Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Fakulta bezpečnostního inženýrství
Katedra bezpečnostních služeb
Bezpečný objekt – výchovný ústav
Student: Pavla Tkáčová
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Libor Foldyna, Ph.D.
Studijní obor: Technická bezpečnost osob a majetku
Termín odevzdání bakalářské práce: 15. dubna 2016
„Ráda bych poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Liboru Foldynovi, Ph.D. za pomoc při psaní mé bakalářské práce.“
Anotace
TKÁČOVÁ, Pavla. Bezpečný objekt - výchovný ústav. Ostrava, 2015. 42 s, 10 s. příloh.
Bakalářská práce. VŠB – TU Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství, Katedra bezpečnostních služeb. Vedoucí práce Ing. Libor Foldyna, Ph.D.
Tato bakalářská práce se zabývá zabezpečením výchovného ústavu pro děti vyžadující soustavnou intenzivní individuální péči. V teoretické části jsou uvedeny zákony a normy související s problematikou fyzické ochrany a problematikou výkonu ústavní a ochranné výchovy. Také je zde uvedeno členění fyzické ochrany. Praktická část se zabývá fyzickou ochranou výchovného ústavu, analýzou rizik spojených s tímto objektem a návrhem inovativního zabezpečení.
Klíčová slova: fyzická ochrana, výchovný ústav, analýza rizik
Summary
TKÁČOVÁ, Pavla. Safe building – an educational institute. Ostrava, 2015. 42 p., 10 p. of attachments. Bachelor thesis. VŠB – TU Ostrava, Faculty of safety engineering, Department of security service. Supervisor of the bachelor thesis Ing. Libor Foldyna, Ph.D. This bachelor thesis deals with the security system of an educational institution for children requiring consistent intensive individual care. In the theoretical part, the laws and standards concerning physical security and institutional and protective education are introduced. This part also includes a description of the different types of physical protection. The practical part deals with the actual security system of the facility, an analysis of the potential risks and an innovative solution of the security system.
Keywords: physical protection, educational institute, risk analysis
Obsah
1 Úvod ... 1
2 Zákony a normy ... 2
2.1 Zákony ... 2
2.1.1 Ústava České republiky ... 2
2.1.2 Listina základních práv a svobod ... 2
2.1.3 Občanský zákoník ... 3
2.1.4 Trestní zákoník ... 3
2.1.5 Trestní řád ... 3
2.1.6 Zákon o ochraně osobních údajů ... 3
2.1.7 Zákon o rodině ... 3
2.1.8 Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů... ... 4
2.2 Technické normy ... 5
3 Ústavní a ochranná výchova ... 7
3.1 Zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy... 7
3.1.1 Ochrana v zařízeních ... 9
3.2 Střediska výchovné péče ... 9
4 Fyzická ochrana osob a majetku ... 10
4.1 Technická ochrana ... 10
4.2 Fyzická ostraha ... 13
4.3 Režimová ochrana ... 13
5 Fyzická ochrana výchovného ústavu ... 15
5.1 Výchovný ústav ... 15
5.2 Popis objektu ... 15
5.3 Stávající zabezpečení ... 16
5.3.1 Technická ochrana ... 16
5.3.2 Fyzická ostraha ... 19
5.3.3 Režimová ochrana ... 19
6 Analýza bezpečnostních rizik výchovného ústavu ... 21
6.1 Analýza stromem poruch ... 21
6.1.1 Lidé ... 22
6.1.2 Technika ... 23
6.1.3 Mechanický zábranný systém ... 23
6.2 Analýza příčin a následků ... 23
6.2.1 Výpočet rizika ... 25
6.3 Paretův diagram a Lorenzova křivka ... 26
7 Návrh inovativního zabezpečení ... 29
7.1 Inovativní návrhy v oblasti technické ochrany ... 29
7.2 Inovativní návrhy v oblasti fyzické ostrahy ... 30
7.3 Inovativní návrhy v oblasti režimové ochrany ... 31
7.4 Finanční zhodnocení inovativních návrhů ... 31
7.4.1 Celkové finanční zhodnocení ... 33
8 Srovnání bezpečnostních opatření v České republice a v zahraničí ... 35
9 Závěr ... 37
Literatura ... 38
Seznam obrázků ... 41
Seznam tabulek ... 41
Seznam vzorců ... 41
Seznam příloh ... 41
Seznam zkratek
CCTV Closed Circuit Television – Uzavřený televizní okruh
ČR Česká republika
ČSN Česká technická norma
EN Evropská norma
FMEA Failure Mode and Effect Analysis – Analýza příčin a následků FTA Fault Tree Analysis – Analýza stromem poruch
MZS Mechanické zábranné systémy
PZTS Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy USA United States of Amerika – Spojené státy Americké VSS Video Surveillance Systems – Dohledové videosystémy
1
1 Úvod
To, v jaké rodině a v jakém prostředí dítě od narození vyrůstá, má zásadní dopad na to, jakým bude v budoucnu člověkem. Proto je důležité dbát na správnou výchovu jedince. Ne každý má to štěstí vyrůstat v úplné, spokojené a podporující rodině, která by mu potřebnou pozornost a péči věnovala. Pokud dítě vyrůstá v neúplné rodině, nebo v rodině, kde je kriminální činnost běžně praktikována, může být jeho správná výchova ohrožena přebíráním špatných vzorů, nebo může být narušeno jeho vnímání morálních hodnot. Právě pro tyto případy je v České republice vybudován systém výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovné péče ve školských zařízeních. V těchto zařízeních je dětem zajišťována řádná výchova, vzdělávání a péče.
Pro vypracování mé bakalářské práce jsem si vybrala objekt výchovného ústavu.
Tento objekt jsem si vybrala, protože rodinný příslušník v podobném zařízení pracuje.
Do objektu, který popisuje bakalářská práce, jsou umisťovány děti se závažnými poruchami chování ve věku od patnácti do osmnácti let. Jedná se o rozsáhlý objekt, u kterého je nutné propracované zabezpečení. K tomuto výchovnému ústavu náleží také oddělení pro dívky a oddělení pro chlapce. Tato oddělení nejsou součástí areálu, ale nacházejí se v jiných městech. V těchto dvou objektech se vyskytují chovanky a chovanci s narušenou výchovou, u kterých již nestačí k nápravě jiné možnosti. Všechna tři oddělení spadají pod jednoho pana ředitele, který mi ochotně poskytl podklady potřebné pro vypracování mé bakalářské práce a umožnil mi rovněž i osobní prohlídku objektu, kde jsem si vše mohla prohlédnout v praxi.
Cílem mé práce je popsat současný stav zabezpečení a identifikovat rizika spojená s objektem výchovného ústavu a na základě technických znalostí a praktických poznatků navrhnout inovativní způsob zabezpečení pro minimalizaci rizika. V souvislosti s výchovným ústavem je potřeba zajistit chovance proti útěku a zajistit bezpečnost zaměstnanců a ostatních osob vyskytujících se v areálu. Rovněž je potřeba postarat se o bezpečnost okolí, jelikož se objekt vyskytuje v obydlené oblasti. Místní občané se opakovaně nesouhlasně vyjádřili proti tomu, aby se toto oddělení pro děti vyžadující soustavnou intenzivní individuální péči vybudovalo právě na tomto místě.
2
2 Zákony a normy
Druhá kapitola se věnuje zákonům a normám, které souvisejí s fyzickou ochranou osob a majetku. V České republice neexistuje žádný ucelený právní předpis, který by tuto problematiku komplexně upravoval. Proto se musí vycházet z více různých právních předpisů, které se problematiky fyzické ochrany dotýkají. K těmto právním předpisům patří Ústava České republiky, Základní listina práv a svobod, Obchodní zákoník a další.
2.1 Zákony
V této části jsou uvedeny konkrétní zákony dotýkající se fyzické ochrany.
Je přiblíženo, čeho se obecně týkají a čím zasahují do této problematiky.
2.1.1 Ústava České republiky
Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů je základním a nejdůležitějším právním předpisem České republiky. Ústava byla přijata dne 16. prosince roku 1992 a v účinnost vešla dne 1. ledna roku 1993. Skládá se z preambule a osm hlav, ty tvoří sto třináct článků. Jedná se o soubor právních norem, které deklarují základní práva občanů a pojednávají o demokratických principech. Těchto osm hlav tvoří: Základní ustanovení, Moc zákonodárná, Moc výkonná, Moc soudní, Nejvyšší kontrolní úřad, Česká národní banka, Územní samospráva a Přechodná a závěrečná ustanovení. [26]
2.1.2 Listina základních práv a svobod
Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších ústavních zákonů byl vyhlášen předsednictvem České národní rady jako součást ústavního pořádku České republiky. Tvoří ji šest hlav, které se skládají ze čtyřiceti čtyř článků.
Těchto šest hlav obsahuje: Obecná ustanovení, Lidská práva a základní svobody, Práva národnostních a etnických menšin, Hospodářská, sociální a kulturní práva, Právo na soudní a jinou právní ochranu a Ustanovení společná. Pro tuto práci jsou důležité články nedotknutelnosti osoby a jejího soukromí, o právu na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života nebo například článek o nedotknutelnosti obydlí. [30]
3 2.1.3 Občanský zákoník
Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů vešel v účinnost 1. 1. 2014 a nahradil tak zákon č.40/1964 Sb., Občanský zákoník. Tento zákon se skládá z pěti částí, z Obecné časti, Rodinného práva, Absolutního majetkového práva, Relativního majetkového práva a z Ustanovení společných, přechodných a závěrečných.
Pro ochranu osob a majetku je důležitý paragraf čtrnáctý, zvaný Svépomoc. [33]
2.1.4 Trestní zákoník
Zákon č. 40/2009 Sb., Trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů je základní předpis trestního práva hmotného. Definuje trestné chování, a jak za něj může být pachatel příslušně potrestán. Trestní zákoník je složen ze dvou částí, a to z obecné a zvláštní. Obě části obsahují celkem čtyři sta dvacet jedna paragrafů. Mimo jiné je v paragrafu třináct definován trestný čin a v paragrafu čtrnáct pak přečiny a zločiny. [31]
Další důležitou částí trestního zákoníku jsou okolnosti vylučující protiprávnost činu. Patří zde krajní nouze, nutná obrana, svolení poškozeného, přípustné riziko a oprávněné použití zbraně. [31]
2.1.5 Trestní řád
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů upravuje postup orgánů, které jsou činné v trestním řízení. A to tak, aby došlo k řádnému vyšetření trestných činů a potrestání pachatelů za jejich spáchání. [29]
2.1.6 Zákon o ochraně osobních údajů
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů má za úkol uchránit občany před neoprávněným zasahováním do soukromí. Dále upravuje práva a povinnosti, které zaručí bezpečnost při zpracování osobních údajů. To je obsaženo v paragrafu třináct, který má název Povinnosti osob při zabezpečení osobních údajů. [27]
Další právní předpisy jsou zvoleny na základě tématu bakalářské práce. Tyto zákony řeší problematiku výchovy dítěte v rodině či ve státním zařízení.
2.1.7 Zákon o rodině
Zákon č. 66/1983 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů uvádí zákonitosti vzniku a zániku manželství, upravuje vztahy mezi rodiči a dětmi a řeší také výživné. [32]
4
2.1.8 Zákon o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů
Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů popisuje, jaká školská zařízení a střediska se v České republice vyskytují a jejich rozdělení. Dále charakterizuje jejich působnost a účel, za kterým vznikají. Popisuje také práva povinnosti dětí umístěných v zařízení, ředitele zařízení a osob odpovědných za výchovu. V tomto zákoně se řeší rovněž finance v oblasti úhrady péče, kapesného, osobních darů a věcné pomoci. [28]
Pro účel této práce je důležitý § 15 Společná ustanovení pro zařízení:
„(1) V zařízeních, ve kterých jsou umístěny děti s uloženou ochrannou výchovou, jsou používány speciální stavebně technické prostředky k zabránění útěku těchto dětí.
Na základě rozhodnutí ředitele zařízení je dále možné v těchto zařízeních za účelem zajištění bezpečnosti dětí, zaměstnaných osob a svěřeného majetku využívat audiovizuální systémy.
(2) Audiovizuální systémy je možné využívat
a) pro kontrolu okolí budovy či více budov na jednom ohraničeném pozemku, b) pro kontrolu vnitřních prostor zařízení, kam nemají děti přístup,
c) pro kontrolu chodeb, místností určených pro zaměstnance zařízení a oddělené místnosti.
(3) Plány pro využívání audiovizuální techniky včetně rozmístění sledovacích bodů v zařízeních a dále plány rozmístění speciálních stavebně technických prostředků v zařízeních a jejich jednotlivé druhy schvaluje ministerstvo.
5
(4) O umístění a způsobu využívání audiovizuální techniky musí být ředitelem zařízení předem informovány všechny děti umístěné v zařízení a všichni zaměstnanci zařízení.“[1]
2.2 Technické normy
Tato část popisuje vybrané technické normy související s problematikou fyzické ochrany objektu. Normy se zabývají například odolností proti násilnému vniknutí skrze okna, dveře a podobně nebo zabezpečovacími systémy.
ČSN EN 1627 Dveře, okna, lehké obvodové pláště, mříže a okenice - Odolnost proti vloupání - Požadavky a klasifikace
Tato norma udává požadavky a systém klasifikace odolnosti proti násilnému vniknutí skrze dveře, okna, lehké obvodové pláště, mříže a okenice. Týká se zejména otevírání, sklápění, posunování a skládání. [6]
ČSN EN 50131-1 Poplachové systémy – Elektrické zabezpečovací systémy uvnitř a vně budov, část 1 – Všeobecné požadavky
Jedná se o normu stanovující požadavky na poplachové zabezpečovací a tísňové systémy. Tato norma stanovuje čtyři stupně zabezpečení a klasifikaci prostředí, kde bude systém pracovat. [7]
ČSN EN 50131-2 Poplachové systémy – Poplachové zabezpečení a tísňové systémy - detektory narušení - Pasivní infračervené detektory
Norma uvádí požadavky na pasivní infračervené detektory pohybu. Definuje také stupně zabezpečení a třídy prostředí. [8]
[1]Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2002
6
ČSN EN 1143-1 Bezpečnostní úschovné objekty - Požadavky, klasifikace a metody zkoušení odolnosti proti vloupání - Část 1: Skříňové trezory, ATM trezory, trezorové dveře a komorové trezory
Tato norma udává požadavky a stanovuje klasifikaci a metody pro zkoušení odolnosti proti vloupání. [4]
ČSN EN 1303 Stavební kování - Cylindrické vložky pro zámky - Požadavky a zkušební metody
Norma udává požadavky na vlastnosti cylindrických vložek pro zámky a metody zkoušení. [5]
ČSN EN 50133-1 Poplachové systémy - Systémy kontroly vstupů v bezpečnostních aplikacích - Část 1: Systémové požadavky
Tato norma popisuje požadavky pro to, aby byl systém kontroly vstupů funkční v bezpečnostních aplikacích. [9]
ČSN EN 62676-1-1 Dohledové videosystémy pro použití v bezpečnostních aplikacích - Část 1-1: Systémové požadavky – Obecně
Norma udává minimální požadavky pro dohledové videosystémy užívané pro bezpečnostní aplikace. Zkratka pro dohledové videosystémy je VSS - Video Surveillance Systems. Dříve se tyto systémy nazývaly CCTV - Closed Circuit Television. [10]
7
3 Ústavní a ochranná výchova
Výkon ústavní a ochranné výchovy je upraven zákonem č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [28]
Ústavní výchova je výchovné opatření nařízené soudem, pokud došlo k ohrožení výchovy dítěte a ani pomocí jiných výchovných opatření nedošlo ke zlepšení. Ochranná výchova je ochranné opatření, které může nařídit soud pro mládež, pokud mladistvý spáchal trestný čin. Ochrannou výchovu upravuje zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdější předpisů a konkrétně § 21 až 23. Jsou zde uvedeny druhy ochranných opatření a dány podmínky přeměny ústavní a ochranné výchovy. [28]
Školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy se nazývají zařízení a školská zařízení pro preventivně výchovnou péči se nazývají střediska. V další části budou popsány tyto zařízení a střediska. [28]
3.1 Zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
Zařízení zajišťují nezletilým osobám od tří do osmnácti, ve výjimečných případech do devatenácti let, řádnou výchovu, zdravý vývoj a také vzdělání. Rovněž pomáhají rodině dítěte vžít si rodinné povinnosti a dovednosti, například pomocí rodinné terapie.
V zařízeních je dětem zajištěno ubytování, stravování a ošacení. Dále také školní pomůcky, náklady na vzdělávání a zdravotní potřeby, dostávají i kapesné. Je jim rovněž umožněno sportovní, umělecké či jiné vyžití. Tato zařízení se dělí na diagnostické ústavy, dětské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy. [28]
Diagnostický ústav
Diagnostické ústavy přijímají děti s nařízeným předběžným opatřením, nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, ty pak podle celkového vyšetření umisťují do dalších zařízení. Děti jsou umisťovány do dětských domovů se školou, nebo do výchovných ústavů různých typů. V diagnostickém ústavu děti zpravidla nezůstávají
8
déle než osm týdnů. Účelem ústavu je celkového vyšetření. Nachází se zde minimálně tři výchovné skupiny, tyto skupiny a diagnostické ústavy mohou být rozděleny podle věku, nebo pohlaví. Pro děti s ukončenou povinnou školní docházkou jsou zřizovány speciální třídy, které je mají připravit na budoucí povolání. [28]
Dětský domov
Dětský domov je zařízení, které pečuje o děti na základě jejich zvláštních potřeb a starají se o jejich výchovu a vzdělání. Do dětských domovů jsou umisťovány děti, které netrpí závažnými poruchami chování a jsou ve věku od tří do osmnácti let. Mohou zde být umístěny i nezletilé matky s dětmi. Děti umístěné v dětském domově navštěvují školy mimo dětský domov. [28]
Dětský domov se školou
Dětský domov se školou pečuje o děti s nařízenou ústavní výchovou, které trpí závažnými poruchami chování nebo některou duševní poruchou. Také o děti s nařízenou ochrannou výchovou a o nezletilé matky splňující určité podmínky. Jsou zde umísťovány děti od šesti let až do ukončení povinné školní docházky. Pokud již netrvají důvody, pro které bylo dítě do tohoto zařízení umístěno, může začít navštěvovat školu mimo dětský domov se školou. Když dítě dokončí povinnou školní docházku a i nadále trvají důvody, pro které zde bylo umístěno, tak je přeřazeno do výchovného ústavu. [28]
Výchovný ústav
Tento typ zařízení je určen pro děti od patnácti let, které trpí závažnými poruchami chování a byla jim uložena ústavní nebo ochranná výchova. Jejich úkolem je zajistit dětem výchovu, vzdělání a socializaci. Výjimečně zde může být umístěno dítě od dvanácti let se závažnými poruchami chování, ale pouze pokud tyto poruchy neumožňují umístění do dětského domova a pokud má dítě uloženou ochrannou výchovu. Výchovné ústavy jsou zřizovány pro děti s nařízenou ústavní výchovou, s uloženou ochrannou výchovou nebo pro nezletilé matky s dětmi. [28]
9 3.1.1 Ochrana v zařízeních
V zařízeních, kde jsou umístěny děti s uloženou ochrannou výchovou, jsou používány zvláštní prostředky k zabránění útěku dětí a k zajištění bezpečnosti zaměstnanců. Může se zde také využívat audiovizuální systém, o kterém rozhoduje ředitel zařízení. Tento systém nemůže být použit kdekoliv, ale pouze pro kontrolu okolních budov na jednom ohraničeném pozemku, pro kontrolu vnitřních prostor, kam děti nemají přístup a pro kontrolu chodeb, místností pro zaměstnance a oddělené místnosti. Návrhy pro používání audiovizuální techniky musí schválit ministerstvo a musí s nimi být seznámeny veškeré děti a zaměstnanci zařízení. [28]
3.2 Střediska výchovné péče
Klienty středisek mohou být děti s rizikem vzniku poruch chování nebo s již rozvinutými poruchami nebo děti, u kterých to nařídil soud. Dále jsou střediska určena osobám od osmnácti do dvaceti šesti let, které již mají ukončenou přípravu na povolání.
Také je určeno pro osoby odpovědné za výchovu jedinců a pro pedagogické pracovníky.
Ve střediscích je klientům zajišťována komplexní činnost poradenská, terapeutická, vzdělávací, právní a další. Služby mohou být poskytovány ambulantně, celodenně, internátně nebo terénně. Střediska spolupracují s pedagogicko–psychologickými poradnami a centry. [28]
10
4 Fyzická ochrana osob a majetku
Fyzická ochrana může být popsána jako ucelený systém tvořený lidským činitelem a organizačními, režimovými a technickými opatřeními. Platí obecné pravidlo, že celý systém je tak silný jako jeho nejslabší článek. Úkolem fyzické ochrany je zabránit zneužití, poškození nebo zcizení hmotného či nehmotného majetku a ochrana osob. Fyzická ochrana je složena z technické ochrany, fyzické ostrahy a režimové ochrany. Důležité je optimální sladění jednotlivých prvků systému. Na obrázku 1 je znázorněna pyramida fyzické ochrany. [2]
Obrázek 1 Struktura prvků fyzické ochrany. [12]
4.1 Technická ochrana
Jedná se o technické prvky, které mají za úkol ztížit nebo zamezit narušení a také slouží k oznámení, pokud již k narušení došlo. Technické prostředky nechrání jen před plánovaným napadením pachatele, ale také zaručují ochranu před haváriemi provozu či neúmyslnou chybou zaměstnanců a před přírodními událostmi. [12]
11
Podle předmětu ochrany jsou rozlišovány technické prostředky ochraňující život a zdraví. Těmi jsou neprůstřelné vesty, zbraně a podobně. Dále existují technické prostředky chránící majetek, zde patří zámky, ploty a další. Posledním předmětem ochrany jsou informace, ty se chrání například trezory nebo pomocí kryptografické ochrany. [12]
Na základě prostorového členění se technická ochrana dělí:
Obvodová (perimetrická) ochrana
Perimetrická ochrana zajišťuje bezpečnost odvodu chráněného objektu. Jedná se o venkovní prvky. Tvoří ji nejčastěji ploty s ostnatými dráty, zdi nebo například podhrabové překážky. Využití kombinací těchto typů ochrany nazýváme vícestupňová ochrana. [20]
Plášťová ochrana
Zajišťuje ochranu napadení pláště objektu. Plášťovou ochranu reprezentují vstupní či balkonové dveře, okna a další prvky stavebních konstrukcí. [20]
Prostorová ochrana
Chrání před nebezpečím v případě, že pachatel již pronikl plášťovou ochranou a nachází se v chráněném objektu. Patří zde například pohybová čidla, která jsou systematicky a účelně rozmístěna. [20]
Předmětová ochrana
Umožňuje střežit konkrétní předměty i v době, kdy je například z provozních důvodů nutné vypnout jiná čidla. [20]
Klíčová ochrana
Klíčová ochrana zajišťuje bezpečnost klíčových míst. To jsou místa, kde se pravděpodobně pachatel bude pohybovat. [20]
12
Na základě technického principu se technická ochrana dělí:
Mechanické zábranné systémy
MZS zajišťují zpomalení postupu pachatele, znesnadňují nebo nedovolují hladký a rychlý postup. Mají pachatele zaměstnat do té doby, než bude objekt pod další ochranou, například fyzickou. Jedná se o nejstarší zabezpečovací prostředky. Patří zde bezpečnostní ploty, dveře, zámky, mříže a podobně. Klienti si mohou koupit výrobky opatřené certifikátem bezpečnostní třídy dle normy ČSN P ENV 1627 a ČSN ENV 1630. [19]
Poplachový zabezpečovací a tísňový systém
PZTS má za úkol rychle detekovat změny způsobené vniknutím pachatele a tuto skutečnost i dále signalizovat, ať už akusticky či opticky. Umožňuje včasný zásah proti narušení. Jedná se o systém tvořený detektory, ústřednou, přenosovými cestami a signalizačními zařízeními, které zajišťují zpracování informací zjištěných detektory. [12]
Systém kontroly vstupu
Systém kontroly vstupu má za úkol vyhodnotit, zda má osoba vstup do daných prostor povolen či nikoliv. Tato kontrola může probíhat pomocí karet, otisků prstů či jiných metod. Záznamy se uchovávají a slouží ke kontrole osob nacházejících se v objektu, k evidenci návštěv a podobně. Nemusí se jednat pouze o bezpečnostní prvek, pomocí tohoto systému lze také evidovat docházku zaměstnanců a kontrolovat jejich pracovní dobu či přestávky. [12]
Dohledové videosystémy
Pro dohledové videosystémy se používá zkratka VSS. Význam této zkratky je Video Surveillance Systems. Používají se k monitoringu určených prostor, díky tomu může operátor vyhodnotit neobvyklé situace, zejména neoprávněný pohyb osob, detekci požáru nebo sledování prostoru a identifikování podezřelých předmětů. Na základě monitoringu nebo pořízeného kamerového záznamu můžeme identifikovat pachatele trestných činů.
Slouží také jako preventivní opatření k odrazení potencionálních pachatelů. Vyspělé technologie umožňují dokonce identifikaci osob na veřejných místech na základě jejich
13
biometrických prvků. Dříve se používala zkratka CCTV, Closed Circuit Television, což znamená uzavřené televizní okruhy. [12]
4.2 Fyzická ostraha
Fyzická ostraha představuje lidský faktor v oblasti ochrany. Jedná se o klíčovou část, která je podporována technikou. Tento typ ochrany je velice drahý, ale také účinný.
Fyzická ostraha může být zajišťována vlastní ochrannou službou, soukromou bezpečnostní službou nebo také státem, ten má na starost například ochranu ústavních činitelů. Úkolem pracovníků fyzické ostrahy je kontrolovat oprávnění pro vstup osob a vjezd vozidel, kontrola zavazadel a nákladních prostor. Brání krádežím, ničení a zneužívání střeženého majetku. Obecně zajišťují také ochranu života a zdraví. Rozsah závisí na smlouvě o ochraně objektu a na daných směrnicích. [2]
Dle časového hlediska může být ostraha vázaná na pracovní dobu, ta je prováděna v provozní době klienta, dále nepřetržitá ostraha a ostraha vázaná na dobu mimo provozní dobu klienta. Posledním typem je ochrana nárazová, ta je poskytována na základě speciálních potřeb klienta a týká se například převozů peněz či zboží. Za nárazovou ochranu se považuje také výjezdová služba při dohledovém centru. Ostraha může být ozbrojená různými prostředky osobní ochrany nebo také střelnou zbraní. Zbraň je ovšem zařazována pouze tam, kde je to nezbytně nutné, například při převozu peněz. Neozbrojená ostraha je většinou na dispečerských pozicích. Vzhledem k veřejnosti může ostraha vystupovat veřejně v označených stejnokrojích nebo skrytě. Skrytý typ ostrahy by měl být prováděn výjimečně, pokud dojde k zásahu, tak se musí pracovník prokázat. [2]
4.3 Režimová ochrana
Jedná se o organizační uspořádání činností, které vedou k bezpečnému chodu celého systému. Pokyny jsou zpracovány v dokumentaci režimové ochrany, těmi jsou statut organizace, organizační řád, pracovní řád, spisový řád a další. Cílem je sjednotit všechny prvky fyzické ochrany do funkčního bezpečnostního systému. Režimová opatření mohou být psaná, ale také nepsaná, těmi jsou ústní příkazy a signály. Dále se dělí na závazná pro všechny subjekty nacházející se v objektu (trvalá opatření) a závazná jen pro část subjektů (dočasná opatření). [22]
14 Režimová ochrana se dělí na vnitřní a vnější:
Vnější ochrana objektu
Jedná se o bezpečnostní opatření, která zajišťují hranice objektu, podmínky vstupu a výstupu osob a vozidel. Jsou dány podmínky, za jakých může kdo, jak, kdy a kde vstupovat do objektu nebo jej opouštět. [22]
Vnitřní ochrana objektu
Vnitřní bezpečnost objektu zajišťuje dodržování objektové dokumentace bezpečnosti. Jedná se o omezení pohybu osob a vozidel, režim pohybu materiálu a skladový a zvláštní režim. [22]
15
5 Fyzická ochrana výchovného ústavu
V této kapitole je popsán výchovný ústav, který byl vybrán k bakalářské práci, jaké děti se zde nacházejí a co je jeho účelem. Také je popsán celý areál a uvedeno stávající zabezpečení.
5.1 Výchovný ústav
Tento výchovný ústav je určen pro děti, které potřebují nepřetržitou individuální péči. Je určen pro chlapce a dívky ve věku patnácti až osmnácti let, kterým byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova. V ústavu mohou být umístěny také děti starší dvanácti let, ale jen tehdy pokud pro jejich poruchy chování nemohou být umístěny v dětském domově se školou. Ústav je složen z pěti výchovných skupin po šesti dětech, dohromady je tedy maximální kapacita šedesát dětí. [15]
Umístěným dětem je zajišťováno plné přímé zaopatření, to znamená, že jim je poskytováno celoroční bydlení, jídlo a oblečení. Dále také poradenská a zdravotní péče. Je jim věnována pozornost v oblasti socializace a vzdělání. Vzdělávání je vedeno pedagogy a asistenty přímo v ústavu. Slouží jim k tomu speciální třídy nebo dílny pro praktická cvičení. Každé dítě má od své kmenové školy zřízen individuální studijní plán, kterým se ústavní pedagogové řídí. Při oficiálním hodnocení dětí kmenovou školou z daných předmětů navrhují ústavní pedagogové jejich známky. Celkově se zaměstnanci ústavu snaží, aby si děti vytvořily lepší pohled na sebe samotné a věřily ve svou lepší budoucnost.
Připravují je na život mimo ústav, často spolupracují i s jejich rodinami. [15]
Za ústav zodpovídá jeho vedoucí. Dále jsou zde sociální pracovníci, speciální pedagogové, psycholog a vychovatelé, kteří zodpovídají za děti ve skupině. Vychovatelé jsou vždy dva, muž a žena. Noční službu vykonává asistent pedagoga. Externě zde působí speciální lékaři, další psychologové a psychiatři. O stravování se stará školní jídelna. [15]
5.2 Popis objektu
Výchovný ústav se nachází v klidné obci nedaleko Ostravy. Areál je tvořen sedmi budovami, jejich umístění je znázorněno na obrázku 2. Budovy 1–5 jsou propojeny chodbou, budovy 6 a 7 jsou nedaleko odtud. Nachází se zde také sportovní hřiště. Areálem vede asfaltová komunikace a také dlážděné chodníky pro pěší. Budovy 2, 3 a 4 jsou
16
dvoupodlažní, ostatní jsou jednopodlažní. Do areálu se vchází a vjíždí budovou 1. Větším autům je vjezd umožněn branou vedle této budovy. Přízemí budov 2, 3, 4 a budova 5 jsou určeny k ubytování dětí. V patře budov 2, 3 a 4 se nacházejí třídy a dílny pro praktická cvičení. V budově 6 je tělocvična a v budově 7 další dílny pro tato cvičení či jiné aktivity.
Podrobněji je využití jednotlivých budov vidět v přílohách 1–10.
Obrázek 2 Náčrt areálu výchovného ústavu. [Autor]
5.3 Stávající zabezpečení
V této kapitole je popsáno stávající zabezpečení objektu výchovného ústavu s rozdělením na technickou a režimovou ochranu a fyzickou ostrahu. Celé stávající zabezpečení jednotlivých budov je znázorněno v přílohách 1–10.
5.3.1 Technická ochrana
Technická ochrana se dále člení na obvodovou, plášťovou, prostorovou a předmětovou či osobní.
Obvodová ochrana
Obvodová ochrana je tvořena betonovým plotem, který je vysoký tři metry.
Na tento plot navazují a zbytek obvodu tvoří samotné budovy areálu. Do výchovného ústavu je vstup pro pěší a vjezd osobních vozidel umožněn budovou 1. Tyto vstupy budou blíže popsány u plášťové ochrany. U budovy 1 se rovněž nachází vjezd pro větší vozidla,
17
ten je zajištěn plechovou dvoukřídlou branou vysokou tři metry. Vstup pro pěší a vjezd pro vozidla zajišťují pracovníci ostrahy. Jejich povinnosti budou popsány u fyzické ostrahy.
Dále obvodovou ochranu dotváří dohledový videosystém, ten tvoří strategicky rozmístěné kamery. Jedná se o pevné barevné den/noc kamery v klimatizovaných krytech a polohovací barevné den/noc speeddome kamery rovněž v klimatizovaných krytech, tyto kamery jsou schopné třicetinásobného optického zoomu. Rozmístění kamer je znázorněno na obrázku 3.
Obrázek 3 Náčrt areálu s rozmístěním kamer. [Autor]
Plášťová ochrana
Plášťovou ochranu budov zajišťují zejména okna a dveře, proto se musí dbát na jejich zabezpečení. Okna mohou být popsána obecně jako plastová tvořená z plastových pěti komorových profilů. V ložnicích, na příjmu a v místnosti určené pro psychoterapii se nachází bezpečnostní nerozbitná skla – klasifikace bezpečnosti P4. Ostatní skla jsou bezpečnostní s folií – klasifikace bezpečnosti P1. Všechna okna jsou polohovatelná do dvou poloh – mikroventilace a sklopení. Mikroventilaci je možné ovládat bez dalších omezení a sklopení je zajištěno kovovými hroty. Vchody do každé budovy budou popsány jednotlivě v dalších odstavcích.
Do budovy 1 je vstup možný celkem třemi vchody. Vchod pro pěší je tvořen vstupními plastovými dveřmi, které jsou prosklené, a to sklem s bezpečnostní folií, klasifikace bezpečnosti P1. Vchod vede do zádveří, do kterého mají výhled a přístup
18
z kanceláře ostrahy. Ze zádveří poté vedou ocelové bezpečnostní dveře. Další vstup je z průjezdu pro vjezd vozidel, průjezd zajišťují z obou stran rolovací vrata. Zde se nacházejí opět plastové dveře, které jsou prosklené, a to sklem s bezpečnostní folií. Z kanceláře ostrahy vedou ocelové bezpečnostní dveře dále do budovy. Poslední vstup vede přímo z areálu, je opět řešen plastovými vstupními dveřmi do zádveří, ze kterého vedou ocelové bezpečnostní dveře dále do budovy.
Budovy 2, 3, 4 a 5 jsou, co se vstupů týče, prakticky identické. Vždy se zde nacházejí dva vstupy z areálu, tvořené plastovými vstupními dveřmi, které vedou do zádveří, ze kterého vedou ocelové bezpečnostní dveře do budovy.
Do budov 6 a 7 vedou vždy dva vstupy. Za těmito vstupy se však nenachází zádveří, proto jsou zde umístěny ocelové bezpečnostní dveře vedoucí přímo do budovy.
V areálu se nachází také sportovní hřiště, které zajišťuje síť na plotových sloupcích a ty jsou vysoké dva metry.
Veškeré okapy či jiné svody jsou olištovány, aby po nich nebylo možné vyšplhat.
Prostorová ochrana
Prostorová ochrana v tomto typu objektu zajišťuje bezpečnost zaměstnanců, chovanců a návštěv. Také zajišťuje, aby se osoby nepohybovaly v nedovolených prostorech. Proto jsou klíčová místa opatřena bezpečnostními prvky. Jedná se zejména o dveře oddělující jednotlivé budovy. V budově 1 zajišťují bezpečnostní ocelové dveře kancelář vedoucího oddělení, místnost pro psychoterapii a příjem. Dveře do místnosti pro psychoterapii a na příjem jsou opatřeny průzorem. Dále zajišťují bezpečnostní ocelové dveře průchod do budovy 2. Stejně tak se tyto dveře nacházejí u průchodů mezi budovami 2 a 3, 3 a 4, 4 a 5. V budovách 2, 3, 4 a 5 se ocelové bezpečnostní dveře nacházejí u vstupů do ložnic, z ložnic do koupelen a u vstupů do vychovatelen. Dveře do ložnic jsou opatřeny průzorem. Ostatní dveře v objektu, které nebyly popsány, jsou hladké plné – laminované.
Pro zajištění dozoru, který vykonávají vychovatelé nad chovanci, jsou mezi vychovatelnami a obývacími pokoji v budovách 2, 3 a 4 instalována bezpečnostní nerozbitná skla.
19
Dohledový videosystém uvnitř budov a v areálu nemůže být použit na základě zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně § 15 Společná ustanovení pro zařízení.
Ten nedovoluje použití dohledového videosystému u dětí s uloženou ochrannou výchovou.
U dětí s nařízenou ústavní výchovou by to možné bylo. Tyto dvě skupiny však nejsou striktně odděleny, a proto se ředitel výchovného ústavu rozhodl, že vnitřní kamery nebudou instalovány.
Osobní ochrana
Zaměstnanci ústavu jsou vybaveni přenosnými bezdrátovými tísňovými hlásiči.
Výstup poplachového signálu je do kanceláře ostrahy. Ta má vždy přehled, kde se daná skupina nachází.
5.3.2 Fyzická ostraha
Pracovníci ostrahy výchovného ústavu jsou přímo podřízeni vedoucímu oddělení.
Vykonávají obchůzky a obsluhují dohledový videosystém. Zajišťují kontrolu příchodů a odchodů návštěvníků a jejich evidenci. Umožňují vjezd a výjezd motorových vozidel a provádí jejich kontrolu. Vjezd je možný pouze v odůvodněných případech, jinak parkují auta na parkovišti před areálem. Dále bezpečnostní pracovníci zodpovídají za uložení a výdej klíčů a spolupracují při řešení mimořádných událostí.
5.3.3 Režimová ochrana
Režimová ochrana se dělí na vnější a vnitřní.
Vnější režimová ochrana
Jedná se o systém kontroly vstupu, který zajišťují pracovníci ostrahy. Každý zaměstnanec ústavu vlastní také svou čipovou kartu. Na základě této karty je mu umožněn vstup do areálu a jsou tak evidovány příchody a odchody.
Vnitřní režimová ochrana
Vnitřní režimovou ochranu reprezentuje klíčový režim, jedná se o systém generálního klíče. Generálním klíčem je možné otevřít všechny zámky u dveří, tento klíč
20
má ředitel výchovného ústavu, vedoucí oddělení a ostraha. Hlavní klíč náleží každé budově zvlášť a otevře všechny dveřní zámky v té konkrétní budově, ke které náleží. Budova 7 je rozdělena na dvě samostatné části, proto celkový počet hlavních klíčů je 8. Hlavní klíče vlastní vychovatelé a zaměstnanci úklidu. Skupinové klíče jsou použity v patře budov 2, 3 a 4, kde se nacházejí třídy a dílny. Tyto klíče mají pedagogové.
21
6 Analýza bezpečnostních rizik výchovného ústavu
Platí obecné pravidlo, že bezpečnostní systém je tak silný jako jeho nejslabší článek. Bezpečnostní systém je tvořen jednotlivými prvky ochrany, které musíme správně kombinovat, aby došlo k jejich vzájemné podpoře a souhře. V praxi nelze riziko zcela eliminovat, ale snažíme se o jeho minimalizaci. Postup provádění analýzy rizik je znázorněn na obrázku 4.
Obrázek 4 Postup analýzy rizik. [1]
Tato kapitola je věnována analýze rizik, která umožní vyhodnocení rizika a určí pořadí, ve kterém je vhodné řešit jednotlivá rizika. Pomocí analytických metod budou identifikována nejzávažnější rizika. Na základě vstupních dat bude použita metoda analýzy stromem poruch k identifikaci rizik a k výpočtu míry rizika analýza příčin a následků.
6.1 Analýza stromem poruch
Analýza stromem poruch je český název pro analytickou metodu zvanou FTA, což je zkratka pro Fault Tree Analysis. Základem je určení hlavního problému, který je potřeba řešit, tento problém se nazývá vrcholová událost. Analýza pomáhá identifikovat události, které mohou způsobit vznik vrcholové události. [1]
Vrcholovou událostí je narušení bezpečnosti výchovného ústavu. Může se jednat jak o nedovolený vstup osob tak i o útěk chovanců. Důležité je zajistit bezpečnost zaměstnanců, chovanců i okolí. Hlavními oblastmi, ve kterých se může vyskytnout tento problém, jsou lidé, technika a mechanický zábranný systém. Grafické znázornění je provedeno na obrázku 5.
22
Obrázek 5 Grafické provedení metody FTA. [Autor]
6.1.1 Lidé
Lidský faktor je velmi častou oblastí, díky které může vzniknout problém s bezpečností. Tato oblast je dále rozdělena na zaměstnance ústavu, chovance a ostatní.
Každý z nich musí dodržovat předpisy režimové ochrany.
Zaměstnanci
Zaměstnanci ústavu jsou myšleni jak výchovní pracovníci a bezpečnostní pracovníci, tak i kuchařky, uklízečky a podobně. Při jejich práci může vzniknout řada situací, kdy zaměstnanci, ať už z nepozornosti nebo schválně, opomenou například zamknout nebo zavřít dveře. Díky tomu se zvýší pravděpodobnost krádeží, útěků či útoků a rvaček. Vyzrazení informací se předchází výběrem vhodných zaměstnanců.
23
Chovanci
Jelikož se jedná o děti s těžkými poruchami chování, musí se s nimi také tak zacházet. Je potřeba předvídat, co by se mohlo stát. Může dojít ke krádežím, nebo se tyto děti mohou pokusit o útěk. Ten může být nebezpečný jak pro ně samotné tak i pro ostatní chovance, zaměstnance či návštěvy. Může dojít k napadení zaměstnanců nebo ničení vybavení ústavu. Bohužel k několika napadením v tomto zařízení v minulosti skutečně došlo a několika pokusům bylo včas zabráněno.
Ostatní
Mezi ostatní osoby vyskytující se v objektu řadíme návštěvy, pracovníky údržby a další. Tyto osoby se mohou zdržovat v nedovolených prostorech nebo mohou do objektu vnášet nebezpečné předměty, které pak předají chovancům, a ti je mohou využít k útěku či jako zbraň.
6.1.2 Technika
Aby zabezpečovací technika správně pracovala a plnila svůj účel, je zapotřebí správného návrhu zabezpečení tak, aby byl zajištěn celý areál objektu. O techniku je potřeba správně pečovat a také zajišťovat pravidelnou aktualizaci systému a servis jednotlivých zařízení.
6.1.3 Mechanický zábranný systém
U klasické ochrany může dojít k násilnému překonání oken. Okna je možné rozbít různými předměty, někdo se o to může pokusit také ručně či vykopnutím. Obvod objektu je chráněn samotnými budovami a částečně také železobetonovým plotem, který je vysoký tři metry. V případě, že by byl pachatel připraven a vybaven, bylo by možné tento plot přelézt.
6.2 Analýza příčin a následků
Analýza příčin a následků je český název pro analytickou metodu, která je nejčastěji nazývána zkratkou FMEA – Failure Mode and Effect Analysis. Slouží k nalezení míst v systému, kde by se mohl vyskytnout problém. Díky této metodě můžeme s předstihem zjistit možné problémy, provést preventivní opatření a tím snížit míru rizika.
Úspěšnost této metody je závislá na týmu, který ji tvoří. [1]
24 K výpočtu míry rizika se používá vzorec 1:
Vzorec 1 Míra rizika [19]
R – míra rizika
P – pravděpodobnost vzniku rizika N – závažnost následků
H – odhalitelnost rizika
Každému parametru se přiřazuje hodnota od jedné do pěti, k určení těchto hodnot se používají tabulky 1, 2 a 3.
Tabulka 1 Pravděpodobnost vniku rizika [19]
P Pravděpodobnost vniku rizika
1 Nahodilá, velice nepravděpodobná
2 Spíš nepravděpodobná
3 Pravděpodobná, reálná hrozba
4 Velmi pravděpodobný vznik
5 Trvalá hrozba
Tabulka 2 Závažnost následků [19]
N Závažnost následků
1 Malý delikt, malý úraz, malá škoda
2 Větší delikt, úraz s pracovní neschopností,
větší škoda
3 Střední delikt, úraz s převozem
do nemocnice, vyšší
4 Těžký delikt, těžký úraz s trvalými
následky, vysoká
5 Smrt osob, velmi vysoká škoda na majetku
25
Tabulka 3 Odhalitelnost rizika [19]
H Odhalitelnost rizika
1 Riziko odhalitelné v době jeho spáchání
2 Snadno odhalitelné riziko během pár minut
3 Odhalitelné riziko do jednoho dne
4 Nesnadno odhalitelné riziko (den a více)
5 Neodhalitelné riziko
Výslednou míru rizika udává tabulka 4.
Tabulka 4 Výsledná míra rizika [19]
R Výsledná míra rizika
0–3 Bezvýznamné riziko
4–10 Akceptovatelné riziko
11–50 Mírné riziko
51–100 Nežádoucí riziko
101–125 Nepřijatelné riziko
6.2.1 Výpočet rizika
Nyní bude aplikována metoda FMEA na objekt výchovného ústavu. Pomocí metody FTA byla identifikována předpokládaná rizika narušení bezpečnosti. Tato rizika nyní budou ohodnocena pomocí tabulek 1, 2 a 3 a tak dojde k výpočtu výsledné míry rizika. Postup je proveden v tabulce 5.
26
Tabulka 5 Míra rizika jednotlivých příčin narušení bezpečnosti [Autor]
Riziko P N H R
1. Nedodržování předpisů režimové ochrany 2 3 3 18
2. Nepozornost zaměstnanců 2 3 3 18
3. Vyzrazení informací 2 2 4 16
4. Agresivita chovanců 3 4 2 24
5. Krádeže 4 4 4 64
6. Ničení bezpečnostních prvků chovanci 3 2 2 12 7. Pohyb ostatních osob v nedovolených
prostorech 3 2 3 18
8. Vnášení nebezpečných předmětů ostatními
osobami 3 4 2 24
9. Nedostatečné pokrytí objektu bezpečnostními
prvky 5 4 3 60
10. Zanedbaný servis bezpečnostní techniky 4 2 4 32
11. Rozbití oken 5 4 3 60
12. Přelezení plotu 3 4 3 36
Na tabulku 5 byla aplikována tabulka 4, čímž bylo zjištěno, že mezi nežádoucí rizika patří krádeže, nedostatečné pokrytí objektu bezpečnostními prvky a rozbití oken.
Zbytek tabulky spadá do mírného rizika.
6.3 Paretův diagram a Lorenzova křivka
K celkovému vyhodnocení je využit Paretův princip, ten slouží k určení priorit při řešení daného problému. Tento princip se zakládá na předpokladu, že 20 % příčin způsobuje 80 % problémů. K vytvoření Paretova diagramu a Lorenzovy křivky, je potřeba si sestupně setřídit jednotlivá rizika. V dalším kroku je vypočtena kumulativní četnost podle vzorce 2 a relativní kumulativní četnost podle vzorce 3. Výpočet je proveden v tabulce 6.
27
Vzorec 2 Kumulativní četnost R [19]
– kumulativní četnost míry rizika
, … – hodnoty R určité míry rizika
Vzorec 3 Relativní kumulativní četnost [19]
– relativní kumulativní četnost určité míry rizika – kumulativní četnost určité míry rizika
– kumulativní četnost všech hodnot určité míry rizika
Tabulka 6 Kumulativní a relativní kumulativní četnost míry rizika [Autor]
Riziko R Kumulativní
četnost R
Relativní kumulativní
četnost R
5. Krádeže 64 64 16,75 %
9. Nedostatečné pokrytí objektu
bezpečnostními prvky 60 124 32,46 %
11. Rozbití oken 60 184 48,17 %
12. Přelezení plotu 36 220 57,59 %
10. Zanedbaný servis bezpečnostní
techniky 32 252 65,97 %
4. Agresivita chovanců 24 276 72,25 %
8. Vnášení nebezpečných předmětů
ostatními osobami 24 300 78,53 %
1. Nedodržování předpisů režimové
ochrany 18 318 83,25 %
2. Nepozornost zaměstnanců 18 336 87,96 %
7. Pohyb ostatních osob v nedovolených
prostorech 18 354 92,67 %
3. Vyzrazení informací 16 370 96,86 %
6. Ničení bezpečnostních prvků
chovanci 12 382 100,00 %
28
Tabulka 6 byla zanesena do Paretova diagramu s Lorenzovou křivkou na grafu 1.
Graf 1 Paretův diagram a Lorenzova křivka [Autor]
Z této metody a na základě Paretova principu 80/20, vyplývá, že za nepřijatelné riziko jsou považovány krádeže, rozbití oken, nedostatečné pokrytí objektu bezpečnostními prvky, přelezení plotu, zanedbaný servis bezpečnostní techniky, agresivita chovanců a vnášení nebezpečných předmětů ostatními osobami. Inovativní zabezpečení bude navrženo na základě těchto výsledků. Úkolem inovativního návrhu je minimalizace rizika spojeného s areálem výchovného ústavu.
78,53 %
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
0 50 100 150 200 250 300 350
5 9 11 12 10 4 8 1 2 7 3 6
Reletivní kumulativní četnost
Míra rizika
Riziko
Paretův diagram a Lorenzova křivka
29
7 Návrh inovativního zabezpečení
Tato kapitola je věnována inovativnímu zabezpečení výchovného ústavu. Ústav začal fungovat jako Oddělení pro děti vyžadující soustavnou intenzivní individuální péči v roce 2004 s kapacitou dvou skupin, tudíž dvanácti dětí. Kapacita však nebyla dostačující, proto v roce 2010 prošel areál celkovou rekonstrukcí. Rekonstrukce měla za úkol zvýšit úroveň bezpečnosti chovanců, zaměstnanců a v neposlední řadě i obyvatel v okolí stavby.
Rekonstrukce byla provedena na základě letitých zkušeností s provozem ústavu a útěky chovanců. Ředitel výchovného ústavu po každém útěku zjistil způsob, jakým byl proveden a zařídil nápravu. Tímto způsobem docílil současného stavu, kdy k útěkům z areálu prakticky nedochází. K útěkům dochází například při převozech, nebo se chovanci nevrátí z vycházek, které jim jsou za určitých podmínek umožněny. [14, 15]
Návrh inovativního zabezpečení bude řešen na základě bezpečnostní analýzy s rozdělením na technickou ochranu, fyzickou ostrahu a režimovou ochranu. Bude uvedeno i finanční zhodnocení inovativního zabezpečení.
7.1 Inovativní návrhy v oblasti technické ochrany
Technická ochrana je dále členěna na obvodovou, plášťovou, prostorovou a osobní.
Inovativní zabezpečení je popsáno pro každý typ ochrany zvlášť.
Inovativní zabezpečení obvodové ochrany
Problém v oblasti zabezpečení obvodové ochrany může nastat v místech, kde ji tvoří samotné budovy. Může dojít k pokusu o prolomení obvodové ochrany okny v přízemí. Z vnější strany areálu na budovách nejsou použita nerozbitná skla, tato skla jsou použita v ložnicích, které jsou situovány směrem do areálu. Proto byla navržena instalace těchto nerozbitných bezpečnostních skel, stejných jaké jsou v ložnicích, do všech oken nacházejících se v přízemí z vnější strany areálu. Mohly by být použity také mříže, ale to by mohlo mít neblahý dopad na celkovou atmosféru v ústavu a není to dovoleno. Dále bylo navrženo doplnit systém o infra závory, které by detekovaly podezřelý pohyb v blízkosti obvodu areálu. Použití infra závor je znázorněno na obrázku 6.
30
Inovativní zabezpečení plášťové ochrany
Plášťová ochrana byla doplněna magnetickými kontakty, které by se nacházely na dveřích vedoucích ze zádveří do budov 1–5 a na vstupních dveřích do budov 6 a 7. Tyto kontakty slouží k detekování polohy otevření jednotlivých dveří. A to proto, aby nedocházelo k opomenutí zavření dveří.
Inovativní zabezpečení prostorové ochrany
U prostorové ochrany byl použit podobný postup jako u plášťové ochrany, a to instalovat na klíčová místa v objektu magnetické kontakty. Jednalo by se o dveře oddělující jednotlivé budovy, protože je pro bezpečnost důležité zajistit striktní oddělení jednotlivých skupin.
Inovativní zabezpečení osobní ochrany
K pokusům o útok na vychovatele dochází častěji než k pokusům o útěk ze zařízení. Nejčastěji k těmto pokusům dochází v ubytovací části. Proto bylo navrhnuto, přidání výklopných tísňových hlásičů do vychovatelen.
7.2 Inovativní návrhy v oblasti fyzické ostrahy
Povinností pracovníka ostrahy je vykonávat obchůzkovou činnost. Pro tuto činnost byla navržena kontrola pomocí elektronického systému. Ten se skládá ze snímačů a čipů.
Čipy by byly strategicky rozmístěny tak, aby donutily strážného udělat celou obchůzku.
Snímač má u sebe strážný a při přiložení k čipu dojde k zaznamenání, kdy a kde se v daný čas vyskytoval. Takto je možné kontrolovat čas a směr obchůzky, a zda jsou tyto obchůzky vykonávány podle pokynů. Rozmístění venkovních čipů je znázorněno na obrázku 6. Dva čipy jsou umístěny v patře, na chodbách mezi budovami 2 a 3, 3 a 4. Poslední se nachází na chodbě mezi budovami 4 a 5.
31
Obrázek 6 Inovativní návrhy zabezpečení areálu [Autor]
7.3 Inovativní návrhy v oblasti režimové ochrany
Z bezpečnostní analýzy vyplývá, že jedním z nebezpečí jsou krádeže, vnášení nebezpečných předmětů a agresivita chovanců. Důležité je proto minimalizovat možnost styku s nebezpečnými předměty a následně důsledně kontrolovat jejich navrácení.
Například při stravování zajistit vrácení všech příborů nebo při výtvarné činnosti, kdy se používají ostré předměty, například nůžky, zkontrolovat po skončení používání jejich počet. Je potřeba dbát také na kontrolu příchodů a odchodů, zda chovanci, zaměstnanci nebo návštěvy u sebe tyto nebezpečné předměty nemají.
7.4 Finanční zhodnocení inovativních návrhů
V této části je provedena kalkulace inovativního zabezpečení.
Cena inovativního zabezpečení technické obvodové ochrany
U obvodové ochrany byla přidána bezpečnostní nerozbitná skla. Cena těchto skel se uvádí za m2 a průměrně se prodává za cca 1 000 Kč. Celkový povrch bezpečnostního nerozbitného skla je 112 m2. Tudíž výsledná cena za tato skla je 112 000 Kč. [3]
Dále zde byly přidány infra závory. Počet infra závor potřebných k pokrytí obvodu objektu je dvanáct. Největší vzdálenost při použití infra závor je 115 m. Tudíž bylo navrženo použití třípaprskových venkovních infra závor s dosahem 150 m. Tři paprsky zajišťují vyšší spolehlivost a jsou odolnější proti falešným poplachům. Tento typ závory již
32
obsahuje vyhřívání, které se automaticky zapne při teplotě nižší než 15 °C. Závora bez krytu je znázorněna na obrázku 7. Cena závory je 7 259 Kč, po vynásobení počtem dvanácti závor je pořizovací cena 87 108 Kč. [16]
Obrázek 7 Infra závora bez krytu. [16]
Cena inovativního zabezpečení technické plášťové ochrany
V oblasti plášťové ochrany byly přidány magnetické kontakty u vstupů do jednotlivých budov. Počet dveří, které budou opatřeny magnetickými kontakty, je patnáct. Cena jednoho kontaktu je 358 Kč, celková cena je 5 370 Kč. [25]
Cena inovativního zabezpečení technické prostorové ochrany
Inovativní zabezpečení prostorové ochrany bylo řešeno obdobně jako plášťová ochrana. Bylo zde navrženo osm magnetických kontaktů, které zajišťují klíčová místa uvnitř budov. Cena je dohromady 2 864 Kč. [25]
Cena inovativního zabezpečení technické osobní ochrany
U osobní ochrany byly přidány výklopné tísňové hlásiče do každé vychovatelny.
Celkový počet těchto hlásičů je 5, cena jednoho je 908 Kč, tudíž 4 540 Kč za všechny.
Tísňový hlásič je zobrazen na obrázku 8. [17]
Obrázek 8 Výklopný tísňový hlásič [17]
33
Cena inovativního zabezpečení fyzické ostrahy
Zde bylo navrženo zařízení pro kontrolu obchůzkové činnosti strážných. Cena kompletní sady je 12 000 Kč. Sada obsahuje datový čip, pouzdro na čip, adaptér k PC, CD se softwarem a 7 ks identifikačních bodů. Zařízení je ukázáno na obrázku 9. [18]
Obrázek 9 Kontrola obchůzkové činnosti. [18]
7.4.1 Celkové finanční zhodnocení
Celkové finanční zhodnocení inovativního návrhu zabezpečení je zaneseno do tabulky 7.
Tabulka 7 Celkové finanční zhodnocení [Autor]
Produkt Cena za kus
[Kč]
Počet kusů
Cena celkem [Kč]
Bezpečnostní nerozbitné sklo
2 150 x 1 500 mm 3 225 32 103 200
Bezpečnostní nerozbitné sklo
600 x 600 mm 360 22 7 920
Infra závora PB-150-4CH 7 259 12 87 108
Magnetický kontakt YA90 358 23 8 234
S 3040 Výklopný tísňový hlásič s pamětí 908 5 4 540 Kontrolní systém
SET: MemoStang EL04MB 12 000 1 12 000
Konečná cena inovativního návrhu: 223 002
34
Konečná cena inovativního zabezpečení je 223 002 Kč. Musíme počítat s navýšením celkové částky přibližně o 10 % za montáž a doplňkové produkty. Jelikož v tomto objektu jde zejména o zajištění chovanců proti útěku a zajištění bezpečnosti zaměstnanců a ostatních osob vyskytujících se v objektu a jeho okolí, je snaha o co nejefektivnější zajištění bezpečnosti bez přehnaných nákladů.
35
8 Srovnání bezpečnostních opatření v České republice a v zahraničí
V této kapitole popíši rozdíly v zabezpečení výchovných zařízení pro mladistvé s extrémními poruchami chování v České republice a v zahraničí. V ČR je toto zařízení určeno pro děti ve věku od patnácti do osmnácti let, ve výjimečných případech již od dvanácti. Ve Velké Británii jsou podobná zařízení rozdělena dle věkové hranice od dvanácti do sedmnácti let a osmnácti až dvaceti jedna let. Ve Spojených státech amerických je to nejčastěji od dvanácti do sedmnácti let. [12, 21]
Důležité je si uvědomit, že například v USA dochází častěji k brutálním útokům, které páchají mladiství pachatelé. Stává se zde, že pachatel vyvraždí celou svou rodinu nebo zaútočí na třídu ve škole. Proto je nutné pro tyto pachatele vybudovat systém, který zajistí bezpečnost okolí, ale také se pokusí o jejich nápravu. Princip péče o chovance je ve zmíněných státech a v ČR velmi podobný. Samozřejmostí je, že jsou jim zajištěny základní potřeby jako jídlo, pití, ubytování a ošacení. Dále je dán důraz na vzdělání a socializaci.
Také je jim umožněno trávit čas ve speciálních dílnách, zkušebnách, posilovnách a podobně. Rozdíl nastává ve velikosti jednotlivých skupin. V České republice funguje v ústavu pět samostatných skupin o šesti chovancích, čili třicet dětí v celém areálu. Je však dán velký důraz na oddělení jednotlivých skupin. V těchto vybraných zahraničních zemích je ovšem vyšší kriminalita a tomu odpovídá také kapacita jednotlivých zařízení. Kdy v jednom zařízení bývá až šedesát dětí, které mají samostatné ložnice nebo ložnice po dvou. Při přesouvání po areálu nebo při stravování se však vyskytují všichni dohromady.
[12, 21]
Velký rozdíl v jednotlivých státech je, že o chovance v ČR se starají vychovatelé s pedagogickým vzděláním. Tito vychovatelé zajišťují jak průběh dne ve smyslu budíčků, stravování a podobně tak i volnočasové aktivity. Pracovníci ostrahy poté dohlížejí na bezpečnost areálu a případně zasahují, pokud by nastal nějaký problém. Ve zmíněných zahraničních státech je tomu ovšem jinak. Tento základní režim a přesuny chovanců například na jídlo či do výuky organizují pracovníci ostrahy, kteří se starají rovněž o bezpečnost areálu. Až samotnou výuku či terapii mají na starosti odborní pracovníci. Co se týče technické ochrany, tak se zde často vyskytují bezpečnostní betonové ploty a plechové brány s vrcholovými překážkami. Na oknech jsou instalovány mříže a všechny vchody do budov jsou hlídány. Uvnitř zařízení můžeme najít další mříže oddělující
36
jednotlivé sektory nebo ložnice pro omezení pohybu osob. V ČR se přednostně volí nerozbitné bezpečnostní sklo a místo mříží se jednotlivé části oddělují bezpečnostními dveřmi. Bezpečnost je shodně hlídána pomocí dohledových videosystémů. V ČR je na chovance pohlíženo jako na děti, proto se jim snažíme vytvořit příjemné prostředí. Stále toto zařízení připomíná více ústav či dětský domov než vězení. V USA a ve Velké Británii se obdobná zařízení vězení podobají více. [12, 21]
