně, doba potřebná k vyřešení tohoto typu problému se tak významně zkrátí. A to je přesně ten způsob, který používají DNA počítače. Nebo, lépe řečeno, který jednou DNA počítače používat budou. Zjednodušeně řečeno, DNA počítače budou vlastně masivní paralelní superpočítače, které budou schopny vyřešit i nyní neřešitelné úlohy v okamžiku.
[MATERNA]
2.8. Stručná historie výuky informatiky v ČR
První návrh samočinného počítače byl v Československu vytvořen již v roce 1947. Stalo se tak v badatelském ústavu matematiky České akademie věd a umění. Do průmyslové sféry se však dostala výroba počítačů až koncem 50. let.
První přednášky o programování byly zařazeny do studijních programů na MFF UK v roce 1958. Praktické zkušenosti s počítači studenti získávali na sovětském stroji URAL 1, který byl umístěn v Praze. Roku 1961 byly zakoupeny dva počítače s označením LGP 30 – jeden pro MFF UK, druhý pro VUT v Brně. Tyto stroje byly prvními, které v resortu školství ČSR. Později byly do Československa dovezeny další počítače typu Cellatron, MSP 2a, na kterým se již dalo prakticky zkoušet programování v jazycích C SOL, CSS, PL/1. Pro zajímavost: tyto počítače byly spravovány týmem 27 lidí!
3. Hodnocení vybraných univerzit
3.1. Kritéria výběru univerzit
Hodnocení vybraných univerzit za účelem srovnání jejich studijních programů informatika bude realizováno na vzorku čtyř univerzit. Důvody pro výběr sledovaných univerzit byly následující:
- škola univerzitního typu
- poskytování i ekonomického vzdělání
- možnost studovat studijní obor Informatika nejlépe na fakultě, která se výukou ve studijních programech z oboru Informačních technologií dlouhodobě zabývá
- tří- a více fakultní vysoké školy z důvodu různorodosti vybrané z několik států Kritéria hodnocení
Kritéria ukazují, jak lze detailně zkoumat a porovnávat přibližně stejné studijní programy na různých univerzitách. Východiskem práce pro stanovení souboru kritérií byla kritéria publikovaná v materiálu Hodnocení kvality studijních programů na českých vysokých školách z Centra pro studium vysokého školství (CSVŠ). Pro rozsah bakalářské práce jsou však moc detailní a proto byla účelově zařazena pro potřeby srovnávací studie pouze kritéria relevantní práci. Výběr soustavy kritérií souvisel jednak s rozsahem práce, ale také s možnostmi získat informace potřebné pro hodnocení. Univerzity publikují informace o studijních programech na svých internetových stránkách, ale tyto informace mají často rozdílnou strukturu. Tvorba další metodiky pro jejich normalizování je nad rámec této bakalářské práce. Přehled všech původních kritérií je uveden v příloze 1.
Vlastní kritéria
Z původního souboru kritérií byla vybrána relevantní kritéria pro možnost porovnání a přidána další, ke kterým bylo možné ze zdrojů získat potřebné informace a které jsou důležité pro hodnocení. Přehled souboru kritérií je uveden v tabulce 3.3.
Tab. 3.3 – přehled upravených kritérií
Informace o univerzitách
- stručný popis jednotlivých universit a dané fakulty zajišťujících výuku předmětu ve studijním programu
- názvy studijních programů
- přehlednost a informační bohatost www stránek
- srovnání univerzit podle webometrics.info
Informace o studijním programu, studentech, akademických
pracovnících
- charakteristika studijního programu, oborů a předmětů
- délka studia, počet povinných a volitelných hodin za týden a semestr, školné
- poměr mezi technickými a humanitními předměty a jazyky
- druh diplomu, který je udělován a kvalifikace absolventa
- možnost přestupu na studijní program dané univerzity v průběhu studia, uznávání předmětů
Studenti, akademičtí pracovníci
- vstupní požadavky
- charakter přijímací řízení a způsob výběru - navazující magisterské programy
- akademičtí pracovníci - počet
3.1.1. Stručný popis jednotlivých universit a fakult
Historie VŠE
Historie VŠE se datuji již od roku 1919, kdy byla zřízena Vysoká škola obchodní (VŠO).
O deset let později, v roce 1929, byla tato škola integrována do struktur ČVUT a díky tomu absolventi do dneška získávají magisterský titul „inženýr“. Během 2.světové války byla stejně jako všechny ostatní vysoké školy násilně uzavřena a v roce 1949, po komunistickém převratu, přejmenována na Vysokou školu politických a hospodářských věd (VŠPHV). Tento název jí však vydržel pouze 4 roky, protože již v roce 1953 dostala sympatičtější název, pod kterým je známá dodnes: Vysoká škola ekonomická (VŠE). 1.
září zahájilo pod tímto názvem činnost všech pět tehdejších fakult: Všeobecně ekonomická, Výrobně ekonomická, Vnitřního obchodu (brzy přejmenovaná na Fakultu vnitřního a zahraničního obchodu), Financí a úvěru a Fakulta statistiky. V roce 1958 byla
zřízena strojně početní stanice, předchůdkyně dnešního výpočetního centra (první počítač byl však nainstalován až o deset let později). Po roce 1968 mnoho vyučujících i studentů musela opustit akademické prostředí a proto docházelo k velké fluktuaci. Po sametové revoluci opět proběhly významné personální změny, z původních 4 vzniklo dnešních 5 pražských fakult, již v roce 1991 jako první škola v ČSFR zavedla VŠE kreditní studijní systém (zvolen jako třístupňový – bakalářský, magisterský, doktorský). V roce 1994 byl dokončen areál na JM, kde je soustředěno studium především studentů prvních ročníků. Od akademického roku 2005/2006 přechází část fakult na mezinárodní kreditní systém ECTS (i když jako skoro poslední ze škol v ČR) a ve stejném roce je dokončena přestavba menzy a výstavba Rajské budovy. Od 1.1.1998 se do svazku VŠE dostala také fakulta managementu původně Jihočeské univerzity (JU) v Českých Budějovicích a stala se tak šestou fakultou VŠE.
[VSE]
O FIS
Fakulta informatiky a statistiky v dnešní podobě vznikla při reorganizaci Vysoké školy ekonomické (jako jedna z jejích pěti fakult) v roce 1991. Sdružuje katedry a studijní obory zabývající se informačními systémy s použitím počítačů a statistickými, ekonometrickými i dalšími matematickými metodami aplikovanými ve všech oblastech hospodářského života, jakož i problematikou filozofie. Na fakultě je v současnosti 9 kateder a 1 laboratoř inteligentních systémů, z toho 3 katedry jsou zaměřeny na výuku informatiky (KIT, KSA, KIZI), 5 na aplikaci matematických metod v hospodářství (KDEM, KEKO, KEST, KSTP, KMAT) a 1 katedra filozofie.
[FIS]
Historie UHK
Univerzita Hradec Králové (UHK) vznikla dne 21.6.2000, kdy se změnil dosavadní název Vysoké školy pedagogické na Univerzita Hradec Králové. Historie vysokého školství v Hradci Králové je však mnohem starší. Škola vznikla v září 1959, nejprve jako Pedagogický institut v Hradci Králové, uskutečňující přípravu učitelů pro oba stupně základní školy. Historie přípravy učitelů v Hradci Králové má však dlouhou tradici a
začíná v r. 1775 v rámci tereziánské reformy školství. V roce 1945 vznikl záměr vybudovat v Hradci Králové východočeskou univerzitu – vznikla zde však jen Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, později Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy a samostatná Vojenská lékařská akademie J. E. Purkyně. Kvalitativním zlomem bylo, když 15. únoru 1993 vznikla vedle původní Pedagogické fakulty druhá fakulta - Fakulta řízení a informační technologie, která se v r. 2000 přejmenovala na Fakultu informatiky a managementu. 1. 9. 2005 založila Univerzita Hradec Králové Fakultu humanitních studií a stala se tak třífakultní vysokou školou.
O Fakultě FIM
Na fakultě studuje více než 1800 studentů ve třech studijních programech. Úspěšně se rozvíjí mezinárodní spolupráce - v rámci získaných grantů měli a mají pracovníci a studenti možnost krátkodobých studijních pobytů na univerzitách v zahraničí. Fakulta sídlí v centru Hradce Králové a pro svoje potřeby využívá i objekt společné výuky sdílený s pedagogickou fakultou. Celkem se fakulta skládá z 5 kateder: katedry aplikované lingvistiky (KAL), ekonomie a managementu (KEM), rekreologie a cestovního ruchu (KRCR), informatiky a kvantitativních metod (KIKM) a katedry informačních technologií (KIT).
[UHK]
Historie Ekonomické univerzity v Bratislavě
Zatímco v protektorátu Čechy a Moravy byly během 2.světové války všechny vysoké školy zavřené, na Slovensku tomu tak nebylo a roku 1940 byla založena v Bratislavě první vysoká ekonomická škola na Slovensku: Ekonomická univerzita. Původně se jmenovala Vysoká škola obchodní v Bratislavě a mnoho studentů sem přešlo z pražské Vysoké školy obchodní (dnešní VŠE), která byla za války zavřená. Roku 1952 byla škola přejmenována na Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Zde je názorně vidět rivalitu hlavních měst dvou federativních republik v tehdejších Československu – každé muselo mít svoji Vysokou školu ekonomickou. Na Ekonomickou univerzitu v Bratislavě byla přejmenována roku 1992. Stejně jako její pražská kolegyně, EUBA má 6 fakult (národohospodářskou, obchodní, fakultu hospodářské informatiky, podnikového managementu, mezinárodních
vztahů a podnikohospodářskou fakultu v Košicích). Za víc jak šedesát let své existence vychovala 48 000 absolventů, v současnosti na ní studuje okolo 14 000 studentů.
[EUBA]
O Fakultě hospodářské informatiky
V roce 1953 vznikla jako jedna z dalších k původním 3 fakultám Vysoké školy ekonomické v Bratislavě čtvrtá – fakulta hospodářské informatiky. Původně jako institut národohospodářského plánování, který byl roku 1968 přejmenován na Fakultu řízení a konečně 29.10.1991 dostala fakulta svůj dnešní název. Od svého vzniku se orientuje na oblast řízení, racionalizace, využití kvantitativních metod a informatiky v ekonomii.
V současnosti je na fakultě 5 kateder: katedra aplikované informatiky (KAI), matematiky (KM), operačního výzkumu a ekonometrie (KOVE), katedra statistiky (KŠ) a katedra účetnictví (KÚ). V současnosti její programy studuje 2 500 studentů, z toho 1 700 v denních studijních programech a zbytek v kombinovaných.
[EUBA]
Několik slov k rozdílnému chápání univerzitního vzdělávání u nás a v USA
Američané používají slovo college nejčastěji pro školu, která nabízí undergraduate study, tedy nejčastěji výše zmíněný bakalářský program. Proto američtí středoškoláci, když hovoří o vysoké škole, na kterou po skončení středoškolského studia půjdou, hovoří o college. College v USA je vždy vysoká škola. Univerzitami jsou pak obvykle nazývány vysoké školy, které ovšem kromě bakalářského programu nabízí také graduate programs, tedy navazující vyšší stupně studia vedoucí k titulům Master nebo PhD. I v rámci univerzity ale může existovat college, řečeno naší terminologií, fakulta, která má ovšem na starost pouze bakalářský program. Tato terminologie ale není nijak důsledná a Američané samotní používají pojmy college a university zaměnitelně. Je proto důležité se řídit spíše tím, jaké studijní programy škola konkrétně nabízí, než tím, jak se jmenuje, zda college, university či institute. Zajímavé je, že součást školy se nikdy neoznačuje faculty. Pod pojmem faculty rozumí Američané profesorský sbor. V USA existují jak školy veřejné (public), tak soukromé (private), někdy zvané také nezávislé (independent). Primární rozdíl je ve způsobu financování. Školy veřejné jsou obvykle z velké částí financovány z
veřejných rozpočtů, školy soukromé převážně či zcela ze soukromých zdrojů. Státní univerzity bývají spíše většími institucemi i s několika desítkami tisíc studentů a širokým záběrem nabízených oborů a všemi stupni studia. Soukromé školy bývají obvykle menší, komornější a specializovanější, často zaměřené pouze na undergraduate studium. V obou případech ale existují časté výjimky z těchto pravidel. Na obou typech škol se také platí školné. Státní univerzity bývají podstatně levnější a školné se pohybuje od 8 do 16 tisíc dolarů. Soukromé školy bývají výrazně dražší a školné se pohybuje mezi 16 až 30 tisíci dolary ročně. Mívají ale rovněž výhodnější stipendia (viz níže). Community colleges bývají zdaleka nejlevnější a školné se pohybuje od 3 do 9 tisíc dolarů ročně.
[FULLB]
Historie Pittsburg State University
Pittsburg State University (PSU) se skládá ze 4 fakult: College of Arts and Science, College of Business, College of Education a College of Technology. Na všech fakultách je zapsáno 6628 studentů, takže se PSU podle tradičního dělení dá klasifikovat jako menší vysoká škola srovnatelná např. s UHK. Mezi důvody, proč si pro studium vybrat právě PSU patří např. celostátně uznávané špičkové technologické centrum, akreditace AACSB (The Association to Advance Collegiate School of Business), udělovaná zejména americkým univerzitám při splnění určitých kritérií (podpora manažerských a obchodních znalostí studentů pomocí studijních stipendií, prohlubování zpětné vazby od studentů směrem k fakultním představitelům, produkce absolventů, kteří obstojí v testech prověřujících naučené a získané znalosti a schopnosti.). Dalšími důvody jsou umístění v horním 10% kvantitu v celonárodním srovnání pro ukazatel poměru počtu studentů na jeden počítač, umístění v celoamerickém (myšleno pro území Spojených států) žebříčku univerzitních atletických klubů a nakonec jako jediná škola v celých Spojených státech má ve znaku a jako maskota gorilu.
O College of Business
U PSU jsem narazil na nejmarkantnější rozdíl oproti ostatním univerzitám – výuka informatiky, resp. computer science, jak se tento obor v angličtině často nazývá, není zajišťován College of Technology, jak mne na první pohled napadlo, nýbrž College of Business.
Cílem College of Business je podpora PSU ve smyslu poskytnutí bakalářských a magisterských studijních programů se zaměřením na řízení. Fakulta poskytuje studijní příležitosti primárně studentům z jihovýchodního Kansasu a přilehlých regionů a také studentům z ostatních států Unie. Hlavní důraz je kladen na bakalářské studijní programy.
Fakulta dále přebíhá zodpovědnost za kvalitu výuky a úrovně intelektuálního přínosu výuky studentům. Toho je dosaženo využíváním moderních technických učebních prostředků a sledováním aktuálních trendů vývoje.
Mezi hlavní hodnoty, které jsou na fakultě vyznávány patří víra v čestné, etické a etiku vyznávající chování, víra ve studenty a jejich úspěch, víra ve spolupráci a učící se společnost založená na vzájemném respektu a pravdě, víra v multikulturní prostředí, víra v průběžné zlepšování výuky, intelektuální přínos a kvalitu služeb a víra v akademickou svobodu.
[PSU]
3.1.2. Názvy srovnávaných studijních programů VŠE: Aplikovaná informatika
UHK: Aplikovaná informatika EUBA: Hospodárská informatika
PSU: Information Systems – System design concentration
3.1.3. Přehlednost a informační bohatost www stránek
VŠE: Informační portál se nachází na www.vse.cz. Stránka jednoduchá, ale díky tomu i přehledná a jediným kliknutím se dostávám na stránky fis.vse.cz. V levé části se nachází menu s informacemi o fakultě, organizaci, pedagogice atd. Pro moji práci všechny relevantní informace (studijní řád, přehled oborů, popisné informace o fakultě…) se mi podařilo stáhnout právě ze stránek fis.vse.cz.
UHK: Univerzita Hradec Králové má rovněž webovou adresu s doménou 2.řádu www.uhk.cz. Na rozdíl od VŠE však pro skok na stránky Fakulty informatiky a managementu jsou nutné 2 kliknutí, navíc ne úplně intuitivní. Nejdřív je nutné kliknout na odkaz „O Univerzitě“ a na stránce, která se zobrazí zvolit záložku „Fakulta informatiky a
managementu“. Samotné stránky se nachází na adrese www.uhk.cz/fim. Obsahově jsou velmi bohaté, na druhou stranu rozdělení kreditů do skupin předmětů jsem nenašel ani ve studijním řádu, ani nikde jinde. I hledání relevantních informací je náročnější, protože je nutno často metodou pokus-omyl vyzkoušet, který odkaz skrývá požadované informace.
Na druhou stranu např. úspěšnost uchazečů u testů jsem jako veřejnou informaci na ostatních webech nenašel.
EUBA: Webové stránky jsou stejně jako i jiné věci docela podobná stránkám VŠE.
V horním menu lze zvolit v submenu stránky jednotlivých fakult a přesměrování proběhne okamžitě. Na stránkách samotných je možné se zúčastnit hlasování o jejich kvalitě a v levém menu je nabídka všech důležitých informací o fakultě, studijních programech, katedrách, knihovně…). Přes veškerou snahu jsem přesto nenašel studijní řád bakalářského studia. Po zaslání požadavku proděkanovi pro pedagogiku doc. Ing. Ivanu Brezinovi, CSc.
mi bylo obratem odpovězeno a požadované informace (včetně dalších dodatečných – např.
o počtu uchazečů) jsem dostal emailem. Ačkoliv jsem minimálně svých požadavkem na absenci studijního programu na internetu upozornit, tak se do doby psaní této práce nic nezměnilo.
PSU: Webové stránky PSU mají adresu : www.pittstate.edu. Obsahově je také rozsáhlý, ale trvalo mi zde nejdelší dobu se zorientovat a najít odkazy na relevantní informace.
Kombinace Flashe, Javaskriptu, vyskakovacích oken a jednotvárného formátování není ta nejlepší kombinace, jakou pro správnou webovou stránku zvolit. Avšak i zde jsem většinu potřebných informací našel, takže účelově stránky také splnily svoji úlohu.
3.1.4. Srovnání univerzit podle webometrics.info
Cílem projektu Webometrics je snaha kvantifikovat zájem univerzit na publikování svých informací elektronicky a poskytování otevřeného a svobodného přístupu ke znalostem.
Webometrics mimo univerzit srovnává i R&D (reseach and development) centra, ale ty pro moji bakalářskou práci nejsou důležitá, takže se budu nadále zabývat pouze srovnáváním univerzit.
Metodologie hodnocení
Nejlepší způsob jak vystavět správnou metodiku hodnocení je zkombinování řady indikátorů, které měří rozdílné aspekty vzhledu a struktury webových stránek univerzit.
Zavedenou tradicí je Web Impact Factor (WebIF) navržený profesory Almindem a Ingwersenem. WIF se zabývá analýzou odkazů. Nejrozšířenějším metodou je výpočet WIF jako poměr počtu externích odkazů vedoucích na stránky univerzity k počtu webových stránek. Znamená to, že poměr 1:1 nastane v případě, že na vyhledávací stroje (MSN Search, Google, Yahoo a Teoma) naleznou právě tolik odkazů na stránky univerzity jako je počet stránek a dokumentů v příslušné doméně. Tímto způsobem se nerozlišuje v typu souboru, na který odkaz vede. Některé soubory, tzn. „rich files“ (pdf, doc, ppt a ps) jsou však významnější protože se týkají publikační činnosti a proto je zvýšena váha, resp.
změněn poměr na 4:3 kde viditelnost a velikost (počet stránek a počet „rich files“) jsou přepočteny pro hodnocení a potom sečteny.
Z kvantitativního hlediska se vypočítávají 3 rozdílné indikátory:
Velikost
Počet stránek je vypočítán při použití 4 vyhledávačů (Google, Yahoo, MSN Search a Teoma). Pro každý vyhledávač, výsledky jsou normalizovány k 1 pro nejvyšší hodnotu.
Pro každou doménu, maximální a minimální výsledky jsou vyjmuty a každé univerzitě je přiřazeno hodnocení podle součtu.
Viditelnost
Celkový počet unikátních externích odkazů přijatých webserverem (inlinks). Tato informace je důvěrná a lze ji získat jen z Yahoo a MSN. Pro každý vyhledávač, výsledky jsou normalizovány k 1 pro nejvyšší hodnotu a potom sloučeny pro tvorbu hodnocení.
Rich Files
Pro zhodnocení „akademické“ relevance a objemu rozdílných formátů souborů byly vybrány následující 4 typy souborů: .pdf (Adobe Acrobat PDF), .ps (Adobe Postscript), .doc (Microsoft Word) a .ppt (Microsoft Powerpoint).
Data byla získána za pomocí Googlu a výsledky sloučeny pro každý typ souboru po normalizaci (viz výše).
Pro výsledné hodnocení byl vytvořen následující vzorec, kde každá dílčí část má jinou váhu:
Webometrics Rank (Pozice) = 2 * Umístění(Velikost) + 4 * Umístění(Viditelnost) + 1 * Umístění(RichFiles)
WP=2Vel+4Vid+RF
Uvedený obrázek ukazuje procentní zastoupení univerzit podle státu v hodnocení Top 200. Je jasně patrně, že 56% z nejlepší 200 univerzit se nachází právě ve Spojených státech. Většina univerzit v tomto hodnocení pochází z anglo-saských zemí.
Obr. 3.3.4. – zastoupení univerzit podle států v hodnocení Top 200 Tab. 3.3.4. - Umístění srovnávaných univerzit
Kvantitativní ukazatelé Národní
umístění
Celosvětové umístění
Název
Velikost Viditelnost Rich Files WebIF
6 681 VŠE 373 1050 292 0,295
20 2802 UHK 2616 3347 2016 0,256
10 3890 EUBA 3688 4643 2156 -
1393 1393 PSU 1628 1375 1617 0,802
[WEBO]
3.1.5. Charakteristika studijního programu, oborů a předmětů Tato část je věnována popisu studijních programů z pohledu univerzit samotných.
VŠE: Studijní obor Informatika je určen pro výchovu odborníků schopných navrhovat,
realizovat a provozovat informační systémy na podporu poznávacích a řídících činností v sociálně ekonomické oblasti společnosti.
Předmětem bakalářského studia jsou vedle základních ekonomických disciplin zejména základy informačních technologií, metod zpracování informací a aplikací systémové analýzy.
Výuka se zaměřuje na návrh a implementaci informačních systému v ekonomické praxi.
Podle dosavadních zkušeností nacházejí absolventi dostatek míst v oboru. Podle vývoje ve vyspělých zemích by potřeba odborníku v informatice mela vzrůstat.
UHK: Absolvent získá během studia dobré základní znalosti matematiky, algoritmizace a objektového modelování, na které navazují předměty s přímou aplikací (zejména programování, návrhy a správa informačních systémů a počítačových sítí, webové technologie). Současně získává základní znalosti ekonomie a managementu a povinně studuje odborný anglický jazyk.
EUBA: Cílem vzdělání je příprava odborníků ekonomů-informatiků schopných analyzovat a vyhodnocovat informační toky v ekonomických systémech a na základě této analýzy navrhovat, projektovat a vyhodnocovat informační toky v ekonomických systémech využitelné v ekonomických aplikacích na všech stupních řízení.
PSU: Cílem tohoto studijního programu je vychovat odborníky, kteří plně chápou úlohu informací v současné společnosti. Pracuje se s technologickými způsoby uložení, přenosu a tvorby informací nezbytných pro úspěch při podpoře zpracování velkých objemů dat vytvořených a využívaných tržními subjekty a státními institucemi. Studijní program se také zabývá důležitostí transformace dat na informace, které jsou využity pro včasná rozhodnutí. Studenti jsou také seznámeni s otázkou bezpečnosti informací. Mezi povinné předměty patří dále např. kurzy informačních systémů, které poskytují pevné technologické základy, které připraví studenty pro budoucí kariéru v oblasti IS/IT.
3.1.6. Počet povinných a volitelných hodin, školné
V této části se zabývám analýzou počtu povinných, jazykových a volitelných kreditů. Dále je zahrnut typ kreditového systému, délka studia a fakt, zda je či není zavedeno školné.
Podrobné informace viz Tab. 3.3.6.
Tab. 3.3.6. – přehled ukazatelů pro univerzity
Parametr/škola VŠE UHK EUBA PSU
Počet povinných kreditů 86 145 166 64
Počet jazykových kreditů *) 12 16 18 9
Volitelné 39 35 14 65
Kreditů celkem 125 180 180 129
Typ kreditového systému Vlastní ECTS **) ECTS Vlastní
Délka studia (v letech) 3 3 3 4
Ano +)
Placení za studium Ne ne ne
*) Jazykové kredity jsou u všech univerzit součástí povinných předmětů
+) Pro školní rok 2005-2006 byly poplatky za studium za semestr stanoveny takto:
Tab. 3.3.6.1. – školné na PSU
Rezidenti Kansasu Nerezidenti
Školné $1,781.00 $5,222.00
Skripta a pomocný materiál $400.00 $400.00
Kolejné $2,275.00 $2,275.00
*) Kreditový systém ECTS
(1) Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v bakalářských a magisterských studijních
programech uskutečňovaných na FIM UHK a FHI EUBA a jejích součástech se užívá jednotný kreditový systém, jehož znaky jsou:
a) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia, b) každému předmětu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu,
c) při zakončení předmětu způsobem předepsaným, získá student předem určený počet kreditů, který je přiřazen danému předmětu,
d) kredity získané v rámci jednoho studijního oboru se sčítají, e) počet získaných kreditů je nástrojem pro kontrolu studia.
Tab. 3.3.6.2. – tabulka přepočítaných kreditů *)
Parametr/škola VŠE UHK EUBA PSU
Počet povinných kreditů 123,8 145,0 166,0 89,3 Počet jazykových kreditů 17,3 16,0 18,0 12,6 Počet volitelných kreditů 56,2 35,0 14,0 90,7 Kreditů přepočítaných celkem 180,0 180,0 180,0 180,0
poměr povinné/celkem 68,80% 80,56% 92,22% 49,61%
poměr volitelné/celkem 31,20% 19,44% 7,78% 50,39%
*) Přepočítání bylo nutné kvůli správným výpočtům poměrových ukazatelů
Obr. 2 názorně ukazuje grafické znázornění počtu kreditů (osa Z) v rámci jednotlivých skupin (osa Y) pro hodnocené univerzity (osa X).
UHK VŠE PSU EUBA
0 50 100 150 200
Počet povinných kreditů Počet jazykových kreditů Počet volitelných kreditů
Obr. 3.3.6.– počty povinných, jazykových a volitelných kreditů
3.1.7. Poměr mezi technickými a humanitními předměty Tab. 3.3.7. – přehled jazykových, humanitních a technických kreditů
Předměty*)/škola VŠE UHK EUBA PSU
Jazyky 12 16 18 9
Humanitní 56 68 55 71
Technické 57 96 107 49
Kreditů celkem 125 180 180 129
*) U některých předmětů je rozlišení na humanitní nebo technický značně složité, proto uvádím vlastní přehled předmětů podle rozdělení na technické a humanitní.
VŠE
humanitní: Peníze, banky a finanční trhy (MTP202), Makroekonomie (MAE102), Mikroekonomie (MIE101), Právo (PRA101), Obchodní právo (PRA102), Veřejné finance (VF101), Základy účetnictví (FU110), Finanční účetnictví (FU220), Marketing – základy (MG201), Podniková ekonomika – základy (PE101), Management – základy (PM101), Informační systémy (SA320), Systémová metodologie (SA321), Úvod do obecné teorie hodnot (axiologie) (FIL103), Psychologie (PSP201), Sociologie (PSP202), Manažerské informační systémy a jejich ekonomika (SA315), Organizace a řízení systému (SA307), Fenomén myšlení: jeho význam pro management a ekonomiku (SA318), Soudobé mezinárodní vztahy (SMS521), Anglická gramatika (AJ100), Dějiny peněžních kategorií a institucí (HD406), Vývoj ekonomického myšlení (DET101), Experimenty a hry v ekonomii (DET458).
technické (exaktní): Matematika A (MAT101), Matematika B (MAT102), Statistika A (STP201), Statistika B (STP202), Základy práce na PC (INF101), Informatika pro ekonomy (INF201), Základy softwarového inženýrství (IT115), Metody zpracování informací (IZI240), Informační systémy a technologie (IT215), Informační a komunikační systémy (IZI220), Kvantitativní management (EKO210), Logika (IZI217), Automatizace kanceláře (IT301), Technické prostředky informačních systému (IT_220), Aplikační software (IT575), Úvod do programování v jazyce Java (IT113).
U volitelných předmětů jsem použil příklady předmětů, které jsem absolvoval sám. V případě skupin, ve kterých se dá volit z technických a humanitních předmětů, jsem rozdělil počet kreditů v poměrů 9 ku 3 ve prospěch humanitních – při vlastním průzkumu mezi spolužáky a kamarády jsem zjistil, většina studentů preferuje humanitní předměty před technickými přibližně v tomto poměru.
UHK
humanitní: Mikroekonomie I (MIEK1), Teorie systémů I (TESY1), Makroekonomie I (MAEK1), Počítačová grafika I (PGRF1), Teorie systémů II (TESY2), Počítačová grafika II (PGRF2), Seminář k bakalářské práci (PJKT), Znalostní technologie I (ZT1), Znalostní technologie II (ZT2) (40) plus 26 z volitelných.
technické: Algoritmy a datové struktury (ALGDS), Operační systémy I (OS), Principy počítačů (PRIPO), Úvod do objektového modelování (UOMO), Základy matematiky I (ZMAT1), Programování I (PRO1), Technologie pro publikování na webu I (TNPW1), Základy matematiky II (ZMAT2), Architektura počítačů I (ARCH1), Databázové systémy (DBS), Logické programování (LP1), Programování II (PRO2), Technologie pro publikování na webu I (TNPW1), Architektura počítačů II (ARCH2), Databázové systémy II (DBS2), Diskrétní matematika (DIMA), Logické programování II (LP2), Technologie pro publikování na webu II (TNPW2), Objektové modelování I (OMO1), Počítačové sítě (PSITE) (87) plus 9 kreditů z volitelných.
Na rozdíl od VŠE jsou na UHK předměty jako statistika, účetnictví, marketing a další řazeny v kategorii volitelných. Volitelné kredity (35) jsem opět rozdělil v poměru 1 ku 3 (resp. 9 ku 26) ve prospěch humanitních předmětů.
EUBA
humanitní: Všeobecná ekonomická teorie, Národohospodářská politika, Finance a měna, Mezinárodní obchod, Podnikové hospodářství, Účetnictví A, Účetnictví B, Podnikové finance, Marketing, Management, Právo – celkem 63 kreditů plus 10 z volitelných.
technické: Matematika A, Matematika B, Operační výzkum, Informatika A, Informatika B, Programování 1, Programování 2, Databázové systémy a datové sklady, Operační systémy, Úvod do ekonometrie, Kvantitativní mikroekonomie, Počítačové sítě, Teoretická
informatika, Umělá inteligence a expertní systémy I, Umělá inteligence a expertní systémy II, Statistika A, Statistika B, informační ekonomika – celkem 103 kredity plus 4 z volitelných.
PSU
humanitní: General Psychology (PSYCH155), Social Studies (SOSCI100), Human Heritage, Political Studies (SOSCIXXX), Aesthetic Studies, Lifetime Fitness Concepts, Human Heritage II, Financial Accounting (ACCTG201), Intro to Microeconomics (ECON200), Managerial Accounting (ACCTG202), Intro to Macroeconomics (ECON201), Environmental Life Science (BIOL113), Environmental Life Science Lab (BIOL114), Organization Theory and Behavior (MGMKT327), Basic Marketing (MGMKT330), Intermediate Financial Accounting I (ACCTG318). Operations Management (MGMKT626), Legal & Social Environment (MGMKT444), Business Finance (ECON326), Internal Auditing (ACCTG422), Culture Studies, Business Policy (MGMKT645), Information Systems Audit/Control (ACCTG522), Management Information Systems (CSIS420)
technické: College Algebra (MATH113), Computer Information Systems (CSIS130), Visual Basic.Net Programming (CSIS230), Advanced Visual Basic Programming (CSIS325), Elementary Statistics (MATH143), Introduction to Analytical Process (MATH153), Application System Analysis/Design Method (CSIS380), Information Technology of Accounting Systems (ACTG420), Intro to System Administration (CSIS350), Business Statistics (MGMKT320), Computer Networking (CSIS470), Quantitative Decision Making (MGMKT477), Physical Science (PHYS171), Physical Science Lab (PHYS172), Information Assurance and Computer Security (CSIS670), Database Management (CSIS615), Information Assurance and Computer Security II (CSIS671)
Tab. 3.3.7.1. - přehled přepočítaných jazykových, humanitních a technických kreditů na jednotný základ
Předměty/škola VŠE UHK EUBA PSU
Jazyky 17,3 16,0 18,0 12,6
Humanitní 80,6 68,0 55,0 99,1
Technické 82,1 96,0 107,0 68,4
Kreditů celkem 180,0 180,0 180,0 180,0 poměr humanitní/technické 119,30% 87,50% 68,22% 163,27%
poměr humanitní/celkem 44,80% 37,78% 30,56% 55,04%
poměr technické/celkem 45,60% 53,33% 59,44% 37,98%
poměr jazyky/celkem 9,60% 8,89% 10,00% 6,98%
VŠE UHK EUBA PSU
0 20 40 60 80 100 120
Jazyky Humanitní Technické
Obr. 3.3.7. – graf počtu humanitních, jazykových a technických kreditů 3.1.8. Možnost přestupů
Zde je popsáno, zda je možno přestoupit na studijní program v průběhu studia jiného studijního programu. Pokud tato možnost existuje, jsou zde zmíněny podmínky za kterých lze přestup realizovat.
VŠE: Přestupem se rozumí změna studovaného studijního programu v rámci VŠE. Přestup muže být schválen i v průběhu semestru, ale vždy s platností od počátku semestru následujícího. Při uskutečnění přestupu se studentovi převádějí vykonané zkoušky a absolvované předměty. Pokud jsou předměty zařazeny do fakultních a oborových skupin,
převádějí se do celoškolsky volně volitelných předmětů. Zároveň se převádí současný stav získaných kreditu, použitých a ztracených kreditních poukázek. Předměty, které student úspěšně absolvoval na VŠE nebo na jiné vysoké škole v bezprostředně uplynulých třech akademických rocích, mohou být uznány. Dále mohou být uznány souborné a bakalářské zkoušky nebo části státní zkoušky složené na VŠE. Za uznané předměty jsou studentům automaticky odebírány kreditní poukázky v poctu odpovídajícím kreditovému hodnocení uznaného předmětu plus úměrná část rezervních kreditních poukázek.
[VSE]
UHK: Studentovi, který absolvoval studium ve studijním oboru nebo jeho část nebo studuje v jiném studijním oboru uskutečňovaném na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, může děkan na jeho písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zápočty a zkoušky (předměty). Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na kreditové hodnocení jednotlivých absolvovaných předmětů studijního programu, na prospěch při studiu a dobu, která uplynula od ukončení dosavadního studia. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek.
[UHK]
EUBA: Student jiné fakulty nebo domácí nebo zahraniční vysoké školy může písemně požádat děkana o přijetí na studium na fakultě a to vždy nejpozději 10 dní před začátkem akademického roku. K žádosti o přestup přiloží i stanovisko děkana fakulty, na které studuje a výpis všech vykonaných zkoušek. O přestupu rozhodne děkan. Děkan také rozhodne i o započítání předcházejícího studia, kreditů a zkoušek. Má k tomu právo si vyžádat stanovisko garantující katedry. Zkoušky je možné uznat, pokud od jejich vykonání neuplynulo víc jako 5 roků a nebyly klasifikované známkou horší než „velmi dobře.“
K žádosti o uznání zkoušek přiloží student doklady o vykonání zkoušek spolu se sylaby předepsanou literaturou.
[EUBA]
PSU: Přestupující studenti jsou definováni jako studenti, kteří se hlásí ke studiu na Pittsburg State University a kteří dokončili 24 nebo více kreditových hodin na jiné
universitě. Pro přestup je nutné získat formulář „transcript evaluation“, který na požádání stávající univerzita zašle na PSU. V průběhu 2 až 3 dalších týdnů bude zaslána papírová kopie uchazeči o přesun. Na ní bude vyznačeno, které z již absolvovaných kurzů a kreditů lze převést na PSU. Kredity musí být získány ne později než před 5 lety a kumulativní GPA (Grade Point Average) – studijní průměr minimálně 2 při hodnocení čtyřstupňovou škálou.
[PSU]
3.1.9. Vstupní požadavky
VŠE: Test ze středoškolské matematiky a cizího jazyka (na výběr je angličtina, němčina, francouzština a španělština, ruština a italština), minimum 50% z každého, obvykle přijímání 600 studentů do 1. ročníku, v roce 2004/5 přijímání studenti se součtem 100 a více bodů, z 1423 přihlášených bylo přijato 801 a zapsalo se 589.
[VŠE – studijní a pedagogická činnost]
UHK: I zde probíhá přijímací řízení pomocí testu z matematiky. Na rozdíl od VŠE jazyk je pevně daný a je jím angličtina, díky své celosvětové rozšířenosti. V roce 2005 si podalo přihlášku 441 uchazečů, na přijímací zkoušky se dostavilo 297, přijato bylo 175 a do 1.
ročníku bylo zapsáno 89 z nich.
[UHK]
EUBA: Na Ekonomickou univerzitu se v tomto akademickém roce přijímá 250 studentů oboru Hospodářská informatika. V roce 2004 se hlásilo 450 uchazečů, přijatých bylo 159 a 130 jich skutečně nastoupilo. Museli složit přijímací zkoušky z matematiky, cizího jazyka (angličtiny, němčiny, ruštiny, francouzštiny, španělštiny nebo italštiny). Tato podmínka je podobně jako na VŠE podmínkou pro všechny uchazeče na všechny fakulty Ekonomické univerzity.
[BREZINA]
PSU: Pro přijetí je nutné zaslat “application for admission” – lze online, dále zaplatit nevratný poplatek 30 dolarů, zaslat výsledek ACT testu (Admission College Test – obdoba
Scio testů v ČR), “Medical History Form”. Studenti, kteří maturovali v roce 2001 nebo dříve navíc musí ještě z testu ACT alespoň 21 bodů (což odpovídá 57%) nebo zvládnout pre-college cirriculum (angličtina, matematika, přírodní vědy, společenské vědy, informační technologie) s hodnotou GPA menší než 2. Na stránkách se nikde nezmiňuje počet přijatých a počet uchazečů, ale vzhledem k tomu, že jde o placený studijní obor, tak s největší pravděpodobností berou všechny uchazeče, kteří splní výše zmiňovaná kritéria.
Informace o počtu uchazečů ani zapsaných studentů univerzita nezveřejňuje. Email, který jsem zaslal proděkanu pro pedagogiku zůstal do psané této práce nezodpovězen.
[PSU]
Tabulka 3.3.9. ukazuje počty přihlášených, přijatých a zapsaných studentů do 1. ročníku.
Je zde vidět, že EUBA a VŠE jsou prestižní školy, kde většina studentů, kteří jsou přijati také nastoupí do 1. ročníku. Oproti tomu UHK slouží mnoha studentům jako záložní škola, pokud by přijímací zkoušky na požadovanou školu nevyšly. Na VŠE je největší šance uspět u přijímacích zkoušek, EUBA má tuto pravděpodobnost naopak nejnižší.
Tab. 3.3.9. – počty přihlášených, přijatých a zapsaných studentů po 1. ročníků
Parametr/škola VŠE UHK EUBA
Počet přihlášených 1423 441 450
Počet přijatých 801 175 159
Počet zapsaných 589 89 130
Úspěšnost (zapsaných/přihlášených) 41,39% 20,18% 28,89%
přijatých/přihlášených 56,29% 39,68% 35,33%
zapsaných/přijatých 73,53% 50,86% 81,76%
3.1.10. Navazující magisterské programy
VŠE: Na VŠE lze na magisterském studiu vybírat mezi třemi navazujícími magisterskými programy: Obor Informační a znalostní inženýrství jehož cílem je výchova budoucích informačních odborníků, kteří si osvojí principy, metody a prostředky zpracování odborných informací a znalostí a budou schopni je efektivně aplikovat na podporu poznávacích a řídících procesů ve společnosti (včetně inovačních aktivit v podnicích, strategického plánování, rozhodování a řešení problémů). Obor Informační management je zaměřen na využití informací v poznávání a řízení sociálně-ekonomických systémů. Na
tomto základě připravuje pro praxi odborníky v oblasti analýzy, projektování, provozu a inovace systémů řízení (včetně návrhů cílů, zabezpečení řídících funkcí, organizačních struktur, funkcí, informačních toků atd.). Obor Informační technologie se zaměřuje na metody a prostředky analýzy, návrhy a realizace rozsáhlých informačních systémů v prostředí progresivních informačních technologií. Pozornost je dále soustředěna na integraci informačních systémů s procesy probíhajícími v realitě, na podporu globální strategie podniku prostřednictvím informační strategie a na management a marketing informačních služeb. [FIS1] Absolvent základního studia na VŠE nemusí skládat přijímací zkoušky na navazující magisterské studium.
[VSE]
UHK: nabízí pouze jeden navazující magisterský program – informační management.
Absolvent během navazujícího dvouletého studia rozšiřuje teoretické znalosti z ekonomie, managementu, kvantitativních metod a vybraných oblastí informatiky (technologie moderních informačních systémů, počítačem podporované projektování, rozhodovací a expertní systémy) Absolvent by měl být schopen řešit složitější rozhodovací úlohy, zpracovat návrh a analýzu (resp. správu) informačních systémů, případně vést pracovní kolektiv, který tyto úkoly řeší. Je připravován pro pozice ve středním a vyšším managementu.
[UHK]
EUBA: Absolvent bakalářského programu Hospodárská informatika má na výběr mezi dvěmi magisterskými programy: Informační systémy a technologie v ekonomice a Informační technologie. První obor má za cíl připravit odborníky orientované na práci se všemi druhy sociálně-ekonomických informací, schopných je získat, zpracovat a využít při plánování, vykazování a hodnocení ekonomických ukazatelů. Podmínkou přijetí je úspěšné absolvování povinných předmětů základního studia oboru Hospodářská informatika.
[EUBA]
PSU: Po absolvování bakalářského studijního programu je možné na PSU pokračovat i v magisterském programu – Master of Business Administration (MBA) se zaměřením na účetnictví nebo general administration. Vedlejší specializace zajištěné College of Business jsou účetnictví, interní audit, computing, ekonomie, business administration a marketing.
Na internetových stránkách, které jsou hlavním zdrojem informací, není zmíněn magisterský program přímo se týkající informatiky, resp. informačních systémů. Pro přijetí je nutné mít ukončeny 4 roky bakalářského studia, podat si přihlášku (lze i elektronicky) a uspět u testu GMAT (Graduate Management Admission Test).
[PSU]
3.1.11. Profesní role
S ohledem na rychlý vývoj v informatice a nežádoucí hlubokou specializaci studentů již při studiu na VŠ budou profesní role definovány ve dvou úrovních. První úroveň bude obsahovat pouze 5 základních profesních rolí. K těmto budou směřovány základní aktivity.
Ke každé základní profesní roli budou v druhé úrovni vyjmenovány základní činnosti, které profesní role vykonává, a názvy informatických profesí, které jsou zahrnuty v základní roli (viz pravý sloupec tabulky 3.3.11.)
Tab. 3.3.11. – přehled základních profesních rolí a informatických profesí [ČSSI]
Základní profesní role Činnosti / Informatické profese
analýza a návrh podnikových procesů a podnikové organizace (pro různé procesy – finance, obchod, výroba,
…; a pro různá odvětví )
analýza a návrh byznys efektů dosahovaných prostřednictvím IS/ICT
analýza a návrh řízení znalostí v organizaci analýza rizik IS/ICT, business continuity Byznys analytik návrh informatických služeb podporujících podnikové
procesy
nasazení/customizace standardního software (Business Process Analyst-Designer)
návrh, vytváření a vyhledávání informačního obsahu (informatických služeb, portálu, webu,…) na podporu
řízení organizace
Profese: analytik, znalostní inženýr, byznys konzultant, implementátor TASW, informační broker, pracovník
competitive inteligence
Vývojář / IS architekt (Developer / IS Architect)
analýza a návrh aplikací IS návrh databáze
dolování dat
programování klientských, serverových, databázových a webových aplikací
programování gridu testování aplikací
dokumentace aplikací (projekční, programová, provozní, uživatelská)
údržba a správa verzí aplikací integrace aplikací
návrh hardwarové, softwarové a datové architektury IS/ICT organizace
Profese: vývojář, programátor, tester, systémový integrátor, IT architekt, systems development manager
Správce aplikací a ICT infrastruktury (ICT Administrator)
správa aplikace, školení a podpora uživatelů správa databáze
správa datového obsahu správa sítě a základního SW
správa konfigurací správa webu
Profese: správce aplikace, správce databáze, správce dat,
…
Manažer rozvoje a provozu IS/ICT (ICT Manager)
řízení ICT projektu vypracování informační strategie
vypracování sourcing strategie
řízení informatických služeb (service delivery) řízení provozu IS/ICT podniku
řízení změn (problem and change management) řízení rizik
řízení bezpečnosti řízení ekonomiky IS/ICT kontrola kvality a audit IS
Profese: CIO, manažer projektu, manažer provozu, manažer bezpečnosti
Obchodník s ICT produkty a službami
(ICT Salesman)
marketing ICT produktů a služeb prodej ICT produktů a služeb nákup ICT produktů a služeb
uzavírání smluv na ICT produkty a služby (SLA) Profese: obchodník s ICT produkty a službami, pracovník
řídící dodávky externích produktů a služeb do organizace, account manager
Uživatel IS/ICT
(tato role zachycuje ty znalosti, které by o IS/ICT měl mít každý absolvent
VŠ – neinformatik)
ICT gestor byznys oblasti metodik
koncový uživatel
