Příloha k protokolu o SZZ č. Student/diplomant
Vysoká škola : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Stanislav VELEBA Fakulta: Fakulta technologická
Ústav: inženýrství ochrany životního prostředí Aprobace
Datum odevzdání posudku : Recenzent
diplomové práce
prof. RNDr. Karel Prach, CSc.
P O S U D E K D I P L O M O V É P R Á C E
ENVIRONMENTÁLNÍ TRANSFORMACE A OCHRANA PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ JIŽNÍHO ALTAJE
(téma)
Téma práce je velmi dobře zvolené, a kdyby byla data správně sebrána (k tomu níže), mohl to být i základ kvalitní publikace v nějakém mezinárodním periodiku. Škoda promarněné příležitosti. Nicméně práce jako celek ukazuje, že autor umí danou problematiku zasadit do širších souvislostí (to velmi oceňuji) a je schopen dobře dílčí závěry interpretovat. Práce splnila zadání a představuje cenný pohled na některé ekologické souvislosti v exotické altajské krajině.
K práci mám následující obecnější výhrady: Autor místy nerozlišuje, co bylo cílem a je výsledkem expedic, z nichž jedné se zúčastnil, a co bylo cílem a je výsledkem jeho vlastního výzkumu. Z diplomové práce by mělo být jednoznačně patrné, co udělal diplomant sám, a co převzal. Převzaté údaje, i když třebas zatím nepublikované,musejí být citovány.
Citace prací postrádám i u řady obecnějších ekologických tvrzení. Vůbec, citovaná literatura je dost chudá. Když odečtu práce spoluúčastníků expedic, webové odkazy a česky psané metodické příručky, zbudou mi dvě práce. Úplně chybí obecnější literatura týkající se ekologie horských ekosystémů a o svištích a syslích jistě existuje rozsáhlejší literatura, než je v práci použita. Nevím, jaký je zvyk na Zlínské univerzitě, ale osobně považuji popis principů metod chemických rozborů za nadbytečný (str. 25-29). Stačily by jen odkazy.
Nyní k charakteru dat a jejich možnému statistickému zpracování. Autor sesbíral značné množství půdních vzorků pro chemické analýzy z kolonií zemních savců. Má však jen jeden kontrolní vzorek z okolní nenarušené stepi či alpínských luk. To vylučuje rigorózní statistické vyhodnocení. Možné však bylo otestovat rozdíly mezi vzorky odebranými v různé vzdálenosti od středu kolonie. To však učiněno nebylo, i když statistické vyhodnocení autor avizuje na str. 31. K odběru vzorků: Osobně bych dal přednost výběru vzorků podle odlišné vegetace kolem jednotlivých nor, která velmi dobře indikovala jednak narušování, jednak množství živin. V použitém odběrovém schématu, které se řídilo podle středu kolonie, interferovala vzdálenost od středu se vzdáleností od konkrétních hor. Druhou možností, kterou bych považoval za lepší, by bylo uvažovat vzdálenost od okraje kolonie jako celku.
Jistě však byl nějaký důvod, odebírat vzorky právě tak, jak byly odebírány, prosím však autora o vysvětlení a zdůvodnění.
Drobnější připomínky:
Autor si měl dát překontrolovat angličtinu abstraktu.
Popis vlivu klimatických změn na biodiversitu v oblasti Altaje na str. 8 je, dle mého názoru, čirou spekulací. Lze citovat nějakou práci, kde by pro uvedená tvrzení byla nějaká opora?
Není jasné, odkud je převzata vegetační mapa. Předpokládám, že ji autor sám nesestavoval. Step není geomorfologická, nýbrž vegetační jednotka (str. 16).
Označení Jižní Altaj není z geografického hlediska příliš přesné. Jedná se o jižní ruský Altaj. Jinak pohoří pokračuje ještě daleko do Číny a Mongolska. Mluvil bych tedy spíše o centrálním Altaji.
Není dodržováno pravidlo psané velkých resp. malých písmen v názvech druhů.
V textu zmíněná práce Schaller et al. 1994 není v seznamu literatury.
Tab. 3 neudává „parametry terénní dokumentace GIS“. GIS jsou metody nebo obecněji metodické přístupy k vyhodnocení dat (třeba terénních.
Nedostatečné jsou popisy většiny obrázků a tabulek, často chybí vysvětlení použitých symbolů, barev a jednotlivých čar. Obrázky i tabulky by měly být „samovysvětlující se“
čtenář by neměl pracně hledat informace, důležité pro pochopení, v textu.
K závěru na str. 63: Nelze tvrdit, že zemní savci „narušují velmi vysokou diverzitu vegetace“.
Naopak, svojí činností ke zvýšení diverzity v širším prostorovém měřítku přispívají. Snížení by bylo možné uvažovat jen ve velmi lokálním měřítku v řádu metrů, které však nevadí.
Práce je špatně svázána, při četbě se mi rozpadala.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem hodnotím práci stupněm dobře, v případě velmi kvalitní obhajoby bych nevylučoval i zlepšení o stupeň.
C – dobře Návrh na klasifikaci diplomové práce:
podpis recenzenta diplomové práce
V Třeboni dne 2.6.2006
Stupeň klasifikace A-výborně B-velmi dobře C-dobře D-uspokojivě E-dostatečně F-nedostatečně
