Hlavní práce6631_xcera15.pdf, 1 MB Stáhnout

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská

Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management

Název diplomové práce:

Zhodnocení finan č ní situace stavební firmy Squalo, a.s.

Vypracovala: Alžběta Červenáková

Vedoucí diplomové práce: Ing. Ivana Svobodová

Prohlášení

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Zhodnocení finanční situace stavební firmy Squalo, a.s.“ jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 9. srpna 2007

Pod ě kování

Ráda bych poděkovala především paní Ing. Ivaně Svobodové za její cenné rady, připomínky a ochotu, se kterou se mi věnovala při vedení diplomové práce.

Poděkování patří dále všem, kteří pomohli vzniku této práce svými radami, informacemi a celkovou podporou.

OBSAH

Úvod...7

Teoretická část 1 Cíle a funkce finanční analýzy ...9

2 Uživatelé finanční analýzy...10

3 Vstupní data finanční analýzy ...11

3.1 Interní data...11

3.2 Externí data ...12

4 Základní metody finanční analýzy...12

4.1 Analýza absolutních ukazatelů...13

4.1.1 Horizontální analýza ...13

4.1.2 Vertikální analýza ...13

4.2 Bilanční pravidla ...14

4.3 Přehled o finančních tocích...14

4.4 Analýza rozdílových ukazatelů...15

4.5 Analýza poměrových ukazatelů...16

4.5.1 Ukazatele rentability ...16

4.5.2 Ukazatele likvidity ...18

4.5.3 Ukazatele aktivity...19

4.5.4 Ukazatele zadluženosti...20

4.5.5 Ukazatele kapitálového trhu ...22

4.6 Pyramidová analýza poměrových ukazatelů...23

4.6.1 Du Pontova analýza...23

4.7 Ekonomická přidaná hodnota (EVA)...24

4.8 Bonitní a bankrotní modely ...26

4.8.1 Altmanova analýza ...26

4.8.2 Index IN99 ...27

4.8.3 Index IN01 ...27

4.8.4 Index IN05 ...28

4.8.5 Kralickův Quick test ...29

4.9 Ekonomický normál...29

Aplikační část

5 Představení firmy Squalo a.s. ...31

5.1 Založení podniku ...31

5.2 Základní informace ...31

5.2.1 Předmět podnikání...31

5.3 Vlastnická struktura...32

6 Charakteristika odvětví...32

6.1 Vývoj stavebnictví ...33

6.2 Zaměstnanost, mzdy a produktivita práce ...33

Finanční analýza 7 Horizontální analýza ...34

7.1 Horizontální analýza rozvahy...34

7.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát ...40

8 Vertikální analýza...42

8.1 Vertikální analýza rozvahy ...42

8.1.1 Struktura aktiv...43

8.1.2 Struktura pasiv...44

8.2 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát ...47

9 Bilanční pravidla...48

9.1 Zlaté bilanční pravidlo ...48

9.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ...49

9.3 Zlaté pari pravidlo ...50

9.4 Zlaté poměrové pravidlo ...51

10 Analýza přehledu o finančních tocích...51

11 Analýza pracovního kapitálu...53

12 Poměrové ukazatele...54

12.1 Ukazatele rentability...55

12.2 Ukazatele likvidity ...56

12.3 Ukazatele aktivity...58

12.4 Ukazatele zadluženosti ...59

12.5 Ukazatele kapitálového trhu...61

12.6 Finanční páka ...62

13 Du Pontův rozklad ...63

14 Ekonomická přidaná hodnota ...65

14.1 Náklady vlastního kapitálu ...66

14.2 Náklady na cizí kapitál ...66

14.3 Diskontní míra...67

14.4 Výpočet ukazatele EVA ...68

15 Bonitní a bankrotní modely...69

15.1 Altmanova analýza...69

15.2 Index IN ...71

15.2.1 Index IN01 ...71

15.2.2 Index IN05 ...71

15.3 Kralickův Quick test ...72

16 Ekonomický normál ...73

16.1 Ekonomický normál I...74

16.2 Ekonomický normál II...74

16.3 Ekonomický normál III...75

16.4 Ekonomický normál IV. ...75

17 Srovnání podniku s odvětvím ...76

17.1 Horizontální analýza firmy v kontextu odvětví...77

17.2 Vertikální analýza firmy v kontextu odvětví ...77

17.3 Poměrová analýza v kontextu odvětví ...78

17.3.1 Ukazatele rentability v kontextu odvětví...79

17.3.2 Ukazatele likvidity v kontextu odvětví ...79

17.3.3 Ukazatele aktivity v kontextu odvětví ...80

17.3.4 Ukazatele zadluženosti v kontextu odvětví ...80

17.4 Souhrnné srovnání podniku s odvětvím za rok 2006 ...81

18 Zhodnocení situace podniku...82

Závěr...84

Literatura...86

Internetové adresy...87

Seznam tabulek a obrázků...88

Seznam příloh ...91

ÚVOD

Tématem mé diplomové práce je zhodnocení finanční situace stavebního podniku. Toto zhodnocení je založeno na výsledcích provedené finanční analýzy, která charakterizuje vývoj hospodaření firmy od jejího založení v roce 2000 až do roku 2006.

Účelem finanční analýzy je vyjádřit finanční situaci podniku a zhodnotit minulost, současnost a předpokládanou budoucnost finančního hospodaření firmy.

Z výsledků finanční analýzy je možné identifikovat hlavní činitele, které ovlivňují celkové výsledky hospodaření podniku. Její provedení a závěry tedy hrají důležitou roli při řízení podniku, finančním rozhodování managementu a v neposlední řadě také při zpětné kontrole přijímaných rozhodnutí. Dále je možné na základě výsledků finanční analýzy sledovat a hodnotit vývoj firmy v čase, její stabilitu a porovnat výsledky s hodnotami daného odvětví nebo s konkurenčními firmami. Kromě toho slouží pro reporting vlastníkům, věřitelům, potenciálním investorům a dalším zájemcům.

Hlavním cílem mé diplomové práce je zhodnotit finanční situaci a dosavadní vývoj společnosti Squalo a protože je tato firma relativně mladá, tak i zjistit, jaké jsou její vyhlídky do budoucnosti.

Práce se skládá ze dvou částí - teoretické a aplikační. V první z nich jsou teoreticky shrnuty a charakterizovány základní postupy a jednotlivé kroky užívané při hodnocení finančního stavu podniku. Je zde vysvětleno, jaké jsou cíle a funkce finanční analýzy, kdo jsou její uživatelé a jaká data se pro rozbor využívají. Dále jsou popsány základní metody finanční analýzy, jako např. analýza absolutních, poměrových a rozdílových ukazatelů, ukazatelů přidané hodnoty a identifikátorů bankrotu.

V praktické části je nejprve představena akciová společnosti Squalo a charakterizováno stavební odvětví. Následuje aplikace metod a postupů finanční analýzy, popsaných v teoretické části. Pro lepší názornost jsem aplikační část doplnila tabulkami a grafy.

V závěru práce jsou shrnuty výsledky jednotlivých částí finanční analýzy a celkové zhodnocení společnosti.

Hlavními zdroji informací pro zhodnocení finančního stavu společnosti byly finanční výkazy a výroční zprávy podniku za roky 2000 – 2006 a konzultace s osobami zainteresovanými v podniku. Další potřebné informace jsem čerpala z odborné literatury a internetových stránek, které uvádím v závěru práce.

Na závěr úvodu bych ještě ráda upozornila na skutečnost, že na žádost vlastníků firmy byl změněn název analyzovaného podniku. Veškeré ostatní uvedené údaje a skutečnosti jsou ale reálné.

TEORETICKÁ Č ÁST

1 Cíle a funkce finan č ní analýzy

Finanční analýza je rozbor stavu a vývoje podniku, kdy je podnik hodnocen z hlediska zhodnocování majetku vloženého do podnikání (tj. z hlediska rentability a hospodárnosti), z hlediska využívání majetku při podnikatelských aktivitách (tj. z hlediska aktivity majetku vloženého do podnikání), z hlediska schopnosti podniku vypořádat se se svými závazky (tj. hlediska likvidity) a dále z hlediska zadluženosti a finanční struktury majetku.¹

Předmětem finanční analýzy je rozbor výsledků účetnictví, který je podkladem pro hodnocení finanční pozice a výkonnosti podnikatelského subjektu. Protože se v účetnictví údaje vykazují k určitému okamžiku, tak i hodnocení podniku se vztahuje k určitému okamžiku nebo intervalu.

Obecným cílem finanční analýzy je poznání detailního obrazu o hospodaření firmy, identifikace jejích silných a stanovení slabých stránek, nebezpečí, příležitostí a poznání finančního zdraví firmy a celkové kvality hospodaření.

Finančně zdravý podnik je takový, který je schopen včas uhrazovat splatné závazky a tato schopnost by měla být zachována i do budoucnosti. Další podmínkou finančně zdravého podniku je zhodnocování majetku vloženého investory.

To znamená, že finanční zdraví podniku je ovlivněno:

likviditou podniku, rentabilitou podniku.

Funkce finanční analýzy jsou:²

vyhodnocení celkové finančně ekonomické situace podniku, určení finanční pozice, celkové výkonnosti a důvěryhodnosti podniku,

umožňuje určení silných a slabých stránek podniku,

na jejím základě lze určit míru reprodukce a využití majetku podniku, ukazatele finanční analýzy umožňují srovnání podniku s konkurencí,

1 MŰLLEROVÁ, L., JINDROVÁ, B. a kol. Praktický průvodce účetnictvím, část 11, díl 2, str. 1. Praha: Verlag Dashofer, 2002. ISBN 80-86229-40-8.

2 MŰLLEROVÁ, L., JINDROVÁ, B. a kol. Praktický průvodce účetnictvím, část 11, díl 2, str. 3. Praha: Verlag Dashofer, 2002. ISBN 80-86229-40-8.

slouží k vyhodnocení jednotlivých stránek podnikatelské činnosti,

na základě výsledků finanční analýzy lze vytvářet modely budoucího chování podniku a předpovídat je finanční situaci a výkonnost.

2 Uživatelé finan č ní analýzy

Výsledky finanční analýzy, tedy informace, které vypovídají o finanční situaci podniku, jsou předmětem zájmu celé řady subjektů, které jsou v kontaktu s daným podnikem.

Hlavními uživateli účetních informací a finanční analýzy jsou především (Grünwald, 2004, str. 22):

Investoři

Současní investoři (akcionáři, společníci firmy, držitelé obligací aj.) sledují hlavně výnosnost podniku a její udržitelnost. Sledují, jak manažeři hospodaří se zdroji, které investoři do podniku vložili.

Potenciální investoři získávají informace pro rozhodování, zda investovat volné peněžní prostředky do daného podniku.

Manažeři

Využívají výsledky finanční analýzy pro dlouhodobé i operativní finanční řízení podniku. Jedná se o to, aby všechny činnosti byly podřizovány základnímu cíli.

Banky a jiní věřitelé

Na základě informací o finančním postavení podniku se rozhodují, zda poskytnou úvěr. Při poskytnutí úvěru si pak pomocí finanční analýzy ověřují bonitu dlužníka a tím i pravděpodobnost navrácení půjčených peněžních prostředků. Obchodní partneři

Dodavatelé se zaměřují především na schopnost podniku hradit své splatné závazky. Z krátkodobého hlediska sledují solventnost, likviditu a zadluženost.

Z dlouhodobého hlediska se pak soustřeďují na dlouhodobou stabilitu, aby si zajistili odbyt u stabilního zákazníka.

Odběratelům (zákazníkům) pak finanční analýza poskytuje informace při rozhodování, se kterými podniky je z dlouhodobého hlediska vhodné

obchodovat.

Stát a jeho orgány

Stát sleduje především plnění daňových povinností a správnost vykázaných

daní. Státní orgány využívají informace pro tvorbu a korekce daňové politiky, pro monitorování vládní politiky, pro různá statistická šetření, pro rozdělování

finančních výpomocí a získávání přehledu o finančním stavu podniků. Konkurenční firmy

Zajímají se o finanční pozici a výkonnost srovnatelných podniků ve stejném oboru podnikání. Dále informace využívají k odhadování slabých a silných míst konkurenčních podniků.

Auditoři

Auditoři posuzují, zda informace uvedené v účetní závěrce podávají věrný a poctivý obraz finanční situace účetní jednotky. Auditoři, účetní znalci a daňoví poradci také na základě analýzy identifikují nedostatky a doporučují postupy k napravení.

Zaměstnanci

Zaměstnanci mají zájem na prosperitě a hospodářské a finanční stabilitě podniku z důvodu jistoty zaměstnání, z hlediska mzdových a sociálních perspektiv a dalších výhod poskytovaných zaměstnavatelem.³

3 Vstupní data finan č ní analýzy

Při finanční analýze se zpracovává velké množství vstupních údajů. Tyto údaje je možno rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou interní data a druhou externí data.

3.1 Interní data

Interní data pocházejí z analyzovaného podniku a člení se na:⁴ účetní data, která zahrnují

účetní výkazy finančního účetnictví (rozvaha, výkaz zisku a ztrát, příloha k účetní závěrce včetně výkazu cash flow),

3 KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance, kap. 1, str. 24. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.

4 MŰLLEROVÁ, L., JINDROVÁ, B. a kol. Praktický průvodce účetnictvím, část 11, díl 4, str. 1. Praha: Verlag Dashofer, 2002. ISBN 80-86229-40-8.

ostatní údaje finančního účetnictví (obratová předvaha, přehledy závazků a pohledávek, apod.),

údaje z vnitropodnikového účetního okruhu (např. nákladové a střediskové přehledy),

výroční a roční zprávy,

ostatní data, která jsou čerpána z celého informačního systému podniku výkazy výrobě a obchodní činnosti,

podniková statistika, díky které je možné sledovat a hodnotit dosavadní vývoj podniku a předpovídat pravděpodobné trendy v budoucnosti, podklady úseku práce a mezd,

vnitřní směrnice,

předpovědi a zprávy pracovníků podniku, další vnitropodnikové doklady a přehledy.

3.2 Externí data

Externí data jsou čerpána z okolí podniku, z vnějšího ekonomického prostředí a slouží pro srovnávání podniku s jinými subjekty a ke zpřesnění interpretace

výsledků finanční analýzy.

K externím datům řadíme:⁵ údaje státní statistiky, údaje z odborného tisku, údaje z internetu,

zprávy z tiskových konferencí, odvětvové a jiné přehledy, atd.

4 Základní metody finan č ní analýzy

Tyto metody pracují s jednoduchými matematickými operacemi. Nejčastěji aplikovanými technikami jsou procentní rozbor, analýza absolutních ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, pyramidová analýza poměrových ukazatelů a metody predikce finanční tísně.

5 MŰLLEROVÁ, L., JINDROVÁ, B. a kol. Praktický průvodce účetnictvím, část 11, díl 4, str. 1. Praha: Verlag Dashofer, 2002. ISBN 80-86229-40-8.

4.1 Analýza absolutních ukazatel ů

Základním zdrojem pro finanční analýzu jsou data, která jsou obsažena ve finančních výkazech, a jsou v hodnotovém vyjádření. Tato data vyjadřují

velikost např. majetku, kapitálu nebo peněžního toku a dělíme je na stavové a tokové. Stavové veličiny nám dávají přehled o stavu určité položky k určitému danému dni a nalezneme je v rozvaze. Naopak tokové veličiny jsou ve výkazu zisků a ztrát a také ve výkazu o peněžních tocích a poskytují nám informace o konkrétních položkách za určité období.

Analýzu absolutních ukazatelů lze provádět dvěma způsoby. Jde o tzv.

horizontální a vertikální rozbor účetních výkazů. 4.1.1 Horizontální analýza

Pomocí horizontální analýzy analyzujeme vývojové trendy jednotlivých absolutních ukazatelů v čase. Počítáme změny položek v čase, a to buď v absolutní výši nebo procentní změnu.

Můžeme využít řetězové indexy, kdy porovnáváme hodnoty běžného období k období předchozímu. Nebo bazické indexy, kdy porovnáváme běžné období ke zvolenému základnímu období.

Cílem horizontální analýzy je změřit pohyby jednotlivých veličin a intenzitu těchto pohybů.

4.1.2 Vertikální analýza

Při vertikální analýze získáváme hodnoty srovnatelné jak s předchozími lety, tak i s podniky různé velikosti. To nám umožňuje sledovat procentní vyjádření podílu jednotlivých položek výkazů vztažených k jedné z nich. Proto se také tato technika nazývá technikou procentního rozboru.

Ve výkazu zisků a ztrát bereme obvykle jako 100 % základ velikost tržeb a v rozvaze vztahujeme jednotlivé položky k celkové bilanční sumě (velikost celkových aktiv a pasiv). Díky této technice tedy můžeme sledovat relativní strukturu aktiv a pasiv a roli jednotlivých činitelů na tvorbě zisku.

4.2 Bilan č ní pravidla

Jde o obecná doporučení, která se týkají kapitálové struktury.⁶ Finanční manažeři by se jimi měli řídit při financování podniku, aby byla zajištěna jeho dlouhodobá stabilita, rovnováha a finanční zdraví.

Zlaté bilanční pravidlo financování

Říká, že dobře fungující podnik by měl mít sladěný časový horizont používání aktiv s časovým horizontem zdrojů, kterými je majetek financován.

Zlaté bilanční pravidlo vyrovnání rizika

Zkoumá vztahy na straně pasiv a doporučuje, aby poměr vlastního a cizího kapitálu byl maximálně 1 : 1.

Zlaté bilanční pari pravidlo

Sleduje vztah dlouhodobého majetku a vlastního kapitálu. Požaduje krytí dlouhodobého majetku vlastním kapitálem. Jelikož neumožňuje využívání výhod při financování dlouhodobým cizím kapitálem, není v praxi příliš dodržováno.

Zlaté bilanční poměrové pravidlo

Zaměřuje se na vztah vývoje investic a tržeb podniku, kdy tempo růstu investic by v zájmu udržení dlouhodobé finanční rovnováhy nemělo ani v krátkodobém časovém horizontu převýšit tempo růstu tržeb.

4.3 P ř ehled o finan č ních tocích

Sledování peněžních toků je další z metod finanční analýzy. Tato metoda pochází z USA, kde vznikla v 50. letech a k jejímu výraznějšímu rozšíření došlo v letech 70.

Nejčastěji se výkaz cash flow (přehled o finančních tocích) využívá ⁷: při krátkodobém i dlouhodobém plánování finančního hospodaření, při hodnocení investičních záměrů a plánování investičních akcí, při hodnocení platební schopnosti a řízení likvidity,

6 KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance, kap. 6, str.339. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.

7 VORBOVÁ, H. Výkaz cash flow a finanční analýza, kap. 2, str. 45. Praha: LINDE nakladatelství, s.r.o., 1997. ISBN 80- 902105-3-8.

při finanční analýze,

při zjišťování tržní ceny podniku.

Při hodnocení společnosti má výkaz cash flow řad řadu výhod oproti ostatním výkazům. Jde o to, že není ovlivněn metodou odepisování investičního majetku, není zkreslován systémem a výší časového rozlišení a také nezahrnuje rezervy a opravné položky, které mají vliv na hospodářský výsledek. Zobrazuje tedy skutečný pohyb peněžních prostředků za určité období.

Přehled o peněžních tocích rozlišuje tři základní úrovně, a to provozní cash flow (pohyby peněz ve standardním provozu), investiční cash flow (změny peněz v souvislosti s investováním) a finanční cash flow (dopady způsobu financování podniku).

Analýza přehledu o finančních tocích se většinou provádí tak, že se sledují nejvýznamnější položky tohoto výkazu. Provádění kompletní horizontální a vertikální analýza nemá v tomto případě smysl, jelikož se u jednotlivých položek běžně vyskytují kladná i záporná čísla.⁸

4.4 Analýza rozdílových ukazatel ů

Mezi nejvýznamnější rozdílové ukazatele patří čistý pracovní kapitál (Working Capital). Pracovní kapitál je tvořen všemi položkami, které jsou na straně aktiv v rozvaze.

Pracovní kapitál = Zásoby + Pohledávky + Finanční majetek

Funguje-li podnik správně a je-li rozměr pracovního kapitálu racionálně nastaven, pak se pracovní kapitál mění v závislosti na tržbách. Pracovní kapitál podnik potřebuje, aby si zajistil potřebnou míru likvidity.

Vyšší objemy pracovního kapitálu mohou činit život podniku pohodlnějším, ale mohou také představovat drahý a často zbytečný luxus, proto vždy musíme zvážit pozitivní a negativní účinky spojené s určitou úrovní pracovního kapitálu.

8 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza. Krok za krokem, kap.1, str. 28. Praha: C.H.Beck, 2005. ISBN 80- 7179-321-3.

Čistý pracovní kapitál (Net Working Capital)

Čistý pracovní kapitál získáme odečtením krátkodobých závazků od pracovního kapitálu. Je to část oběžného majetku financovaného z dlouhodobého kapitálu, tzn. měří velikost relativně volné částky kapitálu, která není vázána na krátkodobé závazky.

Čistý pracovní kapitál = Pracovní kapitál - Krátkodobé závazky Čistý pracovní kapitál = Oběžná aktiva - Krátkodobé závazky

4.5 Analýza pom ě rových ukazatel ů

Poměrové ukazatele vyjadřují vztahy mezi různými položkami účetních výkazů. Jde buď o vazby uvnitř jednoho výkazu (nejčastěji rozvahy či výsledovky) nebo o vazby mezi výkazy. Umožňují porovnávat malé podniky s velkými nebo také jeden podnik v různých stádiích jeho vývoje. Vypočítávají se z absolutních ukazatelů obvykle vydělením jedné položky položkou jinou.

V praxi bývají zpravidla uspořádány podle určitých znaků podobnosti do následujících skupin:

ukazatele rentability (profitability ratios), ukazatele likvidity (liquidity ratios), ukazatele aktivity (activity ratios),

ukazatele zadluženosti (financial leverage ratios), ukazatele tržní hodnoty podniku (market value ratios).

4.5.1 Ukazatele rentability

Ukazatele rentability, někdy nazývané jako ukazatele výnosnosti, ziskovosti či návratnosti se používají pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti činnosti a výdělkové schopnosti podniku. Poměřují konečný efekt dosažený podnikatelskou činností k určitému vstupu, který může být jak na straně aktiv (celková aktiva), tak na straně pasiv (vlastní kapitál).⁹ Vyjadřují tak intenzitu využívání, reprodukce a zhodnocení kapitálu vloženého do podniku a zobrazují

9 KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance, kap. 1, str.72. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.

pozitivní nebo negativní vliv řízení aktiv a ukazují kombinovaný vliv likvidity, aktivity a zadluženosti na čistý zisk podniku.

Rentabilita, resp. výnosnost vloženého kapitálu je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku užitím investovaného kapitálu.

Rentabilita aktiv (Return On Assets – ROA)

Někdy také nazývaná produkční síla (earning power) je základním měřítkem rentability a vyjadřuje celkovou efektivnost podniku.

Měří efekt, který připadá na jednotku majetku zapojeného do podnikatelské činnosti, tedy čistou výnosnost celkových aktiv podniku.

ROA = EBIT / Aktiva, kde EBIT je zisk před zdaněním a úroky.

Rentabilita vlastního kapitálu (Return On Equity – ROE)

Vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky či akcionáři. Měří, kolik korun zisku připadá na 1 Kč vlastního kapitálu.

Podle tohoto ukazatele se mohou investoři rozhodnout, zda do podniku

investovat či ne. Kromě efektivnosti vložených prostředku také hodnotí, zda investice přinese dodatečný výnos.

ROE = EAT / Vlastní kapitál, kde EAT je čistý zisk.

Rentabilita tržeb (Return On Sales)

Rentabilita tržeb a zisková marže (Profit Margin) jsou jádrem efektivnosti podniku. Kvantifikuje, jak velký zisk přinese 1 Kč tržeb.

ROS = EAT / Tržby

Rentabilita investovaného kapitálu (Return on Capital Employed – ROCE) Neboli výnosnost dlouhodobého investovaného kapitálu, měří kolik provozního hospodářského výsledku před zdaněním podnik dosáhl z jedné koruny investované akcionáři. Tento ukazatel je často využíván pro mezinárodní srovnání.

ROCE = EBIT / (Vl.kapitál + Rezervy + Dl. závazky + Bank. úvěry dlouhodobé)

4.5.2 Ukazatele likvidity

Likvidita je schopnost podniku uhradit splatné závazky, tzn. přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky a těmi krýt včas a v plné výši všechny závazky v době jejich splatnosti. V podmínkách tržní ekonomiky je likvidita jednou ze základních podmínek dlouhodobé existence firmy.

Běžná likvidita (Current Ratio)

Udává, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, tzn. kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá svá oběžná aktiva na hotovost.

Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím je větší pravděpodobnost zachování platební schopnosti podniku. Běžná likvidita závisí také na tom, jakou strategii v této oblasti podnik zvolí. Pro průměrnou strategii by se tento ukazatel měl pohybovat v rozmezí 1,6 - 2,5, podle konzervativní strategie by měl být vyšší než 2,5 a při velmi agresivní strategii by tento ukazatel neměl být menší než 1.

Běžná likvidita = Oběžná aktiva / Krátkodobé závazky Pohotová likvidita (Quick Asset Ratio, Acid Test)

Tento ukazatel odstraňuje z oběžných aktiv jejich nejméně likvidní části, tj. zásoby (materiál, suroviny, polotovary, nedokončenou výrobu a hotové výrobky).

Optimální výše tohoto ukazatele se pohybuje v rozmezí od 0,7 - 1.

U konzervativní strategie 1,1 – 1,5 a u agresivní strategie 0,4 – 0,7. Je-li ukazatel roven 1, podnik je schopen vyrovnat své závazky bez nutnosti prodeje svých zásob. Vyšší hodnoty ukazatele jsou příznivé z hlediska věřitelů, ale znamenají značný objem oběžných aktiv, která jsou vázána ve formě pohotových prostředků, které přináší malý nebo žádný úrok.

Pohotová likvidita = (Oběžná aktiva – zásoby) / Krátkodobé závazky Peněžní (hotovostní) likvidita (Cash Position Ratio)

Měří schopnost podniku hradit právě splatné závazky naprosto nekompromisně. Je nejpřísnějším ukazatelem likvidity.

Hotovostí jsou u tohoto ukazatele všechny pohotové platební prostředky, tj. prostředky v pokladně, na běžných a jiných účtech, krátkodobé cenné papíry,

šeky, apod. Doporučuje se hodnota okolo čísla 0,2.

Hotovostní likvidita = Peněžní prostředky / Krátkodobé závazky

4.5.3 Ukazatele aktivity

Ukazatele aktivity se využívají pro řízení aktiv. Vyjadřují totiž schopnost využívat majetkové části podniku. Tzn., jak efektivně podnik hospodaří se svým majetkem. Jestliže má podnik více aktiv, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a naopak, má-li jich málo, přichází o tržby.

Měří celkovou rychlost obratu majetku nebo rychlost obratu jednotlivých složek majetku a hodnotí vázanost kapitálu v určitých formách aktiv.

Udávají, kolikrát se obrátí určitý druh majetku za stanovený časový interval, tj.

počet obrátek. Převrácená hodnota pak informuje o době obratu, tj. o době trvání jedné obrátky.¹⁰

Obrat aktiv (Total Assets Turnover Ratio) a doba obratu aktiv

Obratu aktiv měří, jak efektivně podnik využívá celková aktiva. Ukazatel by měl být roven minimálně 1.

Obrat aktiv = Tržby /Aktiva celkem

Reciprokou hodnotou je doba obratu aktiv, která říká, za kolik dní se celková aktiva obrátí.

Doba obratu aktiv = 360/ Obrat aktiv Doba splatnosti pohledávek (průměrná doba inkasa)

Měří počet dní, po které zůstávají odběratelé dlužni, tj. doba mezi prodejem na obchodní úvěr a přijetím peněz. Tzn., jak dlouho musí firma čekat na inkaso plateb za své již provedené tržby.

10 KOVANICOVÁ, D. a kol. Finanční účetnictví. Světový koncept, kap. 18, str. 434. Praha: Polygon, 2002. ISBN 80-7273- 062-2.

Snahou je co nejmenší hodnota tohoto ukazatele, tedy aby dlužníci hradili své závazky co nejdříve. Je to proto, že prodej na obchodní úvěr je nákladný – podnik přichází o úroky a je zde riziko, že dlužník nezaplatí.

Doba splatnosti pohledávek = Pohledávky/(Tržby/360) Doba splatnosti krátkodobých závazků (Creditors Payment Period)

Tento ukazatel udává dobu ve dnech, která průměrně uplyne mezi nákupem zásob a jejich úhradou. Tzn. dobu, po kterou zůstávají krátkodobé závazky neuhrazeny a podnik využívá bezplatný obchodní úvěr.

Doba splatnosti krátkodobých závazků = Krátkodobé závazky (Tržby/360) Rozdíl mezi dobou splatnosti pohledávek a dobou úhrady závazků je pak počet dní, které musí podnik profinancovat.

Obrat zásob (Inventory Turnover Ratio) a doba obratu zásob

Ukazatel obratu zásob udává, kolikrát se zásoby přemění v jiné formy oběžného majetku až po prodej hotových výrobků a jsou opětovně naskladněny.

Podniku by se měl snažit zvyšovat obratovost zásob a zkracovat dobu obratu zásob. To by mělo vést ke zvyšování zisku.

Optimální hodnotu obratu zásob nelze stanovit a proto je vhodné porovnat hodnoty s odvětvovým průměrem.

Obrat zásob = Tržby/Zásoby Doba obratu zásob = 360/Obrat zásob

4.5.4 Ukazatele zadluženosti

Zadluženost vyjadřuje, že podnik používá k financování svých aktiv a činnosti cizí zdroje. Důvodem financování cizími zdroji je relativně nižší cena oproti vlastním zdrojům, která je dána tzv. daňovým štítem, což znamená započítání úrokových nákladů do daňově uznatelných nákladů.¹¹

11 KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance, kap. 1, str.85. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.

Ukazatele zadluženosti tedy měří, v jakém rozsahu podnik užívá k financování dluhu. Tyto ukazatele jsou ovlivňovány faktory jako jsou daně, riziko, typ aktiv a čas.

Debt Ratio (Ukazatel věřitelského rizika)

Ukazatel věřitelského rizika, neboli celková zadluženost, vyjadřuje, jaká majetková základna kryje cizí zdroje. Roste-li hodnota zadluženosti, roste i riziko, že věřitelé přijdou o investovaný kapitál, protože klesá likvidita. Akcionáři podniku proto dávají přednost nižšímu zadlužení, které pro ně představuje nižší riziko, naopak vlastníci chtějí využít tzv. finanční páky. Vždy je ale nutné posuzovat tento ukazatel s ohledem na celkovou výnosnost, kterou podnik dosahuje z celkového

vloženého kapitálu, i v souvislosti se strukturou cizího kapitálu.

Ukazatel věřitelského rizika = Celkové cizí zdroje/Celková aktiva Equity Ratio

Interpretace je opačná než u Debt Ratio. Vysoká hodnota znamená vysokou stabilitu společnosti, ale zároveň příliš vysoká hodnota tohoto ukazatele může mít nepříznivý vliv na rentabilitu společnosti.

Equity Ratio = Vlastní kapitál/Celková aktiva Debt to Equity Ratio

Tento ukazatel charakterizuje pružnost firmy a jeho převrácená hodnota se nazývá míra finanční samostatnosti.

Akceptovatelná zadluženost vlastního kapitálu závisí do značné míry na fázi vývoje podniku a na postoji vlastníků k riziku. U stabilních společností by se měla pohybovat přibližně v intervalu od 80 % do 120 % (Dluhošová, 2006, str. 75).

Debt/Equity Ratio = Cizí kapitál/Vlastní kapitál Úrokové krytí (Times Interest Earned Ratio)

Ukazatel informuje o tom, kolikrát celkový efekt reprodukce převyšuje úrokové platby. Jako minimální se uvádí hodnota 3, ale optimálně by se měla pohybovat okolo čísla 8. Je-li tento ukazatel roven 1, znamená to, že vše, co podnik vyprodukuje, jde na úhradu nákladových úroků.

Ukazatel úrokového krytí patří ke klíčovým ratingovým charakteristikám, které slouží jako vodítko pro investory o „bezpečnosti“ jejich investice.

Úrokové krytí = EBIT/Celkové nákladové úroky

4.5.5 Ukazatele kapitálového trhu

Ukazatele tržní hodnoty se týkají akciových společností, jejichž akcie jsou volně obchodovatelné. Vyjadřují, jak je trhem hodnocena minulá činnost podniku a jeho budoucí výhled.

Vlastní kapitál na akcii (Book value)

Ukazatel odráží výkonnost a růst podniku a v čase je žádoucí jeho růst.

Získaná hodnota se násobí 1000 a uvádí se v Kč.

Vlastní kapitál na akcii = Vlastní kapitál/Počet ks akcií Výnosnost akcie

Vyjadřuje, kolik čistého zisku připadá na jednu akcii a jakou maximální výši dividend je možné ze zisku vyplatit.

EPS = Čistý zisk/Počet ks akcií Výplatní poměr (Payout Ratio)

Jeho hodnota vyjadřuje, jaká část z vytvořeného čistého zisku je vyplacena akcionářům na dividendách a jaká část je reinvestována do podniku.

Výplatní poměr = Dividenda na akcii/Čistý zisk na akcii Aktivační poměr (Plowback Ratio)

Udává, velikost zisku, který je reinvestován zpět do podniku. Říká nám tedy, kolik zbude z čistého zisku po výplatě dividend.

Aktivační poměr = 1 – Výplatní poměr, tj.

Aktivační poměr = 1 – (Dividenda/Čistý zisk na akcii)

4.6 Pyramidová analýza pom ě rových ukazatel ů

Ukazatele zmíněné v předchozí části (4.5) bývají uspořádány do paralelní soustavy, kde tvoří určité bloky, které měří rentabilitu, likviditu, aktivitu, atd.

Všechny charakteristiky se přitom považují za rovnocenné.

Druhou skupinou jsou soustavy pyramidové, které slouží pro rozklad syntetického ukazatele na ukazatele dílčí a jejich smyslem je vysvětlit změny chování vrcholového ukazatele a změřit intenzitu působení jednotlivých činitelů, z nichž je pyramida složena a které mají vliv na vrchol.

Obvykle se pyramidová analýzy užívá pro rozklad rentability vlastního kapitálu ROE nebo rentability aktiv ROA.¹²

4.6.1 Du Pontova analýza

Tato analýza znázorňuje vzájemné vazby mezi poměrovými ukazateli.

Je založena na základní Du Pontově rovnici :

ROA = (Čistý zisk/ Tržby) * (Tržby/ Aktiva) = Čistý zisk /Aktiva.

Z uvedeného vzorce vyplívá, že ROA je součinem rentability tržeb a obratu celkových aktiv.

Podnik dosahuje rentability celkového vloženého kapitálu různými kombinacemi ziskovosti tržeb a obratovosti kapitálu. Jestliže bude podnik využívat jen vlastní kapitál, bude potom vlastní jmění rovno aktivům a ROE = ROA. Protože však většina podniků používá k financování i cizí kapitál, rozšiřuje se Du Pontova rovnice na tvar:

ROE = ROA*(Aktiva/Vlastní kapitál),

ROE = (Čistý zisk/Tržby)*(Tržby/Aktiva)*(Aktiva/Vlastní kapitál).

12 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. ISBN 80-247-0515-X.

Obrázek 4-1 – Du Pontův rozklad ukazatele ROE¹³

4.7 Ekonomická p ř idaná hodnota (EVA)

EVA (Economic Value Added) je poměrně nový ukazatel, který byl vytvořen v první polovině 90. let v USA. Jeho výhodou je, že jeho použití je poměrně obecné. Slouží jako nástroj řízení finančního managementu, využívá se pro měření výkonů a také např. při oceňování podniku. Je to v podstatě ukazatel výnosnosti, který však překonává nedostatky (možnost ovlivňovat výši vykázaného zisku pomocí legálních účetních postupů, nezohledňují časovou hodnotu peněz a riziko investorů) dosavadních ukazatelů.

Ukazatel EVA měří ekonomický zisk, který podnik dosahuje tehdy, když jsou uhrazeny nejen běžné náklady, ale i náklady kapitálu (na rozdíl od účetního zisku včetně nákladů na vlastní kapitál). Jeho hodnota je chápána jako čistý výnos

13 KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance, kap. 1, str.76. Praha: C.H.Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.

Rentabilita vlastního kapitálu ROE = Čistý zisk / Vlastní kapitál

Zásoby Pohledávky

Krátkodobý finanční majetek Aktiva / Vlastní kapitál

*

Oběžná aktiva Dlouhodobý majetek

Náklady

Odpisy Daně

Úroky Ostatní náklady

Tržby

* Tržby / Aktiva

Čistý zisk / Aktiva

-

: Čistý zisk / Tržby

Celková aktiva Tržby

Čistý zisk Tržby

z provozní činnosti podniku snížený o náklady kapitálu. Ekonomická přidaná hodnota je tedy rozdíl mezi čistým ziskem a kapitálovými náklady podniku.

EVA = NOPAT – WACC * C,

kde NOPAT je provozní hospodářský výsledek po zdanění (Net Operating Profit After Taxes),

WACC jsou průměrné náklady na kapitál (Cost of Capital), C je investovaný kapitál (Capital Employed).

Čistý provozní zisk (NOPAT) lze stanovit takto (Kislingerová, 2001, str. 88):

NOPAT = EBIT * (1 – t), kde EBIT je provozní zisk,

t je sazba daně z příjmů právnických osob.

Průměrné náklady kapitálu (WACC) se určí dle (Kislingerová, 2004, str. 221):

WACC = rd * (1 - t) * D/C + re * E/C, kde rd jsou náklady na cizí kapitál,

t je daňová sazba,

D/C je podíl cizího kapitálu, re jsou náklady na vlastní kapitál,

E/C je podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu.

Vyhodnocení ukazatele EVA:

EVA > 0 podnik tvoří hodnotu pro vlastníky, EVA < 0 dochází k „ničení“ bohatství akcionářů,

EVA = 0 efektivnost investovaného kapitálu je rovna nákladům na kapitál.

EVA se zvyšuje v případech, kdy rostou zisky bez odpovídajícího zvýšení investovaného kapitálu, nebo v případech, kdy se mění kapitálová struktura a výše nákladů na cizí kapitál (Grünwald, 2004, str. 56).

4.8 Bonitní a bankrotní modely

Vyjádření finančního zdraví podniku je možné i pomocí různých modelů stanovujících bonitu firmy. Jedná se o souhrnné modely hodnocení, jejichž cílem je vyjádřit finanční situaci a výkonnost podniku jedním číslem. Mezi nejznámější a nejčastěji používané patří Altmanova analýza, Indexy IN a Kralickův Quick test.

4.8.1 Altmanova analýza

Altmanova analýza je jednou z možností, která dokáže identifikovat blížící se bankrot podniku až na dva roky dopředu. Slouží jako předpověď nadměrného podnikatelského rizika.

Altmanův model byl sestrojen na základě diskriminační analýzy provedené na vzorku firem, které měly zbankrotovat. Diskriminační funkce je vyjádřena tzv. Z faktorem a může napomoci v rozpoznání finančního zdraví podniku.

Z = 3,3 * EBIT/Aktiva + 1,0 * Tržby/Aktiva +

+ 0,6 * Tržní hodnota vlastního kapitálu/Účetní hodnota dluhu + + 1,4 * Zadržené výdělky/Aktiva + 1,2 * Čistý pracovní kapitál/Aktiva

Tento tvar rovnice platí pro podniky s volně obchodovatelnými cennými papíry. Pro uzavřené společnosti nebo společnosti, které nejsou obchodovány na kapitálovém trhu byl vzorec upraven do následující podoby:¹⁴

Z = 3,107 * EBIT/Aktiva + 0,998 * Tržby/Aktiva +

+ 0,420 * Tržní hodnota vlastního kapitálu/Účetní hodnota dluhu + + 0,847 * Nerozdělený zisk minulých let /Aktiva +

+ 0,717 * Čistý pracovní kapitál/Aktiva.

Z faktor obsahuje všechny složky, které jsou podstatné pro finančně zdravý podnik, jako je rentabilita, likvidita, zadluženost i struktura kapitálu.

14 SYNEK, M. Ekonomická analýza, kap. 5, str. 26. Praha: VŠE, Oeconomica, 204. ISBN 80-245-0603-3.

Vyhodnocení Z faktoru:

Z > 2,9 pásmo prosperity: společnosti s výborným finančním zdravím, kterým nehrozí finanční tíseň,

1,21 < Z < 2,89 tzv. šedá zóna: podnik má určité finanční problémy,

Z < 1,2 pásmo bankrotu: vzniká nebezpečí bankrotu, podnik má značné finanční potíže a upadá.

4.8.2 Index IN99

Index IN99 je zaměřený na pohled vlastníka.¹⁵ Umožňuje rychlý test kondice podniku. Je vhodný v případech, kdy si posuzovatel firmy netroufne odhadnout její alternativní náklad na vlastní kapitál, který je základní podmínkou pro propočet ekonomického zisku.

Zahrnuje čtyři dílčí ukazatele a zjišťuje, zda podnik tvoří ekonomickou přidanou hodnotu EVA.

IN99 = - 0,017 * Aktiva/Cizí kapitál + 4,573 * EBIT/Aktiva + + 0,481 * Celkové výnosy/Aktiva +

+ 0,015 * Oběžná aktiva/(Krátkodobé závazky+ Krátkodobé bankovní úvěry) Vyhodnocení indexu IN99:

IN99 > 2,07 podnik tvoří ekonomickou přidanou hodnotu,

IN99 v intervalu <0,684 ; 2,07> podnik se nachází v šedé zóně ((1,42–2,07)→ spíše lepší, (1,089–1,42)→těžko říct, (0,684–1,089)→spíše horší), IN99 < 0,684 podnik přidanou hodnotu netvoří, naopak ji ničí.

4.8.3 Index IN01

Spojením indexu IN99 a IN95 vznikl index pro průmysl IN01, který rovněž vypovídá o schopnosti podniku tvořit hodnotu.

IN01 = 0,13 * Aktiva/Cizí kapitál + 0,04 * EBIT/Nákladové úroky + + 3,92 * EBIT/Aktiva + 0,21 * Výnosy/Aktiva +

+ 0,09 * Oběžná aktiva/(Krátkodobé závazky+ Krátkodobé bankovní úvěry)

15 SYNEK, M. Ekonomická analýza, kap. 5, str. 30. Praha: VŠE, Oeconomica, 204. ISBN 80-245-0603-3.

Vyhodnocení indexu IN01:

IN01 >1.77 podnik tvoří hodnotu,

IN01 v intervalu <0.75;1.77> šedá zóna; firma netvoří hodnotu ani nebankrotuje, IN01 <0.75 podnik spěje k bankrotu.

76%

41%

0% 20% 40% 60% 80%

IN01 IN99

Úspěšnost indexů

Obrázek 4-2 – Hodnocení úspěšnosti Indexu IN99a IN01, Zdroj: www.podnikinfo.eu

4.8.4 Index IN05

Index IN05 je již čtvrtým ukazatelem řady bonitních a bankrotních indexů IN, který vznikl aktualizováním indexu IN01 na datech z roku 2004.

IN05 = 0,13 * Aktiva/Cizí kapitál + 0,04 * EBIT/Nákladové úroky + + 3,97 * EBIT/Aktiva + 0,21 * Výnosy/Aktiva +

+ 0,09 * Oběžná aktiva/(Krátkodobé závazky+ Krátkodobé bankovní úvěry) Z tvaru indexu je vidět, že proti indexu IN01 nedošlo ke změnám dílčích ukazatelů, ani k podstatným změnám ve vahách těchto ukazatelů. Výrazněji se změnily pouze hranice určující situaci podniku. Horní hranice je v tomto případě 1,60 a dolní hranice je 0,90. I. Neumaierová¹⁶ uvádí, že podniky nad horní hranicí mají 92 % pravděpodobnost, že nezbankrotují a 95 % pravděpodobnost tvorby hodnoty. Podniky v šedé zóně pak mají 50 % pravděpodobnost bankrotu a ze 70 % budou tvořit hodnotu. U podniků pod dolní hranicí lze konstatovat, že z 97 % spějí k bankrotu a ze 76 % nebudou tvořit hodnotu.

16 NEUMAIEROVÁ, I., NEUMAIER, I. Sborník příspěvků mezinárodní vědecké konference „Evropské finanční systémy“.

Brno: Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy university v Brně, 2005, s. 143 - 148. ISBN 80-210-3753-9.

4.8.5 Kralickův Quick test

Tento jednoduchý bodový systém byl zkonstruován P. Kralickem v roce 1990.

Zahrnuje čtyři ukazatele, jejichž hodnoty jsou obodovány dle stanoveného schématu a výsledná známka, určující stav podniku, je pak stanovena jako aritmetický průměr všech bodů.

Prvním ukazatelem je kvóta vlastního kapitálu, která vypovídá o finanční síle firmy. Jde o poměr vlastního kapitálu a celkových aktiv. Druhým ukazatelem je doba splácení dluhu z cash flow, která říká, za jak dlouhou dobu by podnik splatil všechny dluhy, kdyby v každém roce generoval stejné cash flow jako v roce analyzovaném. Dalším zahrnutým ukazatelem je rentabilita tržeb měřená cash flow, tedy poměr cash flow a celkových tržeb. A posledním indikátorem je rentabilita aktiv, odrážející celkovou výdělečnou schopnost podniku (Kislingerová, 2005, str. 76 a 77).

tabulka 4-1 - Kralickův test – stupnice hodnocení ukazatelů

Výborně Velmi dobře Dobře Špatně Ohrožení Ukazatel

1 2 3 4 5

Kvóta vlastního kapitálu

vlastní kapitál/aktiva > 30% > 20% > 10% > 0% negativní Doba splácení dluhu z CF

závazky/cash flow < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let Cash flow v tržbách

cash flow/tržby > 10% > 8% > 5% > 0% negativní

ROA

EBIT/aktiva > 15% > 12% > 8% > 0% negativní

4.9 Ekonomický normál

Jako ekonomický normál bývají označovány soustavy nerovnic, které vyjadřují požadovaný vývoj jednotlivých ukazatelů. Tato metoda vychází z toho, že při zdravém vývoji podniku musí mezi ekonomickými ukazateli a jejich vývojem v čase platit určité předem dané vztahy. Např. je žádoucí, aby zisk rostl rychleji než tržby, aby tržby rostly rychleji než počet pracovníků, apod.¹⁷

17 SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003.

Základní možné vztahy:

IČZ > IT > IZAS,

I^ČZ > IT > IDHM > IMZDN > IPRAC,

I^ČZ > IPH > IT > IDHM > IOSN > IZAS > IVYKS,

I^ČZ > IT > IN > IMATN > IMZDN > IPRAC > IZAS > IDHM,

kde: IČZ index čistého zisku, IPH index přidané hodnoty, IT index tržeb,

IDHM index dlouhodobého hmotného majetku, IOSN index osobních nákladů,

IZAS index zásob,

IVYKS index výkonové spotřeby, IN index celkových nákladů, IMATN index materiálových nákladů, IMZDN index mzdových nákladů, IPRAC index počtu pracovníků.

APLIKA Č NÍ Č ÁST

5 P ř edstavení firmy Squalo a.s.

5.1 Založení podniku

Akciová společnost Squalo, a.s. byla založena 14. listopadu 2000 a do obchodního rejstříku je zapsána ke dni 19. prosince 2000.

Založení firmy proběhlo bez výzvy k upisování akcií dvěma zakladateli (fyzickými osobami), kteří upsali a splatili celý základní kapitál.

5.2 Základní informace

Sídlo:

IČO:

5.2.1 Předmět podnikání

Hlavní činností firmy je provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Kromě toho se zabývá realitní činností, správou a údržbou nemovitostí a zprostředkovatelskou činností v oblasti obchodu a služeb.

V roce 2002 došlo v souvislosti s novelou zákona ke změně předmětu podnikání, kdy koupě za účelem dalšího prodeje a prodeje byla nahrazena těmito činnostmi:

velkoobchod,

specializovaný maloobchod, zprostředkování obchodu.

Nově, od počátku roku 2007, byl předmět podnikání dále rozšířen o přípravné práce pro stavby, inženýrskou činnost v investiční výstavbě a činnosti prováděné hornickým způsobem.

V červenci roku 2003 společnost získala Certifikát jakosti ISO 9001.

5.3 Vlastnická struktura

Celková výše základního kapitálu Squalo, a.s. zapsaná v obchodním rejstříku činí 1 000 000,- Kč. Majoritním akcionářem je jeden ze zakladatelů firmy, který vlastní 80 % akcií. Zbývajících 20 % je podíl druhého zakladatele na základním kapitálu. Celkový počet emitovaných akcií je 10 ks. Všechny tyto akcie mají listinnou podobu, znějí na majitele a jejich jmenovitá hodnota je 100 000,- Kč. Akcie nejsou veřejně obchodovatelné.

6 Charakteristika odv ě tví

Stavebnictví patří v České republice, podobně jako ve většině vyspělých zemí, mezi hlavní odvětví národního hospodářství. Vytváří asi 7 % hrubé přidané hodnoty a zaměstnává přibližně 9 % pracujících osob. Dále je také hlavním tvůrcem budov a staveb, které jsou hlavními součástmi fixního kapitálu. Tvorba fixního kapitálu je pak jedním z faktorů, které ovlivňují růst celé ekonomiky.

Významný je také multiplikační efekt stavebního odvětví, kdy stavebnictví má vliv na poptávku po výrobcích a službách ostatních odvětví. Ročně se zde spotřebují výrobky a služby za zhruba 200 mld. Kč.

V dlouhodobějším časovém horizontu lze sledovat, že stavebnictví v podstatě kopíruje vývoj celé ekonomiky. To je doloženo i v následujícím grafu, kde jsou porovnány meziroční změny vývoje HDP a změny indexu vývoje stavební produkce.

Vývoj HDP a stavebnictví

(vyjádřeno ve stálých cenách)

-12,0 -8,0 -4,0 0,0 4,0 8,0 12,0

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

HDP Stavebnictví Obrázek 6-1 – Vývoj HDP a stavebnictví v letech 1997 - 2006

18 Informace a data čerpána z www.mpo.cz, www.businessinfo.cz a www.czso.cz.

6.1 Vývoj stavebnictví

V letech 1990 až 1993 zaznamenala stavební produkce výrazný pokles, a to v důsledku transformačních změn. Následovalo období cyklických změn, kdy v letech 1994 – 1996 výsledky stavebnictví rostly a v letech 1997 – 1999 naopak došlo k recesi. Od roku 2000 prochází stavební odvětví obdobím oživení a až na drobné výkyvy nepřetržitě roste průměrným ročním tempem 6,7 % s maximem v roce 2004, kdy nárůst dosáhl hodnoty 9,7 %. V roce 2006 celková stavební produkce vzrostla reálně o 6,6 % a tempo růstu bylo tedy rychlejší než v předchozím roce (2005), kdy se produkce zvýšila o 4,2 %.

Jako hlavní příčiny růstu je uváděna především intenzivní výstavba bytových a rodinných domů, která je důsledkem dynamického vývoje na trhu hypoték a úvěrů ze stavebního spoření a finanční podpory mladých rodin. Dále je růst produkce ovlivňován realizací developerských projektů zahraničních investorů, které se zaměřují hlavně na budování administrativních, obchodních a multifunkčních center. Pokud jde o růst inženýrského stavitelství, zde jsou významnými činiteli výstavby nových silnic a dálnic a rekonstrukce a modernizace železničních tratí.

V budoucnosti lze očekávat, že se produkce stavebnictví bude vyvíjet stejně dobře jako v posledních letech, čemuž nasvědčuje i dosavadní vývoj v roce 2007, kdy stavební výroba vzrostla meziročně o 28,9 % (ve stálých cenách). Je však důležité poznamenat, že tento výrazný růst byl značně ovlivněn extrémně teplou zimou.

6.2 Zam ě stnanost, mzdy a produktivita práce

Na konci roku 2006 v odvětví působilo 277 286 subjektů, což tvořilo 11,41 % ze všech registrovaných subjektů v ČR. Z toho 84, 76 %, tedy 235 040, byli soukromí podnikatelé.

Počet osob zaměstnaných ve stavebnictví se v poslední době pohybuje okolo 460 tis., což představuje podíl na celkové zaměstnanosti asi 9,5 %. Jelikož je v dané oblasti ale zcela běžné zaměstnávání především zahraničních dělníků „na černo“, dá se předpokládat, že faktický počet je vyšší.

Průměrná měsíční mzda zaměstnance ve stavebním firmě byla v roce 2006 20 304 Kč, u manuálně pracujících pak 16 332 Kč.

Průměrná produktivita práce, která se měří objemem stavebních prací připadajících na jednoho zaměstnance, vzrostla o 6,3 %.

Finan č ní analýza

Při finanční analýze akciové společnosti Squalo jsem vycházela z údajů účetních výkazů za roky 2000 až 2006.

7 Horizontální analýza

Horizontální analýza umožňuje sledovat vývoj jednotlivých položek z účetních výkazů v čase a stanovit jejich meziroční změny.

Horizontální analýza účetních výkazů rozvahy a výkazu zisku a ztrát byla provedena pomocí řetězových indexů. Jednotlivé analýzy jsou pro větší přehlednost doplněny tabulkami a grafy.

7.1 Horizontální analýza rozvahy

Úplná horizontální analýza rozvahy je uvedena v příloze č. 3.

tabulka 7-1 – Horizontální analýza rozvahy v letech 2000 – 2006

Řetězové indexy

2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005

AKTIVA CELKEM 3,647 2,508 0,729 1,321 1,345 4,807

Dlouhodobý majetek 28,444 1,135 1,716 1,431 2,865 1,429

Oběžná aktiva 3,331 2,755 0,643 1,334 1,05 6,403

Ostatní aktiva-přech. účty aktiv 1,554 0,759 4,591 0,683 2,522 5,006

PASIVA CELKEM 3,647 2,508 0,729 1,321 1,345 4,807

Vlastní kapitál 1,315 1,903 1,002 1,228 1,002 2,84

Cizí zdroje 20,371 2,847 0,649 1,367 1,497 5,396

Ostatní pasiva-přech. účty pasiv x 0,952 0,000 x x 0,000

Z tabulky hodnot je vidět, že u většiny položek byl nejvýraznější nárůst hodnot v roce 2001, 2002 a 2006. V prvním případě to bylo v důsledku toho, že společnost byla založena na konci roku 2000, takže svou podnikatelskou činnost začala uskutečňovat až v průběhu roku 2001. Výrazné změny v roce 2006 pak byly projevem mimořádného úspěchu a dosažených výsledků v porovnání s ostatními roky.

Vývoj aktiv

0 4 000 8 000 12 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva

Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv AKTIVA CELKEM

Obrázek 7-1 – Vývoj aktiv v letech 2000 – 2006

Hodnota celkových aktiv měla až na rok 2003 rostoucí trend. To znamená, že se celková bilanční suma daného roku zvýšila v porovnání se stavem v roce předchozím. V roce 2001 vzrostla hodnota oproti roku 2000 o 264,7 %, v absolutním vyjádření se jednalo o zvýšení aktiv o necelé 3 mil. Kč. Vliv na to měl růst jednak dlouhodobého majetku, ale především oběžných aktiv. V následujícím roce byl pohyb celkových aktiv opět pozitivní, hodnota v roce 2002 vrostla oproti roku 2001 o 150,8 %. V procentuálním vyjádření byl tedy růst nižší než v předchozím meziletí, ale ve skutečnosti se hodnota aktiv zvýšila o více než 6 mil.

Kč (v porovnání s 2,949 mil. Kč). Hlavní podíl na této změně přitom měla opět oběžná aktiva. Rok 2003 byl, jak již bylo řečeno, výjimkou, kdy došlo k poklesu aktiv o 27,1 %, a to i přesto, že dlouhodobý majetek vzrostl. Tento růst však nedokázal pokrýt propad oběžných aktiv o téměř 3,5 mil. Kč. Absolutní rozdíl celkové bilanční sumy v porovnání s rokem 2002 byl -2,758 mil. Kč. Podobných hodnot, ale s opačným znaménkem (v procentuálním i absolutním vyjádření) dosáhla i změna při srovnání roku 2003 a 2004 (+32,1 %, +2,4 mil. Kč). Od roku 2004 až do konce sledovaného období pokračovala rostoucí tendence. V roce 2005 se objem celkových aktiv zvýšil o 34,5 %, což tentokrát představovalo téměř 3,4 mil. Kč. Výjimka v roce 2005 tkví v tom, že nejvýznamnějším činitelem byl tentokrát růst dlouhodobého majetku. Jednoznačně nejvíce vzrostla hodnota aktiv v roce 2006, a to o 380,7 %, což v absolutním vyjádření činilo více než 50 mil. Kč. Z této sumy přitom tvořil přírůstek oběžných aktiv asi 46,5 mil. Kč, ostatních aktiv 2 mil. Kč a dlouhodobého majetku 1,8 mil. Kč.

Vývoj dlouhodobého majetku

0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Obrázek 7-2 – Vývoj dlouhodobého majetku v letech 2000 – 2006

tabulka 7-2 – Absolutní změny dlouhodobého majetku v tis. Kč v letech 2000 - 2006

2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005

Dlouhodobý majetek 494 69 416 430 2 662 1 755

Dlouhodobý nehmotný majetek -18 0 0 0 0 0

Dlouhodobý hmotný majetek 512 69 416 430 2 662 1 755

Dlouhodobý finanční majetek 0 0 0 0 0 0

Z bližšího pohledu na položku dlouhodobého majetku je vidět, že vyjma roku 2000 byl tvořen pouze dlouhodobým majetkem hmotným. Toho se tedy týká i následující rozbor. Jak je patrné z grafu množství dlouhodobého hmotného majetku se v průběhu let neustále zvyšovalo. V roce 2002 vzrostl DHM o 13,5 %, vyjádřeno v peněžních jednotkách o 69 tis. Kč. V letech 2003 a 2004 množství dále stoupalo, v obou případech o více než 400 tis. Kč. Nejvýznamněji se na tomto růstu podílely poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek. Další rok (2005) byl pro vývoj dlouhodobého hmotného majetku ve sledovaném období zásadní, došlo ke zvýšení o 186,5 %, absolutně o 2,662 mil. Kč. Důvodem byl nákup pozemku za 2,626 mil. Kč a na něm stojících garáží v celkové hodnotě téměř 3/4 milionu korun. V roce 2006 DHM vykázal změnu o 42,9 % (tj. 1,755 mil. Kč).

Faktorem byl značný pohyb na účtě nedokončeného DHM. Ten zahrnoval náklady vynaložené na koupi garáží v předchozím roce a výdaje spojené s jejich odstraněním v roce 2006. Demolice čtyř garáží, celkem za 2,324 mil. Kč, byla učiněna jako investice. Firma má ideu, že by v budoucnu na pozemku vystavila jiné objekty a ty pak se ziskem prodala. Ještě ale není rozhodnuto o jaký typ staveb se bude jednat (menší rodinné domky, kanceláře, apod.) a otázkou zůstává, zda-li vůbec bude projekt úspěšný.