HODNOCENÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

VŠB - Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební

katedra: Katedra městského inženýrství akademický rok: 2021/22 jméno oponenta:

HODNOCENÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Obhajoba této diplomové práce se koná dne: 5. - 6.1.2022

Téma diplomové práce: Bezbariérové užívání veřejných prostranství – Moravská Ostrava Jméno a příjmení diplomantky: Bc. Aneta Krenželoková

Prosíme Vás o stručné a výstižné odpovědi na následující otázky:

1. Odpovídá diplomová práce uvedenému zadání v plném rozsahu?

Obsah a struktura diplomové práce odpovídá zadání v plném rozsahu.

2. Jak hodnotíte předloženou diplomovou práci z hlediska struktury a návaznosti jednotlivých částí práce, případně jejich úplnosti?

Předložená diplomová práce je logicky strukturována, s odpovídající návazností jednotlivých kapitol. V práci jsou popsány teoretické předpoklady a východiska, obecně popsány metodiky, strategické plány a možnosti financování.

3. Základní zhodnocení diplomové práce:

Posuzovaná diplomová práce obsahuje textovou a výkresovou část, přičemž rozsah textové části je na 47 stran, výkresová část obsahuje 71 výkresů. Práce se zabývá analýzou bezbariérovosti v Moravské Ostravě, přičemž autorka hodnotí bezbariérovost stávajících tras ve městě a v praktické části navrhuje rekonstrukci vytipovaných problematických míst.

4. Jiné poznatky, kritické připomínky:

K předložené práci mám několik otázek a připomínek, které blíže popisuji v závěru tohoto posudku.

5. Uveďte, zda a v kterých částech přináší diplomová práce nové poznatky?

Práce nepřináší nové poznatky.

6. Jaká je charakteristika výběru a využití studijních pramenů?

Výběr odborné literatury a studijních pramenů odpovídá zadání práce. V teoretické části by bylo vhodné se více zabývat problematikou bezbariérovosti dopravní infrastruktury z odborných článků, popřípadě uvést obdobná řešení z technické praxe a to u nás i ve světě. Práce se explicitně odkazuje na použití dalších norem a právních předpisů, avšak u technického řešení není zřejmé, jaké konkrétní normy či normové hodnoty byly využívány. Kladně hodnotím využití mapových podkladů i grafické zpracování.

7. Hodnocení formální stránky (jazyková stránka, formální zpracování):

Text je srozumitelný, jazykovou stránku a formální zpracování hodnotím kladně.

8. Jaký je způsob využití práce (publikace, praktické využití)?

Hodnocená diplomová práce a její výstupy nejsou významné pro odbornou publikaci, avšak mapované trasy a definované problémy mohou být prezentovány správě města Ostrava jako podklad k podrobnější analýze.

9. Práci hodnotím:

doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou velmi dobře

Další poznámky:

-

Práce obsahuje hodnocení dosažených výsledků, dle procentuálního zhodnocení bariér (kapitola 8), avšak není zde blíže specifikováno, jaké parametry byly konkrétně měřeny a zkoumány (uvedeno pouze všeobecně). Je zde rovněž absence způsobu výpočtu a vyhodnocování výsledků včetně zdrojů dat pro tabulky. V textu je odkazováno na formuláře, které nejsou blíže specifikovány a bylo by vhodné je připojit jako přílohu textové části diplomové práce.

Ač součástí diplomové práce není souhrnný rozpočet, ale pouze orientační ekonomické zhodnocení, mělo by se v něm počítat i s pracemi a materiály, které jsou nutné a nezanedbatelné pro obnovu okolních konstrukcí, například obnovy krytu vozovky, autobusového zálivu či dvouřádků při rekonstrukci silničních, sadových i zastávkových obrub (obvykle v záboru min.

0,5m).

-

Analytická část výkresů je velice rozsáhlá a dobře graficky zpracována. Obsahuje pouze drobné nedostatky při vyhodnocování (nejsou řešeny přesahy varovných pásů do rozdílu výšky 


80 mm u silničních obrub, mobiliář na autobusové zastávce, který zasahuje do průchozí šířky nástupiště 1,7m, apod.). Část pro návrh bezbariérového řešení kritických míst je avšak řešena 
 v nesouladu s vyhl. 398/2009 Sb., a dalšími předpisy.

V této části postrádám výškové řešení a bylo by vhodné doplnit řezy, alespoň ty vzorové, ze kterých by bylo patrné výškové uspořádání. Například rampové části nástupišť jsou řešeny pravděpodobně přechodovými obrubami 10/20 v délce 2m, přičemž sklon zde vychází 5 % (bez započtení sklonu trasy). V projektové dokumentaci je avšak sklon navržen v obou rampových částech jako 0,5 %, což není možné realizovat (výkres K.01). Lichoběžníkové rampy jsou rovněž atypicky řešeny, přičemž zde není dodržen min. průchozí prostor na chodníku 0,9m v zachování max. příčného sklonu 2 % (výkres K.04).

U snížených silničních obrub nejsou vyznačeny jejich délky, tudíž není zřejmé, jestli jsou dodrženy min. šířky přechodů pro chodce či míst pro přecházení a dále pak přesahy varovných pásů. U výkresu K. 02 ul. Poděbradova I. - místo pro přecházení zn. MP 7.4 je navrženo doplnění sadové obruby + 6 cm, přičemž by měl být brán v potaz i současný stav tzn. přilehlé oplocení. V tomto detailu se nejedná o připojení místní komunikace, ale vjezd k areálu, tudíž s ohledem na bezpečnost chodců by bylo vhodnější je řešit chodníkovým přejezdem, avšak s předpokládaným intenzitám provozu lze akceptovat i toto řešení.

Výkres K. 03, konkrétně řešení kritického místa PP 7.2. je nesouladu s vyhl. 389/2009 Sb., a dalšími normami (ČSN 73 6110 a její změnou Z1). Je zde navržen nedělený přechod pro chodce délky nad 11m. Dle vyhl. 398/2009 Sb., Přílohy č. 2 čl. 2.0.1. je maximální délka neděleného bezbariérového přechodu 7m, pro změny dokončených staveb. Prodloužení délky je odůvodnitelné o 1m (vyhl. 398/2009 Sb., Přílohy č. 2 čl. 2.0.3.). Dle §14 vyhl. 398/2009 Sb., je sice možné vydat z tohoto ustanovení výjimku, avšak Z1 ČSN 73 6110 umožňuje maximální odůvodněné prodloužení délky o 3m (tzn. výsledná délka neděleného přechodu je 10m), což by mohlo být problémem v případném posuzování změn stavebním úřadem nebo pro dopravní inspektorát. Z hlediska bezbariérovosti a bezpečnosti je toto řešení rovněž chybné. Přechod pro chodce měl být řešen alespoň úpravami dle ČSN 73 6110 čl. 3.1.19, 3.1.21, 3.1.22 či opatřen SSZ. V případě, že je v projektu použita dlažba se zkosenými hranami, dle NV 163/2002 a TN TZÚS 12.03.04 a 12.03.06 by měly být hmatové úpravy lemovány rovinnými deskami o min. šířce 250 mm (spára max. 4 mm).

-

- Jaká byla použita metoda pro mapování detailů (konkrétněji vstupní parametry a vypočet výstupů v tabulkách kapitoly 8)?

- Z jakého důvodu nejsou řešeny prodloužené délky míst pro přecházení a přechodů? Jaké jsou současné normové požadavky a jak postupovat v případě, že je přechod delší (pro rekonstrukce)? Jaké jsou další možné stavební úpravy či postupy v rámci stavebního řízení (dle

§14 vyhl. 398/2009 Sb. A ČSN 73 6110 a Z1 73 6110)? Jak je nutné upravit řešení aby tyto parametry splňovalo?

- V práci uvádíte, že jsou chybně vypuštěny signální pásy v místě pro přecházení nebo u přechodů. Je toto řešení možné a v jakém případě (Z1 ČSN 73 6110 čl. 10. 1. 3. 1. 14)?

Dne: 22. 12. 2021 Podpis oponenta: