4.1 Technická ochrana
Jedná se o technické prvky, které mají za úkol ztížit nebo zamezit narušení a také slouží k oznámení, pokud již k narušení došlo. Technické prostředky nechrání jen před plánovaným napadením pachatele, ale také zaručují ochranu před haváriemi provozu či neúmyslnou chybou zaměstnanců a před přírodními událostmi. [12]
11
Podle předmětu ochrany jsou rozlišovány technické prostředky ochraňující život a zdraví. Těmi jsou neprůstřelné vesty, zbraně a podobně. Dále existují technické prostředky chránící majetek, zde patří zámky, ploty a další. Posledním předmětem ochrany jsou informace, ty se chrání například trezory nebo pomocí kryptografické ochrany. [12]
Na základě prostorového členění se technická ochrana dělí:
Obvodová (perimetrická) ochrana
Perimetrická ochrana zajišťuje bezpečnost odvodu chráněného objektu. Jedná se o venkovní prvky. Tvoří ji nejčastěji ploty s ostnatými dráty, zdi nebo například podhrabové překážky. Využití kombinací těchto typů ochrany nazýváme vícestupňová ochrana. [20]
Plášťová ochrana
Zajišťuje ochranu napadení pláště objektu. Plášťovou ochranu reprezentují vstupní či balkonové dveře, okna a další prvky stavebních konstrukcí. [20]
Prostorová ochrana důvodů nutné vypnout jiná čidla. [20]
Klíčová ochrana
Klíčová ochrana zajišťuje bezpečnost klíčových míst. To jsou místa, kde se pravděpodobně pachatel bude pohybovat. [20]
12
Na základě technického principu se technická ochrana dělí:
Mechanické zábranné systémy
MZS zajišťují zpomalení postupu pachatele, znesnadňují nebo nedovolují hladký a rychlý postup. Mají pachatele zaměstnat do té doby, než bude objekt pod další ochranou, například fyzickou. Jedná se o nejstarší zabezpečovací prostředky. Patří zde bezpečnostní ploty, dveře, zámky, mříže a podobně. Klienti si mohou koupit výrobky opatřené certifikátem bezpečnostní třídy dle normy ČSN P ENV 1627 a ČSN ENV 1630. [19]
Poplachový zabezpečovací a tísňový systém
PZTS má za úkol rychle detekovat změny způsobené vniknutím pachatele a tuto skutečnost i dále signalizovat, ať už akusticky či opticky. Umožňuje včasný zásah proti narušení. Jedná se o systém tvořený detektory, ústřednou, přenosovými cestami a signalizačními zařízeními, které zajišťují zpracování informací zjištěných detektory. [12]
Systém kontroly vstupu Video Surveillance Systems. Používají se k monitoringu určených prostor, díky tomu může operátor vyhodnotit neobvyklé situace, zejména neoprávněný pohyb osob, detekci požáru nebo sledování prostoru a identifikování podezřelých předmětů. Na základě monitoringu nebo pořízeného kamerového záznamu můžeme identifikovat pachatele trestných činů.
Slouží také jako preventivní opatření k odrazení potencionálních pachatelů. Vyspělé technologie umožňují dokonce identifikaci osob na veřejných místech na základě jejich
13
biometrických prvků. Dříve se používala zkratka CCTV, Closed Circuit Television, což znamená uzavřené televizní okruhy. [12]
4.2 Fyzická ostraha
Fyzická ostraha představuje lidský faktor v oblasti ochrany. Jedná se o klíčovou část, která je podporována technikou. Tento typ ochrany je velice drahý, ale také účinný.
Fyzická ostraha může být zajišťována vlastní ochrannou službou, soukromou bezpečnostní službou nebo také státem, ten má na starost například ochranu ústavních činitelů. Úkolem pracovníků fyzické ostrahy je kontrolovat oprávnění pro vstup osob a vjezd vozidel, kontrola zavazadel a nákladních prostor. Brání krádežím, ničení a zneužívání střeženého majetku. Obecně zajišťují také ochranu života a zdraví. Rozsah závisí na smlouvě o ochraně objektu a na daných směrnicích. [2]
Dle časového hlediska může být ostraha vázaná na pracovní dobu, ta je prováděna v provozní době klienta, dále nepřetržitá ostraha a ostraha vázaná na dobu mimo provozní dobu klienta. Posledním typem je ochrana nárazová, ta je poskytována na základě speciálních potřeb klienta a týká se například převozů peněz či zboží. Za nárazovou ochranu se považuje také výjezdová služba při dohledovém centru. Ostraha může být ozbrojená různými prostředky osobní ochrany nebo také střelnou zbraní. Zbraň je ovšem zařazována pouze tam, kde je to nezbytně nutné, například při převozu peněz. Neozbrojená ostraha je většinou na dispečerských pozicích. Vzhledem k veřejnosti může ostraha vystupovat veřejně v označených stejnokrojích nebo skrytě. Skrytý typ ostrahy by měl být prováděn výjimečně, pokud dojde k zásahu, tak se musí pracovník prokázat. [2]
4.3 Režimová ochrana
Jedná se o organizační uspořádání činností, které vedou k bezpečnému chodu celého systému. Pokyny jsou zpracovány v dokumentaci režimové ochrany, těmi jsou statut organizace, organizační řád, pracovní řád, spisový řád a další. Cílem je sjednotit všechny prvky fyzické ochrany do funkčního bezpečnostního systému. Režimová opatření mohou být psaná, ale také nepsaná, těmi jsou ústní příkazy a signály. Dále se dělí na závazná pro všechny subjekty nacházející se v objektu (trvalá opatření) a závazná jen pro část subjektů (dočasná opatření). [22]
14 Režimová ochrana se dělí na vnitřní a vnější:
Vnější ochrana objektu
Jedná se o bezpečnostní opatření, která zajišťují hranice objektu, podmínky vstupu a výstupu osob a vozidel. Jsou dány podmínky, za jakých může kdo, jak, kdy a kde vstupovat do objektu nebo jej opouštět. [22]
Vnitřní ochrana objektu
Vnitřní bezpečnost objektu zajišťuje dodržování objektové dokumentace bezpečnosti. Jedná se o omezení pohybu osob a vozidel, režim pohybu materiálu a skladový a zvláštní režim. [22]
15
5 Fyzická ochrana výchovného ústavu
V této kapitole je popsán výchovný ústav, který byl vybrán k bakalářské práci, jaké děti se zde nacházejí a co je jeho účelem. Také je popsán celý areál a uvedeno stávající zabezpečení.
5.1 Výchovný ústav
Tento výchovný ústav je určen pro děti, které potřebují nepřetržitou individuální péči. Je určen pro chlapce a dívky ve věku patnácti až osmnácti let, kterým byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova. V ústavu mohou být umístěny také děti starší dvanácti let, ale jen tehdy pokud pro jejich poruchy chování nemohou být umístěny v dětském domově se školou. Ústav je složen z pěti výchovných skupin po šesti dětech, dohromady je tedy maximální kapacita šedesát dětí. [15]
Umístěným dětem je zajišťováno plné přímé zaopatření, to znamená, že jim je poskytováno celoroční bydlení, jídlo a oblečení. Dále také poradenská a zdravotní péče. Je jim věnována pozornost v oblasti socializace a vzdělání. Vzdělávání je vedeno pedagogy a asistenty přímo v ústavu. Slouží jim k tomu speciální třídy nebo dílny pro praktická cvičení. Každé dítě má od své kmenové školy zřízen individuální studijní plán, kterým se ústavní pedagogové řídí. Při oficiálním hodnocení dětí kmenovou školou z daných předmětů navrhují ústavní pedagogové jejich známky. Celkově se zaměstnanci ústavu snaží, aby si děti vytvořily lepší pohled na sebe samotné a věřily ve svou lepší budoucnost.
Připravují je na život mimo ústav, často spolupracují i s jejich rodinami. [15]
Za ústav zodpovídá jeho vedoucí. Dále jsou zde sociální pracovníci, speciální pedagogové, psycholog a vychovatelé, kteří zodpovídají za děti ve skupině. Vychovatelé jsou vždy dva, muž a žena. Noční službu vykonává asistent pedagoga. Externě zde působí speciální lékaři, další psychologové a psychiatři. O stravování se stará školní jídelna. [15]
5.2 Popis objektu
Výchovný ústav se nachází v klidné obci nedaleko Ostravy. Areál je tvořen sedmi budovami, jejich umístění je znázorněno na obrázku 2. Budovy 1–5 jsou propojeny chodbou, budovy 6 a 7 jsou nedaleko odtud. Nachází se zde také sportovní hřiště. Areálem vede asfaltová komunikace a také dlážděné chodníky pro pěší. Budovy 2, 3 a 4 jsou
16
dvoupodlažní, ostatní jsou jednopodlažní. Do areálu se vchází a vjíždí budovou 1. Větším autům je vjezd umožněn branou vedle této budovy. Přízemí budov 2, 3, 4 a budova 5 jsou určeny k ubytování dětí. V patře budov 2, 3 a 4 se nacházejí třídy a dílny pro praktická cvičení. V budově 6 je tělocvična a v budově 7 další dílny pro tato cvičení či jiné aktivity.
Podrobněji je využití jednotlivých budov vidět v přílohách 1–10.