Analýza hrozeb v softwarovém programu Riskan
Aktiva
Zaměstnanci Zaměstnanci LP Zaměstnanci externí / letecký personál Složky IZS Bezpečnostní složky LP Návštěvy Cestující Rodiny s dětmi Dospělí/bussines Senioři Sklady a kanceláře Kancelářské prostory Technika Validátory Bezpečnostní kamery, termokamery...
1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2 2.1 2.2 2.3 3 3.1 4 4.1 4.2
5 5 4 5 5 3 5 4 4 3 3 3 3 2 3
hodnota aktiv Velmi vysoká Velmi vysoká Vysoká Velmi vysoká Velmi vysoká Střední Velmi vysoká Vysoká Vysoká Střední Střední Střední Střední Nízká Střední
64
Čísl. Hrozby Pravděpodob.
hrozby
5.1.4 Úmyslná škodlivá lidská činnost
Tato hrozba, jako celek, vyšla podle analýzy nejhůře pro veřejný prostor.
To logicky vyplývá z kapitoly 4.1 Statistické údaje. Útočníci, kteří páchají tyto škodlivé činnosti, si nejčastěji vybírají velice frekventovaná místa, aby tyto následky byly co nejhorší. Mezi tyto místa řadíme i letiště.
Samozřejmostí je, že všechny tyto škodlivé události se mohou stát, jak ve veřejném prostoru, tak i v neveřejném prostoru, který je přístupný prakticky všem cestujícím, kteří mají letenku a cestovní pas či občanský průkaz. Pro vstup z veřejného do neveřejného prostoru jsou využity validátory, které kontrolují oprávněnost vstupu cestujících do neveřejných prostor letiště. Tímto dochází k naprosté identifikaci osob, které míří do neveřejného prostoru. Všechny prostory jsou přísně zabezpečeny a střeženy. Všude ve veřejných, neveřejných zónách a vyhrazeném bezpečnostním prostoru pro cestující jsou rozmístěny systémy pro automatickou biometrickou detekci obličejů, který je zaměřován na zájmové a hledané osoby. Dále je snaha před budovami Letiště zajistit ostrahu
65 vnějších hranic a zabudovat rozpoznávání registračních značek, které zajistí komplexní přehled o pohybu vozidel na všech příjezdových i odjezdových veřejné části, kam má přístup kdokoliv z ulice. Tyto prostory jsou ale neustále monitorovány jak kamerovým systémem, tak i fyzickou ostrahou. Mimo Policie ČR a bezpečnostních složek Letiště, se v těchto místech pohybují speciálně školeni zaměstnanci LP. V tomto případě je pravděpodobnost útoku ve veřejné části mnohem větší.
Zbraně hromadného ničení jsou s vysoce ničivými účinky, které mohou být použity k rozsáhlému ruinování živé síly, infrastruktury nebo jiných zdrojů.
Zneužití chemických, biologických, radiačních, jaderných a výbušných (CBRNE) látek by v lepším případě způsobily trvalé následky. Ze statistik za posledních 10 let vyplývá, že takový útok spáchán nebyl. Je to velice náročné sehnat takový materiál a dotyční by museli být natolik vzdělaní, aby zvládli sestavit takovou zbraň.
Pokud by došlo k tomu, že by se rozhodl aktivní útočník např. střílet ve veřejném prostoru, mohlo by to mít pro desítky osob fatální následky.
Žhářství v areálu Letiště Praha je považováno za nízkou hrozbu. Mohlo by to však například odvést pozornost od hlavních budov. Požár je minimální hrozba, neboť jsou všude po budovách rozmístěna požární čidla a stabilní hasící zařízení
66 a také má přímo na Letišti základnu Hasičský záchranný sbor. Tuto hrozbu proto nepovažuji za tak vysokou.
Hrozba v podobě krádeže považuji vysokou pro obchody, které mají pobočky na Letišti, ne pro veřejný prostor či zaměstnance.
Z důvodu závislosti Letiště na přísunu elektřiny, je hrozba blackoutu nebo-li úmyslného narušení dodávek elektrické energie vysoká. Letiště je ale proti této hrozbě dobře připravené.
Aby nedošlo k tragédii v důsledku lidského pochybení, probíhá na letišti několika stupňová kontrola. Například před nástupem do letadla je jedné dané osobě kontrolována identita minimálně třikrát. U některých zájmových letů i pětkrát. Z pohledu bezpečnostní kontroly a vnešení nebezpečného předmětu je tak učiněno minimálně 2.
Nájezd vozidla do prostor Terminálů může způsobit zejména destrukci pláště a případně následný vjezd do cestujících čekající ve frontě na odbavení zavazadel. Pokud by se jednalo o sebevražedné atentátníky, byla by velká pravděpodobnost, že by došlo k aktivaci nástražného výbušného systému.
Tento druh teroristického útoku je nejrozšířenější, jak můžeme vidět v předešlé kapitole, kde byly zjišťovány různé druhy teroristických útoků.
Dle expertů se teroristický útok jiného druhu/ terorismus neřadí na přední příčky bezpečnostních hrozeb pro Českou republiku. V nynější době je pozornost upřena na organizovaný zločin, korupci a ohrožení počítačových sítí. Z hlediska klasického terorismu největší nebezpečí odborníci zpozorovali v islamistickém terorismu, který se díky výhodným podmínkám ustálil v Evropě, protože
„hlavní cíle“, kterými jsou USA a Izrael, velmi masivně a intenzivně investují do
67 bezpečnostních opatření na vlastním území a tím značně ztěžují šanci na úspěch teroristického útoku. [47]
Dále můžeme zařadit do této skupiny útok pomocí bezpilotních letounů – civilních dronů. Jelikož jsou k vojenským účelům drony běžně používány, a to i ze stran teroristických skupin, je tato možnost útoky čím dál, tím pravděpodobnější. Drony je dnes možné ovládat i na kilometry daleko. Pokud by doletěl před, nebo dokonce do letištní haly s náloží, mělo by to fatální následky.
• „Konkrétně v České republice je pravděpodobnost výskytu teroristického chování spojována s těmito skutečnostmi:
• ČR patří v EU mezi země s nejvřelejšími vztahy se státem Izrael,
• ČR se účastní spojeneckých operací v Iráku a Afghánistánu,
• na území ČR (především Prahy), která je považována za neformální centrum
středoevropského židovství, se nachází řada cenných a hojně navštěvovaných židovských památek,
• řada objektů kritické infrastruktury na úrovni státní správy, samosprávy či v privátní sféře není zatím dostatečně chráněna.“ [48, str. 97]
Avšak můžeme vidět, v dnešní době se čím dál tím častěji objevují útoky na měkké cíle. Jelikož se ukázal tento typ útoku jako jeden z „nejefektivnějších“
a „nejúčinnějších“ je i častěji využíván teroristickými a extremistickými skupinami. I přesto, že jsou často útoky konány osobou psychicky narušenou, bez zjevného napojení na teroristickou či extremistickou skupinu, zapříčiní obrovskou paniku a strach obyvatelstva.
68