15BPKra
Posudek na bakalářskou práci Olgy K r a y z l o v é na téma:
Vliv daně z příjmů na finanční hospodaření podniků
Téma bakalářské práce je nesporně aktuální, zvláště v současné době. Motivem práce jsou některé skutečnosti uváděné autorkou: daň (zde daň z příjmů) je podstatným parametrem rozhodování podniku, může motivovat, event. demotivovat podniky v různých směrech, ovlivňovat jejich chování apod. (5)
Práce je zaměřena cca dvojím směrem: a) Kromě jistých technických záležitostí (výpočet daně z příjmů právnických osob – DPPO) chce autorka dokázat přímou souvislost mezi DPPO a hospodařením podniku, o což usiluje vysvětlením vlivu DPPO na velikost, právní formu, personální otázky, financování a souvislost s odpisy (5) a
b) Úvahy o možnostech vývoje DPPO (dokumentováno na rovné dani, úvahami o zrušení DPPO, úvahami o daňové asignaci).
(5).
Autorka tyto záměry v práci dodržuje (viz i obsah práce a shrnuje stručně v závěru, cca ve stejné struktuře). (40,41). Závěr v podstatě opakuje některá zjištění, uvedená v práci, formulovaná zřejmě jako dílčí závěry (10, 12, 17, 19, 22, 23, 24).
Pokud jde o obsah závěrů, jsou spíše odvozeny na základě příslušných právních norem (tj. v podstatě z „mechanismu“ daně z příjmů právnických osob)
upravujících DPPO; např. je-li poskytována sleva daně při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, budou je podniky zaměstnávat apod. v jiných případech. (23,24,40). Event.
jsou převzaty z literatury, jsou dosti obecné a někdy velmi kategorické. Např.: DPPO je označována jako nejhorší daň (33) – proč?; - je to názor autorky či přejatý?. Dále:
existence DPPO vede pouze k plýtvání ekonomickými zdroji (33) – proč?; - může to autorka vysvětlit? Práce je zaměřena na hospodaření podniků; na druhé straně by měla autorka vážit i důsledky pro druhou stranu(y), např. dopad event. zrušení DPPO na státní rozpočet, jeho zdroje apod. (byť to nebylo bezprostředně záměrem práce). (33,41)
Autorka chce dokázat přímou souvislost mezi DPPO a hospodařením podniku.(5) Kde, jak, v čem vidí tuto souvislost, resp. její důkaz? Podle autorky dokázala, že odpisy působí na daň (40 – je nutno to dokazovat, je-li odpis daňově uznatelným nákladem?);
ale i daň na odpisy (40 – je tomu skutečně tak? Copak odpisy vycházejí z nějakých daňových zásad apod.?).
K dílčím částem práce uvádím poznámky, dotazy, náměty do diskuse:
S. 4, 6, 10 – práce hovoří o optimalizaci daně (4), jinde o její minimalizaci; o co tedy ve skutečnosti jde?
S. 7-9 je cca reprodukcí daňových předpisů. K tomu poznámky: jsou jednotná pravidla pro všechny osobní a kapitálové společnosti? (7); proč mají právnické osoby lineární daň? (7); proč autorka dává do souvislosti investiční pobídky a zahraniční investory? (8).
S.11,12 – do jaké míry považuje autorka úvahy o vlivu daně na velikost podniku a právní formu podnikání za reálné? Je v tomto smyslu srovnání fyzických osob a SRO (v práci) reálné, smysluplné?
S. 13-19 je věnována souvislosti odpisů a DPPO, prakticky daňovým úsporám při různých variantách odepisování; je psána s použitím literatury, opatřena příklady, cca klasický výklad souvislosti odpisů a daní. K tomu dvě poznámky: - jaký je smysl přepočtu daňové úspory na současnou hodnotu? (17); - považuje autorka tézi o tom, že se zvyšováním daňové úspory se zvyšuje zájem podniků o investování? (19); - nemohou mít vysoké daňové úspory
také nějaká negativa? (19).
S. 20 – je podmínkou odčitatelnosti (daňové) úroků neexistence podkapitalizace?
S. 20 - lze interpretovat smysl podmínek daňové znatelnosti leasingových splátek?
S. 23 – 25 je dosti reprodukční (Marek, zákon o DPPO), resp. aplikací uvedených zdrojů, s uvedením číselných příkladů
S. 22 – lze konkrétněji interpretovat výhody rovné daně?
S. 23 – může autorka zaujmout bližší stanovisko k „nevýhodě“ rovné daně (zvýhodnění bohatých? (Autorka tvrdí, že tento názor vyvrátila).
S. 34 an. je věnována daňovým asignacím. K tomu poznámky: - pokud jde o dopad na podniky, je třeba jej blíže interpretovat (pokud se nemění celkový objem daně, pak zůstává administrativní atd. stránka; nebo jsou ve hře i další věci;
- proč by měla u právnických osob být asignována vyšší částka, (resp. jak je tato téze myšlena?) (37)
Pokud jde o celkový charakter práce, lze konstatovat, že autorka cíle práce splnila.
Práce však není příliš uspořádaná, jde v podstatě spíše o náhodný výběr otázek, „řešených“
někdy se značnou mírou reprodukce; je však doplněna příklady, byť někdy jednoduchými, až primitivními. Závěry (dílčí i celkový závěr) jsou jednak dosti obecné, spíše literární, nebo jsou odvozovány z mechanismu daně z příjmů právnických osob, event. souvisejících předpisů. Některé vady lze přičíst technické stránce práce, např. s. 10 se odvolává na
kap. 1,2, která nikde není; s. l3 uvádí Valach Na …(nedává smysl); s. 18, 2. odstavec – není dokončena věta; s. 22 odvolání na tabulku (kterou?); tamtéž – scénář 3 chybí; s. 25 se odvolává na kap.1 a 5, ale v těchto kapitolách jsem nenalezl zmínkuoa tématu, na které se práce odvolává. Myslím, že po této stránce snad stojí za to, věnovat práci větší péči.
Práce obsahuje seznam literatury; v textu však není použití pramenů vesměs vyznačeno a upřesněno, resp. velmi nepřesně (např. Zdroj: liberální institut, bez bližší specifikace).
Nicméně se domnívám, že autorka prokázala přiměřený přehled ve zvolené problematice, a to s ohledem na daný stupeň studia.
Poznámky k obhajobě jsou obsaženy prakticky v celém posudku.
Práci navrhuji klasifikovat známko dobře (s případnou korekcí dle průběhu obhajoby).
Praha, 15. srpna 2007 Doc. Ing. František Ducheček, CSc.
vedoucí BP
