Evakuace trhavinu Semtex. Jedná se o jednu z nejznámějších a nejsilnějších trhavin, která byla vyvinuta v Československu v padesátých letech minulého století.
Ve veřejném i v neveřejném prostoru může kdokoliv a kdykoliv přijít s takovouto náloží například v igelitce a postavit se do fronty cestujících . Pokud by došlo k tak velké explozi, byla by v okolí dvaceti metrů poškozena budova a také by muselo dojít k evakuaci až do 480 metrů.
Jelikož je největší hrozba pro veřejný prostor nástražný vůbušný systém, vybrala jsem pro simulaci druhé exploze použití 7. kilogramů hexogenu v igelitce, který se řadí mezi velmi silnou a karcinogenní trhavinu. Jak můžeme
71 vidět, v Příloze č. 4, je doporučen odsun osob nebo ukrytí osob mimo dosah střepin je 556 metrů. Budova by byla poškozena v okolí 23 metrů.
K další simulaci exploze byl zvolen trinitrotoluen(Příloha č. 5). TNT je velice rozšířená výbušnina s vysokou toxicitou. Dlouhodobé vystavení může vést k trvalým změnám v krvi, játrech a slezině. [49] Nastavení 5 kilogramů TNT bylo „inspirováno“ promyšleným útokem z roku 2011, který se udál na letišti Domodědovo v Moskvě. Sebevražedný atentátník odpálil nálož o síle přibližně 5 kilogramů TNT. Při útoku zahynulo 35 lidí a na 180 jich bylo zraněno. [50]
Z Tabulky 12 a Přílohy 5 můžeme vyčíst, že pokud máme v batohu či příručním zavazadle 5 kg TNT může, při roztříštění střepin vážně ohrožuje osoby v okolí 30 metrů. Evakuace by byla doporučena osobám v blízkosti necelého půl kilometru.
V následujících dvou simulacích můžeme vidět vzdálenost evakuace, ohrožení a poškození budov, přičemž se jedná o neznámou výbušninu. V první variantě byl zvolen ruční granát s náloží 0,1 kg a v té druhé je na simulována igelitová taška/ batoh.
Variant je tisícero, ale při jakémkoliv použití nebezpečných výbušných látek je vážně ohroženo nejen obyvatelstvo, ale i jejich majetek a životní prostředí.
Vzhledem k vysoké hrozbě sebevražedných atentátníků, by mohlo dojít k odpálení se uvnitř budovy, ale i těsně před budovou. Riziko střepin a tlakové vlny je vysoké. Měly by být zvoleny více odolné mechanismy ochrany budov jako jsou speciální fólie na sklo, které zabrání rozletění střepin do okolí, nebo úplná výměna skel za skla, která jsou pro tyto případy uzpůsobena a dokážou pohltit tlakovou vlnu a zůstanou celku.
72
5.3 SWOT analýza
Sledujeme čtyři charakteristické rysy.
Silné stránky Slabé stránky
• Právní předpisy
• Kontrola činnosti zaměstnanců
• Zabezpečení areálu letiště
• Namátková kontrola „čistých“
cestujících
• Pravidelné analýzy hrozeb
• Organizační struktura
• Odborná kvalifikace
• Nedostatek kvalifikované pracovní síly
• Nedostatek finančních zdrojů
• Shromažďování velkého počtu osob
• Stále se zvyšující nároky na kapacitu
• Poškození morálního profilu
Příležitosti Hrozby
• Velká pravděpodobnost útoku
• Odchod pracovních sil
• Dlouhodobé podceňování a zpřísňování pravidel, pravidelné cvičení a ověřování.
• Kontrola činnosti zaměstnanců – kontrolní činnosti auditorů nejen interních.
• Zabezpečení areálu letiště – technická, režimová a fyzická ochrana.
73
• Namátková kontrola „čistých“ cestujících - kontroly podezřelých osob,
předmětů a detekce nebezpečných chemických látek zejména se zaměřením na výbušniny, omamné a psychotropní látky.
• Pravidelné analýzy hrozeb – analýzy současných bezpečnostních opatření a také nových trendů/bezpečnostních prvků ve světě a snaha aplikace
• Organizační struktura – Letecká informační služba, Hasičský záchranný
sbor Letiště Václava Havla v Praze, Letecká zdravotnická záchranná služba, Policie ČR působící přímo na Letišti,
Slabé stránky (Weaknesses)
• Nedostatek kvalifikované pracovní síly – hrozba odchodu kvalifikovaných zaměstnanců/ velká fluktuace.
• Nedostatek finančních zdrojů.
• Shromažďování velkého počtu osob – snadný cíl zasažení hodně osob na jednom místě.
• Stále se zvyšující nároky na kapacitu – stále přibývající lety/ cestující.
• Poškození morálního profilu – např. organizovaný zločin.
Příležitosti (Opportunities)
• Zvyšování bezpečnostních standardů.
• Nové technologie – např. doporučení na spolehlivější 3D Body scanner, než nynější detektor kovu.
• Zvyšování zabezpečení areálu/objektů – z hlediska zvyšování bezpečnosti
na jiných světových letištích, větší zabezpečení před teroristickými útoky, např. kontrola podezřelých osob, předmětů a detekce nebezpečných chemických látek zejména se zaměřením na výbušniny, omamné a psychotropní látky ihned u vstupu do veřejného prostoru ( kontrola i zapsaných zavazadel).
74
• Rozšíření Letiště – malá kapacita v letní sezóně.
Hrozby (Threats)
• Velká pravděpodobnost útoku – shromažďování velkého počtu osob.
• Odchod pracovních sil – např. vyšší mzdové ohodnocení.
• Dlouhodobé podceňování hrozeb.
• ČR hodnocena jako bezpečná země – Letišti Praha se jinak říká tranzitní letiště.
Vyhodnocení SWOT analýzy
Silné stránky Hodnocení Váha Součin
Právní předpisy 4 0,2 0,8
Kontrola činnosti zaměstnanců 3 0,1 0,3
Zabezpečení areálu Letiště 5 0,25 1,25
Namátková kontrola „čistých“ cestujících 4 0,2 0,8
Pravidelné analýzy hrozeb 3 0,1 0,3
Organizační struktura 2 0,15 0,3
Součet: 3,75
Slabé stránky Hodnocení Váha Součin
75 Nedostatek kvalifikované pracovní síly -4 0,25 -1
Nedostatek finančních zdrojů -2 0,1 -0,2
Shromažďování velkého počtu osob -5 0,35 -1,75
Stále se zvyšující nároky na kapacitu -3 0,2 -0,6
Poškození morálního profilu -2 0,1 -0,2
Součet -3,75
Příležitosti Hodnocení Váha Součin
Zvyšování bezpečnostních standardů. 3 0,3 0,9
Nové technologie 4 0,2 0,8
Zvyšování zabezpečení areálu/objektů 3 0,3 0,9
Rozšíření Letiště 1 0,2 0,2
Součet: 2,8
Hrozby Hodnocení Váha Součin
Velká pravděpodobnost útoku -5 0,4 -1,5
Odchod pracovních sil -2 0,1 -0,2
Dlouhobé podceňování hrozeb -3 0,2 -0,6
76 ČR hodnocena jako bezpečná země -4 0,3 -1,2
Součet: -3,5
Celkový výsledek SWOT analýzy: -0,7
Výsledkem výpočtu analýzy je -0,7, což znamená, že situace není úplně příznivá. Je potřeba zachovat silné stránky a ujmout se příležitostí. Zároveň je nutné stále posilovat slabé stránky, jelikož jsou to vnitřní faktory, které můžeme relativně a snadno ovlivnit.
Shromažďování velkého počtu osob a pravděpodobnost útoku je dlouhodobým problémem všech velkých a frekventovaných míst, proto je dobré, aby se ve veřejných prostorách pohybovali speciálně vyškolení pracovníci v civilu, kteří umí detekovat rizikové chování a popřípadě umí ihned reagovat a zasáhnout. zaměstnanec si zapomene svou kartu a je líny si zařídit kartu dočasnou na jeden den, tak ho kolega pustí na jeho kartu..
5.4 Vyhodnocení cílů
Hlavním cílem diplomové práce byla analýza hrozeb ve veřejné části Pražského letiště. Tento cíl byl naplněn pomocí třech analýz. Díky analýze
77 v softwarovém programu Riskan jsme získali celkový pohled na vážnost jednotlivých hrozeb. Barevně rozdělené tabulky nám jasně ukazují stupně hrozeb. Je vidět, že největší hrozbou pro veřejný prostor Letiště Praha je
SWOT analýza nám ve čtyřech bodech zhodnotila jeho silné/ slabé stránky a příležitosti/ hrozby.
5.5 Vyhodnocení hypotéz
Hypotéza 1: Předpokládáme, že spáchání teroristického útoku je více pravděpodobné ve veřejném prostoru než v neveřejném prostoru.
Potvrzeno.
V neveřejné části na T2 v příletové hale, kde obyčejný cestující čeká na zavazadla, nebyla zpozorována velká pravděpodobnost hrozby. Cestující i zaměstnanci tam proudí z vyhrazeného bezpečnostního prostoru (prostor za bezpečnostní kontrolou) a z letadel přilétajících z Schengeského prostoru, kde by dle doporučení evropské legislativy měla platit stejná nebo alespoň podobná pravidla pro přepravu cestujících a jejich příručních i zapsaných zavazadel.
Hned po veřejném prostoru je nejvíce ohrožený je neveřejný prostor v Terminálu 1. Při průchodu do neveřejné části probíhá pouze identifikace osob, nikoli bezpečnostní prohlídka. Doporučuji zmínit, jak je to tedy v tom veřejném
78 nástražného výbušného systému než útok pomocí chemických, biologických, radiačních či nukleárních látek.
Potvrzeno.
Útok pomocí CBRN látek je také v dnešní době velice pravděpodobný. Na to, jak sestavit zbraně hromadného ničení, existuje mnoho volně dostupných publikací. Od časopisů až po internet. Bohužel je k tomu ve většině případech nutný specializovaný tým (vzdělaní lidé na vysoké úrovni). Navíc je poměrně obtížné sehnat tento nebezpečný materiál k výrobě, oproti výbušninám.
Výbušniny jsou mnohem dostupnější. Výroba NVS je snazší.
5.6 Navrhovaná opatření
Vyhodnocením všech analýz jsem dospěla k několika doporučením.
Jelikož v analýze vyšla velká hrozba úmyslné najetí vozidlem do budovy, proražení pláště a následně najetí do osob (osoby mohly být i před budovou), bylo by potřeba postavit bezpečnostní betonové bariéry, které jsou vysoce odolné – konstrukčně uzpůsobeny vůči nájezdu vozidlem do osob. Dále by toto riziko eliminovaly speciální sloupky, zatáčky či retardéry. Především by bylo potřeba zodolnit plášť budovy. Také v dnešní době není na letišti kamera, která by snímala, detekovala či rozpoznávala SPZ. [51]
79 Dále z práce vyplynulo, že největší pravděpodobnost hrozby je bombový útok a aktivní střelec. Útok pomocí nástražného výbušného systému by se dal eliminovat namátkovou kontrolou u vstupu pomocí detektoru výbušnin, jako u bezpečnostní prohlídky před nástupem do letadla. Na některých evropských letištích po útoku tohoto typu, jsou opatření pomocí detektorů výbušnin již zavedena. Takto je možné ale bohužel zjišťovat pouze, zda dotyčný nemá u sebe nebo v minulosti neměl výbušninu. Není možné tvořit frontu lidí před budovou, to by bylo stejné riziko jako i check-inu. Hrozbu aktivního střelce velice snižují zaměstnanci v civilu, kteří jsou speciálně vyškoleni na profilaci cestujících a dokážou analyzovat a detekovat podezřelé chování. Mohou jim pomoc termokamery, které jsou rozmístěny na nejvíce frekventovaných místech.
Když bychom se inspirovali v zahraničí, Správa bezpečnosti dopravy- TSA, i letiště v Izraeli profilují všechny cestující před vstupem na letiště.
Když bychom chtěli zmírnit fluktuaci osob v halách, bylo by možné nastavit regulaci vstupu. Například by se hal dostali zaměstnanci a cestující s platnou palubní vstupenkou pouze tři hodiny před odletem.
80
6 DISKUZE
Co se týče České Republiky, problematika zneužívání výbušnin a s tím související výroba nástražných výbušných systémů se začala výrazně rozšiřovat až po revoluci. Do té doby byly výbušniny používány k trestné činnosti jen zcela výjimečně, v průměru jedenkrát za 10let. Posléze následovalo 10 let, kdy počet útoků spáchaných s pomocí výbušnin prudce vzrostl.
Vše začalo v roce 1962, kdy byla 7. listopadu odpálena nálož a těžce zranila dvě osoby u zástupu milicionářů. Posléze, v roce 1990, vybuchla amatérská bomba na Staroměstském náměstí a dále na pláži pražské hostivařské nádrže. V roce 1996 došlo k výbuchu ve směnárně v Kaprově ulici v Praze, přičemž byli težce zraněni oba řečtí majitelé. V roce 1997 došlo k prvnímu útokům proti justici, který se odehrál jako první před olomouckým soudem, avšak nebyl nikdo zabit.
Následovala série tzv. bouchajících košů. První případ se odehrál před sportovním areálem na pražském Smíchově, kdy způsobil jedno těžké zranění a v druhém koši se nacházela NVS v době dopravní špičky na tramvajové zastávce v Ostravě. Třetí případ se objevil v Praze v Jilské ulici. Cílem těchto útoků bylo vydírání státních orgánů. V roce 2000 se v ČR objevil i první případ bioterorismu. Neznámý muž vydíral potravinářskou firmu, že pokud mu nezaplatí nejdříve 6 miliónů korun, potom zvýšil svůj požadavek na 38 miliónů Kč, tak výrobky nechá nakazit bakteriemi salmonely a vše zveřejní na internetu. Ani nálezy dokonalých atrap NVS na veřejně přístupných místech se nesmí v této souvislosti podceňovat. Mohou být varováním, zkouškou reakce či velice nevhodným vtipem na veřejnost, Policii nebo zaměstnance letišť. na nález skutečného NVS v podobných podmínkách.
Letiště, letadla a celkově chod civilního letectví jsou velmi nákladnou záležitostí. Na letištích proudí davy lidí, letadla létají po celém světě a představují tak atraktivní a velice zranitelný cíl teroristů. Proto je také řazen mezi měkké cíle.
81 opatřeních snad na všech letištích světa. Došlo k rapidnímu zpřísnění přístupu na letištní plochy. Začala být vyžadována kompletní prohlídka příručních zavazadel, jak u leteckého personálu, tak i u cestujících. Došlo k nastavení samotné osobní prohlídky letištního personálu, cestujících i posádek při každém průchodu do veřejnosti nepřístupných částí. Je potřeba dodat, že do této doby nebyly ani nastaveny povolené limity tekutin na palubu letadla ani se nejednalo o tak obsáhlý seznam zakázaných předmětů.
Zůstává otázkou proč se bezpečností civilních letadel nezabývalo už dřív, když už v roce 1996 bylo zaznamenáno 22 bezpečnostních incidentů v civilní letecké dopravě. Nejčastěji se jednalo o únos, to bylo celkově 12 případů za rok.
Polovina případů se odehrála na vnitrostátní úrovni a polovina na mezinárodní.
3x došlo k pokusu o únos letadla a 4x útok na zařízení prostřednictvím nástražného výbušného zařízení.
V roce 1997 došlo ve světě k 15 protiprávním činům, z toho 11 případů bylo zamýšleno s cílem unést letadlo a v šesti případech se tak podařilo. Také došlo k jedné sabotáži, kdy pár minut po startu letadla došlo k jeho explozi.
V roce 1998 bylo ve světě zaznamenáno 17 protiprávních činů v civilní letecké dopravě, z toho bylo 11 x letadlo uneseno. Došlo také prostřednictvím amatérsky vyrobených raketových střel k sestřelení letadla za letu. Rok 1999 byl rekordním, kdy ze 14 případů protiprávních činů, bylo 12 x uneseno letadlo a jedno letadlo bylo sestřeleno. Rok 2000 se podle statistik odehrálo ve světě rovných 30. Šlo
82 o případy únosů letadel nebo o jejich pokusy. Ve 3 případech došlo k sestřelení letadel za letu v dalších třech šlo o vniknutí nebezpečného cestujícího do kokpitu a také došlo k dalším třem únosům. To vše doplnil výbuch nástražného výbušného systému.
V roce 2001 bylo zaznamenáno 23 protiprávních činů. V jednom případě se nebezpečný cestující pokusil zapálit podomácku vyrobenou bombu ukrytou v obuvi. Díky nervozitě a potu k odpálení nedošlo, protože bomba byla navlhlá a nešla zapálit. 6x došlo k útokům na civilní letiště a 7 x bylo uneseno usneseno letadlo (z toho 4 únosy byly provedeny 11. Září, kdy zemřelo necelých 3000 osob a událost se dotkla až 90. zemí světa. V roce 2002 bylo spácháno 21 incidentů, přičemž v jednom případě došlo k zapálení letadla za letu. Cestující zapálil hořlavou kapalinu, kterou měl nalitou v láhvi na pití.
Také byl odhalen jeden pokus o sabotáž, kdy psovod nalezl na palubě letadla mezi sedačkami balíček s výbušninou v hliníkové fólii bez roznětky. Ve dvou případech z pěti bylo odhaleno letištním personálem nástražné výbušné zařízení.
V roce 2003 se odehrál rekordní počet 34 protiprávních činů, z let 1999 až 2004.
Ve čtyřech případech došlo sabotáži letištního personálu. V deseti případech došlo k útoku na zařízení letiště nejčastěji prostřednictvím instalace nástražného výbušného systému. V osmi případech šlo konkrétně o výhružky nebo převážení zakázaných předmětů apod.
Jediný případ, který se kdy odehrál na Pražském letišti a je považován za protiprávní čin, byl v roce 2004, kdy se starší bezdomovec bezproblémově dostal až do zavazadlového prostoru letadla směřujícího do Maďarska. Údajně prošel kolem celní správy, pokračoval tunelem pro zavazadla rovnou na plochu. Poté se ukryl v podpalubí. Naštěstí byl nalezen díky předodletové kontrole, která se
83 provádí i v zavazadlovém prostoru. Celosvětově za rok 2004 došlo k 16 protiprávním jednáním.
Bohužel v dnešní době začínají teroristické a extremistické skupiny více zaměřovat na měkké cíle. Příkladem může být Španělsko v březnu v roce 2004, Británie v červenci v roce 2005 nebo Indie v červenci v roce 2006, kdy došlo k sériím explozí v nádražních stanicích či vlacích. Nebo v srpnu roku 2004 se v rozmezí 40 minut zřítila dvě ruská dopravní letadla, která odlétala z letiště Domodědovo v Moskvě. V obou případech to způsobily dvě čečenské sebevražedné atentátnice, zahynulo 90 lidí. K útoku se přihlásil polní velitel Šamil Basajev. [52]
Za poslední roky se udály dva teroristické útoky, první se stal v roce 2016 v Istanbulu, kdy tři sebevražední atentátníci začali střílet v příletové a odletové hale. V okamžiku zásahu policie odpálili několik granátů a posléze nálože umístěné na svých tělech. Umřelo 42 civilistů a pracovníků letiště [53].
Druhý útok byl spáchán v hlavním městě Belgie v roce 2016, kdy došlo k odpálení dvou nástražných výbušných systémů na letišti a následně jedné nálože v metru.
Zahynulo 14 osob. [54].
Velice sporným tématem je v posílení ochrany kokpitu po útocích na 11. září 2001 na WTD oproti veřejnému prostoru letišť. Tyto části jsou velice citlivé z hlediska bezpečnosti. Jde o místo, kde se pohybuje velký počet osob multikulturního složení, což teroristům umožňuje vyslat zprávu do celého světa. [55]
V současné době se forma útoků na měkké cíle objevuje velmi často. Určitými faktory můžou být změny sociologické, politické a bezpečnostní. Často se také setkáváme s těmito útoky, které jsou následně spojovány s terorismem.
84 Preventivní bezpečnostní opatření na letištích je jedním z hlavních existenčních bodů v civilním letectví. Pokud je nebezpečný předmět vnešen až na palubu, je to považováno za selhání letiště – techniky, pracovníků atd. Do roku 2006 bylo zaznamenáno 251 případů ohrožení letadla bombou. Důvodů, proč teroristé upřednostňují použití výbušných systémů v civilním letadle nebo v prostorách letiště, na nádražích nebo v přeplněných nákupních centrech, je celá řada. Podstatou roli hrají relativně velké množství lidí v jednom uzavřeném prostoru. Také ale samozřejmě finanční dostupnost a minimální odborné znalosti, narozdíl od jaderného terorismu nebo jaderných zbraní .
Letiště je, vzhledem k povaze činnosti, považováno za prestižní oblast a není rozporu, že veškeré útoky vůči němu vyvolávají výraznou míru publicity v mezinárodním měřítku. Struktura cestujících je multikulturní, jakýkoliv incident vůči letišti, cestujícím i letadlu tedy poutá vysokou pozornost mnoha zemí a vlád.
Dopravní letadlo se může stát předmětem sabotáže z několika příčin. Většina z nich koresponduje s pohnutkami pachatelů, jež byly zmíněny v předchozích kapitolách, týkající se únosu civilního letadla. V praxi se ale řadí mezi nejčastější případy anonymní oznámení hrozbou bombového útoku na palubě letadla.
Činnost v oblasti boje proti terorismu v rámci MV spadá do náplně práce NCOZ (od 1. I. 1997 působí v rámci NCOZ oddělení terorismu jako samostatný výkonný organizační celek) a je zaměřena na mezinárodní terorismus a z něj vyplývající bezpečnostní rizika pro ČR. Ve sledovaném období probíhalo budování informační databáze terorismu, byl zpracováván přehled a vyhodnocení mezinárodních teroristických a fundamentalistických organizací.
Jedná se například o komunitu občanů z arabských zemí, kteří se zdržovali na území ČR již v minulosti (často spolupracovníci tehdejší StB) a dále o představitele irácké opozice. [56]
85 Ani nálezy dokonalých atrap NVS na veřejně přístupných místech se nesmí v této souvislosti podceňovat. Mohou být varováním, zkouškou reakcí či velice nevhodným vtipem na veřejnost, Policii nebo zaměstnance letišť. na nález skutečného NVS v podobných podmínkách.
Koverdynský (2014) ve své práci poukazuje na analýzu rizik v bakalářské práci na vysokou pravděpodobnost kombinace útoku střelnými zbraněmi a použití výbušnin ve veřejných prostorách Letiště. Jako další hrozbu, v analýze rizik provedené v bakalářské práci, zmiňuje zneužití dronů teroristickými stranami.
Této hrozbě dává vysokou hodnotu. Lze tedy předpokládat, že s dostupností
Této hrozbě dává vysokou hodnotu. Lze tedy předpokládat, že s dostupností