Vyhodnocení dotazníkového šetření

Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům jako zaměstnanecký benefit pouze dotované stravování. Cena obědu je 65 korun, z toho 35 korun si hradí zaměstnanci srážkou ze mzdy. Tento benefit využívá průměrně 14 osob. Stravování je zajištěno rámcovou ústní objednávkou u dodavatele, která je upřesňována telefonicky.

Tab. 4.1 Účtování nákladů zaměstnavatele

Zdroj: vlastní zpracování

55 Společnost v současné době zaměstnává průměrně 29 zaměstnanců. Dotazník vyplnilo celkem 22 zaměstnanců, z toho vyplývá návratnost ve výši 76 %.

Graf 4.1 Pohlaví

Zdroj: vlastní zpracování

Při dotazníkovém šetření byly zjišťovány také demografické údaje, mezi které spadá pohlaví zaměstnanců společnosti. Bylo zjištěno, že 20 respondentů, tedy 91 %, je mužského pohlaví a pouze 9 % zaměstnaneckých kapacit tvoří ženy. Jedná se o 2 zaměstnankyně.

Z těchto údajů vyplývá, že převážnou většinu pracovních sil tvoří muži. Tato skutečnost může vycházet se zaměření organizace na dřevovýrobu, která patří k fyzicky náročnějším.

Graf 4.2 Pracovní pozice

Zdroj: vlastní zpracování

56 V rámci dotazování byla kladena otázka zabývající se pracovní pozicí zaměstnanců.

S opětovným odkazem na zaměření firmy bylo zjištěno, že zaměstnané ženy tvořící 9 % ze zaměstnaneckého celku zastupují administrativní pozice. Konkrétně se jedná o sekretářku a účetní. Zbylých 91 % mužů, tedy 20 dotazovaných, jsou v podniku zaměstnaní na pozici dělník ve výrobě.

Graf 4.3 Věk

Zdroj: vlastní zpracování

Mezi další zjišťované demografické údaje patřil věk respondentů. Na základě grafu 4. 3 můžeme zjistit, že nejvíce zaměstnanců spadá do věkové skupiny 27 – 40 let. Jedná se o 36 % z celkového zaměstnaneckého fondu. Další větší množství zaměstnanců spadá do věkové skupiny 41 – 55 let. Kdy se jedná o 32 %. Osoby mladší 26 let zastupují 14 % respondentů a jedná se o 3 zaměstnance. Zbylých 18 % respondentů (4 zaměstnanci) zastupují věkovou skupinu nad 56 let. Z těchto údajů vyplývá, že v podniku nachází uplatnění nejvíce osob ve středním a starším věku. Je zjevné, že firma se poptává zejména po zaměstnancích s potřebnými zkušenostmi a fyzickou zdatností, která je prokazatelně nejvyšší ve středním produktivním věku.

57 Graf 4.4 Vzdělání

Zdroj: vlastní zpracování

Další otázka výzkumného šetření se zabývala úrovní vzdělání, která se v podniku vyskytuje, kdy 19 (86 %) respondentů uvedlo jako své nejvyšší dosažené vzdělání odborné učiliště ukončené výučním listem. Dalších 14 % respondentů, tedy 3 zaměstnanci, disponují středoškolským vzděláním ukončeným maturitou. Zaměstnanci s vyšším odborným či přímo s vysokoškolským vzděláním se v podniku nenachází. Ze zjištěných údajů vyplývá, že podnik se zaměřuje na takový druh výroby, kde se nejlépe uplatní osoby s odbornými znalostmi.

Zároveň se jedná o takový druh práce, kdy je potřeba prokázat určité dovednosti a tudíž se v podniku nenachází žádný zaměstnanec se základním vzděláním.

Graf 4.5 Délka zaměstnání

Zdroj: vlastní zpracování

58 Při zjišťování praktických zkušeností zaměstnanců podniku se dotazování věnovalo délce trvání zaměstnaneckého poměru. Z grafu č. 4. 5 vyplývá, že nejvíce zaměstnanců, tj. 50 % (11 respondentů) pracuje v obchodní společnosti déle než 5 let. Dalších 5 respondentů, tj.

23 % uvedlo délku trvání zaměstnaneckého poměru mezi 3 až 5 lety a zbývajících 6 respondentů (27 %) je zaměstnáno v organizaci méně než 2 roky.

Graf 4.6 Ovlivnitelnost

Zdroj: vlastní zpracování

Z uvedeného grafu 4. 6 vyplývá, že při hledání zaměstnání patří zaměstnanecké benefity mezi jedno z nejdůležitějších kritérií, které ovlivňuje jejich výběr. 19 dotazovaných z 22 (tj. 86

%) uvádí odpověď: spíše ano a zbylých 14 % respondentů (3 zaměstnanci) odpovídalo na otázku: spíše ne. Z toho vyplývá, že většina zaměstnanců daného podniku volila své zaměstnání na základě nabídky zaměstnaneckých benefitů. Lze však předpokládat, že se nejedná o jediné kritérium ovlivňující jejich volbu. Mezi další možnosti patří také například dopravní dostupnost a vzdálenost od bydliště.

59 Graf 4.7 Spokojenost

Zdroj: vlastní zpracování

Další otázka dotazníkového šetření se věnovala spokojenosti zaměstnanců s poskytovanými benefity obchodní společnosti. Vzhledem ke zjištění, že podnik doposud nabízel pouze jeden zaměstnanecký benefit, kterým je dotované stravování, většina respondentů vyjádřila spíše nespokojenost se systémem benefitů zaměstnavatele. Jednalo se o 14 dotazovaných, tedy 64 %. Je však také pozitivní, že 8 zaměstnanců vyjádřilo částečnou spokojenost s nabídkou benefitů. Jedná se o 36 %.

Graf 4.8 Zvýšení pracovního nasazení

Zdroj: vlastní zpracování

60 Při dotazování se, zda zaměstnanecké benefity ovlivňují pracovní morálku a nasazení zaměstnanců se 15 zaměstnanců (68 %) domnívá, že benefity skutečně ovlivňují jejich pracovní výkon. 5 respondentů (23 %) si myslí, že na ně tyto výhody nemají při výkonu jejich práce téměř žádný, nebo velmi malý vliv a 2 (9 %) zaměstnanci jsou o tom, že jejich práci zaměstnanecké benefity neovlivňují, přesvědčeni.

Graf 4.9 Zájem o benefity

Zdroj: vlastní zpracování

Další položená otázka se týkala zájmu dotazovaných o zaměstnanecké benefity.

Z grafu 4. 9 vyplývá, že všech 22 zaměstnanců, tedy 100 %, má o zaměstnanecké benefity zájem. Následující otázka se již zabývala konkrétními možnostmi zaměstnaneckých benefitů, které by mohli zaměstnanci využívat.

61 Graf 4.10 Zájem o konkrétní benefity

Zdroj: vlastní zpracování

Dotazníkové šetření se také zabývalo některými dalšími možnostmi konkrétních zaměstnaneckých benefitů, které svým zaměstnancům obchodní společnost nenabízí. Snahou bylo zjistit, o které další benefity by měli respondenti zájem. Všech 22 dotazovaných, tedy celých 100 %, projevilo zájem o náhradu za ušlou mzdu v prvních třech dnech nemoci, příspěvek na dovolenou, příspěvek při významných událostech a také o dovolenou nad rámec zákona. O tyto zaměstnanecké benefity by tudíž byl největší zájem a zaměstnavatel by mohl zvážit jejich zavedení. Velmi výrazně se zaměstnanci také zajímali o zvýšené odstupné, které by bylo nad rámec zákona. Tuto odpověď označilo 91 % respondentů, tj. 20 zaměstnanců.

19 respondentů (86 %) se poptává po zdravotním volnu (sick days), 18 zaměstnanců (82 %) by využilo příspěvek na volnočasové aktivity, jako je sport a kultura a 15 dotazovaných (68 %) by

15 VÝROBKY A SLUŽBY SE SLEVOU NEBO ZDARMA ZAPŮJČENÍ PRACOVNÍCH PROSTŘEDKŮ A NÁSTROJŮ NÁHRADY MZDY ZA PRVNÍ 3 DNY NEMOCI ZVÝŠENÍ ODSTUPNÉHO NAD RÁMEC ZÁKONA

62 mělo zájem o příspěvek na penzijní či životní pojištění. Větší zájem zaměstnanci projevili také o občerstvení na pracovišti. Tuto nabídku označilo 13 respondentů (59 %). Menší zájem projevili zaměstnanci o zaměstnanecké půjčky a náhrady mzdy při vzniklých překážkách v práci. Zde projevilo zájem 8 zaměstnanců (36 %). Nejméně se pak zaměstnanci poptávají po pružné pracovní době (5 respondentů, tj. 23 %), zajištění dopravy do zaměstnání a služební vozidlo k osobnímu využití. Zde projevili zájem pouze 3 dotazovaní (14 %).

Graf 4.11 Způsob poskytování

Zdroj: vlastní zpracování

Graf 4. 11 se zabýval způsobem poskytování zaměstnaneckých benefitů, kdy všichni dotazovaní zaměstnanci uvedli, že by jim vyhovoval flexibilní způsob poskytování zaměstnaneckých benefitů. Jedná se tedy o 100 % shodu.

63 Graf 4.12 Motivace

Zdroj: vlastní zpracování

K 100% shodě také dochází při dotazování na motivaci k vysokému pracovnímu výkonu.

Všech 22 zaměstnanců je motivováno finančním ohodnocením své práce. Z tohoto zjištění vyplývá, že přes veškeré další možnosti ohodnocení za provedenou práci, mezi které patří také již zmíněné zaměstnanecké benefity, jsou finance pořád nejsilnější motivací k práci.

Graf 4.13 Hledisko odměňování

Zdroj: vlastní zpracování

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že nadpoloviční většina (55 %) zaměstnanců, tedy konkrétně 12, by uvítala plošný nárok na zaměstnanecké benefity, tedy nárok všem zaměstnancům bez rozdílu. 6 respondentů (27 %) by mělo zájem o nárok na

64 benefity podle pracovní pozice a zbývající 4 zaměstnanci (18 %) by chtěli být odměňováni na základě odpracovaných let.

Graf 4.14 Odměňování podle pracovního výkonu

Zdroj: vlastní zpracování

Další otázka se týkala poskytování zaměstnaneckých benefitů na základě pracovního výkonu. 13 respondentů, tedy 59 % uvedlo, že s tímto způsobem poskytování souhlasí a 9 respondentů (41 %) naopak uvedlo, že nesouhlasí. Jedná se především o zaměstnance, kteří v předchozí otázce odpověděli, že by chtěli být odměňování plošně.

Při dotazníkovém šetření byla použita otevřená otázka, týkající se názoru na benefity.

Zaměstnanci, kteří na tuto otázku odpověděli, se shodli na tom, že poskytovaných zaměstnaneckých benefitů je málo a chtěli by jich více.