Z Á P A D O Č E S K Á U N I V E R Z I T A V P L Z N I F a k u l t a f i l o z o f i c k á
Katedra politologie a mezinárodních vztahů
PROTOKOL O HODNOCENÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE (Posudek oponenta)
Práci předložil(a) student(ka): Sabina Morová
Název práce: Extrémně pravicové strany ve středovýchodní Evropě – komparace tří zemí Oponoval (u externích oponentů uveďte též adresu a funkci ve firmě):
doc. PhDr. Michal Kubát, PhD.
1. CÍL PRÁCE (uveďte, do jaké míry byl naplněn):
Poněkud obecně pojatým cílem práce je analyzovat krajně pravicové strany střední Evropy. Cíl práce lze považovat za splněný, přestože je práce více popisná než analytická a podle mého názoru není dostatečně odůvodněn výběr zvolených případů. Autorka má pravdu v tvrzení, že problematika krajní pravice je široká, proto je nutné ji výběrově zúžit, o to víc je však třeba dbát na pečlivé a odborné odůvodnění takového zúžení.
Autorka si dále na straně 12 klade zbytečně mnoho otázek, na které není s to uspokojivě odpovědět. (Podle mého názoru by stačila jen jedna z nich.) To jí vede k popisnosti, zjednodušování a opět nutnosti rozbor co nejvíce zúžit, a to ve smyslu zvolených stran. Práce se tak nakonec smrskává na popis tří politických stran, dnes již nevýznamných (SNS a LPR) či snad dokonce neexistujících (SPR-RSČ). Nebylo by lepší zaměřit se více na současnost?
2. OBSAHOVÉ ZPRACOVÁNÍ (náročnost, tvůrčí přístup, proporcionalita teoretické a vlastní práce, vhodnost příloh apod.):
Autorce nelze upřít snahu o systematické pojednání o zvolené problematice. Její snaha by mohla být úspěšnější, pokud by namísto popisu základních pojmů, jako jsou extremismus, radikalismu apod., zvolila jedno konkrétní teoretické východisko a to pak uplatnila ve výzkumu příslušných středoevropských stran. Namísto velmi obecného pojmu krajní pravice nebo populismus (toto je obzvláště složitý a nejednoznačný pojem) se nabízí konkrétnější pojmy jako například antisystémová strana, extrémní strana, „antiestablishmentová“ strana apod.
Takových pojmů je celá řada. Autorčina teoretická kapitola tak vypadá jako shluk encyklopedických hesel, která pak nelze smysluplně aplikovat, resp., která nejsou v dalších částech práce využita. Výsledkem je již výše zmíněný popis jdoucí na úkor analýzy. Popis je ale na druhou stranu podrobný a práce jistě má svoji informativní hodnotu. Přinejmenším prokazuje, že se autorka seznámila s množstvím zdrojů a dokázala je zpracovat.
3. FORMÁLNÍ ÚPRAVA (jazykový projev, správnost citace a odkazů na literaturu, grafická úprava, přehlednost členění kapitol, kvalita tabulek, grafů a příloh apod.):
Z formálního hlediska je práce více méně v pořádku. Čeština však místy pokulhává. Komparativní práce tohoto typu by se měly opírat o rozsáhlejší seznam zahraniční literatury.
4. STRUČNÝ KOMENTÁŘ HODNOTITELE (celkový dojem z diplomové práce, silné a slabé stránky, originalita myšlenek apod.):
Autorka si zvolila zajímavé i když poněkud těžké téma. Dokázala jej však zpracovat uspokojivým způsobem.
5. OTÁZKY A PŘIPOMÍNKY DOPORUČENÉ K BLIŽŠÍMU VYSVĚTLENÍ PŘI OBHAJOBĚ (jedna až tři):
Prosím o stručnou charakteristiku Úsvitu přímé demokracie, a to z hlediska libovolného, autorkou zvoleného teoretického východiska z oblasti krajních polických stran.
6. NAVRHOVANÁ ZNÁMKA
(výborně, velmi dobře, dobře, nevyhověl):
Doporučuji práci k obhajobě a navrhuji hodnotit ji stupněm velmi dobře.
Datum: 22. 5. 2014
Podpis:
Pozn.: Při nedostatku místa použijte zadní stranu nebo přiložený list.
