Wrestling

Jak již bylo zmíněno, v dnešní době zápaníci preferující tento styl dominují. Důkazem o tomto tvrzení je mnoho zápasníků světové scény jako například Demetrius Jonson, Henry Cejudo, Khabib Nurmagomedov, Daniel Cormier, v České Republice například Karlos Vémo-la a na amatérské úrovni ligy MMAA mistr České Republiky MirosVémo-lav Peroutka.

Zápasníci s kořeny ve wrestlingu se vyznačují vysokou úrovní vytrvalostních schop-ností, která bezpochyby vychází z wrestlerského tréninku. V rámci České Republiky však není velké množství tréninkových středisek pro trénink wrestlingu oproti jiným bojovým sportům. Konkrétně v Jihočeském kraji je možné trénovat judo, karate, box, takewondo a dal-ší, ale možnost tréninku wrestling chybí. Vzhledem k výše uvedenému faktu je to v rámci ev-ropského a světového měřítka velká nevýhoda.

Další kladnou stránku wrestlingové přípravy shledáváme v gymnastických dovednos-tech, které jsou nedílnou součástí wrestlerské přípravy. Vzhledem k rozrůstajícímu se problé-mu hypokinézy, kterou potvrzuje i prof. Kolář (2018), který uvádí, že čtyřicetčtyři procent populace nevykonává pravidelně sportovní aktivitu, tím pádem je jasné, že sportovci nemají širší pohybový základ. Jelikož někteří začátečníci často nemají předchozí zkušenost s pravi-delnou sportovní činností a v hodinách tělocviku jim učitelé nepředali potřebné dovednosti, musejí se velmi složitě doučovat i základní gymnastické dovednosti, jako například kotouly, hvězdy, stoje na rukou a další. Tento problém u sportovců s kořeny ve wrestlingu však praxe neshledává.

MMA je stále relativně mladý sport, jak již bylo uvedeno, a proto do něj sportovci při-cházejí z jiných, nejen bojových sportů. Zde bereme v potaz rekreační sportovce či nespor-tovce, kteří začínají nejčastěji mezi patnáctým a dvacátým rokem. Díky tomu jsou již jejich pohybové stereotypy narušené předchozí činností a jednostraným nebo nízkým zatížením. Je proto třeba se vrátit na začátek a pokusit se vytvořit základnu gymnastických pohybů, která usnadní pozdější nácvik wrestlingových dovedností.


8.1. Úvodní část

V úvodní části opět začínáme aktivitou cyklického charakteru, např. stranovým střídá-ním úchopu podhmat a nadhmat, přetlačovástřídá-ním soupeře v chůzi, chůzí po čtyrech v různých variantách a další pro aktivaci kardiorespiračního systému. Tempo je mírné, veškeré odpory soupeře jsou minimální. Cvičení provádíme obvykle v kruzích, tedy středem tělocvičny je prováděn a zpět do středu volným klusem při okrajích. Po dokončení zahřátí následuje kloub-ní aktivace.

V části průpravné se věnujeme především nácviku gymnastických dovedností. Zpo-čátku nacvičujem kotouly, následně pády, hvězdy a stoje na rukou a nakonec kombinace prv-ků dohromady, např., stoj kotoul, kotoul letmo sprawl atd. Tyto dovednosti jsou nespecifické, ale základní orientace v jejich průběhu umožní bezpečné pády a předchází tak zranění. Další dovednosti, které navazují na gymnastickou průpravu jsou již specifické a týkají se dovednos-tí nacvičovaných v hlavní části.

8.2. Hlavní část

V hlavní částí tréninkové jednotky si osvojujeme dovednosti, které jsou dány celkovou myšlenkou mikrocyklu. Sportovci pracují ve dvojicích s předem stanovenou časovou dotací pro nácvik dovednosti. Vždy pracuje jeden po celou dobu, pak se role otočí. Volíme opět dvě, maximálně tři dovednosti, které jsou propojené, a v ideálním případě končí ve stejné pozici na zemi. Dovednosti wrestlingu, konkrétně strhů a hodů, je obecně vhodné rozdělit na tři části a zpočátku je nacvičovat odděleně. Tyto části označujeme jako zaměstnání soupeře, nástup a provedení dovednosti.

V první části zaměstnání soupeře je naší snahou odvádět pozornost od skutečného záměru, tedy pokud chci uchopit pravou ruku nejprve tahám za levou, pokud je mou snahou zvýšit těžiště soupeře, nejprve jej tlačím dolu. Zaměstnání soupeře je tedy založené na před-pokladu reakce na působení síly v opačném směru.

V druhé části nástupu do dovednosti jde především o maximalní rychlost provedení, avšak ne na úkor techniky. Zpočátku mikrocyklu nacvičujeme pohyb kontrolovaně s maxi-malní možnou přesností a postupně se snažíme pohyby zrychlovat. Učíme se soupeře správně

uchopovat tak, aby to bylo co možná nejefektivnější a především bezpečné. Další velmi důle-žitou věcí, která velice ovlivňuje následující krok, je postavení těla v nástupu, které musí res-pektovat přirozený vývoj, díky čemuž je možné generovat maximální silový potenciál.

Třetí a poslední činností je provedení dovednosti, jehož kvalita je velice ovlivněna kroky předchozími. Snahou je soupeře strhnout na zem a přitom využít minimální množství energie a na zemi ho udržet. V začátku mikrocyklu opět nacvičujeme pouze strh, postupně je však vhodné zařazovat krátkou kontrolu a přechod o jednu následující pozici, což opět vytváří komplexnější dovednost a wrestling se pak snáze propojuje s mikrocyklem grapplingu.

V závěru hlavní části se věnujeme sparingu, který opět dodržuje princip zápasového zatížení. Je však vhodné volit kratší kola vzhledem k vysokým fyziologickým požadavkům např. šedesát sekund zatížení, dvacet sekund odpočinek. Sportovce nabádáme především k velkému počtu pokusů o strhy soupeře i přesto, že nejsou vždy dokonalé. Díky velkému množství pokusů má i soupeř velké množsví příležitostí pro nácvik obranných dovedností, a sportovci se učí být ve snaze soupeře strhnout aktivní. Provedení jednoho pokusu o strh se pro rozvoj dovedností užitých v reálném boji jeví jako neefektivní.

8.3. Závěrečná část

V této části je opět zapotřebí organizmus nejprve zklidnit, a poté provést protažení.

Bezprostředně po ukončení sparingů je vhodné provádět činnost nízké intenzity pro urychlení regenerace. Důvodem je charakter zatížení wrestlingových zápasů, kdy dochází k častým dé-letrvajícím izometrickým kontrakcím, čímž stoupá hladina laktátu v krvi. Činnost nízké inten-zity nám pomáhá navrátit homeostatický stav, a tím kladně ovlivňuje následné regenerační procesy. Následuje chůze kolem tělocvičny, a závěrečné zklidnění v leže na zádech, kde se pozornost snažíme věnovat dýchání a uvolnění veškerého svalového napětí.

V následném strečinku, dbáme na protažení především svalů krční páteře, paraverteb-rálnímu svastvu a svalům dolních končetin, které jsou nejvíce zatížené. Protažení provází opět základní principy strečinku jako je brániční dýchání, soustředění se na protahovaný sval a jeho uvolnění.

8.4. Návrh mikrocyklu wrestlingu

Tréninková jednotka wrestlingu začína opět krátkým uvedením obsahu její hlavní čás-ti. Pak již následuje úvodní část, která obsahuje cvičení s cílem připravit sportovce na další intenzivnější činnost. Sportovce rozdělíme do dvojic a začneme cyklickým drillovým cviče-ním, abychom zaktivovali kardiorespirační systém, v našem případě stranovým střídáním úchopu under over. Dále následuje kloubí aktivace, jak již bylo zmíněno, sportovce nenechá-váme provádět tuto část samostatně, jelikož příprava kloubů pak není důsledná. Po dokončení kloubní aktivace seřadíme sportovce do zástupů (libovolný počet dle šířky tělocvičny) a po-kračujeme prvním průpravným cvičením, gymnastikou. Prvky provádíme proudově přes tělo-cvičnu, každé provádíme dvakrát a cviky ve dvojicích provádíme třikrát. Další průpravný cvik je již specifický v našem případě se jedná o část dovednosti takedown, konkrétně o jeho zpá-teční nástup.

V hlavní části volíme dvě dovednosti, které nacvičujeme ve dvojicích. Každý má svůj čas a partner opět není pouze pasivní figurína. Pokud naučíme sportovce dávat dobrou zpět-nou vazbu jejich soustředění na techniku je mnohem vyšší a efektivita a rychlost učení se no-vým dovednostem je větší. U každé techniky vysvětlujeme opět nejen provedení, ale i spravné situace z pohledu taktiky, ve kterých je vhodné dovednost využít. V závěru hlavní části je opět sparing. U začátečníků je v prvních dvou mezocyklech vhodné volit spíše základní úpolové hry, jako například vytlačování z kruhu, nebo převracení partnera z pozice želva (podpor klečmo sed na patách) do pozice side control. Důvodem jsou špatné pohybové návyky, které si nesou z každodenních činnostích a především neznalost nebezpečí základních technik. Je proto zapotřebí postupně je obeznámit s riziky pohybů v určitých situacích, tak aby nezranili svého partnera ani sami sebe. Později, kdy již jsou osvojené některé základní dovednosti, za-řazujeme do sparingu i strhy a hody. Snažíme se nabádat sportovce k vysoké aktivitě tak, aby dali příležitost svému partnerovi na trénink obrany.

V závěrečné části opět provádíme zklidnění organizmu nejprve chůzí kolem tělocvič-ny, následně v leže na zádech a soustředíme se na správné brániční dýchání. Tréninkovou jed-notku zakončujeme komplexním protažením, u kterého se soustředíme především na svalstvo krční páteře a vzpřimovačů zad.

8.4.1. Úvodní část

1. Stranové střídání úchopu under over