VLASTNÍ VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ, ANALÝZA A SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ

Otázka č. 1: Jakého pohlaví je Vaše dítě?

Pohlaví dítěte Četnost odpovědí %

Chlapec 33 94,3

Dívka 2 5,7

Tabulka č. 4 – Pohlaví dítěte

54 Graf č. 1 – Pohlaví dítěte

Odpovědi rodičů potvrzují skutečnost, že vývojovými poruchami trpí častěji chlapci.

Dívky mnohdy lépe vyrovnávají deficit v oblasti sociálního chování, nápodoby a specifických zájmů, proto je nutné se na tuto skutečnost zaměřit při diagnostice syndromu u děvčat.

Otázka č. 2: Jaký je současný věk Vašeho dítěte?

Věk dítěte Četnost odpovědí %

0 - 3 0 0

4 - 7 5 14,3

8 - 15 22 62,9

16 - 26 8 22,8

Tabulka č. 5 – Věk dítěte

55 Graf č. 2 – Věk dítěte

Z dotazníkového šetření vyplývá, že nejčastěji zmiňovaný věk dítěte se pohybuje v rozmezí od 8 do 15 let. V tomto věku již děti většinou mají jednoznačně určenou diagnózu a také jejich rodiče se již v rámci hledání efektivní pomoci pro své dítě obrátili na speciálně pedagogické centrum.

Otázka č. 3: Která z forem poruch autistického spektra byla diagnostikována Vašemu dítěti?

Poruchy autistického spektra

Četnost odpovědí %

Dětský autismus 14 40

Atypický autismus 9 25,7

Aspergerův syndrom 12 34,3

Rettův syndrom 0 0

56 Jiná pervazivní vývojová

porucha

0 0

Dezintegrační porucha v dětství

0 0

Tabulka č. 6 – Poruchy autistického spektra

Graf č. 3 – Poruchy autistického spektra

Z odpovědí rodičů vyplývá, že nejčastěji se u jejich dětí vyskytuje dětský autismus, celkem 14x (1x 3 – 7 let, 13x 8 – 15 let), atypický autismus celkem 9x (4x 8 – 15 let, 5x 16 – 26 let) a Aspergerův syndrom celkem 12x (4x 3 – 7let, 5x 8 – 15 let, 3x 16 – 26 let). Ostatní poruchy autistického spektra se nevyskytly. Odpovědi ukazují, že právě děti ve věkovém rozmezí 8 až 15 let, kterým byl diagnostikován dětský autismus, využívají během plnění povinné školní docházky nejčastěji služeb SPC.

57

Otázka č. 4: Které projevy autismu považujete u svého dítěte za nejzávažnější?

(možnost zvolit více odpovědí)

Projevy autismu Četnost odpovědí %

Snížená schopnost rozvíjet sociální vztahy

27 73

Snížená schopnost orientovat se v emocích

20 54,1

Snížená schopnost verbálně komunikovat

21 56,8

Snížená schopnost neverbálně komunikovat (oční kontakt, mimika, gesta)

10 27

Snížená schopnost rozvíjet hru

10 27

Obtíže se sebeobsluhou (hygiena, oblékání, stolování)

12 32,4

Stereotypní chování, zájmy, činnosti (rituály)

14 37,8

Nepřiměřené emocionální reakce (přecitlivělost na zvuky, světla, doteky)

19 51,4

Problémy s chováním (sebezraňování, agresivita)

11 29,7

58 Obtíže se spánkem,

s jídlem

9 24,3

Ostatní 3 8,1

Tabulka č. 7 – Projevy autismu

Graf č. 4 – Projevy autismu

Z šetření plyne, že u dětí ve věku 3 – 7 let rodiče nejčastěji udávají jako nejzávažnější projev autismu sníženou schopnost rozvíjení sociální vztahů (celkem 4x), následují problémy v porozumění emocím (3x) a snížená schopnost slovní komunikace (3x). U dvou třetin dětí školního věku (8 – 15 let) uvádějí rodiče problémy s rozvíjením sociálních vztahů, s porozuměním emocím, s verbální komunikací a s výskytem přecitlivělosti na zvuky, světla a doteky, všechny ostatní projevy zaznamenala u svých dětí celá jedna třetina dotázaných rodičů. Všichni rodiče dospívajících klientů (16 – 26 let) zmiňují jako nejzávažnější projev jejich postižení sníženou schopnost rozvíjet sociální vztahy, u poloviny adolescentů je zřejmý problém s porozuměním emocím a se slovním vyjadřováním.

59

Jako další závažné projevy rodiče dětí s PAS připomínají:

- obtíže s přijímáním změn v prostředí, u lidí, u věcí, u počasí - obtíže s vnímáním času

- neschopnost plánovat a dodržovat termíny jednotlivých činností (oddalování povinností).

Otázka č. 5: Má Vaše dítě ještě další přidružené postižení?

Přidružené postižení

Četnost odpovědí (po opravě – viz následující text)

%

(po opravě – viz následující text)

Ano (11) 22 (31,4) 62,9

Ne (24) 13 (68,6) 37,1

Ostatní 11 31,4

Tabulka č. 8 – Přidružené postižení

Graf č. 5 – Přidružené postižení

60

Z tohoto šetření je zřejmé, že třetina rodičů nevnímá mentální postižení jako další přidruženou poruchu u svých dětí, přitom v další odpovědi uvádí přímo stupeň mentálního postižení svého dítěte. Mentální retardace a autismus jsou dva rozdílné syndromy, které se však mohou částečně překrývat. Nejčastěji chybnou variantu odpovědi zvolili rodiče dětí handicapovaných dětským autismem (7x) a rodiče dětí s atypickým autismem (4x). O těchto 11 odpovědí byl navýšen (resp. ponížen) původní údaj.

Mezi ostatní přidružená postižení uvádějí rodiče dětí s Aspergerovým syndromem – dysgrafii, ADHD, vývojovou dysfázii a oční vadu. Naproti tomu rodiče dětí s atypickým a dětským autismem připomínají tyto nemoci – dětskou mozkovou obrnu (DMO), epilepsii, sluchové postižení a poruchu řeči (dysfázii).

61

Otázka č. 6: Jakým stupněm mentálního postižení je Vaše dítě postiženo?

Stupeň mentálního

postižení (MP) Četnost odpovědí %

Žádné MP 17 48,6

Lehké MP 4 11,4

Středně těžké MP 12 34,3

Těžké MP 2 5,7

Tabulka č. 9 – Stupně mentálního postižení

Graf č. 6 – Stupně mentálního postižení

Získaná data potvrzují, že děti s Aspergerovým syndromem nemají snížený celkový intelekt (výjimku tvoří pouze jedno dítě s AS, u kterého byla diagnostikována středně těžká mentální retardace). U 60 % z celkového počtu sledovaných dětí je zaznamenána žádná, respektive lehká mentální retardace. Nejčastěji se vyskytujícím stupněm mentálního postižení u dětí handicapovaných dětským autismem je středně těžká mentální retardace, kterou poznamenala do dotazníku většina jejich rodičů (8 z

62

celkových 12 dětí), těžká mentální retardace se vyskytla pouze u dvou dětí s dětským autismem.

Otázka č. 7: Kdo Vás seznámil s možností využít služeb speciálně pedagogického centra? (možnost zvolit více odpovědí)

Předání informace o SPC

Četnost odpovědí %

Pediatr (dětský lékař) 2 5,7

Odborný lékař (klinický psycholog, psychiatr, logoped)

22 62,9

Pracovník školského zařízení (učitel, vychovatel – MŠ, ZŠ)

8 22,9

Pracovník speciálně

pedagogického centra 4 11,4

Pracovník pedagogicko

psychologické poradny 1 2,9

Pracovník sociálního

odboru 0 0

Pracovník rané péče 1 2,9

Rodič jiného dítěte 3 8,6

Internet, webové stránky

SPC 0 0

Ostatní 0 0

Tabulka č. 10 – Předání informace o SPC

63 Graf č. 7 – Předání informace o SPC

Z výzkumného šetření vyplývá, že rodiče byli informováni o službách speciálně pedagogického centra zejména odbornými lékaři. Jako svůj zdroj je uvedli především rodiče dětí s Aspergerovým syndromem (celkem 9x ze 13 odpovědí). Také děti postižené dětským autismem nejčastěji zachytí a o možnosti péče ze strany SPC podají informace odborní lékaři. Rodiče dětí s atypickým autismem získali kontakt na SPC ze dvou stran – od odborných lékařů a od pracovníků školských zařízení (3, resp. 4 odpovědi z celkového počtu 10 odpovědí). Šestice rodičů uvedla, že jí byl sdělen kontakt na SPC hned dvěma subjekty, kdy prakticky vždy byl zastoupen odborný lékař.

64 Otázka č. 8: Jak často využíváte služeb SPC?

Frekvence návštěv v SPC

Četnost odpovědí %

1x týdně 0 0

1x za 14 dní 3 8,6

1x za měsíc 4 11,4

Ostatní 28 80

Tabulka č. 11 – Frekvence návštěv v SPC

Graf č. 8 – Frekvence návštěv v SPC

Z výše uvedených získaných dat je zřejmé, že naprostá většina rodičů dětí s autismem využívá jinou než uvedenou četnost kontaktů s pracovníky speciálně pedagogického centra. Rodiče dětí postižených dětským autismem nejčastěji uvádí frekvenci 1x ročně (7 z celkových 14 odpovědí), návštěvu uskutečňují z důvodu kontrolního vyšetření jejich dítěte. Rodiče dětí s atypickým autismem vyhledávají pomoc SPC 1x za 2 – 3 měsíce (3 odpovědi z celkových 9), případně speciálně pedagogické centrum navštěvují dle potřeby dítěte či vlastní. Nejrozmanitější frekvence návštěv zmiňují rodiče dětí s

65

Aspergerovým syndromem. Prakticky stejným poměrem se vyskytuje četnost 1x za rok, 2x ročně, 1x za měsíc. Jako jediní, ze všech rodičů dětí s autismem, poptávají frekvenci kontaktu a konzultací s pracovníky SPC 1x za 14 dní, přičemž věk jejich dětí je v rozmezí od 3 do 7 let.

Otázka č. 9: Považujete tuto frekvenci za dostačující z hlediska potřeb dítěte?

Spokojenost rodičů s počtem kontaktů se SPC

vzhledem k potřebám dítěte

Četnost odpovědí %

Ano 29 82,8

Ne 3 8,6

Ostatní 3 8,6

Tabulka č. 12 – Spokojenost rodičů s počtem kontaktů se SPC

Graf č. 9 – Spokojenost rodičů s počtem kontaktů se SPC

66

Naprosté většině rodičů dětí s autismem vyhovuje dohodnutá frekvence kontaktů s pracovníky speciálně pedagogického centra s ohledem na potřeby svých dětí. Pouze tři z celkových 35 odpovídajících rodičů poptávají častější možnost konzultací v SPC, resp.

častější návštěvy pracovníků SPC ve škole jejich dítěte s Aspergerovým syndromem.

Otázka č. 10: Jakou službu od SPC očekáváte? (možnost zvolit více odpovědí)

Služby SPC Četnost odpovědí %

Komplexní diagnostika dítěte (psychologická, speciálně pedagogická)

20 57,1

Přímá speciálně pedagogická činnost (ukázky metodických postupů práce s dítětem)

20 57,1

Vypracování plánu péče o dítě

8 22,9

Pomoc při integraci dítěte do školského zařízení

23 65,7

Pomoc školskému zařízení při vypracování IVP

25 71,4

Konzultace s poradenským pracovníkem

16 45,7

Sociálně právní poradenství

7 20

67 Zprostředkování kontaktů

na další odborné pracovníky, školská zařízení, zařízení sociálních služeb

15 42,9

Zapůjčení speciálních (rehabilitačních, kompenzačních,

didaktických) pomůcek

3 8,6

Zapůjčení odborné literatury

5 14,3

Ostatní 0 0

Tabulka č. 13 – Poptávka po službách SPC

68 Graf č. 10 – Poptávka po službách SPC

Dvě třetiny rodičů všech dětí s autismem očekávají od pracovníků speciálně pedagogického centra pomoc při integraci svého dítěte do školského zařízení a nabídku pomoci a spolupráce pracovníkům těchto zařízení při vypracování individuálně vzdělávacího plánu pro jejich dítě. Komplexní diagnostiku svého dítěte a ukázku metodických postupů práce (tzv. přímou speciálně pedagogickou činnost s dítětem) poptávají dvě třetiny rodičů dětí s Aspergerovým syndromem a s dětským autismem a rovněž polovina rodičů dětí s atypickým autismem. Dvě třetiny rodičů dětí s Aspergerovým syndromem a s dětským autismem zdůrazňují potřebu pravidelných konzultací s poradenskými pracovníky. Vypracování plánu péče o dítě, ale především možnost poskytnutí sociálně právního poradenství a zprostředkování kontaktů na další odborné pracovníky uvádí jako velmi důležitou službu od SPC, kterou chtějí využít, polovina rodičů dětí handicapovaných dětským autismem. Naproti tomu naprosto zanedbatelná je potřeba rodičů zapůjčit si od SPC speciální pomůcky pro své dítě nebo odbornou literaturu zabývající se problematikou autismu.

69

Otázka č. 11: Jste spokojeni s přístupem pracovníků, kteří Vám ve speciálně pedagogickém centru poskytují služby?

Spokojenost s přístupem pracovníků SPC

Četnost odpovědí %

Ano 31 88,6

Ne 1 2,8

Ostatní 3 8,6

Tabulka č. 14 – Spokojenost s přístupem pracovníků SPC

Graf č. 11 – Spokojenost s přístupem pracovníků SPC

Naprostá většina rodičů všech dětí s autismem je spokojena s přístupem pracovníků speciálně pedagogického centra. Jeden rodič tuto otázku nezodpověděl, další rodič vzhledem k nízké frekvenci kontaktů s pracovníky SPC nedokáže jejich přístup objektivně ohodnotit. Jedenkrát s odpovědí ANO a ve druhém případě s důrazným NE rodiče poukazují na malou informovanost pracovníků SPC o nových metodách práce s dětmi s autismem. Pokud je pracovníci SPC neznají nebo se s nimi neztotožňují, často jiné varianty ani nezmiňují, resp. nenabízejí.

70

Otázka č. 12: Která doporučená strategie se Vám osvědčila u Vašeho dítěte?

(možnost zvolit více odpovědí)

Doporučená strategie Četnost odpovědí %

Úprava prostředí pro činnost dítěte

11 31,4

Strukturované učení 19 54,3

Alternativní komunikace 7 20

Nácvik herních aktivit 12 34,3

Nácvik sebeobslužných dovedností

13 37,1

Nácvik sociálních dovedností

18 51,4

Strategie řešení

problémového chování

10 28,6

Pravidlo jasné a konkrétní motivace

13 37,1

Ne, žádná strategie mi nebyla doporučena

0 0

Tabulka č. 15 – Osvědčené doporučené strategie

71 Graf č. 12 – Osvědčené doporučené strategie

Nejčastěji se osvědčila, podle více než poloviny rodičů všech dětí postižených některou z forem autismu, strategie strukturovaného učení a nácvik sociálních dovedností. Ze všech strategií je nejvíce upřednostňují rodiče dětí s atypickým autismem. Rodiče dětí s Aspergerovým syndromem kromě již uvedených strategií často uplatňují též pravidlo jasné a konkrétní motivace, využívají též nácvik sebeobslužných dovedností a nácvik herních aktivit. Rodiče dětí s dětským autismem rovnoměrně aplikují u svých dětí veškeré doporučené strategie. Žádný z rodičů neodešel ze speciálně pedagogického centra bez doporučení vhodné strategie pro výchovu a vzdělávání svého dítěte.

72

Otázka č. 13: Jste přesvědčeni, že díky odborné pomoci ze strany pracovníků SPC je Vaše dítě vyrovnanější, klidnější, zvládá lépe jednotlivé činnosti doma, příp. ve škole?

Účinek odborné pomoci ze strany pracovníků

SPC

Četnost odpovědí %

Ano 22 62,9

Ne 7 20

Ostatní 6 17,1

Tabulka č. 16 – Účinek odborné pomoci od pracovníků SPC

Graf č 13 – Účinek odborné pomoci od pracovníků SPC

Takřka dvě třetiny rodičů všech dětí s autismem jsou přesvědčeni o pozitivním vlivu odborné pomoci ze strany pracovníků speciálně pedagogického centra na chování a jednání jejich dítěte (kladnou odpověď zaznamenalo 10 z 12 rodičů dítěte s Aspergerovým syndromem a polovina rodičů dětí s atypickým, resp. dětským autismem). Šestice rodičů se neodvažuje účinek této pomoci objektivně posoudit, nejčastěji u dětí s dětským autismem (celkem 4 odpovědi rodičů). Nezanedbatelný je

73

počet rodičů, kteří nejsou o účinku odborné pomoci ze strany pracovníků SPC přesvědčeni (zápornou odpověď zaškrtlo celkem sedm rodičů, nejvíce zastoupeni byli rodiče dětí s atypickým autismem – 4 odpovědi).

Otázka č. 14: Prosím napište radu, která Vám nejvíce pomohla v péči o Vaše dítě a kterou byste rádi předali nově příchozím rodičům dítěte.

Skupina rodičů dětí handicapovaných dětským autismem ve věku 8 až 15 let poskytla nejvíce rad pro budoucí rodiče podobně postižených dětí (9 rad a postřehů k výchově z celkového počtu 25 zaznamenaných odpovědí).

Odpovědi jsou interpretovány v původním podobě sdělení od rodičů.

 Abych pravdu řekla, spíš než SPC mi dala více praktických rad APLA, kde jsme si nechali na začátku potvrdit diagnózu autismu. Rada ode mne jako od matky:

své dítě bezpodmínečně milovat a dát mu prostor k žití, jaký potřebuje, naslouchat mu a připravit jeho okolí na situace, které jsou odlišné a ne vždy společností přijímané v rámci "slušného chování".

 Rada přímá neexistuje, každé dítě je jiné. Jen doporučuji maminkám vlídnost, ochotu a lásku, to děti potřebují nejvíc. Ale také respekt. Dítě si musí uvědomit, že maminka je ta, která ho podpoří, eventuálně zachrání. Nicméně dítě také musí vědět své možnosti, co smí a co ne. Pečlivě řídit směr vzrůstu, myslím, že autista vyžaduje mít svého člověka po ruce, aby si byl jistý v životě.

 Je důležité být v kontaktu se SPC. Velmi rádi a ochotně poradí, pomohou. Pokud je problém, nestydět se zeptat.

 Dostatek trpělivosti, porozumění, naučit se, jak dítěti pomoc, a láska.

 Výše zmíněná arteterapie nám velmi pomáhá. Využíváme služeb arteterapeuta každý týden. Řešíme tedy problémy ihned. Rozkreslování a nácvik situací, kreslení příběhů apod. Toto dceři neskutečně pomáhá. Pomocí kresby se učí, co je a není správné.

74

 SPC je velmi dobrá služba, ochotná pomoci za každých okolností.

 Rodiče postižených dětí by si ze začátku měli zjistit informace o postižení jejich dítěte. Sami by měli být iniciativní a mít motivaci pro lepší život svého dítěte.

Obrnit se trpělivostí, protože to je u dětí s PAS někdy jak na houpačce. Neměli by spoléhat na SPC a školu, že za ně dítě vychová a postará se o něj.

 Důslednost.

 Pevné nervy.

Skupina rodičů dětí s atypickým autismem ve věku 16 až 26 let také poskytla rady pro budoucí rodiče podobně postižených dětí (5 rad a postřehů k výchově z celkového počtu 25 zaznamenaných odpovědí).

 Nikdo nám neradil, museli jsme sami zjistit, jak na našeho syna. Hlavně nepřendávat věci, respektovat, že nemají rádi doteky.

 Brát ho jako osobnost, která má svá specifika, mluvit s ním o tom a jeho handicap naopak vyzdvihovat. Snažit se pochopit, jak se asi cítí, představit si na jeho místě sebe. Něco jako metoda SON-RISE.

 Brát dítě takové, jaké je, i s jeho handicapem. Mluvit s ním o tom a jeho handicap naopak vyzdvihnout. Snažit se vcítit do jeho myšlení, představit si na jeho místě a v různých situacích sám sebe. Nechat mu prostor, aby se sám rozhodoval (samozřejmě záleží na míře postižení). Něco na způsob metody SON-RISE. Myslím ale, že úplně nejdůležitější je klid a pohoda v rodině. Pro tyto děti to platí dvojnásobně.

 Když se někdo dostane do bezvýchodné situace, tak můžu doporučit, aby se rodiče obrátili na OSPOD (tj. orgán sociálně–právní ochrany dítěte, pozn.

autorky práce).

 Ukázky metodických postupů práce s dítětem.

75

Skupina rodičů dětí s Aspergerovým syndromem ve věku 3 až 7 let uvedla následující postřehy a rady k výchově pro budoucí rodiče podobně postižených dětí (3 z celkového počtu 25 zaznamenaných odpovědí). Další tři sdělení jsou pak od rodičů dětí s AS ve věku 8 až 15 let.

 Přijmout a respektovat jinakost dítěte. Nesnažit se z něj udělat běžné dítě, ale pomoci mu s orientací ve většinovém světě neurotypiků.

 Přijmout, že Vaše dítě je jiné než ostatní, a umět se do něj vcítit, takže člověk by měl být hodně empatický a chovat se intuitivně dle různých situací. A nečíst moc knížky o poruchách AS a podobně, protože z toho použijete jenom třetinu.

Myslím, že pokud není člověk empatický, tak mu nepomůže ani ta kniha.

Povaha rodičů hraje také obrovskou roli. Je třeba prostě pochopit svoje dítě, ať je jakékoliv.

 Rady, týkající se metodických postupů práce s dítětem, rady, jak jednat v případě problematického chování dítěte v konkrétní situaci.

 Nebojte se, že něco děláte špatně. Jste rodiče a vše děláte správně. Jak se chová, není vaše vina. Agresí tyto děti reagují tehdy, když je něco podle nich v nepořádku (obrovské nároky na výkon, narušení osobní zóny apod.).

 Pochopení, porozumění chování syna, rozvíjet jeho zájmy, které jsou odlišné od zájmů dětí v jeho věku a v těchto mu vyjít vstříc v rámci možností. Pochopení jeho individuality.

 Myslím, že je třeba opravdu dodržovat režim dne a hlavně být v klidu, s dítětem jednat vlídně a snažit se mu pomáhat orientovat tam, kde to potřebuje. Velmi ho podporovat, motivovat a chválit. Dávat mu tím sílu jít dál a zlepšovat se.

Další rady rodičů, které uvedli ve svých dotaznících, a které svolili předat nově příchozím rodičům dětí postižených autismem.

76

 V SPC – jak mám se synem pracovat, jak ho zabavit, jaké knihy, hry a hračky mu koupit. Překvapilo mě, jak lehce zvládal zábavné logické kvízy.

 U těchto dětí je důležitá důslednost a pravidelný řád, který v podstatě ony samy vyžadují. Nám doma pomohly nástěnky nebo magnetky na lednici, co a v jakou hodinu dělat. Já jsem ale hlavně chtěla a chci, aby moje dítě bylo šťastné. Takže moje rada je mít pevné nervy a nehroutit se, když to někdy nejde.

 Vytrvalost v tréninku.

 Důslednost. Vyžadování plnění úkolů jako od zdravého dítěte. Umístění do školy v co nejranějším věku. Strukturované učení. Časté opakování v krátkém časovém úseku. Je lepší 3x 5 minut, než 1x 15. Používání moderních aplikací v tabletu.

 Věnovat dítěti co nejvíce svého volného času. Žít s ním, rodič se stává dítěti oporou, vzorem i kamarádem. Jeden z rodičů by měl zůstat v domácnosti.

Otázka č. 15: Sdělte prosím, co by se dle Vašeho názoru mohlo zlepšit v systému speciálního poradenství pro děti s poruchami autistického spektra?

Svůj názor na aktuální fungování poradenského systému se zřetelem na pomoc a péči pro své autismem handicapované děti vyjádřilo 24 z celkového počtu 35 rodičů, kteří se zapojili do výzkumného šetření autorky práce a svoji spolupráci realizovali vyplněním zaslaného dotazníku. Jejich odpovědi jsou interpretovány v původním podobě sdělení, seřazeny podle druhu poruchy vyskytující se u jejich dítěte.

Skupina rodičů dětí handicapovaných dětským autismem poskytla nejvíce postřehů na působení speciálně pedagogického centra pro děti s PAS (celkem 9 připomínek a doporučení).

 Myslím, že funguje na vysoké úrovni, a další nápady a zlepšování se budou odvíjet od potřeb nových klientů.

77

 Systém speciálního poradenství mi přišel velmi zastaralý a zkostnatělý, ale možná jsme jen neměli štěstí na pracovnici SPC.

 Mohla by se zlepšit komunikace mezi pracovníkem SPC a pacientem, docházet pravidelně na kontroly i každý měsíc, aby se mezi dítětem a SPC vyvinula větší důvěra.

 Častěji navštívit školní zařízení, kam dítě dochází, a poradit i škole, jak k dítěti přistupovat.

 Osobně nemám žádný problém, tak nemohu posoudit. Za moji osobu jsem spokojena.

 Nemám pocit, že by se mělo něco zlepšit. Práce odborníků ze SPC je dostačující.

 Zlepšit vztah mezi SPC a rodiči dítěte s PAS. Zjišťovat nové metody. Dělat semináře, kurzy a přednášky o poruchách autistického spektra. Motivace z obou stran.

 Více odborníků a lepší přístup lékařů.

 Více informací.

Aktuální systém poskytování péče dětem s PAS posuzovali a své názory do dotazníku zaznamenali i rodiče dětí s atypickým autismem (celkem 7 odpovědí).

 Jsem se SPC spokojená. Jen je škoda, že je tak málo pracovišť, takže děti nemohou navštěvovat SPC tak často, jak by potřebovaly.

 Speciální školení pro třídní učitele.

 Pozitivní přístup k rodičům a k diagnóze jejich dítěte. Právě rodič může dítě posunout dál, ale musí vědět, že není vše ztraceno. Individuální posouzení možností dítěte a práce s ním, tj. ne všichni autisté jsou stejní. Pomoci učitelům s pochopením autismu a jejich další vzdělávání. Bohužel mnozí nevědí, jak si s dítětem poradit.

78

 Více by měli být informováni učitelé MŠ, aby mohli hned od malička pomoct, poradit.

 Aby se tyto děti mohly častěji setkávat, nacvičovat různé sociální dovednosti, povídat si spolu o problémech a vzájemně si poradit. A brát je jako rovnocenné partnery (pokud je to vzhledem k závažnosti postižení možné). Stručně řečeno, dát jim prostor.

 Je dobré, když se můžou děti s PAS setkávat, nacvičují sociální dovednosti, komunikační dovednosti, můžou rozebírat zážitky (i negativní) ze školy. Bylo by dobré častější setkávání, třeba v SPC.

 Mému synovi bude 18 let, zatím chodí do školy. Neumím si představit, co bude po škole. Řekla bych, že v Karlovarském kraji není nic pro dospělé.

Stejný počet, sedm pohledů a stanovisek na současné i v budoucnu realizované aktivity ze strany poradenského systému pro děti s autismem vyjádřili také rodiče dětí s Aspergerovým syndromem.

 Zvýšit počet pracovníků v SPC natolik, aby bylo možné všem klientům věnovat potřebný čas a péči. Uvítala bych i častější intervence ve školním prostředí včetně školení či konzultací pro učitele, asistenty pedagogů, případně spolužáky a jejich rodiče.

 Jsem vcelku spokojená, možná jen více času na popovídání si s rodiči / rodičem.

 Nevím, s činností SPC jsme byli vždy spokojeni.

 Pro nás osobně je to moc daleko.

 Snad jen to, aby tato centra byla více rozšířena na minimálně okresní města, neboť dojíždění z Habartova do Mariánských Lázní pro zaměstnané lidi není optimální. Toto je ale náš konkrétní případ.

 Nebylo by od věci se s některými maminkami stýkat nebo si předávat zkušenosti, postřehy nebo vyměňovat názory a prožitky. Ne však v nějak velkém

79

kolektivu, spíše v menší skupince, a to hlavně aby tato výměna fungovala u podobného postižení. Kamarádka má syna s III. stupněm postižení a to je mnohem složitější, takže si moc mezi sebou neporadíme.

 Poradenství pro dospívající nad 18 let.

In document Text práce (1.678Mb) (Stránka 53-79)