POSUDEK VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE
Jméno studenta: Radka Jirmářová Název práce: Význam mnichovské smlouvy v československo-německých vztazích v letech 1938-1945 Jméno vedoucího práce: doc. PhDr. František Stellner, Ph.D.
Nad průměr Průměr Pod průměr Hodnocení tématu samého (bez ohledu na studenta):
Nakolik je téma práce aktuální?
Jak náročné je téma na teoretické znalosti?
Jak náročné je téma na praktické zkušenosti či práci v terénu?
Nakolik je dostupnost podkladových materiálů obtížná?
Slovní hodnocení (alespoň několik vět):
Mnichovská smlouva se zařadila mezi klíčové události národních dějin 20. století a je dodnes zahraničně politicky závažným tématem. Jejím uzavřením se zabývala řada historiků, politologů a politiků, takže jde o velmi frekventované téma. Jmenuji např.
díla J. Kuklíka, J. Tesaře, J. Dejmka, P. Maršálka ad. Mnichovské události výrazně zasáhly do vývoje našeho státu, navíc se s nimi musely vyrovnávat téměř všechny poválečné vlády. O aktuálnosti tématu svědčí fakt, že ještě 18. září 1990 se britská ministerská předsedkyně na půdě Federálního shromáždění v Praze omluvila za britskou účast při podpisu mnichovského diktátu. Téma diplomové práce vyžadovalo znalosti z oblasti historie, ekonomiky a práva.
Hodnocení zpracování tématu studentem:
Jak hluboce autor téma analyzoval?
Jak vhodně zvolil autor metody ve vztahu k tématu?
Jak zdařile autor zvolil cíl práce vzhledem k tématu?
Nakolik autor naplnil vytčený cíl práce?
Slovní hodnocení (alespoň několik vět):
Autorka prováděla analýzu nevydaných materiálů z Archivu MZV ČR (fond SRN 1970 - 1974) a Národního archivu České republiky (fond 1261/0/6), což učinilo z práce zčásti původní historickou studii. Dále analyzovala řadu vydaných pramenů institucionální provenience (německá edice Akten zur Auswärtigen Politik der
Bundesrepublik Deutschland; českou edici Dekrety prezidenta republiky 1940 – 1945 ad.). Z vydaných pramenů osobní povahy použila zejména paměti československého prezidenta E. Beneše a československých ministrů zahraničí J. Hájka a B. Chňoupka.
Z těchto materiálů doplnila informace z českých, německých a anglosaských
odborných knih a studií, které v rámci heuristiky vytěžila standardní kompilační metodou.
Ze studií, které autorka mohla využít, jmenuji ještě např. Jan Kuklík, Jan Němeček, Polsko-československý spor o "oduznání" Mnichovské dohody na podzim 1942, in:
Právněhistorické studie 40, 2009, s. 263-277;
Šrámek, Pavel, Rozcestí slepých uliček: Mnichov 1938, in: Soudobé dějiny15, 2008, č.
2, s. 255-273, 426-427;
Mrázek, Josef, Mnichov a jeho důsledky, in: Právní rádce 12, 2004, č. 9, s. 66-71;
Smetana, Vít, In the shadow of Munich: British policy towards Czechoslovakia from the endorsement to the renunciation of the Munich agreement (1938-1942), Prague 2008.
Cílem práce byla především analýza československého a západoněmeckého postoje v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století, rozdíl mezi postojem dubčekovské a husákovské éry a proces završený podpisem smlouvy mezi SSSR a Spolkovou
republikou Německo, která uznala neplatnost dohody. Tento cíl byl splněn na s. 45-69, byť převládl popis daných událostí.
Hodnocení struktury a obsahu práce:
Nakolik je struktura práce logická a přehledná?
Nakolik využívá autor aktuálních a vhodných pramenů?
Nakolik dostatečně a funkčně vybavil autor práci daty, tabulkami, grafy, přílohami apod.?
Nakolik jsou závěry práce jasné a přiměřené?
Nakolik přináší autor vlastní názor a příspěvek k tématu?
Slovní hodnocení (alespoň několik vět):
Práce je strukturovaná přehledně do 8 kapitol (včetně úvodu a závěru). V úvodu sice autorka detailně popsala strukturu a obsah jednotlivých kapitol, ale u hodnocení použitých pramenů a literatury zvolila pouze výčet klíčových pramenů bez jejich hodnocení. Odbornou literaturu nehodnotila vůbec. V kapitolách oceňuji kladení dílčích otázek, které umožňují lepší orientaci v textu. Převažuje text věnující se politickým dějinám, což odpovídá zadání práce. Témata jako "mnichovské trauma"
české společnosti ap. autorka neřešila. (Odkazuji např. na studie Ellinger, Jiří, Trauma - zrada - memento: Mnichovská dohoda po šedesáti letech, in:Soudobé dějiny 12, 2005, č. 2, s. 375-379; Mythos München = Le mythe de Munich = The myth of Munich, hrsg.
von Fritz Taubert, München 2002). Uvítal bych intenzivnější využití dobového denního tisku.
Hodnocení formy a stylu práce:
Jaká je formální úprava práce?
Pracuje autor správně s odkazy a citacemi?
Jaká je stylistická úroveň práce?
Slovní hodnocení (alespoň několik vět):
Poznámky pod čarou jsou velmi intenzivně využívány, ale místy jsou zařazeny příliš dlouhé citace, které mohly být použity v textu, nebo mohly postačit pouze odkazy na příslušné stránky. Oceňuji formální bibliografickou správnost, respektování normy. Po formální stránce je studie standardně vybavena, plně vyhovuje požadavkům kladeným na tento typ práce. Jazyková stránka je na výborné úrovni, úprava práce vysoce
profesionální.
Další hodnocení či připomínky a otázky k obhajobě:
Autorka odevzdala erudovanou diplomovou práci, využila analytickou metodu a řadu metodologických postupů z mnoha humanitních oborů – především politických a právních dějin a politologie.
Nakolik byl historiky analyzován význam mnichovské smlouvy pro ekonomický vývoj naší země? Byla věnována mnichovské smlouvě intenzivní pozornost
západoněmeckými historiky? A jak se lišil postoj ke smlouvě východoněmecké historiografie?
Navržená známka: výborně
Datum: 10. 6. 2009 ...
Podpis vedoucího práce
