Hodnocení bakalářské práce – oponent
Autor hodnocení: Ing. Jan Kracík, Ph.D.
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Bohumil Krajc, Ph.D.
Oponenti: Ing. Jan Kracík, Ph.D.
Téma: Aproximace binomického rozdělení
Verze ZP: 1
Student: David Vronka
1. Splnění požadavků zadání.
Bakalářská práce Davida Vronky z velké části vychází ze standardní látky úvodního kurzu teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky. Z tohoto pohledu nejde o nijak náročné téma. Za obtížnější část lze považovat kapitolu 10, kde jsou využity málo známé výsledky ohledně určení nejmenšího počtu pokusů potřebného k dosažení požadované přesnosti odhadu parametrů. Zadání práce lze považovat za splněné, i když v některých oblastech jen v minimálním rozsahu.
2. Hodnocení formální stránky závěrečné práce.
Práce je logicky členěná a s výjimkou špatných citací bez větších formálních nedostatků.
3. Hodnocení výsledků závěrečné práce.
Na to, že práce vychází ze základní látky úvodního kurzu teorie pravděpodobnosti, obsahuje řadu chyb. Např. jednoduchý příklad na str. 12 odpovídá na jinou otázku, než jaká je v zadání položena.
Poissonovo rozdělení v příkladu na str. 15 není vhodným modelem pro popsanou úlohu. Opakovaně je zvoleno nevhodné značení (např. na str. 28 je symbol alfa v jednom vzorci použit ve dvou různých významech). Práce obsahuje řadu těžko vysvětlitelných přehmatů: V kapitole 6 je implementována simulace Galtonovy desky, aniž by byla jakkoliv vysvětlena její souvislost s binomickým rozdělením.
V kapitole 7 je Moivreova-Laplaceova věta použita k aproximaci binomického rozdělení normálním rozdělením. V ilustračním příkladu je ale pravděpodobnost vypočtena pouze pomocí normálního rozdělení, takže není možné chybu aproximace posoudit.
4. Hodnocení práce z hlediska přínosu nových poznatků.
Práce je kompilačního charakteru. Za autorův přínos lze považovat implementaci algoritmu pro určení minimálního počtu pokusů ke získání odhadu s danou přesností.
5. Charakteristika výběru a využití studijních pramenů.
Přibližně polovina citované literatury je tvořena odkazy na otevřené online zdroje, ze kterých byly čerpány zejména obrázky a historické poznámky. Zbylá část literatury je vhodně zvolená, ale ve třech případech špatně citována, neboť je uvedena pouze internetová adresa a autor nebo název publikace zcela chybí.
6. Otázky k obhajobě.
Na straně 22 jsou zmíněny výrazně odlišné výsledky Shapirova Wilkova testu normality v
prostředích Maple a R se simulovanými daty z binomického rozdělení. Čím si rozdíly ve výsledcích vysvětlujete? Provedl jste experimentální ověření výsledků testů pomocí dat generovaných z normálního rozdělení?
7. Souhrnné hodnocení.
S ohledem na množství chyb a nelogických částí textu navrhuji práci hodnotit stupněm dobře.
dobře Celkové hodnocení:
Ostrava, 22.05.2018 Ing. Jan Kracík, Ph.D.
