Výprosa, výpůjčka, zápůjčka

Mezi další způsoby přenechání věci k užití jinému patří výprosa, výpůjčka a zápůjčka, které jsou si navzájem velmi podobné. K uzavření těchto kontraktů není vyžadována písemná forma. Řadí se mezi tzv. reálné kontrakty, které jsou uzavřeny okamžikem předání věci, která je jejich předmětem. Liší se mezi sebou podmínkami poskytnutí věci a charakterem předmětu poskytnutí.¹²³ Jak jsem již uvedla u pachtu, pro odlišení jednotlivých kontraktů je rozhodující skutečný obsah smlouvy, nikoli její označení.¹²⁴

121 PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kolektiv Občanský zákoník: komentář. Praha: C.H. Beck, 2017.

Beckova edice komentované zákony. s. 2345-2346. ISBN 978-80-7400-653-1.

122 KINDL, Milan. Právo nemovitostí. V Praze: C.H. Beck, 2015. Právní praxe. s. 367. ISBN 978-80-7400-564-0.

123 NOVOTNÝ, Petr, NOVOTNÁ, Monika, BUDÍKOVÁ, Petra, IVIČIČOVÁ, Jitka, KEDROŇOVÁ, Kristýna, ŠTROSOVÁ, Ilona a ŠTÝSOVÁ, Monika. Smluvní právo. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2017. Právo pro každého (Grada). s. 129-130. ISBN 978-80-271-0609-7.

124 STEINBAUER, Petr. Výprosa vs. výpůjčka [online]. [cit. 28.11.2018]. Dostupný na WWW:

https://www.epravo.cz/top/clanky/vyprosa-vs-vypujcka-94869.html

33 2.3.1 Výprosa

O výprosu se jedná, přenechá-li půjčitel bezplatně výprosníkovi věc k užívání, aniž by byla ujednaná doba, po kterou má věc užívat, nebo účel, ke kterému se má věc užívat. Smluvními stranami tedy jsou půjčitel a výprosník. Půjčitel, tedy ten, kdo přenechává věc k užívání jinému, může požadovat vrácení věci podle libosti kdykoli. Naopak výprosník, tedy ten, komu je věc k užívání přenechávána, nemůže věc vrátit v době, kdy by tím způsobil půjčiteli obtíže, ledaže by s tím půjčitel souhlasil. Co se týče předmětu výprosy, musí se jednat o nezuživatelnou věc, což zákon výslovně neuvádí, ale vyplývá to opět z dočasnosti tohoto kontraktu. Výprosník má povinnost nahradit půjčiteli škodu, která byla způsobená na věci, ledaže by se jednalo o škodu, která vznikla obvyklým užíváním věci. Škodu také hradí v případě, že vznikla tak, že výprosník umožnil bez souhlasu půjčitele užívání věci někým jiným. Z toho tedy vyplývá, že výprosník smí bez souhlasu půjčitele poskytnout věc k užívání jinému. V případě ztráty věci, která byla předmětem výprosy, je výprosník povinen ji nahradit.

Pokud se ztracená věc nalezne poté, co výprosník poskytl půjčiteli náhradu, nesmí si ji výprosník ponechat proti vůli půjčitele, ale má nárok na vrácení náhrady. Smluvní strany se mohou od zákonné úpravy výprosy odchýlit a stanovit si její podmínky i odlišně.¹²⁵

2.3.2 Výpůjčka

Pro výpůjčku je typické, že půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc k dočasnému a bezplatnému užívání.¹²⁶ Oproti výprose se jedná o podrobněji upravený smluvní vztah, který s sebou nese více povinností jak pro stanu půjčitele, tak pro stanu vypůjčitele. Na rozdíl od výprosy se předpokládá sjednání doby trvání výpůjčky. Dalším rozdílem je to, že je u výpůjčky třeba sjednat účel užívání věci a v případě, že není sjednán, má vypůjčitel právo užívat věc způsobem přiměřeným povaze věci.¹²⁷

Předmětem výpůjčky je přesně určená věc, kdy ze zákona platí, že se musí jednat o věc nezuživatelnou. Vypůjčená věc není užíváním vypůjčitele spotřebována a je vrácena zpět půjčiteli. Nelze si tedy vypůjčit věc zastupitelnou jako jsou například peníze nebo bochník chleba.¹²⁸

125 NOVOTNÝ, Petr, NOVOTNÁ, Monika, BUDÍKOVÁ, Petra, IVIČIČOVÁ, Jitka, KEDROŇOVÁ, Kristýna, ŠTROSOVÁ, Ilona a ŠTÝSOVÁ, Monika. Smluvní právo. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2017. Právo pro každého (Grada). s. 130. ISBN 978-80-271-0609-7.

126 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vydání. Praha:

C.H. Beck, 2014. s. 198-203. ISBN 978-80-7400-287-8.

127 NOVOTNÝ, Petr, NOVOTNÁ, Monika, BUDÍKOVÁ, Petra, IVIČIČOVÁ, Jitka, KEDROŇOVÁ, Kristýna, ŠTROSOVÁ, Ilona a ŠTÝSOVÁ, Monika. Smluvní právo. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2017. Právo pro každého (Grada). s. 130-131. ISBN 978-80-271-0609-7.

128 PRAŽÁK, Zbyněk. Občanský zákoník II. s komentářem: zákon č. 89/2012 Sb. Český Těšín: Poradce, [2012]. s. 158-159.

ISBN 978-80-7365-338-5.

34

Půjčitel má povinnost přenechat vypůjčiteli věc ve stavu způsobilém k užívání. Půjčitel také poučí vypůjčitele, jak věc užívat, to neplatí jedná-li se o pravidla obecně známá nebo z okolností plyne, že takového poučení není zapotřebí. Pokud tak půjčitel neučiní, nahradí vypůjčiteli škodu z toho vzniklou. Půjčitel je též povinen nahradit škodu, která vznikla vypůjčiteli tím, že půjčitel zatajil vadu věci. Vypůjčitel nesmí bez svolení půjčitele přenechat věc jiné osobě.¹²⁹

Obecně platí, že půjčitel nemůže požadovat věc zpět dříve, než uplyne sjednaná doby výpůjčky.

Ve smlouvě lze však dohodnout, že je půjčitel oprávněn domáhat se předčasného vrácení věci v případě, že věc potřebuje nevyhnutelně dříve z důvodu, který při uzavření smlouvy nemohl předpokládat. Půjčitel se smí domáhat předčasného vrácení věci také v případě, kdy ji vypůjčitel užije v rozporu se smlouvou. Naopak vypůjčitel je oprávněn vrátit věc předčasně, pokud tím nezpůsobí půjčiteli obtíže.¹³⁰

Vypůjčitel musí sám nést obvyklé náklady, které vznikají při užívání věci, a také náklady na běžnou údržbu. V případě, že je předmětem výpůjčky automobil, může se jednat například o náklady na pohonné hmoty, výměnu oleje či servisní prohlídku. V případě potřeby mimořádných nákladů, v našem příkladu o výpůjčce automobilu může jít například o výměnu motoru, má vypůjčitel několik možností. První možností je, že půjčitel může věc předat vypůjčiteli, aby mimořádné náklady vynaložil on. Druhou možností je, že náklady v nezbytném rozsahu vynaloží sám vypůjčitel s tím, že má nárok na jejich náhradu v nezbytném rozsahu.

To znamená v takovém rozsahu, který je nezbytný k tomu, aby byla věc způsobilá k dalšímu užití.¹³¹ Právo na náhradu se řídí ustanovením o nepřikázaném jednatelství (§ 3006 NOZ)¹³². Poslední možností je, že půjčitel může též věc vrátit a skončit výpůjčku. Vypůjčitel nemá povinnost sám vynakládat mimořádné náklady ani udržovat věc ve stavu způsobilém k užívání.¹³³

129 NOVOTNÝ, Petr, NOVOTNÁ, Monika, BUDÍKOVÁ, Petra, IVIČIČOVÁ, Jitka, KEDROŇOVÁ, Kristýna, ŠTROSOVÁ, Ilona a ŠTÝSOVÁ, Monika. Smluvní právo. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2017. Právo pro každého (Grada). s. 130-131. ISBN 978-80-271-0609-7.

130 PRAŽÁK, Zbyněk. Občanský zákoník II. s komentářem: zákon č. 89/2012 Sb. Český Těšín: Poradce, [2012]. s. 158-159.

ISBN 978-80-7365-338-5.

131HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vydání.

Praha: C.H. Beck, 2014. s. 209-211. ISBN 978-80-7400-287-8.

132Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník.

133 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vydání. Praha:

C.H. Beck, 2014. s. 209-211. ISBN 978-80-7400-287-8.

35 2.3.3 Zápůjčka

Smlouva o zápůjčce vzniká tehdy, když zapůjčitel přenechá zastupitelnou věc vydlužiteli tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.¹³⁴ Podle nového občanského zákoníku jsou smluvními stranami zapůjčitel a vydlužitel.¹³⁵

Předmětem zápůjčky jsou pouze zastupitelné věci. Nejedná se jen o peněžní prostředky, ale i o jakoukoli jinou zaměnitelnou, druhově určenou věc, jakou je například bochník chleba nebo kopa písku.¹³⁶

Vydlužitel se stává vlastníkem věci a může věc spotřebovat, zničit, prodat, zapůjčit či jinak zužitkovat, stejně jako zachovat. Zápůjčkou vzniká zapůjčiteli pohledávka vůči vydlužiteli a současně tedy vzniká vydlužiteli dluh vůči zapůjčiteli.¹³⁷ Při zápůjčce není stanoven účel, k jakému musí být poskytnuté prostředky využity.¹³⁸

Ze zákona je zápůjčka bezúplatná, ať se jedná o zápůjčku peněžitou či nepeněžitou. Aby byla zápůjčka úplatná, je tedy nutné sjednat úplatu ve smlouvě. V případě, že jsou předmětem zápůjčky peněžní prostředky, mohou si strany ve smlouvě sjednat úroky.¹³⁹

V případě, že se jedná o nepeněžitou zápůjčku, lze místo úroků sjednat plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale musí se vždy jednat o věci téhož druhu.¹⁴⁰ Zápůjčka se od výprosy a výpůjčky tedy liší nejenom povahou poskytnuté věci, ale také tím, že může být i úplatná. Je možné též sjednat, že poskytnuté peníze budou splaceny v jiné měně, než ve které byly zapůjčeny. Zapůjčitel v takovém případě však nenese riziko kurzových rozdílů, protože hodnota plnění poskytnutého se musí rovnat hodnotě plnění vráceného.¹⁴¹

134 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vydání. Praha:

C.H. Beck, 2014. s. 659-660. ISBN 978-80-7400-287-8.

135 RABAN, Přemysl a kolektiv. Občanské právo hmotné: relativní majetková práva. Brno: Václav Klemm, 2013. s. 233. ISBN 978-80-87713-10-5.

136 NOVOTNÝ, Petr, NOVOTNÁ, Monika, BUDÍKOVÁ, Petra, IVIČIČOVÁ, Jitka, KEDROŇOVÁ, Kristýna, ŠTROSOVÁ, Ilona a ŠTÝSOVÁ, Monika. Smluvní právo. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2017. Právo pro každého (Grada). s. 131-132. ISBN 978-80-271-0609-7.

137 RABAN, Přemysl a kolektiv. Občanské právo hmotné: relativní majetková práva. Brno: Václav Klemm, 2013. s. 233. ISBN 978-80-87713-10-5.

138 NOVOTNÝ, Petr, NOVOTNÁ, Monika, BUDÍKOVÁ, Petra, IVIČIČOVÁ, Jitka, KEDROŇOVÁ, Kristýna, ŠTROSOVÁ, Ilona a ŠTÝSOVÁ, Monika. Smluvní právo. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2017. Právo pro každého (Grada). s. 131-132. ISBN 978-80-271-0609-7.

139 JANKŮ, Martin a MAREK, Karel. Soukromé právo po rekodifikaci. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2018. Eupress.

s. 69. ISBN 978-80-7408-167-5.

140 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vydání. Praha:

C.H. Beck, 2014. s. 677-681. ISBN 978-80-7400-287-8.

141 NOVOTNÝ, Petr, NOVOTNÁ, Monika, BUDÍKOVÁ, Petra, IVIČIČOVÁ, Jitka, KEDROŇOVÁ, Kristýna, ŠTROSOVÁ, Ilona a ŠTÝSOVÁ, Monika. Smluvní právo. 2., aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2017. Právo pro každého (Grada). s. 131-132. ISBN 978-80-271-0609-7.

36

Ve smlouvě je obvykle sjednán termín splacení zápůjčky. Pokud tomu tak není, jedná se o zápůjčku na dobu neurčitou a zákon stanoví pravidlo, že zápůjčka se stává splatnou výpovědí, kterou může podat jak zapůjčitel, tak i vydlužitel. Zákonná výpovědní doba činí šest týdnů, ale smluvní strany si mohou sjednat i jinou výpovědní dobu. Pokud nejsou ve smlouvě ujednány úroky, vydlužitel může zápůjčku splatit i bez toho, aniž by podal výpověď.¹⁴²

Pokud jsou ve smlouvě ujednány splátky zápůjčky, zapůjčitel může odstoupit od smlouvy, jestliže je vydlužitel v prodlení se splacením alespoň tří splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Pokud zapůjčitel na základě tohoto důvodu odstoupí od smlouvy, je oprávněn požadovat splnění dluhu i s úroky, pokud byly sjednány.¹⁴³

142 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vydání. Praha:

C.H. Beck, 2014. s. 682-684. ISBN 978-80-7400-287-8.

143 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). Komentář. 1. vydání. Praha:

C.H. Beck, 2014. s. 685.,725. ISBN 978-80-7400-287-8.

37