Cílem mé práce bylo podívat se na studijní programy jednotlivých univerzit z jiného pohledu, než jakým se na ně dívá běžný uživatel. Tedy pokusit se zhodnotit studijní programy pomocí nově vytvořené metodiky, jelikož toto téma je velmi neobvyklé. Jedinou srovnávací studii, která posloužila jako podklad, vypracovalo v roce 1998 Centrum pro studium vysokého školství. Tato studie se však zabývá pouze obecnou metodikou srovnávání a neobsahuje praktická část.
Jelikož univerzity sídlí v různých státech a dokonce kontinentech, očekával jsem, že výsledky hodnocení budou odlišné nejen ve studijních programech samotných, ale také v celkovém chápáním výuky. U VŠE a Ekonomické univerzity jsem očekával, že se umístí na čele žebříčku, neboť jsou to nejprestižnější ekonomické univerzity v obou státech.
Naopak u americké vysoké školy byly očekávaní spíše střízlivější, protože jsem měl možnost se osobně setkat s několika americkými studenty. UHK jsem si představoval jako klasickou krajskou univerzitu menší velikosti a rodinnější atmosféry, kam se hlásí studenti, kteří víc než prestiž hledají jistotu a přátelské zacházení. Důsledný rozbor měl potvrdit nebo vyvrátit očekávání a objevit plno nových, na první pohled nezjistitelných souvislostí a vztahů.
Z analýzy vypracované na základě výše stanovených kritérií vyplynulo, že nejkvalitnější studijní program a celé studium je na Vysoké škole ekonomické. Rozhodně nejde pouze o můj subjektivní názor jako jejího studenta ale o celkovou integritu studijního programu a studia. Však i celosvětový projekt Webometrics ji umístit na první místo ze všech srovnávaných univerzit a ačkoliv tento projekt nehodnotí přímo kvalitu výuky, má přesto určitou vypovídající hodnotu – jistě existuje závislost mezi kvalitou publikovaných informací a kvalitou studijních programů. Fakt, že velké množství vrcholných politiků (Klaus, Zeman, Paroubek, Mládek, Bobošíková a mnozí další) a osobností společenského života absolvovalo studia právě na této univerzitě dokazuje, že její věhlas dalece přesahuje hranice České republiky. Dokonce i studijní program bratislavské univerzity je velmi podobný tomu z VŠE a protože informatika se v Bratislavě vyučuje kratší dobu než v Praze, je celkem pravděpodobné, že inspirace při tvorbě studijního programu hledali právě na VŠE.
Druhou nejlepší univerzitou je Univerzita Hradec Králové, která se umístila s malým bodovým odstupem hned za VŠE. Toto druhé místo je překvapením, neboť jsem očekával, že jej obsadí EUBA. Přesto hodnocení jasně ukázalo, že kvalitou výuky se UHK velmi přibližuje VŠE, dokonce jako jedna z prvních v České republice zavedla studium evropského systému ECTS. V hodnocení lehce utrpěla díky nižší úspěšnosti uchazečů u přijímacích zkoušek a horšímu hodnocení v projektu Webometrics. Přesto se domnívám, že tato velmi dynamická univerzita má obrovský potenciál do budoucna, kdy by mohla kvalitou svého studijního programu předčit i VŠE.
Ekonomická univerzita v Bratislavě se umístila na třetí místě s větším bodovým odstupem od prvních dvou univerzit. S ohledem na hodnocení musím konstatovat, že největší slabinou jejího studijního programu je velké množství povinných předmětů a téměř žádné volitelné a přílišná specializace na technické předměty. Také šance na přijetí jsou na této škole nejnižší. Na druhou stranu je zde jednodušší možnost přestupu z jiného oboru a škola vyučuje podle evropských kreditů. Bohužel školství na Slovensku je velmi podfinancované, škola proto nemá tolik finančních prostředků na vědu a výzkum a díky tomu se umístila v hodnocení Webometrics až na posledním místě. Přes všechny výše zmíněné nedostatky je EUBA vnímána jako nejprestižnější univerzita na Slovensku a mnoho studentů, kteří se na ní z kapacitní důvodů nedostanou, začne studovat VŠE v Praze.
Nejhoršího hodnocení dosáhla Pittsburg State University, která s velkým odstupem od ostatních škol obsadila čtvrté místo. Do jisté míry je tato skutečnost zapříčiněna rozdílným chápáním vzdělávacího procesu v Evropě a Spojených státech. Přesto fakt, že studenti za celé svoje studium nemají jediný kredit z cizího jazyka je velkým nedostatkem. Studium je placené, takže není tak snadno dostupné pro uchazeče z chudších vrstev obyvatelstva a také velké množství volitelných kreditů znamená nekonzistentní objem znalostí napříč absolventy. Velkou výhodou však je díky školnému snadné přijetí a skvělý poměr počtu studentů a vyučujících. PSU má svůj vlastní kampus a také druhé nejlepší umístění ve Webometrics.
Předpoklady se z větší části potvrdily. Překvapením bylo umístění bratislavské univerzity až na třetím místě a značný bodový rozdíl mezi nejlepší a nejhorší univerzitou. Očekával jsem, že programy si budou podobné stejně jako jejich kvalita. Na druhou stranu výrazněji se odlišuje pouze americká univerzita, takže o těch česko-slovenských se dá říci, že si podobné jsou. Dále se ukázalo, že české školství přes všechny svoje nedostatky je velmi kvalitní a vychovává vzdělané profesionály, kteří jsou plně konkurenceschopní nejen na české a evropském, ale i celosvětovém trhu práce.
Celkem bylo hodnoceno 10 kritérií, z toho tři hlavní a 7 vedlejších. Vycházel jsem z toho, že nejdůležitější kritéria jsou ta, která se přímo týkají studovaných předmětů a jejich různých dělení a jako vedlejší kritéria byla vybrána kritéria hodnotící kvalitu studijního prostředí. Existuje velké množství dalších skupin kritérií, jejichž zpracování kvůli rozsahu nemohlo být provedeno – např. studijní zázemí, využití výpočetní techniky, kvalita knihoven, vnímání univerzit odbornou veřejností atd. Mohly by být zpracovány v případném rozšíření této práce. Rád bych se zaměřil především na hodnocení kvality výuky z pohledu studentů a pedagogů, protože jsou to především oni, kteří správným přístupem mohou velmi ovlivnit kvalitu výuky a zajistit, aby velké ekonomické univerzity byly hodnoceny lépe než jako „továrny na inženýry“.