Hlavní práce69979_nedm01.pdf, 1.2 MB Stáhnout

(1)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů

Katedra světové ekonomiky Obor: Mezinárodní obchod

Prokletí přírodních zdrojů: případová studie Demokratické republiky Kongo

Bakalářská práce

Vypracovala: Martina Nedbálková

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jiří Sejkora, Ph.D.

(2)

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Prokletí přírodních zdrojů: případová studie Demokratické republiky Kongo“ vypracovala samostatně s využitím uvedené literatury a pramenů.

V Praze dne ……… Podpis………

(3)

Poděkování

Tímto bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce Ing. Jiřímu Sejkorovi, Ph.D. za jeho věnovaný čas, trpělivost a cenné rady během naší spolupráce. Dále své rodině za podporu během doby studia.

(4)

Obsah

Úvod ... 1

1 Základní východiska ... 2

1.1 Pojem prokletí přírodních zdrojů ... 2

1.2 Příčiny prokletí přírodních zdrojů ... 5

1.2.1 Ekonomické ... 5

1.2.2 Neekonomické ... 9

2 Demokratická republika Kongo ... 12

2.1 Ekonomické příčiny prokletí přírodních zdrojů v DRC ... 14

2.2 Neekonomické příčiny prokletí přírodních zdrojů v DRC ... 23

Závěr ... 29

Seznam literatury a použitých zdrojů ... 31

(5)

Seznam zkratek

AFDL Alliance des Forces Démocratiques pour la Libération du Congo – Aliance demokratických sil pro osvobození Konga

CDF Konžský frank

CNDP Congrés National pour la Défense du Peuple – Národní kongres pro obranu lidu

DRC Demokratická republika Kongo

EITI Extractive Industries Transparency Initiative

FARDC Forces armées de la république démocratique du Congo – Ozbrojené síly Demokratické republiky Kongo

FDLR Forces démocratiques de liberation du Rwanda – Osvobozenecké síly Rwandy

HDP hrubý domácí produkt

HNP hrubý národní příjem

JAR Jihoafrická republika

MAYI MAYI komunitní miliční skupiny činné v DRC

MONUSCO Mission de l'Organisation des Nations unies pour la stabilisation en République démocratique du Congo – mírová mise OSN v DRC

OSN Organizace spojených národů

PSGs Peacebuilding and Statebuilding Goals

UN Organizace spojených národů

UNCTAD Konference OSN o obchodu a rozvoji

USA Spojené státy americké

USD Americký dolar

(6)

Seznam grafů

Graf 1: Vztah mezi podílem exportu přírodních zdrojů na HDP (1970) a ekonomickým růstem

(1970–1989) ... 3

Graf 2: Vývoj HDP na obyvatele v USD ... 14

Graf 3: Renta z nerostných zdrojů (% HDP) 1970–2016 ... 15

Graf 4: Složení a velikost exportu ... 16

Graf 5: Vývoj obchodu (v USD) ... 17

Graf 6: Směnné relace DRC ... 19

Graf 7: Podíl těžebního průmyslu na zaměstnanosti ... 20

Graf 8: Zaměstnanost podle jednotlivých sektorů ... 21

Graf 9: Reálný efektivní směnný kurz DRC a USA (2010 = 100) ... 22

Graf 10: Vývoj USD/CDF (2004-2019) ... 23

Graf 11: Vývoje jednotlivých politických indikátorů a jejich percentilů v letech 1996-2018 v DRC a JAR ... 27

Seznam tabulek

Tabulka 1: Výše průměrné mzdy v jednotlivých letech USD/měsíc ... 21

(7)

1

Úvod

V mnoha zemích se nachází veliké zásoby surovinového bohatství a podle očekávání by tyto země měly vykazovat vysoká tempa ekonomického růstu. Bohužel ne všechny státy jsou schopny toho docílit a bohatnout díky svým nerostným zásobám, naopak některé s nimi neumí hospodařit, což vede k neuspokojivému ekonomickému růstu. Tento fenomén označujeme jako prokletí přírodních zdrojů. Lze si tedy klást otázku, jak to, že některé země si se zdroji zvládnou poradit lépe než jiné (viz Botswana či Norsko). Jednou z nejproblematičtějších zemí v této souvislosti je Demokratická republika Kongo (dále jen DRC). V této zemi se nachází velká naleziště nespočtu nerostných zdrojů (např. měď, kobalt, diamanty), avšak ekonomika se stále řadí mezi nejzaostalejší na světě (součástí skupiny tzv. Least Developed Countries). Podle Světové banky DRC patří k nízkopříjmovým státům s HNP na hlavu 490 USD.

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou prokletí přírodních zdrojů v DRC a souvisejícími problémy, ze kterých toto prokletí vychází. Hlavním cílem práce je vyhodnotit výskyt příčin prokletí přírodních zdrojů v Demokratické republice Kongo.

První kapitola práce obsahuje základní východiska nezbytná pro zpracování analýzy ve druhé kapitole. Zabývá se konceptualizací pojmu prokletí přírodních zdrojů obecně, postojem různých autorů k této problematice a jejími hlavními ekonomickými i neekonomickými příčinami. Podrobněji přibližuje volatilitu v příjmech státu, Prebischovu hypotézu, Holandskou nemoc, válečné konflikty a nedostatečnou institucionální vyspělost. Ve druhé kapitole jsou aplikována východiska z první kapitoly za účelem vyhodnocení příčin prokletí přírodních zdrojů v DRC. Velmi stručně je v práci nastíněná možnost řešení jak v části základních východisek, tak v druhé části u aplikace na DRC.

Limitem této práce je špatná dostupnost dat z DRC, jejich nízká vypovídací hodnota a omezené množství aktuálních odborných zdrojů k dané problematice. Důvodem je fakt, že se jedná o zhroucený stát, ve kterém navíc probíhá ozbrojený konflikt. Dalším omezením je požadovaný rozsah práce, jelikož příčin prokletí přírodních zdrojů je mnoho a jsou komplexní, což znesnadňuje rozbor všech aspektů problematiky do opravdu velké hloubky.

(8)

2

1 Základní východiska

V této části se práce věnuje konceptualizaci pojmu prokletí přírodních zdrojů, rozboru a vysvětlením přístupu jednotlivých autorů k dané problematice. Ve druhé části kapitoly budou představeny ekonomické a neekonomické příčiny fenoménu prokletí přírodních zdrojů.

1.1 Pojem prokletí přírodních zdrojů

Přírodním zdrojem se rozumí jakákoliv substance (komodita) z přírody, která může být dále využita k dosažení ekonomického zisku. Rozlišujeme dva druhy přírodních zdrojů, a to obnovitelné zdroje jako je vítr, voda, sluneční záření apod. a neobnovitelné zdroje, kterými je například ropa, minerály a jiné nerostné suroviny. Tato práce se zabývá neobnovitelným bohatstvím.

Prokletí přírodních zdrojů (také známé jako paradox hojnosti) se týká selhání země bohaté na nerostné zdroje. V principu by se dalo očekávat, že po objevení zdrojů, budou země významně těžit ze svého přírodního bohatství a mít vyšší tempa ekonomického růstu, avšak dochází k opaku. Navíc mají tyto země tendenci k vyšší míře konfliktů a autoritářství a nižší míře ekonomické stability ve srovnání s ostatními zeměmi bez bohatých nalezišť.¹ Charakteristickými rysy pro postižené země jsou: pomalý až stagnující růst, deindustrializace, nízké úspory, zaostávající úroveň akumulace kapitálu a upadající produktivita.²

Výše uvedený fenomén jako první popsal Richard Auty v roce 1993.³ Prokletí přírodních zdrojů můžeme podle něj definovat jako nepříznivý vliv přírodního bohatství země na ekonomický, sociální nebo politický vývoj. Auty ve svém díle „Sustainable Development in Mineral Economies“ přichází s hypotézou, že země bohaté na nerostné suroviny za posledních 30 let vykazují nižší tempo růstu než země chudé na naleziště.⁴

Jako první empiricky dokázali existenci prokletí přírodních zdrojů Sachs a Warner ve svém díle

„Natural Resource Abundance and Economic Growth“, kde porovnávali ekonomiky s vysokým

1 NRG INSTITUTE, 2015. Primer: The Resource Curse. Natural Resource Governance Institute [online]

[vid. 2020-04-11]. Dostupné z: https://resourcegovernance.org/analysis-tools/publications/primer-resource-curse

2 GO, Delfin Sia a John PAGE, ed., 2008. Africa at a Turning Point?: Growth, Aid, and and External Shocks [online]. B.m.: The World Bank [vid. 2020-06-08]. ISBN 978-0-8213-7277-7. Dostupné z: doi:10.1596/978-0- 8213-7277-7

3 ROSS, Michael L., 2015. What Have We Learned about the Resource Curse? Annual Review of Political Science [online]. 18(1), 239–259. ISSN 1094-2939, 1545-1577. Dostupné z: doi:10.1146/annurev-polisci-052213-040359

4 AUTY, Richard M. a Raymond Frech MIKESELL, 1998. Sustainable Development in Mineral Economies. B.m.:

Clarendon. ISBN 978-0-19-829487-0.

(9)

3

podílem exportu přírodních zdrojů k HDP, přičemž rok 1971 byl jejich základní rok. Na grafu č. 1, převzatém a upraveném autorkou, je znázorněno, že země s nižším podílem nerostných surovin na exportu dosahují dlouhodobě vyššího ekonomického růstu. Na ose y je znázorněn ekonomický růst (mezi lety 1970 až 1989) a na ose x podíl exportu přírodních zdrojů na HDP (1970). Tento negativní vztah byl ještě potvrzen při kontrole dalších podstatných makroekonomických ukazatelů pro ekonomický růst, jako jsou příjem na obyvatele, obchodní politika, efektivita vlády, investice a další. ⁵

Graf 1: Vztah mezi podílem exportu přírodních zdrojů na HDP (1970) a ekonomickým růstem (1970–1989)

Zdroj: Sachs a Warner (1995), upraveno autorkou.

Podle Colliera 29 % lidí z nejchudší miliardy světové populace žije právě v zemích, které trpí prokletím přírodních zdrojů.⁶ Nicméně ne všichni autoři zabývající se tímto problémem jsou přesvědčeni o jeho existenci. Jak vyplývá z metaanalýzy Havránka a kol., kteří ve své práci porovnávají různé relevantní studie, vztah nerostného bohatství a dlouhodobého růstu ekonomiky považuje 40 % studií za negativní (jinými slovy potvrzuje hypotézu prokletí

5 SACHS, Jeffrey D a Andrew M WARNER, 1995. Natural Resource Abundance and Economic Growth [online].

Working Paper 5398. B.m.: National Bureau of Economic Research [vid. 2020-03-12]. Dostupné z: doi:10.3386/w5398

6 COLLIER, Paul, 2007. The bottom billion: why the poorest countries are failing and what can be done about it.

Oxford ; New York: Oxford University Press. ISBN 978-0-19-531145-7.

Ekonomický růst

Podíl exportu přírodních zdrojů na HDP

(10)

4

přírodních zdrojů), dalších 40 % studií nenachází žádný efekt a zbývajících 20 % článků nalézá pozitivní vztah. Metaanalýza Havránka a kol. také uvádí čtyři aspekty, které nejvíce vysvětlují rozdíly ve výsledcích napříč studiemi:

- institucionální kvalita, - úroveň investiční aktivity,

- rozlišení mezi různými druhy přírodních zdrojů, - způsob měření surovinového bohatství.⁷

Jednou z vlivných studií, která se zabývá existencí či neexistencí prokletí přírodních zdrojů, je práce Bulteho a Brunnschweiler. Ve svém výzkumu se zabývají institucionální kvalitou a rozlišují mezi závislostí na přírodních zdrojích a jejich hojností. Dochází k závěru, že závislost na zdrojích nemá vliv na ekonomický růst, avšak hojnost těchto zdrojů růst podporuje. Jako vysvětlení uvádí, že samotné přírodní bohatství v zemi nepředstavuje takový problém pro kvalitu institucí a ekonomické výsledky, jako renta z tohoto bohatství a tvrdí, že prokletí jako takové neexistuje a za špatné ekonomické výsledky mohou nepřímé vlivy nekvalitních institucí.⁸

Boschini a kol. ve svém článku argumentují tím, že na prokletí přírodních zdrojů mají vliv nejen nekvalitní instituce, nýbrž i druh přírodního zdroje. Prokletím trpí především země bohaté na minerály, a to pouze za předpokladu, že mají nedostatečně funkční instituce. Tento vztah funguje i inverzně. Dále dochází k závěru, že pokud je země bohatá na cenné kovy a diamanty, tak dochází k ještě většímu prohloubení tohoto efektu. Jako základ řešení tedy navrhují zkvalitnění institucí.⁹

Glyfason identifikuje čtyři hlavní kanály přenosu hojných přírodních zdrojů do pomalého ekonomického růstu, a to nadhodnocení domácí měny – Holandská nemoc, společensky zničující chování producentů při hledání renty ze zdrojů (tzv. rent seeking behaviour), upozadění inkluzivního a udržitelného ekonomického růstu, volného obchodu, efektivní byrokracie, institucionální kvality a zanedbání (někdy i úmyslně) zvýšení vzdělanosti

7 HAVRANEK, Tomas, Roman HORVATH a Ayaz ZEYNALOV, 2016. Natural Resources and Economic Growth: A Meta-Analysis. World Development [online]. 88, 134–151. ISSN 0305-750X. Dostupné z: doi:10.1016/j.worlddev.2016.07.016

8 BRUNNSCHWEILER, Christa N. a Erwin H. BULTE, 2008. The resource curse revisited and revised: A tale of paradoxes and red herrings. Journal of Environmental Economics and Management [online]. 55(3), 248–264.

ISSN 00950696. Dostupné z: doi:10.1016/j.jeem.2007.08.004

9 BOSCHINI, Anne D., Jan PETTERSSON a Jesper ROINE, 2007. Resource Curse or Not: A Question of Appropriability*. The Scandinavian Journal of Economics [online]. 109(3), 593–617. ISSN 1467-9442. Dostupné z: doi:10.1111/j.1467-9442.2007.00509.x

(11)

5

obyvatelstva. Dále ve svém díle zkoumá závislost mezi vzděláním obyvatelstva a podílu bohatství z nerostných surovin na HDP a dochází k závěru, že čím více jsou země závislé na nerostných surovinách, tím méně investují do vzdělání obyvatelstva.¹⁰

1.2 Příčiny prokletí přírodních zdrojů

Vztah mezi surovinovým bohatstvím a dlouhodobým ekonomickým růstem je ovlivněn více příčinami. Klíčovým faktorem, jak již bylo výše naznačeno je institucionální vyspělost státu, která má vliv i na další faktory. Na základě existující literatury lze identifikovat dva druhy příčin, a to ekonomické a neekonomické. Mezi ně patří:

- Volatilita v příjmech - Prebischova hypotéza - Holandská nemoc - Válečné konflikty

- Nedostatečná politická a institucionální kvalita

1.2.1 Ekonomické

Mezi důležité ekonomické příčiny zkoumané v této práci se řadí volatilita v příjmech, teorie závislosti a Holandská nemoc.

Volatilita v příjmech

Volatilita příjmů z nerostných surovin je příčinou prokletí nerostným bohatstvím a jen těžko se ovlivňuje. Je typická především pro země závislé na vývozu ropy, ale může se objevit v ostatních ekonomikách závislých zejména na vývozu primárních komodit. Tyto země jsou závislé na vývoji světových cen surovin na burze dle různých indexů a jejich poklesu či růstu.

Bohužel, světové ceny primárních komodit mají tendenci být vysoce volatilní.

Během expanze ekonomiky státy utrácí a nadměrně se zadlužují s vidinou dostupných peněz.

Veřejné výdaje během této etapy rostou rychle, avšak po výrazném propadu světových cen komodit a tím pádem i následném propadu ekonomiky, je mnohem těžší je snížit. Vláda se nesnaží omezit výdaje na zbytečné projekty (tzv. white elephants), nicméně utne vládní

10 GYLFASON, Thorvaldur, 2001. Natural resources, education, and economic development. European Economic Review [online]. 45(4), 15th Annual Congress of the European Economic Association, 847–859. ISSN 0014-2921.

Dostupné z: doi:10.1016/S0014-2921(01)00127-1

(12)

6

investice.¹¹ Tento přístup vlády v konečném důsledku vede k růstu veřejného dluhu, někdy až na neudržitelnou úroveň (viz dluhová krize rozvojových zemí v 80. letech). Nadměrná volatilita je špatná pro ekonomický růst a investice. Někdy může mít negativní vliv i na chudé obyvatelstvo a může vést k horší distribuci příjmů ve společnosti. ¹²

Daňové příjmy představují hlavní zdroj příjmů veřejných rozpočtů ve většině zemí světa, avšak v nejchudších ekonomikách opírajících se o těžbu nerostných surovin zdanění obyvatelstva prakticky nefunguje. Tyto státy bývají často autokratické, kdy vládnoucí elity zneužívají příjmy z exportu nerostného bohatství k zachování své moci. V období pozitivního vývoje světových cen komodit disponují elity o to většími finančními zdroji. Pokud se příjem obyvatelstva nezdaní, lidé nemají motivaci zkoumat kam veřejné peníze putují. To pochopitelně vyhovuje vládnoucím elitám.¹³

Případným řešením pro problém volatility v příjmech je opatrná fiskální politika a zvýšení úrovně úspor země v době přílivu bohatství.¹⁴ Klíčovým nástrojem jsou v této souvislosti tzv.

stabilizační nebo suverénní fondy. Právě zdroje z těchto fondů mohou sloužit k překonání negativních výkyvů v cenách komodit či jiných externích šoků. Samotná existence fondu však negarantuje funkčnost tohoto řešení v dobách krize. Záleží totiž na institucionálním nastavení takového fondu, potažmo celé země.

Prebischova hypotéza

Od poloviny 20. století se objevují myšlenky inspirované argentinským ekonomem Prebischem o existenci vyspělých industrializovaných center a periferií produkujících primární komodity.

Země mezi sebou navzájem obchodují, na základě přesvědčení, že centra i periferie z toho obchodu těží stejně, avšak jak ukázal Prebisch na příkladu Argentiny a USA po světové hospodářské krizi v roce 1929, není tomu tak.¹⁵ Ceny potravin, potažmo primárních surovin rostou pomaleji než ceny průmyslových výrobků, které jsou z pohledu Argentiny předmětem dovozu. Zhoršuje se tím postavení rozvojové země (periferie), protože ceny jejího vývozu rostou pomaleji než ceny průmyslových výrobků, které tato země dováží, jelikož není schopná

11 COLLIER, Paul, 2007. The bottom billion: why the poorest countries are failing and what can be done about it. Oxford ; New York: Oxford University Press. ISBN 978-0-19-531145-7.

12 SHAXSON, Nicholas. New approaches to volatility: dealing with the ‘resource curse’in sub-Saharan Africa. International Affairs, 2005, 81.2: 311-324.

14 BUDINA, Nina; VAN WIJNBERGEN, Sweder. Managing oil revenue volatility in Nigeria: The role of fiscal policy. Africa at a turning point, 2008, 427-60.

15 LOVE, Joseph L., 1980. Raul Prebisch and the Origins of the Doctrine of Unequal Exchange. Latin American Research Review. B.m.: Latin American Studies Association, 15(3), 45–72. ISSN 0023-8791.

(13)

7

si je vyrobit sama.¹⁶ Jinými slovy, dochází k dlouhodobému zhoršování směnných relací z pohledu rozvojové země.

Podle této teze nedostatečná industrializace v nejzaostalejších státech světa vede k rozevření nůžek mezi chudými a bohatými.¹⁷ Podle Prebischovy hypotézy a její praktické implikace můžeme vyvodit, že rozvojové země by se měly vyhýbat závislosti na exportně orientované politice založené na nerostném bohatství. Prebisch doporučuje tzv. strategii substituce dovozu, kdy se rozvojová ekonomika orientuje na domácí industrializaci a protekcionismus, a do mezinárodního obchodu s centrem se vrací až ve chvíli, kdy sama dokáže vyvážet produkty zpracovatelského průmyslu. V historii se tato strategie většinou neosvědčila, protože ekonomiky pod vlivem protekcionismu nedokázaly dostatečně zvyšovat produktivitu, a tedy i konkurenceschopnost, aby se dokázaly po industrializaci vrátit do mezinárodního obchodu.¹⁸ Holandská nemoc

Jako první s pojmem Holandské nemoci přišel časopis The Economist v roce 1977 na příkladu nizozemské těžby a exportu zemního plynu, což v masovém měřítku vedlo k zhodnocování měny – její reálné apreciaci, a tím pádem ke snížení konkurenceschopnosti obchodovatelného zboží a služeb (vyjma vyváženého nerostného bohatství).¹⁹

S modelem Holandské nemoci přišli jako první Corden a Neary ve svém článku „Booming Sector and De-Industrialisation in a Small Open Economy“, který se zabýval analýzou strukturálních změn v malé otevřené ekonomice a vztahem mezi obchodovatelnými surovinami v rámci rostoucího (těžebního) a upadajícího sektoru (služby a zpracovatelský průmysl).

V tomto modelu je nutné zdůraznit, že předpokládáme malou otevřenou ekonomiku, která produkuje dva druhy statků za světové ceny – energetické suroviny (případně jiné nerostné bohatství) a výrobky zpracovatelského průmyslu a třetí neobchodovatelný statek – služby.

Dalším předpokladem je existence dvou výrobních faktorů, a to práce, která je mobilní a kapitál, který je imobilní.

16 ŠTĚRBOVÁ, Ludmila a KOLEKTIV, 2013. Mezinárodní obchod ve světové krizi 21. století. B.m.: Grada Publishing a.s. ISBN 978-80-247-8795-4.

17 EDWARDS, Sebastian, 1993. Openness, Trade Liberalization, and Growth in Developing Countries. Journal of Economic Literature. B.m.: American Economic Association, 31(3), 1358–1393. ISSN 0022-0515.

18 SACHS, Jeffrey D a Andrew M WARNER, 1995. Natural Resource Abundance and Economic Growth [online].

Working Paper 5398. B.m.: National Bureau of Economic Research [vid. 2020-03-12]. Dostupné z: doi:10.3386/w5398

19 NEUMAYER, Eric, 2004. Does the “Resource Curse” hold for Growth in Genuine Income as Well? World Development [online]. 32(10), 1627–1640. ISSN 0305750X. Dostupné z: doi:10.1016/j.worlddev.2004.05.005

(14)

8

Na základě modelu lze analyzovat efekt na alokaci zdrojů, redistribuci příjmů a reálný směnný kurz v době rozmachu obchodovatelného energetického sektoru. Corden a Neary rozlišují dva efekty, které se objevují v době boomu ekonomiky – efekt pohybu zdrojů (resource movement effect) a výdajový efekt (spending effect).

Resource movement effekt spočívá v přesunu mobilního faktoru, v našem případě práce, do rozmachujícího se energetického sektoru a přebírá ji z ostatních sektorů čili ze zpracovatelského sektoru a ze služeb, kde jich je následně nedostatek. Tato nenaplněná kapacita vede ke snížení produkce a reálné apreciaci. Princip spending effect spočívá v tom, že během rozmachu ekonomiky daného státu dochází k velkému přílivu zahraniční měny, a následně k větším výdajům a růstu cen, což taktéž přispěje k reálné apreciaci. Oba výše zmíněné efekty vedou ke snížení konkurenceschopnosti země a jejího zpracovatelského průmyslu, zvýšené míře nezaměstnanosti, inflace a také k deindustrializaci.²⁰

Podle studie IMF, existují určité symptomy v ekonomice, které vedou k Holandské nemoci. Na případu Ruska zkoumají následující čtyři indikátory: reálná apreciace měnového kurzu, pomalejší růst výrobního sektoru, rychlejší růst sektoru služeb a vyšší mzdy.²¹ Nicméně ne všechny rozvojové země s bohatými nalezišti nerostných surovin musí postihnout Holandská nemoc. Některé země se s ní dokážou mnohem lépe vypořádat a bojovat. Můžeme si to přiblížit na případu Indonésie, kde v 70. a 80. letech vypukl boom v produkci ropy. Vláda však přijala nutná opatření, aby zamezila neblahým dopadům. Využila přílivu bohatství a investovala do zemědělství, aby zajistila vlastní soběstačnost v produkci rýže, zpřísnila fiskální a měnovou politiku, aby zamezila inflaci, vybudovala infrastrukturu a výrazně devalvovala směnný kurz, aby předešla reálné apreciaci. Vláda přijala četné reformy, otevřela trh světové konkurenci, zredukovala cla, atd. Ekonomika rostla, chudoba se snížila o polovinu a z Indonésie se stal rozvojový zázrak s rychlým růstem,²² který dnes může být příkladem ostatním státům, jak efektivně zvládnout situaci.

20 CORDEN, W. Max a J. Peter NEARY, 1982. Booming Sector and De-Industrialisation in a Small Open Economy. The Economic Journal [online]. B.m.: [Royal Economic Society, Wiley], 92(368), 825–848.

ISSN 0013-0133. Dostupné z: doi:10.2307/2232670

21 OOMES, Nienke a Katerina KALCHEVA, 2007. Diagnosing Dutch Disease: Does Russia Have the Symptoms?

IMF eLibrary [online] [vid. 2020-04-04]. Dostupné z: https://www.elibrary.imf.org/view/IMF001/01714- 9781451866667/01714-9781451866667/01714-9781451866667_A001.xml?redirect=true

22 GELB, Alan H., 1988. Oil Windfalls: Blessing Or Curse? B.m.: World Bank. ISBN 978-0-19-520774-3.

(15)

9

1.2.2 Neekonomické

Nejen ekonomické příčiny vedou k prokletí přírodních zdrojů, ale i neekonomické, jako jsou válečné konflikty v zemi a její nestabilita a nedostatečná politická a institucionální kvalita.

Válečné konflikty

Země, které jsou postiženy konflikty se mnohdy propadají hlouběji do chudoby. Špatná ekonomická situace navíc může přispět ke znovuvypuknutí konfliktu. Ze statistických dat vyplývá, že ve 37 % nejchudších zemích, které se v nedávné minulosti nacházely v občanské válce, se konflikt znovu rozhořel. Ze studie Colliera vyplývá, že chudé země s nízkým příjmem obyvatelstva, pomalým, stagnujícím nebo záporným růstem jsou ke konfliktům náchylnější.²³ Chudoba podněcuje rebelii obyvatelstva, stát je slabý a nedokáže jí zabránit, dochází ke konfliktům o bohatství z nerostných surovin, které jim zajišťuje financování válek, a to vede k uvěznění země v začarovaném kruhu.²⁴ Porovnáním surovinově chudých a surovinově bohatých zemí dospějeme k závěru, že země s nerostným bohatstvím jsou náchylnější ke vzniku občanských válek, jelikož renta z těžby a exportu je vysoká a atraktivní. Acemoglu tvrdí, že válečné konflikty a občanské války jsou důležitou příčinou negativního rozvoje v postižených zemích subsaharské Afriky, ale ve vědecké rovině není tento problém dostatečně probádán.²⁵

Z experimentální studie Van der Ploega prováděné na příkladu Kolumbie vyplývá, že kapitálově náročné zdroje, jako je ropa či zlato, jsou mnohem méně náchylnější k občanským konfliktům, než zdroje náročné na pracovní sílu jako je káva, rýže nebo banány. Když cena těchto komodit na světovém trhu padá, pracovníci mají tendenci se připojit k ozbrojeným skupinám, jelikož jejich mzdy klesají.²⁶ V další části své práce poté připouští i možnost opačného závěru. Pravděpodobně vždy záleží na konkrétním případu.

25 BANERJEE, Abhijit, Angus DEATON, Nora LUSTIG, Ken ROGOFF a Edward HSU, 2006. An evaluation of World Bank Research, 1998 - 2005 [online]. 86003. B.m.: The World Bank [vid. 2020-06-08]. Dostupné z: http://documents.worldbank.org/curated/en/888741468151791411/An-evaluation-of-World-Bank-Research- 1998-2005

26 VAN DER PLOEG, Rick, 2010. Natural Resources: Curse or Blessing? [online]. SSRN Scholarly Paper ID 1640462. Rochester, NY: Social Science Research Network [vid. 2020-06-08]. Dostupné z: https://papers.ssrn.com/abstract=1640462

(16)

10

Brückner a Ciccone ve své analýze zaměřené na pravděpodobnost vzniku konfliktu v subsaharských státech zaměřených na export komodit přichází se zjištěním, že negativní šoky v cenách komodit způsobují větší pravděpodobnost vzniku konfliktu.²⁷ Toto zjištění navíc poukazuje na provázanost jednotlivých příčin prokletí nerostných zdrojů (viz fluktuace cen komodit zmíněné výše).

Mezi charakteristické rysy zemí v subsaharské Africe, ve kterých probíhají časté konflikty patří následující čtyři body: absolutní a relativní chudoba, nedostatečné vzdělání, vysoké nerovnosti a existence bohatých přírodních zdrojů.²⁸ Řešení konfliktu je samozřejmě velmi komplexní a náročné, avšak státy by se rozhodně měly zaměřit na výše uvedené rysy a snažit se snižovat chudobu, odstraňovat destruktivní nerovnosti, investovat do lidského kapitálu a snažit se dobře spravovat přírodní bohatství.

Nedostatečná politická a institucionální kvalita

Klíčovou příčinou prokletí přírodních zdrojů, na které se autoři shodují, je institucionální kvalita země. Navíc, instituce souvisí prakticky se všemi ostatními příčinami prokletí přírodních zdrojů. Ve studii Měnového fondu autoři dokazují teoreticky a empiricky sílu institucí, zdůrazňují význam silných a schopných institucí po objevení nerostného bohatství jako způsob, který dokáže zamezit negativním vlivům na jednotlivé příčiny prokletí přírodních zdrojů, jako je například vysoká korupce. Dalším zajímavým zjištěním je, že rychlý růst země povzbuzuje růst korupce ať už se jedná o africké země, či jakékoliv jiné.²⁹

Vrátíme-li se k výše zmíněné korupci, jako jednomu z indikátorů úrovně institucí v zemi, Mauro ve své studii zkoumá a dokazuje vztah mezi daty ohledně korupce, byrokracie a efektivity soudního systému mezi lety 1980–1983. Dochází k závěru, že čím jsou země chudší, tím mají horší institucionální systém.³⁰ Podle dalších autorů stojí za pomalejšími tempy růstu zemí charakteristických dobýváním renty vysoká korupce, slabá vymahatelnost práva a

27 BRÜCKNER, Markus a Antonio CICCONE, 2010. International Commodity Prices, Growth and the Outbreak of Civil War in Sub‐Saharan Africa. The Economic Journal [online]. B.m.: Oxford Academic, 120(544), 519–534.

ISSN 0013-0133. Dostupné z: doi:10.1111/j.1468-0297.2010.02353.x

28 ØSTBY, Gudrun, Ragnhild NORDÅS a Jan Ketil RØD, 2009. Regional Inequalities and Civil Conflict in Sub- Saharan Africa. International Studies Quarterly [online]. B.m.: Oxford Academic, 53(2), 301–324. ISSN 0020- 8833. Dostupné z: doi:10.1111/j.1468-2478.2009.00535.x

29 LEITE, Mr Carlos a Jens WEIDMANN, 1999. Does Mother Nature Corrupt: Natural Resources, Corruption, and Economic Growth. B.m.: International Monetary Fund. ISBN 978-1-4519-9451-3.

30 MAURO, Paolo, 1995. Corruption and Growth. The Quarterly Journal of Economics [online]. B.m.: Oxford University Press, 110(3), 681–712. ISSN 0033-5533. Dostupné z: doi:10.2307/2946696

(17)

11

neefektivní soudní systém. Uvedené faktory negativně postihují mimo jiné inovativní aktivity, a tudíž se negativně podepisují na ekonomickém růstu země.³¹

V analýze Andersena a Aslasena autoři zkoumají, zda režim ovlivňuje ekonomický růst surovinově bohatých zemí. Dochází k závěru, že forma vlády nemá vliv na to, zdali země trpí prokletím, nicméně zaujímají postoj, že tento fenomén lze vysvětlit špatným výkonem nedemokratických režimů, ale i prezidentských demokracií. Naopak v demokratických parlamentních režimech tento jev nepozorují. Dalším zjištěním je také to, že druh volebního systému má souvislost s prokletím, přičemž nejnáchylnějším je proporcionální volební systém.

Signifikantnější je však režim dané země.³²

Mauro ve své práci určil indikátory institucionální efektivity pro růst a investice v zemi, které můžou posloužit k podchycení nedokonalostí systému a zajistit efektivitu systému. Ve své práci se zaměřuje na politické změny – institucionální – možnost změny rámce institucí v předvídané době do dalšího volebního období, důležitost politické stability, sociálního aspektu a jistot pro obyvatele. Pravděpodobnost převzetí moci opozicí, stabilní trh práce, důležitý je také dobrý vztah se sousedními zeměmi z pohledu politické stability, nezávislý právní systém a vymahatelnost práva. Neefektivitu institucionálního systému také způsobuje přemíra byrokracie, jakožto překážka firem vstupujících na daný trh, a konečně snížení korupce a nejasných plateb s ní spojených.³³

31 MURPHY, Kevin M., Andrei SHLEIFER a Robert W. VISHNY, 1993. Why Is Rent-Seeking So Costly to Growth? The American Economic Review. B.m.: American Economic Association, 83(2), 409–414. ISSN 0002- 8282.

32 ANDERSEN, Jørgen Juel a Silje ASLAKSEN, 2008. Constitutions and the resource curse. Journal of Development Economics [online]. 87(2), 227–246. ISSN 03043878. Dostupné z: doi:10.1016/j.jdeveco.2007.12.005

33 MAURO, Paolo, 1995. Corruption and Growth. The Quarterly Journal of Economics [online]. B.m.: Oxford University Press, 110(3), 681–712. ISSN 0033-5533. Dostupné z: doi:10.2307/2946696

(18)

12

2 Demokratická republika Kongo

Demokratická republika Kongo se nachází ve střední Africe a jejím hlavním městem je Kinshasa. Je druhým největším státem na tomto kontinentě největší frankofonním africkým státem. Tato země má odhadem mezi 80-100 milionů obyvatel a je velmi bohatá na naleziště minerálů a cenných kovů. To jí dává potenciál stát se jednou z nejbohatších ekonomik v Africe, za předpokladu, že se jí podaří překonat problémy, kterými trpí.³⁴

Historicky tato země byla od roku 1908 do roku 1960 belgickou kolonií, než si vydobyla nezávislost. Ta však byla doprovázena dlouhými léty plných nepokojů a politické a sociální nestability. V roce 1965 se k moci dostal Mobutu Sese Seko (oficiálně od roku 1971), který zemi přejmenoval na Zaire, což trvalo po celou dobu jeho vlády do roku 1997, než jeho nástupce – Laurent Kabila přejmenoval zemi opět na Demokratickou republiku Kongo. ³⁵ Od ledna 2019 je prezidentem Félix Antoine Tshisekedi Tshilombo.³⁶ DRC do dnešního dne zažívá násilí páchané zejména ve východní části země více než 100 aktivními ozbrojenými skupinami působícími v regionu.³⁷ Stabilizační mise OSN (MONUSCO) působí v regionu od roku 1999 a je největší a nejdražší mírovou misí OSN na světě.³⁸

Velikým problémem této země je vysoká míra chudoby – až 77 % obyvatel žije za méně než 1,9 USD/osoba/den (v paritě kupní síly)³⁹, dále nerovnost a nezaměstnanost obyvatelstva, která postihuje více než 86 % pracovníků (uvedený údaj je však zavádějící z důvodu existence rozsáhlé šedé ekonomiky – viz níže).⁴⁰ Přístup mladých lidí na trh práce je omezený, stejně tak

34 THE WORLD BANK, April 2019. Overview. World Bank [online] [vid. 2020-04-10]. Dostupné z: https://www.worldbank.org/en/country/drc/overview

35 CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY, nedatováno. Africa :: Congo, Democratic Republic of the — The World Factbook - Central Intelligence Agency [online] [vid. 2020-04-10]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/cg.html

36 ÉTRANGÈRES, Ministère de l’Europe et des Affaires, leden 2020. Présentation de la République démocratique du Congo. France Diplomatie - Ministère de l’Europe et des Affaires étrangères [online] [vid. 2020-04-10].

Dostupné z: https://www.diplomatie.gouv.fr/fr/dossiers-pays/republique-democratique-du-congo/presentation- de-la-republique-democratique-du-congo/

37 Mezi příklady skupin lze uvést Spojenecké demokratické síly (ADF), Demokratické síly za osvobození Rwandy (FDLR) či smíšené milice Mayi-Mayi

38 ANON., nedatováno. Africa :: Congo, Democratic Republic of the — The World Factbook - Central Intelligence Agency [online] [vid. 2020-04-10]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world- factbook/geos/cg.html

39 African Development BANK, 2019. Democratic Republic of Congo Economic Outlook. African Development Bank - Building today, a better Africa tomorrow [online] [vid. 2020-05-28]. Dostupné z: https://www.afdb.org/en/countries-central-africa-democratic-republic-congo/democratic-republic-congo- economic-outlook

40 African Development BANK, 2019. Democratic Republic of Congo Economic Outlook. African Development Bank - Building today, a better Africa tomorrow [online] [vid. 2020-05-28]. Dostupné z: https://www.afdb.org/en/countries-central-africa-democratic-republic-congo/democratic-republic-congo- economic-outlook

(19)

13

k sociálně-profesním začleňujícím programům. Navíc se země potýká v některých provinciích s epidemií eboly.⁴¹

Co se týče indikátoru HDP na obyvatele, DRC si dlouhodobě nevede dobře. Ekonomika zažila největší rozmach a růst na přelomu 70. a 80. let, kdy HDP na obyvatele převyšovalo 600 USD a ekonomická úroveň byla v té době nadprůměrná v porovnání s ostatními zeměmi regionu.

Poté nastal dlouhý pokles až do roku 1999, kdy HDP na obyvatele bylo pouhých 103 USD.⁴² Od roku 2002 však HDP na obyvatele opět roste a dostává se pomalu k hranici 600 USD na obyvatele v roce 2017. Z globálního hlediska je to však pouze lehce přes 3 % globálního průměru, což je velmi nízká hodnota. Když se v grafu 2 podíváme na srovnání s ostatními subsaharskými státy, je patrné, že země výrazně zaostává i v rámci regionu a od výše zmiňovaného roku 2002 se rozdíl ještě prohloubil, jelikož zkoumaný indikátor výrazně rostl a dnes je jeho průměr několikanásobně vyšší než v DRC.

Podle světové banky se DRC řadí mezi nízkopříjmové státy. Kritériem pro rok 2020 je HNP na hlavu menší než 1025 USD podle metody Atlas ve fiskálním roce 2018.⁴³ DRC v tomto roce měla HNP na hlavu 490 USD ⁴⁴ a dle UNCTAD je řazena mezi nejméně rozvinuté země světa.⁴⁵ Tato země bude podle prognóz potřebovat minimálně 50 let míru, aby se vzpamatovala z válečných konfliktů a za současné míry růstu se navrátila do příjmové hladiny, kterou měla v roce 1960.⁴⁶

41 IMF Country Report No. 19/285., 2019. Democratic Republic of the Congo: 2019 Article IV Consultation-Press Release; Staff Report; and Statement by the Executive Direc [online] [vid. 2020-05-28]. Dostupné z: https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:nXnLHS39RZ0J:https://www.imf.org/~/media/Files /Publications/CR/2019/1CODEA2019001.ashx+&cd=4&hl=cs&ct=clnk&gl=cz

42 KASSIM, Lanre, 2015. The Impact of Trade Liberalization on Export Growth and Import Growth in Sub- Saharan Africa. In: Mthuli NCUBE, Issa FAYE a Audrey VERDIER-CHOUCHANE, ed. Regional Integration and Trade in Africa [online]. London: Palgrave Macmillan UK, s. 47–68 [vid. 2020-04-15]. ISBN 978-1-137- 46205-3. Dostupné z: doi:10.1057/9781137462053_4

43 THE WORLD BANK, nedatováno. World Bank Country and Lending Groups – World Bank Data Help Desk [online] [vid. 2020-04-11]. Dostupné z: https://datahelpdesk.worldbank.org/knowledgebase/articles/906519- world-bank-country-and-lending-groups

44 THE WORLD BANK, nedatováno. World Bank Country and Lending Groups – World Bank Data Help Desk [online] [vid. 2020-04-11]. Dostupné z: https://datahelpdesk.worldbank.org/knowledgebase/articles/906519- world-bank-country-and-lending-groups

45UNCTAD, nedatováno. UNCTAD | UN list of Least Developed Countries [online] [vid. 2020-06-03]. Dostupné z: https://unctad.org/en/Pages/ALDC/Least%20Developed%20Countries/UN-list-of-Least-Developed-

Countries.aspx

(20)

14

Graf 2: Vývoj HDP na obyvatele v USD

Zdroj: The World Bank, vlastní zpracování

Pozn.: červené pruhy označují období poklesu ekonomické úrovně DRC

Podle analýzy Global Competitivness Report, který porovnává země mezi sebou z globální perspektivy a na základě ukazatelů, které dělí do pěti hlavních podskupin – celkové skóre, prostředí země, lidský kapitál, trh a prostředí pro inovace – se DRC umístila na 139. místě ze 141 zemí, což od loňského roku činí pokles o 5 příček.⁴⁷ Z těchto výsledků a ze známé situace, ve které se země nachází, nelze předpokládat nějaké výrazné zlepšení v průběhu následujících let.

2.1 Ekonomické příčiny prokletí přírodních zdrojů v DRC

Většinu vývozu DRC tvoří nerostné suroviny, které se v Kongu těží, konkrétně 82 % za rok 2018.⁴⁸ Téměř 100 % veškeré produkce těžebního průmyslu je určeno k exportu. Otchia ve své studii uvádí, že v roce 2013 pouze 0,06 % produkce zůstalo v zemi pro domácí trh.⁴⁹ Závislost ekonomiky na těžebním průmyslu je tedy zřejmá, a to i na poměry subsaharské Afriky.

Podíváme-li se například na indikátor renty z přírodních zdrojů (v % HDP), DRC vykazuje

47 SCHWAB, Klaus, World Economic Forum., 2019. Global Competitiveness Report 2019 | World Economic Forum [online] [vid. 2020-05-28]. Dostupné z: https://www.weforum.org/reports/how-to-end-a-decade-of-lost- productivity-growth

48 UNCTAD, nedatováno. UNCTADstat - General Profile: Dem. Rep. of the Congo. UNCTADstat [online]

[vid. 2020-04-14]. Dostupné z: https://unctadstat.unctad.org/CountryProfile/GeneralProfile/en- GB/180/index.html

49 OTCHIA, Christian S., 2019. Commodity booms will not last forever: Implications and recommendations for the Democratic Republic of Congo. The Extractive Industries and Society [online]. 6(2), 279–292. ISSN 2214- 790X. Dostupné z: doi:10.1016/j.exis.2018.12.006

0 200 400 600 800 1 000 1 200 1 400 1 600 1 800 2 000

Vývoj HDP na obyvatele v USD

Subsaharská Afrika Kongo, Dem. Rep.

(21)

15

nadprůměrné hodnoty v regionu (viz graf č. 3). Velikost renty je však volatilní, což souvisí s některými příčinami prokletí přírodních zdrojů (konflikty, volatilita cen komodit aj.), jak bude ukázáno dále.

Graf 3: Renta z nerostných zdrojů (% HDP) 1970–2016

Do roku 2007 měla největší význam těžba diamantů a drahých kovů, která tvořila velkou část exportu. Od roku 2007 se zvyšovala významnost vývozu rud a koncentrátů, obzvláště mědi.

V dalších letech se zvýšil i podíl ropy, avšak v roce 2015 dochází k propadu exportu o čtvrtinu.

Dlouhodobý trend z hlediska celkové hodnoty exportu je však rostoucí (viz graf 4). Důležitou součástí exportu je měď a kobalt, které dohromady tvoří více než 65 % exportu ⁵⁰, tyto suroviny jsou používány pro výrobu elektroniky a souvisejících součástek.

50 OEC, nedatováno. OEC - Democratic Republic of the Congo (COD) Exports, Imports, and Trade Partners [online] [vid. 2020-04-10]. Dostupné z: https://oec.world/en/profile/country/cod/#Exports

0 5 10 15 20 25 30 35 40

Renta z nerostných zdrojů (% HDP)

Subsaharská Afrika Kongo, Dem. Rep. Lineární (Kongo, Dem. Rep.)

(22)

16

Graf 4: Složení a velikost exportu

Zdroj: UNCTAD, vlastní zpracování

Z výše uvedeného je zřejmé, že od roku 2000 do roku 2017 celková hodnota exportu rychle rostla (téměř na patnáctinásobek). Díky tomu se ekonomika od roku 2010 dostala pryč z červených čísel do kladné obchodní bilance, přestože hodnota dovozů také rychle rostla (viz graf 5). Celková hodnota obchodu významně klesla v roce 2009, což bylo následkem poklesu cen primárních komodit a světové krize a poté opět rostla až do roku 2013, kdy dosáhla svého prozatímního vrcholu. Následně po dobu tří let klesala a ze 7 mld USD se dostala na 4,5 mld USD v roce 2016 v důsledku vývoje světové ekonomiky. Velký vliv na tomto poklesu měla také klesající cena komodit. Od roku 2017 celková hodnota obchodu opět roste.

0 2 000 000 4 000 000 6 000 000 8 000 000 10 000 000

Export v tis. USD

Měď Měděné rudy a koncentráty

Rudy a koncentráty kovů Perly, drahé kameny a polodrahokamy

Ropa Celkový produkt

(23)

17

Graf 5: Vývoj obchodu (v USD)

Zdroj: OEC, vlastní zpracování

Nebezpečná závislost ekonomiky DRC na exportech nerostných surovin je zřetelná z grafu 2, který zobrazuje vývoj HDP na obyvatele. Při porovnání s grafy 4 a 5 lze jasně sledovat propady ekonomické úrovně v obdobích poklesů hodnot exportu (typicky v souvislosti s poklesem světových cen komodit zhruba kolem let 2009 a 2015). Obecně, když se podíváme blíže na období od roku 2001, kdy se začal export nerostných surovin pozvolna zvyšovat, můžeme pozorovat, že křivka exportů kopíruje tvar křivky HDP na obyvatele. Země je zjevně závislá na exportech primárních surovin, které za posledních 5 let tvoří více než 90 % na celkovém exportu, tím pádem je tato ekonomika závislá na volatilitě světových cen komodit. Tento poznatek dokazuje ve své studii například také Otchia.⁵¹ Takovou závislost lze překonat pouze diversifikací komoditní struktury exportu, potažmo celé ekonomiky.⁵² Otchia ve své práci doporučuje orientaci DRC na zemědělskou produkci, ve které vidí velký potenciál pro budoucí růst a snížení závislosti země na cenách nerostných surovin. Dále doporučuje vytvoření

52 ANON., nedatováno. Democratic Republic of the Congo: 2019 Article IV Consultation-Press Release; Staff Report; and Statement by the Executive Direc [online] [vid. 2020-05-28]. Dostupné z: https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:nXnLHS39RZ0J:https://www.imf.org/~/media/Files /Publications/CR/2019/1CODEA2019001.ashx+&cd=4&hl=cs&ct=clnk&gl=cz

0 1 000 000 000 2 000 000 000 3 000 000 000 4 000 000 000 5 000 000 000 6 000 000 000 7 000 000 000 8 000 000 000

Vývoj obchodu (v USD)

export import

(24)

18

stabilizačních a suverénních fondů z těžby pro lokální rozvoj, zvýšení příjmů vlády pomocí exportní daně aj.⁵³

Dalším zkoumaným indikátorem jsou směnné relace, které se vypočítají poměrem indexu vývozních cen a indexu dovozních cen.⁵⁴ Použijeme tento indikátor pro analýzu Prebischovy hypotézy v DRC, která je v našem případě chápána jako periferie. Podle hypotézy Prebische, ekonomika – periferie vyváží převážně primární suroviny a dováží z center technicky vyspělé výrobky, jejichž cena roste rychleji než cena surovin. Z tohoto vztahu vyplývá, že směnné relace DRC by se měly zhoršovat. V grafu č. 6 lze tento případ pozorovat v období mezi lety 1980–2000, kdy vyjma roku 1989 byly směnné relace nižší než 100 %, což vypovídá o tom, že vývoj cen ve vývozu ve vztahu k vývoji cen v dovozu byl z pohledu DRC negativní. Po roce 2000 směnné relace začínají růst a dostávají se nad hodnotu 100 %. Jednou z důležitých příčin byl hospodářský rozmach Číny a její rostoucí poptávka po komoditách. Právě Čína od tohoto roku začala masově dovážet suroviny z DRC. Pro ilustraci exporty z DRC do Číny měly v roce 2000 hodnotu 1 mil. USD a v roce 2018 více než 5,5 mld. USD, přičemž největší podíl mají exporty kobaltu a mědi.⁵⁵ Výskyt Prebischovy hypotézy můžeme potvrdit, jako jeden z indikátorů prokletí přírodních zdrojů. Vyloženě negativní vývoj (směnné relace pod 100) byl zřetelný do roku 2000, nicméně i poté lze pozorovat propady zejména kolem roku 2009 a 2015, jak již bylo uvedeno výše v souvislosti s volatilitou světových cen komodit. Řešením je tedy již zmíněná diverzifikace, ovšem směrem k produktům zpracovatelského průmyslu, jelikož jejich světové ceny se ve vztahu k cenám primárních komodit vyvíjejí dlouhodobě pozitivně.

54 ČSÚ, 2014. Zahraniční obchod - metodika. Zahraniční obchod - metodika [online] [vid. 2020-06-13]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/10n1-04-_2004-zahranicni_obchod___metodika

55 OEC, nedatováno. What does China import from Democratic Republic of the Congo? (1995-2018) | OEC - The Observatory of Economic Complexity [online] [vid. 2020-06-13]. Dostupné z: https://oec.world/en/visualize/line/hs92/import/chn/cod/all/1995.2018/

(25)

19

Graf 6: Směnné relace DRC

Zdroj: The Global Economy, upraveno autorkou

Mezi indikátory Holandské nemoci patří resource movement effect a spending effect, apreciace měnového kurzu, růst výrobního sektoru a sektoru služeb a výše mezd v dané lokalitě, které budou předmětem zkoumání.

Zaměstnanost v DRC je jeden z největších socioekonomických problémů země, což se negativně odráží na výrobním faktoru práce. Za vysokou míru nezaměstnanosti může nedostatečná výkonnost formálního sektoru, tudíž velká část obyvatelstva pracuje v sektoru šedé a černé ekonomiky⁵⁶. Míra nezaměstnanosti stoupá k 73 %, pouze 1 člověk z 90 má vysokoškolské vzdělání a pracuje ve vystudovaném oboru a největší problém s nezaměstnaností je ve věkové skupině 15-24 let.⁵⁷ Podle odhadů až 80 %⁵⁸ veškeré ekonomické aktivity nepochází z formálního sektoru. Vztah mezi vládou a občany je tím pádem zpřetrhán, protože většina obyvatelstva neplatí daně a na druhou stranu vláda poskytuje veřejné statky pouze ve

56 ERERO, Jean Luc, et al. Wage Subsidy in the DRC: A CGE Analysis. Economic Research Southern Africa (ESRA). Economic Research Southern Africa, 2013.

57UNECA, 2015. Conflicts in the Democratic Republic of Congo: Causes, impact and implications for the Great Lakes region | United Nations Economic Commission for Africa [online] [vid. 2020-06-09]. Dostupné z: https://www.uneca.org/publications/conflicts-democratic-republic-congo-causes-impact-and-implications- great-lakes-region

58 Kawaya, S. P. 2008. The Issue of Social Security for Migrants in the Democratic Republic of Congo. University of Kinshasa, Department of International Relations.

%

rok

Směnné relace DRC

(26)

20

velmi omezené míře.⁵⁹ Stát nemá dostatečné prostředky pro budoucí růst a rozvoj země.

V exportně orientovaném průmyslu DRC využívá spíše méně kvalifikovanou pracovní sílu.⁶⁰ V roce 2007 se země také zapojila do programu EITI, který sdružuje země zaměřené na těžbu nerostných surovin za účelem větší transparentnosti. Pokud jde o těžební průmysl, tak ten se v roce 2016 podílel na celkové zaměstnanosti 11 %, nicméně, jak již bylo zmíněno, data ohledně zaměstnanosti nejsou vypovídající, a to nejen kvůli šedé ekonomice, ale například i kvůli nejasnému počtu obyvatel země či faktu, že většina zaměstnavatelů nemá seznamy zaměstnanců a pracovníků svých subdodavatelů.⁶¹ Podle výročních zpráv organizace EITI je však zaměstnanost poněkud kolísající v jednotlivých letech. Mezi lety 2012 a 2016, ze kterých byla dostupná data, se zaměstnanost v těžebním průmyslu podílí od 6 do 24 % (viz graf č. 7)

Graf 7: Podíl těžebního průmyslu na zaměstnanosti

Zdroj: Výroční zprávy EITI, vlastní zpracování

Na druhou stranu, pokud se podíváme na graf 8, který vychází z analýzy dat světové banky, tak v průběhu let se zaměstnanost v jednotlivých sektorech moc nemění. Co se týče podílů zaměstnanosti, tak v průběhu pozorovaného časového úseku má největší část zemědělský sektor, a to s více než 60 %, poté služby kolem 25 % a průmysl do 10 %. V posledních letech

59 Kawaya, S. P. 2008. The Issue of Social Security for Migrants in the Democratic Republic of Congo. University of Kinshasa, Department of International Relations.

60 ERERO, Jean Luc, et al. Wage Subsidy in the DRC: A CGE Analysis. Economic Research Southern Africa (ESRA). Economic Research Southern Africa, 2013.

61 Democratic Republic of Congo EITI, nedatováno. Publications. Extractive Industries Transparency Initiative [online] [vid. 2020-04-14]. Dostupné z: https://eiti.org/publications

23%

6%

11%

24%

11%

0% 5% 10% 15% 20% 25%

2012 2013 2014 2015 2016

Podíl těžebního průmyslu na zaměstnanosti

(27)

21

lze sledovat pozvolný a mírný přesun pracovní síly z oblasti zemědělství do sektoru služeb.

Mezi lety 1999 a 2019 tento přesun činil 7 %, naopak v odvětví průmyslu zůstává hodnota takřka neměnná. Pokud jde tedy o Holandskou nemoc a resource movement effect, tak z dostupných dat nelze jasně určit, zdali se zde vyskytuje.

Graf 8: Zaměstnanost podle jednotlivých sektorů

Vzhledem k nedostupnosti dat za delší časové období není ani možné porovnat růst mezd v dlouhodobém měřítku, avšak ve zkoumané zemi jsou mzdy jedny z nejnižších na celém světě.

Pro představu tabulka č. 1 zobrazuje jejich průměrný vývoj za poslední čtyři roky s africkým kontinentem a světovým průměrem.

Tabulka 1: Výše průměrné mzdy v jednotlivých letech USD/měsíc

2013 2014 2015 2016

DRC 31 32 36 36

Afrika 167 169 167 156

Svět 902 893 882 858

Zdroj: JDN, 2016. Salaire moyen au Congo-Kinshasa [online] [vid. 2020-05-28]. Dostupné z: http://www.journaldunet.com/business/salaire/congo-kinshasa/pays-cod, vlastní zpracování

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Zaměstnanost podle sektoru

průmysl zemědělství služby

(28)

22

Dalším znakem Holandské nemoci je reálná apreciace měnového kurzu. Podle této teorie příliv zahraniční měny v době rozmachu sektoru těžebního průmyslu vede k zvýšení výdajů a růstu cen (spending effect), což následně vyvolá reálnou apreciaci. To vede ke snížení konkurenceschopnosti ostatních exportérů a postupně k deindustrializaci. Z grafu 9 je zřejmé, že reálný efektivní směnný kurz CDF v některých pasážích období 1992–2000 silně aprecioval – tedy přesně podle předpokladu. V 21. století již nepozorujeme tento trend. Země má sice menší problémy s inflací, avšak reálnou apreciaci neguje vliv nominální depreciace. To lze vidět například v případě vývoje kurzu CDF/USD viz graf č. 10.

Graf 9: Reálný efektivní směnný kurz DRC a USA (2010 = 100)

Mezi lety 2004 a 2019 se hodnota dolaru zvýšila 4x, tím pádem Konžský frank velmi silně deprecioval, největší depreciace proběhla v letech 2009, kdy se hodnota CDF skokově snížila o třetinu z 550 CDF/USD na 875 CDF/USD, což bylo nepřímým následkem recese na ekonomiku země, a následně v roce 2016, kdy se hodnota měny propadla z 920 CDF/USD na 1540 CDF/USD. V této souvislosti je také důležité zmínit vysokou úroveň dolarizace ekonomiky,⁶² ta je důsledkem ekonomického kolapsu země v roce 1994, kdy hyperinflace

62IMF Country Report No. 19/285., 2019. Democratic Republic of the Congo: 2019 Article IV Consultation-Press Release; Staff Report; and Statement by the Executive Direc [online] [vid. 2020-05-28]. Dostupné z: https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:nXnLHS39RZ0J:https://www.imf.org/~/media/Files /Publications/CR/2019/1CODEA2019001.ashx+&cd=4&hl=cs&ct=clnk&gl=cz

0 100 200 300 400 500 600

Reálný efektivní směnný kurz (2010 = 100)

Kongo, Dem. Rep. USA

(29)

23

dosáhla výše 24 000 %.⁶³ Z tohoto důvodu jsou možnosti monetární politiky centrální banky DRC omezené. Nicméně i přesto musí být hlavním cílem cenová stabilita a zabránění reálné apreciace. Pokud se nepodaří reálné apreciaci předejít, je třeba exportérům produktů zpracovatelského průmyslu případně obchodovatelných služeb alespoň kompenzovat ztráty transfery z veřejných rozpočtů.

Graf 10: Vývoj USD/CDF (2004-2019)

Zdroj: Yahoo finance, vlastní zpracování

2.2 Neekonomické příčiny prokletí přírodních zdrojů v DRC

DRC se již od získání nezávislosti potýká s válečnými konflikty. Nepokoje a války hrají významnou roli ve vysvětlení paradoxu prokletí přírodních zdrojů.⁶⁴ Řada zemí v regionu subsaharské Afriky čelí stále se opakujícím násilným konfliktům, které brzdí ekonomický rozvoj států. Konflikty jsou financovány právě z prodeje nerostných surovin, což je případ i Konga. V současnosti v některých částech země (zejména na východě) vláda nemá prakticky žádnou moc, a jsou to právě ozbrojené skupiny, které mocensky dominují a mají kontrolu nad

63 CALDWELL, Mark, 2019. Money changers return as Congolese franc weakens | DW | 29.08.2016. DW.COM [online] [vid. 2020-05-28]. Dostupné z: https://www.dw.com/en/money-changers-return-as-congolese-franc- weakens/a-19510617

64 MAYSTADT, Jean-François, Giacomo DE LUCA, Petros G. SEKERIS a John ULIMWENGU, 2014. Mineral resources and conflicts in DRC: a case of ecological fallacy? Oxford Economic Papers [online]. B.m.: Oxford Academic, 66(3), 721–749. ISSN 0030-7653. Dostupné z: doi:10.1093/oep/gpt037

200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 1800