Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3 tel.: +420 224 095 521, fax: +420 224 221 718, URL: http://nf.vse.cz
POSUDEK VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Jméno studenta: Jan Ježek ...
Název práce: KOMPARATIVNÍ ANALÝZA CÍLOVÁNÍ CENOVÉ HLADINY A CÍLOVÁNÍ INFLACE ...
Jméno vedoucího práce: Pavel Potužák ...
1 2 3 4
Hodnocení základních aspektů práce:
1 Struktura práce (logická výstavba, systematičnost) x ☐ ☐ ☐
2 Cíl práce (jasnost formulace, přiměřenost) ☒ ☐ ☐ ☐
3 Kvalita teoretické části ☐ ☒ ☐ ☐
4 Kvalita aplikované / analytické / empirické části ☒ ☐ ☐ ☐
5 Soulad mezi cílem práce a jejími metodami ☒ ☐ ☐ ☐
6 Zdroje (aktuálnost, relevance, četnost) ☒ ☐ ☐ ☐
7 Kvalita závěrů, naplnění cíle práce ☒ ☐ ☐ ☐
8 Formální aspekty (formátování, stylistika, odkazy na literaturu) ☐ ☒ ☐ ☐
Slovní hodnocení (popište nejdůležitější silné a slabé stránky práce; zejména v případě nízkého hodnocení známkami 3-4 je třeba vyjádřit konkrétní výtky):
Bakalářská práce komparuje režim cílování inflace a cenové hladiny. Využívá příkladu čtyř zemí cílujících po delší dobu inflaci.
V první části práce autor popisuje základní předpoklady, které vedou měnovou politiku udržovat nízkou, avšak pozitivní míru inflace. Následně představuje důvody pro zavedení inflačního cílování a jeho stručný historický vývoj. Čtenáři jsou nastíněny výhody a možná rizika tohoto režimu. Obdobnou analýzu představuje autor pro alternativní režim cílování cenové hladiny.
Jako hlavní výhodu oproti inflačnímu cílování uvádí v souladu se světovou literaturou menší pravděpodobnost dopadu na bariéru nulové nominální úrokové míry a vyšší šanci se rychleji z této pasti vymanit. Teoretická část naznačuje, že se autor v dané problematice solidně orientuje.
Jádrem bakalářské práce je vlastní empirický výzkum autora, v němž pracuje s následující myšlenkou. Pokud by centrální banka byla schopna efektivně kompenzovat inflační šoky i v režimu inflačního cílování, trajektorie skutečné cenové hladiny by odpovídala cestě implikované režimem cílování cenové hladiny. Cenová hladina by v takovém případě měla být trendově stacionární. Autor testuje tuto hypotézu na vzorku několika zemí, které cílují inflaci již delší dobu: Nový Zéland, Kanada, Velká Británie a Česká republika. Na základě několika testů dochází autor k závěru, že kromě periody před finanční krizí v Kanadě nevykazovala cenová hladina významný návrat na svou trajektorii v žádné ze sledovaných zemí. Autor v empirické části dokazuje, že je s příslušnými testy slušně seznámen a správně je aplikuje. Interpretace výsledků jeho analýzy je také vcelku přesná.
Určitým nedostatkem práce je mírně kostrbatý jazyk v některých jejích sekcích. Jazykovou formu však autor významně vylepšil oproti prvním verzím své práce.
Celkové hodnocení (nutno uvést konstatování, jestli práce splňuje z hlediska kvality obsahu, rozsahu a formálních náležitostí požadavky z Metodických pokynů NF VŠE, zda je práce doporučena k obhajobě či nikoli; může být navržena i na zvláštní ocenění apod.):
Práce splňuje všechny požadavky a doporučuji ji k obhajobě. Domnívám se, že je konkurenceschopná k účasti v soutěžích na NF i VŠE. Její empirická část obsahuje zajímavý výzkum pro odborný článek.
Otázky k obhajobě:
Důkladně objasněte možné výhody cílování cenové hladiny (PLT) oproti cílování inflace (IT) v případě „zero lower bound“.
Jaké komunikační prostředky by mohla centrální banka zvolit v přechodové fázi režimů z IT k PLT?
Objasněte rozdíl mezi IT, PLT a cílováním průměrné míry inflace. Vysvětlete aktuální režim Fedu.
Navržená známka: výborně
Datum: 22.5. 2021 ...
Podpis vedoucího práce
