Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a ú č etnictví
Katedra ve ř ejných financí Studijní obor: Finance
ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH DRUH Ů VE Ř EJNÝCH SLUŽEB POSKYTOVANÝCH NA ÚROVNI MUNICIPALITY A ZP Ů SOB
JEJICH FINANCOVÁNÍ
Autor bakalá ř ské práce: Petr Polák
Vedoucí bakalá ř ské práce: prof. PhDr. František Ochrana, DrSc.
Rok obhajoby: 2007
- 2 - Čestné prohlášení:
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Analýza jednotlivých druhů veřejných služeb poskytovaných na úrovni municipality a způsob jejich financování“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 17. ledna 2007 Podpis
- 3 -
Osnova
OSNOVA... 3
1 ÚVOD ... 4
2 VEŘEJNÉ SLUŽBY... 6
2.1 VÝCHODISKA ANALÝZY VEŘEJNÝCH SLUŽEB... 6
2.1.1 Reforma veřejné správy... 6
2.1.2 Záměry národní politiky ... 7
2.1.3 Mezinárodní trendy ... 8
2.2 KLASIFIKACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB... 8
2.2.1 Věcné veřejné služby ... 9
2.2.2 Správní činnosti... 10
2.2.3 Programy finančních podpor ... 11
2.3 UŽIVATEL, GARANT A POSKYTOVATEL VEŘEJNÝCH SLUŽEB... 11
2.4 ZPŮSOB FINANCOVÁNÍ... 12
2.5 KVALITA A DOSTUPNOST... 13
3 FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB V PRAXI... 15
3.1 VÝVOJ VÝDAJŮ ZROZPOČTU MĚSTA TANVALD... 16
3.2 DRUHY VEŘEJNÝCH SLUŽEB NA ÚROVNI MĚSTA... 18
3.2.1 Analýza sociálních věcí jako součásti rozpočtu... 19
4 VLIV ORGANIZAČNÍ FORMY ZABEZPEČOVÁNÍ VEŘEJNÝCH SLUŽEB NA NÁKLADOVOU EFEKTIVNOST ... 24
5 ZÁVĚR ... 30
PRAMENY A LITERATURA... 31
SEZNAM GRAFŮ... 32
SEZNAM TABULEK... 32
SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK... 33
SEZNAM PŘÍLOH... 33
- 4 -
1 Úvod
Ve své bakalářské práci se věnuji problému poskytování veřejných služeb na úrovni nižších územně správních celků v České republice. Je to jeden z problémů, u kterého je třeba najít určitou rovnováhu mezi efektivností nákladů, spravedlností a účinností kontroly státu.
V první části své práce budu charakterizovat veřejné služby. Uvedu východiska pro jejich analýzu a vymezím jejich jednotlivé druhy. Zaměřím se na způsoby jejich financování a na subjekty, které jsou s veřejnými službami spojeny – poskytovatele, garanty a uživatele.
Vysvětlím také dva důležité pojmy, které se s veřejnými službami pojí – kvalita a dostupnost.
Důležitým zdrojem pro tuto nejobecnější část mé práce jsou materiály Odboru modernizace veřejné správy Ministerstva vnitra. Zejména jde o analýzu veřejných služeb prováděnou tímto odborem ve spolupráci s jednotlivými resorty a věcný záměr zákona o standardizaci veřejných služeb.
Na základě analýzy informací Městského úřadu v Tanvaldě ve druhé části přiblížím danou situaci z praktického pohledu, a to rozborem části městského rozpočtu, porovnáním s obecnými zásadami. Komparací objemu výdajů na určité veřejné služby posoudím, které jsou z finančního hlediska nejnáročnější a jaký je jejich vývoj v čase, a to zejména v závislosti na reformě veřejných financí. Ta probíhá v ČR již několik let a způsobuje značné změny v kompetencích a odpovědnostech za financování veřejných služeb. Právě zde využiji data týkající se územních samospráv z webu ARIS Ministerstva financí ČR, který poskytuje informace o územně samosprávných celcích včetně dat týkajících se jejich hospodaření. Pro hodnocení využiji data z let 2001 – 2004 a budu je prezentovat po vhodném matematickém zpracování v přehledné tabulce. Následně budu data prezentovat ve vytvořeném grafu.
V tomto případě bude nejlepší použít některý ze sloupcových grafů, popř. výsečový graf pro zobrazení zastoupení jednotlivých výdajových položek.
Dalším úkolem pro mě je zhodnocení organizačních forem zabezpečování veřejných služeb a vliv těchto forem na nákladovou efektivnost. K této analýze použiji vzorek obcí s podobnou velikostí a na základě porovnání jejich výdajů na určitou část veřejných služeb a metody jejich financování se pokusím určit, která z metod je pro zabezpečování dané služby efektivnější.
- 5 -
Mnou vybrané téma patří mezi ta, která mě již delší dobu zajímají a fakt, že většina poskytovaných veřejných služeb není jednotně standardizována a posouzení jejich kvality a efektivnosti není tak jednoduché jako v jiných oblastech (např. efektivnost práce), toto téma řadí i mezi ty složitější. Tento problém je pro mě atraktivní a rád bych ho proto přiblížil i těm, kdo se k této práci dostanou.
- 6 -
2 Ve ř ejné služby
„Veřejnými službami se rozumí služby vytvořené, organizované nebo regulované orgánem veřejné správy k zajištění, aby byla služba poskytována způsobem, který lze považovat za nezbytný pro uspokojení společenských potřeb při respektování principu subsidiarity1“.2 Co si však pod touto definicí představíme v praxi? Jde o služby, se kterými se řada z nás dennodenně setkává, aniž by se pozastavovala nad tím, kdo a jakým způsobem nám tyto služby zajišťuje. Hlavním důvodem, proč si tyto základní věci uvědomujeme jen v malé míře, je zřejmě fakt, že jsou pro nás samozřejmostí a nemáme je přímo spojeny s odlivem fyzických peněz z našich kapes. Jak bychom se ale tvářili, kdybychom tyto služby k dispozici neměli? Veřejných služeb přeci využíváme v různých oblastech od zdravotnictví a poskytování sociálního zabezpečení přes zajištění bezpečí až po školství, kulturu. Není tedy sporu o tom, že nám zaručují nejen základní životní podmínky, ale také určitý životní standard.
2.1 Východiska analýzy ve ř ejných služeb
Veřejné služby jsou ovlivňovány několika zásadními faktory. Tím nejdůležitějším z nich – zejména v dnešní době – je Reforma veřejné správy. Dalším důležitým východiskem je národní politika reprezentovaná Vládou ČR potažmo jednotlivými resorty. A v neposlední řadě jsou to mezinárodní trendy – u nás jsme nejvíce ovlivněni tendencemi Evropské unie.
2.1.1 Reforma veřejné správy
„Cílem Reformy veřejné správy je na jedné straně v maximální míře zkvalitnit a modernizovat výkony veřejné správy a na straně druhé přiblížit veřejnou správu občanům.“3
1 Subsidiarita v politice je princip, podle něhož rozhodnutí a zodpovědnost musí být na tom stupni politického systému, který je nejbližší občanům. (Zdroj: Wikipedie, [cit. 2006-04-20] Dostupné z WWW:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Subsidiarita)
2 Definice z přílohy usnesení vlády ČR č. 164 ze dne 20. února 2002 k návrhu věcného záměru zákona o standardizaci vybraných veřejných služeb, vycházející z materiálů Rady Evropy a Evropské unie.
3 BÁRTÍKOVÁ, Gabriela, Mgr., Cíle reformy veřejné správy, její význam a smysl [online]. Vystaveno:
2. prosinec 2002 [cit. 2006-04-20] Dostupné z: http://www.mvcr.cz/aktualit/sdeleni/2002/reforma1.html.
- 7 -
Jedním z nejdůležitějších kroků bylo přenesení působností 73 okresních úřadů na 205 obcí s rozšířenou působností.
Reforma má tři části:
1) reforma územní veřejné správy (I. fáze - vznik krajských samospráv a II. fáze - zánik okresních úřadů),
2) reforma ústřední státní správy
3) reforma a modernizace způsobu výkonu veřejné správy (informatizace veřejné správy;
vzdělávání ve veřejné správě; veřejné a občanské kontroly; dostupnost a kvalita veřejných služeb a řízení veřejného sektoru).
2.1.2 Záměry národní politiky
Veřejné služby jsou ovlivňovány ve velké míře svými resorty. Ty by se měly snažit o co nejlepší dostupnost pro všechny občany a o co nejvyšší kvalitu těchto služeb. Zároveň je velice důležitá spolehlivá funkčnost veřejných služeb a jejich transparentnost. V tomto smyslu se vyjadřují i programová prohlášení předchozích minulých vlád. V programovém prohlášení vlády působící do léta roku 2006 stálo: „Vláda bude pokračovat v reformě a modernizaci veřejné správy za účelem jejího zefektivnění, funkčnosti, racionalizace, zvýšení kvality a transparentnosti. V této souvislosti předloží vláda návrhy novel zákonů k zajištění racionalizace výkonu státní správy.“ V souvislosti s těmito požadavky se v posledních letech začíná objevovat další termín – e-government4. Není tedy divu, že se dostal do programového prohlášení současné vlády jako jeden z hlavních pojmů.
Některá ministerstva dokonce začala vydávat tzv. „bílé knihy.“ Jedná se o „strategické dokumenty, které mají za cíl podpořit debatu a nastartovat proces konzultací k určitému
4 „V nejširším slova smyslu se jedná o takovou formu přístupu k veřejným elektronickým datům, která umožní každému občanovi (firmě, instituci) za velmi nízkých finančních i časových nákladů tato data efektivně využívat v libovolném čase a z libovolného místa (které je k tomu uzpůsobeno co nejméně nákladným technickým vybavením).“ Zdroj: ŠUMPÍKOVÁ, Markéta, OCHRANA, František, PAVEL, Jan. Veřejné výdajové programy a jejich efektivnost. 1. vyd. Praha : EUROLEX BOHEMIA, 2005. 233 s. ISBN 80-86861-77-5. (Další autoři:
Kol.).
- 8 -
tématu a předkládat praktické návrhy pro uskutečnění konkrétní akce či návrh na činnost v konkrétní oblasti“5. Strategie a koncepce mohou zveřejňovat také samosprávné celky – kraje a obce. Týkají se zejména oblastí školství, zdravotnictví a silničního hospodářství.
2.1.3 Mezinárodní trendy
Doporučení Rady Evropy z 1. dubna 1997 se kromě kvality a dostupnosti „služeb v obecném zájmu“ orientuje i na zvýšení účasti uživatelů na jejich řízení a také na motivaci a školení pracovníků. Součástí Doporučení je ustanovení o kontrole, podle kterého by služby měly být podrobovány hodnocení efektivity a kvality.
Evropská unie se zabývá veřejnými službami (službami v obecném zájmu6) zejména ve dvou dokumentech7 - v Zelené knize o službách v obecném zájmu z 21. května 2003, která vyzývá k diskuzi na téma zvyšování kvality služeb a způsoby organizace, financování a hodnocení těchto služeb. Druhým dokumentem vydaným 12. května 2004 je Bílá kniha o službách v obecném zájmu. Ta navazuje na závěry diskuze k Zelené knize a popisuje přístup k službám v obecném zájmu a strategii rozvíjení vysoce kvalitních služeb.
Česká republika spolupracuje v oblasti veřejných služeb s ostatními zeměmi zejména v rámci několika projektů. Projekt Phare a na něj navazující program „Přechodná opatření“
jsou zaměřeny na nově přistupující státy EU. Dále je to Pakt stability pro země střední a východní Evropy, Mezinárodní Visegradský fond a spolupráce v Evropském hospodářském prostoru.
2.2 Klasifikace ve ř ejných služeb
Klasifikace veřejných služeb (dále jen VS) není zrovna jednoznačná. VS lze utřídit hned z několika hledisek, ale asi nejucelenější členění je poskytnuto v rámci Analýzy
5 Ministerstvo vnitra, Odbor modernizace veřejné správy. Analýza veřejných služeb [online]. Vystaveno: září 2003 [cit. 2006-04-01] Dostupné z: http://www.mvcr.cz/odbor/moderniz/koncepce/v_sluzby/analy_vs.html.
6 Termín „služby v obecném ekonomickém zájmu“ lze nalézt ve článcích 16 a 86 (2) Úmluvy. Tímto termínem se označují služby ekonomického charakteru, které členské státy nebo Společenství podřizují specifickým podmínkám v souvislosti právě s kritérii veřejného zájmu.
7 Zdroj: Modernizace veřejné správy – veřejné služby , [cit. 2006-04-03]. Dostupné z:
http://www.mvcr.cz/odbor/moderniz/koncepce/ver_sluz.html
- 9 -
veřejných služeb8 Odboru modernizace veřejné správy Ministerstva vnitra. Ta vychází z přehledu VS popsaných jednotlivými resorty v příloze věcného záměru zákona o standardizaci vybraných veřejných služeb9. Tento zákon by měl v budoucnu standardizovat poskytované veřejné služby neboť standardizace dnes není upravena zákonnými ani podzákonnými normami. Tento problém se netýká všech VS. Některé z nich nejsou pro úpravu tímto zákonem vhodné a jiné jsou zase dostatečně upraveny zákony příslušných resortů.
Veřejné služby byly ve zmíněné analýze rozděleny do třech základních skupin.
I. věcné veřejné služby II. správní činnosti
III. programy finančních podpor 2.2.1 Věcné veřejné služby
Základní klasifikace10 věcných veřejných služeb je následující:
• sociální služby (sociální služby pro staré a zdravotně postižené občany, sociální služby pro děti, mládež a rodiny, sociální služby vyloučeným osobám a komunitám)
• zdravotnictví (ambulantní péče, ústavní péče, speciální primární péče (vč. zdravotnické záchranné služby a lékařské služby první pomoci), poskytování léčivých přípravků a prostředků zdravotnické techniky lázeňská péče, péče v dětských ozdravovnách, zdravotnická doprava, ochrana
8 Ministerstvo vnitra, Odbor modernizace veřejné správy. Analýza veřejných služeb [online]. Vystaveno: září 2003 [cit. 2006-08-11] Dostupné z: http://www.mvcr.cz/odbor/moderniz/koncepce/v_sluzby/analy_vs.html.
9 Ministerstvo vnitra, Odbor modernizace veřejné správy. Věcný záměr zákona o standardizaci vybraných veřejných služeb [online]. Vystaveno: únor 2002 [cit. 2006-04-01] Dostupné z:
http://www.mvcr.cz/odbor/moderniz/koncepce/v_sluzby/vec_zam.html.
10 Ministerstvo vnitra, Odbor modernizace veřejné správy. Analýza veřejných služeb [online]. Vystaveno: září 2003 [cit. 2006-08-11] Dostupné z: http://www.mvcr.cz/odbor/moderniz/koncepce/v_sluzby/analy_vs.html.
- 10 -
veřejného zdraví, záchytné protialkoholní a detoxikační stanice a ochranná léčba)
• školství (předškolní vzdělávání, základní školství, střední školství, vysoké a vyšší odborné školství, speciální a jiné (např. umělecké) školství, volnočasové aktivity, tělovýchovné a sportovní aktivity, stravování žáků a studentů, ubytování žáků a studentů, pedagogicko-psychologické poradny, pedagogická centra, ústavní výchova)
• zaměstnanost (politika zaměstnanosti, civilní služba)
• kultura (profesionální umění, neprofesionální umění, knihovny, muzea a galerie, památková péče, kulturní dědictví, regionální a národnostní kultura, církve)
• doprava (veřejná osobní silniční doprava, veřejná osobní drážní doprava, plavba a služby vodní dopravy, letecká doprava)
• obrana (vojenská obrana, letecká záchranná a pátrací služba, vnitřní věci, bezpečnost a veřejný pořádek, integrovaný záchranný systém vč. požární ochrany, archívnictví, azylová zařízení, ochrana obyvatelstva)
• spoje (poštovní služby, telekomunikační služby)
• životní prostředí (ochrana přírody a krajiny, technická ochrana životního prostředí)
• služby technické infrastruktury (vodní hospodářství, zásobování energiemi)
• informační služby (portál veřejné správy) 2.2.2 Správní činnosti
Správní činnosti jsou v širším slova smyslu součástí veřejných služeb, které jsou poskytovány krajskými, městskými a obecními úřady. Jde o plnění úkolů buď v samostatné nebo přenesené působnosti. Je zde však zásadní rozdíl v chápání správní činnosti mezi územní samosprávou a ústřední státní správou. Ta správní činnosti do veřejných služeb nezařazuje v důsledku toho, že jsou upraveny zákonem.
- 11 - 2.2.3 Programy finančních podpor
Finanční podpora je považována za veřejnou službu, splní-li se stanovené podmínky v rámci projektového řízení. Jedná se tedy o dotace. Ty můžeme rozdělit na dvě základní skupiny podle toho, kdo je poskytuje.
1) dotace z programů Evropské unie 2) dotace z ústřední státní správy
a) poskytované prostřednictvím bank a státních fondů (SFDI, SFŽP) b) poskytované z jednotlivých resortů
c) poskytované kraji a obcemi
Granty poskytované z programů EU jsou perfektně legislativně zabezpečeny a jsou tedy vázány na přísné podmínky jejich poskytování. Narozdíl od nich nemají granty poskytované naší veřejnou správou (zejména kraji a obcemi) jednotné podmínky ani spolehlivě fungující kontrolní mechanismy. Řada z nich se tak stává netransparentní.
2.3 Uživatel, garant a poskytovatel ve ř ejných služeb
Uživatelem neboli cílovou skupinou je v případě VS občan, který se může sdružovat do různých sociálních skupin. Tyto skupiny se vytvářejí na základě věku, pohlaví, bydliště, ale i aktuálních potřeb nebo zájmů.
Garantem je ten, kdo zajišťuje dostupnost služby pro ty, kterým je určena, a to buď v samostatné nebo přenesené působnosti. Může jím být stát, kraj, obec nebo jiný subjekt (FO, PO), který splňuje podmínky stanovené zákonem.
Služby můžeme též rozdělit podle způsobu poskytování a formy poskytovatele na služby poskytované:
• orgány veřejné správy (na různých úrovních)
• příspěvkovými organizacemi nebo organizačními složkami veřejné správy
• právnickými osobami nebo obecně prospěšnými organizacemi
- 12 -
• na základě smluv uzavřených za účelem poskytnutí VS (sdružení právnických osob, sdružení právnických a fyzických osob, svazky obcí)
• soukromoprávními subjekty na základě objednávky správce veřejných subjektů.
Důležitou otázkou je i způsob výběru poskytovatele. Rozhodnout se může prostřednictvím tendrů, obchodní veřejné soutěže, zveřejněním záměru atd.
2.4 Zp ů sob financování
Veřejné služby jsou financovány několika způsoby a většinou z více zdrojů. Financování z více zdrojů, kdy různé subjekty poskytují určitý podíl financí, je jedním ze základních principů zajišťování VS. Avšak právě tato „vícezdrojovost“ je také často kritizována z důvodu špatných vlivů na transparentnost vynakládaných prostředků.
1) Prvním způsobem je financování z centrální úrovně.
a) Pomocí státního rozpočtu poskytuje stát finanční prostředky přímo z jednotlivých resortů, pod které daná služba spadá.
b) Ze státních fondů (SFDI, SFRB, SFŽP, PFČR).
2) Dále je to financování z rozpočtů ÚSC.
a) Jednak z vlastních zdrojů11 na základě rozpočtového určení daní.
b) Jednak z cizích zdrojů, které jsou tvořeny účelovými dotacemi z centrální úrovně. 3) Z fondů Evropské unie (Fond soudržnosti, Strukturální fondy a Iniciativy společenství) 4) Příspěvky ze soukromých zdrojů.
a) Přímá finanční účast uživatele (příspěvky, poplatky) b) Sponzorské financování
11 V dnešní době se prosazuje, v souladu s trendem decentralizace veřejné správy, stále více financování z vlastních zdrojů.
- 13 -
c) Public Private Partnership (PPP) – poskytování prostředků v kooperaci veřejného a soukromého sektoru
2.5 Kvalita a dostupnost
Kvalita i dostupnost jsou charakteristiky VS, které by měly být na vysoké úrovni.
Kvalitou služeb se rozumí „míra uspokojení potřeb fyzických a právnických osob včasnými, dostupnými, spolehlivými a plynulými službami“12. Je velice úzce spjata s pojmy efektivnost (maximalizace výsledků činnosti ve vztahu k disponibilním zdrojům), hospodárnost (minimalizace výdajů na dosažení odpovídající kvality služby) a účelnost (použití prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů).
Graf 1 Vztahy a vazba mezi pojmy hospodárnost, efektivnost a účelnost
Zdroj: MFČR, Metodická pomůcka pro audit výkonu v orgánech veřejné správy [online], Vystaveno:
září 2004 [cit. 2006-24-01] Dostupné z:
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/verspr_kontrola_8578.html; vlastní úpravy
12 Ministerstvo financí ČR, Metodická pomůcka pro audit výkonu v orgánech veřejné správy [online].
Vystaveno: září 2004 [cit. 2006-20-01] Dostupné z:
http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/verspr_kontrola_8578.html
Potřeby
Schválené záměry a cíle
Procesy
Vstupy Výstupy
ÚČELNOST
HOSPODÁRNOST EFEKTIVNOST
- 14 -
Dostupností se pak rozumí možnost občanů VS využívat. Důležitá je nejen dostupnost místní (přímo v místě bydliště, v krajském městě), ale i časová (např. otvírací doba, jízdní řády).
- 15 -
3 Financování ve ř ejných služeb v praxi
V této části mé práce se budu snažit přiblížit, jak vypadá financování veřejných služeb v praxi. K tomuto posouzení mi pomohou materiály z Městského úřadu v Tanvaldě, které budu konfrontovat s obecnými poznatky z této problematiky. Konkrétně se jedná o Závěrečný účet Města Tanvald za rok 2005, rozpočet na rok 2006 a rozpočtový výhled na roky 2006 – 201013.
Tanvald se nachází v severních Čechách v Libereckém kraji nedaleko Jablonce nad Nisou. Má necelých 7 tisíc obyvatel a je obcí s rozšířenou působností (dále jen ORP).
Veřejné služby, které by mělo město poskytovat jsou dány právě jeho statutem ORP.
Těchto obcí je v České republice 205 a zahájily svou činnost 1. ledna 2003 na základě II.
etapy reformy územní veřejné správy. Jsou jakýmsi mezičlánkem veřejné správy mezi kraji a obcemi. Po zrušení okresních úřadů převzaly ORP 80% jejich působnosti, což samozřejmě mělo vliv i na výdaje z rozpočtu (viz Graf 2.)
Nejčastější služby zajišťované obcemi s rozšířenou působností14:
• evidence obyvatel,
• vydávání cestovních a osobních dokladů, řidičských průkazů, technických průkazů,
• evidence motorových vozidel,
• živnostenské oprávnění,
• výplata sociálních dávek,
• sociálně-právní ochrana dětí,
• péče o staré a zdravotně postižené,
13 Zákon č. 250/2000 Sb. Ukládá obcím povinnost zpracovat a schválit rozpočtový výhled na dva až pět let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Rozpočtový výhled má obsahovat základní údaje o příjmech a výdajích a jejich vývoji v následujících letech.
14 Zdroj: Wikipedia, [cit. 2006-04-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Obec_s_rozšířenou_působností
- 16 -
• vodoprávní řízení, odpadové hospodářství a ochrana životního prostředí,
• státní správa lesů, myslivosti a rybářství nebo
• doprava a silniční hospodářství
3.1 Vývoj výdaj ů z rozpo č tu m ě sta Tanvald
Vývoj výdajů byl v minulých letech ovlivněn zejména reformou územní veřejné správy. Jak se v letech 2001 – 2004 měnily výdaje města je zobrazeno v následujícím grafu.
Graf 2 Procentuelní změny výdajů na jednotlivé rozpočtové skupiny podle odvětvového členění15 v letech 2001 – 2004
0,00%
50,00%
100,00%
150,00%
200,00%
250,00%
300,00%
350,00%
400,00%
450,00%
Zemědělství a lesní hospodá řství
Průmyslové a ostatní hospodá řství
Služby pro obyvatelstvo
Sociální věci
Bezpečnost státu a právní ochrana
Všeobecná veřejná správa
2001 2002 2003 2004
Zdroj: ARISweb, [cit. 2006-04-20]. Dostupné z WWW: <http://wwwinfo.mfcr.cz/aris>.
15 Rozpočtová skladba je uvedena v příloze Vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě
- 17 -
Tab 1 Vývoj výdajů na jednotlivé rozpočtové skupiny města Tanvald podle odvětvového třídění v letech 2001 – 2004 (v tis. Kč)
Rok 2001 2002 2003 2004
Zemědělství a lesní hospodářství 246,49 174,84 622,45 963,34 Průmyslové a ostatní hospodářství 4 030,69 4 746,32 5 414,18 8 416,17 Služby pro obyvatelstvo 45 525,51 50 602,77 56 951,92 63 161,24 Sociální věci 17 773,38 21 802,96 36 636,96 40 987,32 Bezpečnost státu a právní ochrana 1 130,40 1 198,55 1 097,13 1 665,34 Všeobecná veřejná správa 129 156,85 143 332,54 164 560,95 173 958,61 VÝDAJE CELKEM 197 863,32 221 857,98 265 283,59 289 152,02
Zdroj: ARISweb, [cit. 2006-04-20]. Dostupné z WWW: <http://wwwinfo.mfcr.cz/aris>.
Tab 2 Meziroční změny výše výdajů města Tanvald podle odvětvového třídění v letech 2001 – 2004 (v % a v tis. Kč)
2001/02 2002/03 2003/04
Rok v % v tis. Kč v % v tis. Kč v % v tis. Kč Zem. a lesní hosp. -29,07% -71,65 256,01% 447,61 54,77% 340,89 Prům. a ost. hosp. 17,75% 715,63 14,07% 667,86 55,45% 3 001,99 Služby pro obyv. 11,15% 5 077,26 12,55% 6 349,15 10,90% 6 209,32 Sociální věci 22,67% 4 029,58 68,04% 14 834,00 11,87% 4 350,36 Bezp. státu a pr.
ochrana 6,03% 68,15 -8,46% -101,42 51,79% 568,21 Všeob. veřejná správa 10,98% 14 175,69 14,81% 21 228,41 5,71% 9 397,66 VÝDAJE CELKEM 12,13% 23 994,66 19,57% 43 425,61 9,00% 23 868,43
Zdroj: vlastní propočty
Největší změny na výdajové straně můžeme sledovat u první skupiny, protože od roku 2003 jsou lesy spravovány právě obcemi s rozšířenou působností. Tyto změny však nejsou zas tak výrazné v absolutním měřítku jako např. u průmyslového a ostatního hospodářství mezi lety 2003 a 2004, kam patří průmyslové a obchodní služby, doprava, vodní hospodářství, a nebo u sociálních věcí mezi lety 2002 a 2003. Tyto velké výdajové skoky mají samozřejmě svojí protiváhu i na straně příjmové, protože souvisí s reorganizací územní samosprávy. Obce s rozšířenou působností tak dostávají z centrální úrovně příspěvky na výkon státní správy. Ten má právě za úkol vyrovnat rozdíly vzniklé přechodem kompetencí z okresních úřadů na obce.
- 18 -
3.2 Druhy ve ř ejných služeb na úrovni m ě sta
Zastoupení jednotlivých druhů běžných výdajů města Tanvald v roce 2005 je zobrazeno na Grafu 3 a v související tabulce (Tab 3). V tomto přehledu je zachováno stejné rozčlenění výdajů jako v Závěrečném účtu Města Tanvald.
Graf 3 Zastoupení výdajových oblastí ve vynaložených prostředcích města Tanvald za rok 2005
Školství 11%
Místní hospodářství 19%
Nebytové hospodářství
2%
Bytové hospodářství 2%
Doprava 2%
Inženýrské sítě 0%
Sociální věci 34%
Životní prostředí 1%
Příspěvky neziskovým organizacím
1% Kultura
4%
Vnitřní správa 24%
Zdroj: Závěrečný účet Města Tanvald za rok 2005
- 19 -
Tab 3 Běžné výdaje na jednotlivé oblasti města Tanvald v r. 2005 (v tis. Kč)
Obor Částka
Školství 14 853,74
Kultura 5 655,58
Vnitřní správa 31 889,80
Bytové hospodářství 2 843,57
Nebytové hospodářství 2 527,69
Doprava 2 336,25
Místní hospodářství 25 380,83
Inženýrské sítě 389,13
Sociální věci 43 027,38
Příspěvky neziskovým organizacím 980,40
Životní prostředí 1 174,25
Zdroj: Závěrečný účet Města Tanvald za rok 2005
V tabulce a zejména v grafu vidíme čtyři výrazné výdajové položky. Jednak jsou to sociální věci, jejichž nejvýraznější částí jsou sociální dávky. Dále pak vnitřní správa, která obsahuje mj. výdaje na městskou policii, sbor dobrovolných hasičů a hlavně výdaje na činnost městského úřadu. Místní hospodářství v sobě zahrnuje výdaje na likvidaci odpadů, lesní a vodní hospodářství, silnice a místní komunikace, pohřebnictví, veřejné osvětlení apod.
Jedenácti procenty je pak ve výdajích města zastoupeno školství. Ostatní odvětví si pak různými poměry dělí zbylých 11% celkového objemu výdajů.
3.2.1 Analýza sociálních věcí jako součásti rozpočtu
Sociální problematika je jednoznačně jednou z nejdůležitějších a nejrozsáhlejších.
Přerozdělování prostředků v sociální oblasti můžeme zjednodušeně rozdělit do čtyř oblastí16: 1. Státní sociální podpora – není vykonávána obcemi.
2. Sociální služby.
3. Pomoc v hmotné nouzi.
4. Dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením.
16 Zdroj: Integrovaný portál MPSV [cit. 2007-01-03]. Dostupný z WWW: < http://portal.mpsv.cz/soc>.
- 20 -
V dnešní době využívá sociálních služeb přes půl miliónu občanůČR17. Do roku 2006 byla většina sociálních služeb upravena zákonem, ale nebyla nijak zaručena její místní a časová dostupnost občanům. Za neposkytnutí sociálních služeb zároveň nehrozily žádné sankce a existující standardy, kterými by se poskytovatelé měli řídit, nebyly závazné.
31. března 2006 byl přijat Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který nabývá účinnosti 1. ledna 2007. Je určitě důležitým krokem ve standardizaci sociálních služeb a také v odstraňování výše jmenovaných nedostatků. Následující citace jsou přímo ze zmíněného zákona a stanovují, co bude předmětem jeho úpravy.
„(1) Tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci (dále jen „osoba“) prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách.“
„(2) Tento zákon dále upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka, pokud vykonává činnost v sociálních službách nebo podle zvláštních právních předpisů při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, ve věznicích, v zařízeních pro zajištění cizinců a v azylových zařízeních.“
Zmíněný zákon zavádí tzv. příspěvek na péči. Ten nahrazuje dosavadní Příspěvek pro osobu blízkou a zároveň také navýšení důchodu pro bezmocnost. Dochází tedy k podstatnému zjednodušení finančních toků a tím také ke vzniku lepších podmínek pro efektivnější využívání těchto prostředků. Nevýhodou je naopak jeho administrativní náročnost. Žadatel musí vyplnit desetistránkový dokument, což často nelze bez pomoci příslušného úředníka.
17 Zdroj: BERÁNKOVÁ, Kateřina. Od 1. ledna 2007 se změní systém sociálních služeb. Práce a sociální politika [online]. 2006 [cit. 2006-12-12]. Dostupný z WWW: <http://www.noviny-mpsv.cz/clanek.php?id=1064>.
ISSN 0049-0962.
- 21 -
Poskytovatelem jsou obce s rozšířenou působností a tedy i město Tanvald. Jaké povinnosti by ORP měly v souvislosti s novým zákonem, je uvedeno v následujícím odstavci18.
ORP vykonávají státní správu v sociálních službách v přenesené působnosti. Zároveň, jako obec v samostatné působnosti, vytváří podmínky pro poskytování sociálních služeb.
• ORP rozhoduje o přidělení příspěvku na péči, vykonává k tomu potřebné sociální šetření a příspěvek vyplácí.
• Stanoví úhradu za stravu a péči, je-li dítě umístěno do zařízení sociálních služeb na základě rozhodnutí soudu o nařízení ústavní nebo ochranné výchovy.
• Zajišťuje poskytnutí sociální služby osobě, které není poskytována sociální služba, a neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví.
• Obec v samostatné působnosti zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb na svém území; zajišťuje dostupnost informací o sociálních službách;
spolupracuje s obcemi, kraji a s poskytovateli při zprostředkování pomoci, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a uživatelem.
• Poskytuje dotace registrovaným poskytovatelům sociálních služeb.
Kromě sociálních služeb Tanvald od 1. ledna 2007 poskytuje také tzv. pomoc v hmotné nouzi na základě Zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Patří sem příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. V této souvislosti vystupuje Městský úřad Tanvald převážně jako pověřený obecní úřad (dále jen POÚ).
Dávky sociální péče pro osoby se zdravotním postižením jsou upraveny ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Město Tanvald zde vystupuje jak jako ORP tak jako POÚ.
18 Zdroj: Působnost veřejné správy v sociálních službách. Sociální Revue [online]. 2006 [cit. 2007-01-02].
Dostupný z WWW: <http://socialnirevue.cz/item/pusobnost-verejne-spravy-v-socialnich- sluzbach/category/socialni-prace>. ISSN 1801-6790.
- 22 -
Tab 4 Výdaje města Tanvald na sociální služby (v tis. Kč)
2005 2006
(rozpočet)
2007 (rozpočet) Sociální dávky – z účelové dotace 40 911,01 45 600,00 40 000,00 Sociální dávky hrazené z vlastních
prostředků města 25,74 800,00 20,00
Domy s pečovatelskou službou 2 090,63 1 396,00 1 815,00 Sociální věci CELKEM 43 027,38 47 796,00 41 835,00
Zdroj: Hospodaření města Tanvald za rok 2005, Rozpočet města Tanvald za rok 2006 a 2007
Jak vyplývá z předchozí tabulky, město Tanvald financuje sociální dávky z účelové dotace od státu a zanedbatelnou částkou také z vlastních zdrojů. Prostředky z vlastních zdrojů jsou používány na jednorázové výpomoci občanům. Vyhrazených 800 tis. Kč v rozpočtu na rok 2006 bylo určeno na výpomoc občanům vystěhovaným z dvou obytných domů určených k demolici. Sociální dávky tvoří nejvýraznější položku nejen sociálních výdajů ale i celého rozpočtu. Dotace na sociální dávky je poskytována Ministerstvem práce a sociálních věcí a každoročně se upravuje podle aktuální potřeby. Tanvald dále financuje provoz dvou domů s pečovatelskou službou.
Následující informace pocházejí z Komentáře k rozpočtu na rok 2006 (viz. Tab 5), kde jsou jednotlivé položky rozpočtu podrobněji rozčleněné. Sociální dávky financované z dotace MPSV jsou rozdělené do dvou stupňů. III. stupeň představuje dávky poskytované obecním úřadem jako obcí s rozšířenou působností (ORP) a II. stupeň představuje dávky poskytované v přenesené působnosti pověřeným obecním úřadem (POÚ). Dávky jsou do těchto skupin přiřazeny na základě výše uvedených právních předpisů. Tyto, jak již bylo řečeno, doznávají v současnosti podstatných změn, a tudíž by v příštích letech vypadala Tab 5 trochu jinak19. Asi nejmarkantnější změnou je zavedení příspěvku na péči20 od 1. ledna 2007.
Z Tab 5 je zároveň patrné, že objemově významnější jsou dávky poskytované ve II.
stupni. Z celkového objemu výdajů na sociální věci (47,8 mil.) připadá 17,5 mil. Kč na Dávky
19 Viz. Příloha č. 1 - Přehledová tabulka změn v rozpočtové skladbě od 1. 1. 2007 (část sociální věci)
20 Upraveno Zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách
- 23 -
pro rodiny s dětmi a necelých 15 mil. na Dávky sociální potřebnosti. Ze III. stupně je potom nejvýraznější položkou Příspěvek na provoz motorového vozidla (4,7 mil.).
Tab 5 Výdaje města Tanvald na sociální služby – podrobně (v tis. Kč)
2006 (rozpočet)
Sociální věci CELKEM 47796
Sociální dávky z účelové dotace 45600
III. Stupeň .- celkem 7600
dávky sociální péče pro rodinu a děti v pěstounské péči 20
příspěvek na výživu 460
zdravotní výkony 10
dávky pro sociálně vyloučené osoby 40
příspěvek na zvláštní pomůcky 300
příspěvek na úpravu bytu 460
příspěvek na zakoupení a opravu motorového vozidla 1600
příspěvek na provoz motorového vozidla 4700
ostatní sociální péče a pomoc dětem a mládeži 10
II.stupeň 38000
dávky sociální potřebnosti (důchodci) 95
dávky pro rodiny s dětmi 17472
dávky sociální potřebnosti (úřad práce) 14820
dávky péče o osobu blízkou 5225
příspěvek na zvýšené životní náklady 247
příspěvek na užívání bezbariérového bytu 8
příspěvek na individuální dopravu 57
příspěvek na živelné pohromy 76
Sociální dávky hrazené z vlastních prostředků města 800
Domy s pečovatelskou službou 1396
personální výdaje 815
provozní výdaje ubytovny (čp.1309) 368
provozní výdaje DPS Šumburk (čp.614) 213
Zdroj: Komentář k rozpočtu města Tanvlad za rok 2006.
- 24 -
4 Vliv organiza č ní formy zabezpe č ování ve ř ejných služeb na nákladovou efektivnost
V poslední části této práce se zabývám problémem organizační formy zabezpečování veřejných služeb a nákladové efektivnosti v návaznosti právě na volbu určité organizační formy. Vycházet budu z nejčerstvějších údajů (tj. za rok 2005) databáze ARIS21 Ministerstva financí ČR. Zkoumaný vzorek bude složen z několika obcí se srovnatelným počtem obyvatel.
Vzhledem k tomu, že jsem se v předchozí kapitole věnoval zejména městu Tanvald, budu v tom pokračovat i nadále a vybrané obce budou mít cca 7 tis. obyvatel. Analyzovanou oblastí budou komunální služby neboť u takto velkých obcí nám právě tato oblast umožňuje porovnat organizační formu zabezpečování služeb.
Organizační formou mohou v tomto případě být následující případy:
• Zabezpečování služeb v rámci některého z odborů městského úřadu. (Např. komunální služby města Tanvald zabezpečuje Středisko Technických služeb spadající pod jeden z odborů městského úřadu).
• Zabezpečování služeb prostřednictvím zřízené příspěvkové organizace (Např. ve Světlé nad Sázavou jsou tyto služby zabezpečovány prostřednictvím zřizované příspěvkové organizace - Technické a bytové služby Světlá nad Sázavou).
• Nakupování služeb u jiných subjektů (Např. v Kaplici jsou služby nakupovány od společnosti Technické služby Kaplice spol. s r.o.)
21 „Automatizovaný rozpočtový informační systém /ARIS/ zajišťuje informatické funkce vztahující se k datové oblasti účetního a finančního výkaznictví organizačních složek státu /OSS/, kapitol státního rozpočtu, státních příspěvkových organizací /PO/, státních fondů, územních samosprávných celků /ÚSC/ a jimi zřizovaných příspěvkových organizací v České republice s cílem zajistit pracovníkům Ministerstva financí a ostatních orgánů státní správy potřebné informace pro průběžné hodnocení plnění příjmů a výdajů veřejných rozpočtů a o hospodaření výše uvedených subjektů; zajišťuje zpracování tabulkových částí závěrečných účtů kapitol a státního závěrečného účtu a zpracování finančních ukazatelů pro statistiku vládního sektoru.“
Zdroj: Informace o systému ARIS. [cit. 2007-01-09]. Dostupný z WWW:
<http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/info.html>
- 25 -
Jakým způsobem obec zabezpečuje komunální služby, je plně v rozhodovací pravomoci obce samotné. Dá se však obecněříci, že by byl některý způsob výrazně levnější, a tedy nákladově efektivnější? K odpovědi na tuto otázku mířím následujícím postupem.
V prvním kroku tedy vybírám obce (resp. města) podobné velikosti jako je Tanvald (6 917 obyv.). Z údajů Českého statistického úřadu za rok 2004 zjišťuji, že můžu pracovat s obcemi uvedenými v Tab 6.
Tab 6 Vybrané obce srovnatelné velikosti s městem Tanvald
Obec Kraj Počet obyvatel (k 1. 1. 2005)
Tanvald Liberecký 6 917
Benátky nad Jizerou Středočeský 6 879
Český Brod Středočeský 6 637
Dubňany Jihomoravský 6 638
Kaplice Jihočeský 7 193
Mimoň Liberecký 6 709
Nový Bydžov Královéhradecký 7 146
Petřvald Moravskoslezský 6 857
Světlá nad Sázavou Vysočina 6 961
Vodňany Jihočeský 6 657
Zdroj: Český statistický úřad, [cit. 2007-01-07]. Dostupný z WWW: <www.czso.cz>.
Vycházím z předpokladu, že u srovnatelně velkých obcí, budou v určité míře srovnatelné i jejich výdaje na komunální služby, a tudíž budu moct posoudit, zda je některá z forem nákladově efektivnější než jiná. Struktura komunálních služeb v odvětvovém třídění podle Přílohy Vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě je uvedena v Tab 7.
- 26 -
Tab 7 Struktura pododdílu 363 – Komunální služby a územní rozvoj
3 SLUŽBY PRO OBYVATELSTVO
36 Bydlení, komunální služby a územní rozvoj 363 Komunální služby a územní rozvoj
3631 Veřejné osvětlení 3632 Pohřebnictví
3633 Výstavba a údržba místních inženýrských sítí
Nespadají sem pozemní komunikace, vodovodní a kanalizační sítě.
3634 Lokální zásobování teplem Včetně případných dotací k cenám tepla.
3635 Územní plánování 3636 Územní rozvoj
3639 Komunální služby a územní rozvoj jinde nezařazené
Patří sem i výdaje k podpoře jednotlivých regionů ze strany státu (snížení nezaměstnanosti, rozvoj podnikání ve vybraných regionech apod.).
Zdroj: Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.
Dalším krokem je čerpání dat z databáze ARIS. K uvedeným obcím přiřazuji výdaje na komunální služby a územní rozvoj a dalším rozborem potom zkoumám, jakou organizační formu ta či ona obec využívá. V systému ARIS jsou údaje Výkazů pro hodnocení plnění rozpočtů územních samospr. celků a DSO řazené podle odvětvového třídění a zároveň je ke každému paragrafu přiřazena i položka z druhového třídění. Tento fakt mi umožňuje zjistit nejen za jakým účelem jsou peníze vynakládány, ale i o jaký druh výdajů se jedná.
Pokud obec zabezpečuje danou službu prostřednictvím vlastních odborů, budou příslušné výdaje v rozpočtu zahrnuty pod položkou začínající dvojčíslím 50 (Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné). V případě, že obec zřizuje příspěvkovou organizaci, výdajová položka je označena jako 5331 (Neinvestiční transfery zřízeným příspěvkovým organizacím). Třetí možností je nákup služeb od externího dodavatele. V takovém případě začíná odpovídající položka na dvojčíslí 51 (Neinvestiční nákupy a související výdaje). Je však také možné tyto způsoby kombinovat. Klasickým příkladem z praxe je zřízená příspěvková organizace, která navíc nakupuje další služby od externích dodavatelů.
- 27 -
Pomocí výše popsané metodiky byla sestavena následující tabulka:
Tab 8 Výdaje vybraných obcí na komunální služby a územní rozvoj v roce 2005
Obec Počet obyvatel
(k 1. 1. 2005) Organizační forma
Výdaje pododdíl 363
(v tis. Kč)
Tanvald 6 917 vlastní odbor 10 507,11
Benátky nad Jizerou 6 879 příspěvková organizace 11 221,97
Český Brod 6 637 příspěvková organizace 7 939,80
Dubňany 6 638 příspěvková organizace 14 802,99
Kaplice 7 193 nakoupené služby 3 119,42
Mimoň 6 709 nakoupené služby 5 206,66
Nový Bydžov 7 146 vlastní odbor 6 466,33
Petřvald 6 857 vlastní odbor 10 877,75
Světlá nad Sázavou 6 961 příspěvková organizace 9 734,21
Vodňany 6 657 nakoupené služby 14 166,22
Zdroj: ARISweb, [cit. 2007-01-07]. Dostupný z WWW: <http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/>; Český statistický úřad, [cit. 2007-01-07]. Dostupný z WWW: <www.czso.cz>; vlastní úpravy
Z tabulky je na první pohled vidět jednoznačná nesourodost dat. Zatímco Kaplice s více než sedmi tisíci obyvatel vykazují výdaje na komunální služby ve výši cca 3 mil. Kč, o něco menší Dubňany vykazují v téže oblasti více než čtyřikrát tolik. Závislost prakticky neexistuje ani mezi organizační formou a výdaji.
Vybraný vzorek není tedy vůbec vhodný pro posouzení nákladové efektivnosti. Příčiny těchto rozdílů jsem zjišťoval na Městském úřadě v Tanvaldě a našlo se jich hned několik.
Mezi ty základní patří:
a) Ačkoliv se jedná o města srovnatelné velikosti, výdaje na komunální služby se liší i v závislosti na tom, v jaké oblasti se město nachází. Např. města v horských oblastech vynakládají větší prostředky na údržbu komunikací v zimních měsících.
b) Jednotlivá města si vytváří vlastní rozpočtovou metodiku, která je vhodná pro praktické využívání. A i když závěrečný účet musí být sestaven podle aktuální rozpočtové skladby, výsledek není jednotný. Např. ve výkazech některých měst nenalezneme výdajový paragraf 3632 (Pohřebnictví) ne proto, že by takové výdaje neexistovali, ale proto, že jsou jednoduše skryty pod jiným výdajovým paragrafem.
- 28 -
c) Některé služby mohou být zařazeny k dvěma různým paragrafům už ze své podstaty. Např. Sběr komunálních odpadů v Tanvaldě je prováděn jednak soukromou firmou a z části také Střediskem Technických služeb, které jinak zabezpečuje komunální služby. Vzniká tedy rozpor, zdali se má tento výdaj zařadit do pododdílu 372 (Nakládání s odpady) nebo 363 (Komunální služby, územní rozvoj).
Promítnou-li se všechny tyto faktory do výkazů, výsledkem jsou naprosto neporovnatelné hodnoty. Řešením by byla podrobná analýza metodiky v jednotlivých městech, která však nemálo přesahuje možnosti i rozsah této práce. Proto se nyní zaměřím na organizační formu zabezpečování služeb města Tanvald.
Graf 4 Organizační schéma Městského úřadu Tanvald
Zdroj: Oficiální stránky města Tanvald, [cit. 2007-01-07]. Dostupné z WWW: <www.tanvald.cz>.
Starosta
Místostarosta Tajemník
Odbor ekonomický Odbor správní
Odbor obecní živnostenský úřad
Odbor dopravy
Odbor Stavební úřad a životní prostředí Odbor rozvoje a komunálních věcí
Odbor sociální
Oddělení kancelář tajemníka Oddělení kulturní
kancelář Oddělení infocentrum
Zařízení Městské kino
Zařízení Městská knihovna
Oddělení správy komunál. majetku
Oddělení kulturní kancelář Oddělení dávek pomoci v hmotné
Zařízení DPS
Středisko Technických
služeb
- 29 -
V Tanvaldě jsou komunální služby zabezpečované Střediskem Technických služeb, které spadá pod Odbor rozvoje a KV (viz Graf 4). Avšak nebylo tomu vždy tak. Ještě před několika lety Tanvald zřizoval příspěvkovou organizaci – Technické služby města Tanvald.
Tento systém se ale ukázal jako nevyhovující a správa komunálních služeb byla převedena přímo na městský úřad. Důvodem k tomuto kroku nebyly ani tak finanční aspekty, ale spíše personální a kontrolní. Díky této informaci mohu tvrdit, že jedna organizační forma zabezpečování komunálních služeb není oproti druhé výrazně zvýhodněna z pohledu nákladové efektivnosti, ale spíše danému městu přináší jisté organizační výhody resp.
nevýhody. Nutno podotknout, že se toto tvrzení týká zejména menších měst. U měst větších je ze zřejmých kapacitních důvodů upřednostňována forma příspěvkové organizace nebo příp.
dodávání externích služeb od specializované společnosti.
Systém fungování města Tanvald je dobře patrný jednak z organizačního schématu (Graf 4), ale také z rozpočtu (resp. Komentáře hospodaření za rok 2005). Komunální služby jsou zde začleněné do skupiny Místní hospodářství spolu se spoustou dalších služeb, které spolu v praxi souvisí. Naopak Inženýrské sítě tvoří samostatnou skupinu. Porovnání pozice komunálních služeb z praktického pohledu (Komentáře hospodaření za rok 2005) a jednotného výkazu databáze ARIS vytvořeného na základě Závěrečného účtu za rok 2005 je možné v Příloze 2 a 3.
- 30 -
5 Záv ě r
Ve své bakalářské práci jsem zkoumal veřejné služby poskytované na úrovni nižších územně správních celků v České republice. V úvodní části jsem přiblížil problematiku z teoretického hlediska. Uvedl jsem východiska pro analýzu veřejných služeb a stručně jsem je charakterizoval. Dalším bodem byla klasifikace veřejných služeb, identifikace subjektů spojených s jejich poskytováním a popis způsobů, kterými mohou být financovány. Na závěr teoretické části jsem se zabýval také otázkou jejich kvality a dostupnosti.
V další kapitole jsem se přesunul do praktické části. Konkrétně jsem pracoval s informacemi o hospodaření města Tanvald. Výdaje na jednotlivé rozpočtové skupiny odvětvového členění za roky 2001 – 2004 jsem uspořádal do sloupcového grafu, ze kterého jsou patrné velké výdajové skoky způsobené změnami ve veřejném sektoru – v tomto případě vznikem obcí s rozšířenou působností. Přehledem běžných výdajů (ve formě výsečového grafu) jsem poukázal na finančně významné výdajové položky rozpočtu a následně jsem analyzoval tu úplně nejvýznamnější – sociální služby. Konfrontací obecných poznatků (zejména z právních předpisů) s fakty z výkazů Městského úřadu v Tanvaldě jsem popsal konkrétní dopady, které přicházejí začátkem letošního roku s novou legislativou.
V kapitole poslední bylo mým cílem posoudit, jaký vliv má organizační forma zabezpečování veřejných služeb na nákladovou efektivnost. K závěrům jsem se snažil dospět za pomoci údajů o vybraných obcích z databáze ARIS. Data týkající se výdajů na komunální služby vybraného vzorku obcí však nesplňovala předpoklady pro učinění kvalitních závěrů o nákladové efektivnosti. Dokončení analýzy by vyžadovalo prostor přesahující hranice této práce, a tudíž jsem se rozhodl zjistit z jakých důvodů jsou zmíněná data nevyhovující. Příčin jsem s pomocí Městského úřadu v Tanvaldě nalezl hned několik, přičemž hlavním problémem byla zejména rozdílná metodika sestavování výkazů jednotlivých obcí. Velký nesoulad mohl být způsoben také rozdílným charakterem oblastí, ve kterých se obce nacházejí, nebo nejednoznačností některých položek rozpočtové skladby. Městský úřad v Tanvaldě mi zároveň pomohl najít odpověď na otázku nákladové efektivnosti v závislosti na organizační formě zabezpečování služeb. Ta zřejmě hraje v takto velkých (resp. malých) městech až druhotnou roli a větší důraz je kladen na organizační aspekty.
