• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Krátkodobé parkoviště a Terminál 1 (zdroj: 4)

1.1.3 Neveřejný prostor

Neveřejný prostor je na Letišti Václava Havla rozdělen do tří částí:

„Neveřejný prostor (Airside) dle NBP, časti I.(definice pojmů): pohybová plocha letiště, přilehlé pozemky a budovy nebo jejich části, k nimž je vstup omezen.

Neveřejný prostor se zvláštním režimem (Airside with restriction acces).

Neveřejný prostor, pro který jsou z hlediska obecné bezpečnosti stanoveny specifické podmínky podmiňující vstup a vjezd.

Vyhrazený bezpečnostní prostor (Security restricted area), dále jen „SRA“ dle

NBP, časti I.(definice pojmů): část neveřejného prostoru letiště, kde jsou kromě omezení vstupu uplatňovány další formy ochrany civilního letectví před protiprávními činy.“ [3]

Neveřejným prostorem jsou myšleny pohybové plochy letiště, přilehlé pozemky a budovy nebo jejich části, k nimž je vstup omezen. Na letišti Praha se s neveřejným prostorem setkáváme jak v Areálu Sever, tak i v Areál Jih. Oba areály jsou navzájem propojeny pohybovými plochami uvnitř neveřejného prostoru, dále pak veřejnou i neveřejnou komunikací.

15 Vzhledem k relevanci pro diplomovou práci je nutné vymezit především pojem veřejný prostor, ostatní termíny není nutné blíže popisovat.

1.1.4 Kritická infrastruktura

Kritickou infrastrukturou se dle krizového zákona rozumí: „prvek kritické infrastruktury nebo systém prvků kritické infrastruktury narušení, jehož funkce by mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu“ [5, §2 písm. i]

Krizový zákon také určuje prvky kritické infrastruktury, jako jsou především stavby, zařízení, dopravní prostředky nebo veřejná infrastruktura a rozděluje jej podle průřezových a odvětvových kritérií. Do odvětvových kritérií řadíme mimo jiné leteckou formu dopravy, tedy i letiště. Kritickou infrastrukturu pro leteckou dopravu tvoří letecké stavby (vlastní letiště včetně zařízení k provozování letecké dopravy). [6]

V příloze 1 můžeme vidět výňatek z Plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury. Je to důkaz o tom, že LP spadá do kritické infrastruktury.

[7]

1.1.5 Safety a security

V civilním letectví definujeme dva druhy bezpečnosti.

Prvním je safety, česky provozní zabezpečení. Jedná se zejména o preventivní opatření, která se snaží omezit neúmyslně způsobené nehody a předchází technickým závadám. [8]

V oblasti safety se jedná o soubor opatření proti lidskému selhání (zpravidla neúmyslnému jednání z nevědomosti nebo opomenutí pracovních povinností),

16 dále proti absenci nebo nedokonale nastaveným provozním postupům, proti selhání techniky a neposlední řadě proti vlivu vyšší moci. [8]

Safety systém sdružuje pravidla bezpečnosti, cíle, odpovědnosti, řízení rizik, řízení změn, komunikace a propagaci v oblastech postupů pro pozemní provoz letadel, kde dochází k mitigaci rizika a střetu s jinými letadly, vozidly, budovou, zvířetem anebo jinými bariérami na letišti. Další oblastí je infrastruktura letiště, kde je především veden soulad letištních drah, ať už vzletových/přistávacích nebo pojezdových, odbavovacích ploch a letiště jako ucelené části s technickými předpisy. Poslední oblastí je organizační uspořádání. Zde dochází k rozdělení odpovědností za bezpečný provoz letiště mezi organizačními jednotkami a jednotlivými osobami, spoluprací s dalšími zainteresovanými organizacemi, jako jsou např. handlingoví partneři, Řízení letového provozu, dodavatelé letiště Praha aj.

S druhou částí bezpečnosti se setkává prakticky každý, kdo z letiště odlétá v podobě bezpečnostní kontroly cestujících i zavazadel. [8]

Security - v překladu ochrana před protiprávním jednáním. V praxi to znamená předcházet spáchání protiprávního činu v letadle, terminálu nebo v těsné blízkosti letiště.

Oba pojmy, oba druhy bezpečnosti jsou velmi úzce propojeny, jak níže uvedená citace z internetové stránky Pražského Letiště dokazuje.

Prakticky jde o zabezpečení objektu jakýmkoliv způsobem. Viz kapitola 3.3.

„Letiště Praha Ruzyně chápe bezpečnost jako celek, který zahrnuje především následující oblasti:

ochranu civilního letectví před protiprávními činy

ochranu osob, majetku společnosti a jejich zaměstnanců

17

ochranu veřejného pořádku a prevence kriminality

administrativní bezpečnost a bezpečnost informací

bezpečnost IT

požární ochranu

provozní bezpečnost

bezpečnost a ochranu zdraví při práci.“ [9]

Hlavním cílem je udržení, respektive zvyšování nastaveného standardu v oblasti Security na letišti Praha. Předpokládaným faktorem je dynamický růst letecké dopravy, tím je nutný souhrnný přístup k řízení bezpečnosti, který zahrnuje strukturu letiště, partnerské organizace vykonávající činnost na LP a v neposlední řadě zaměstnance LP. Výše zmíněným se na letišti Praha vytváří safety a security kultura. V tomto případě jde o stav, kdy si zaměstnanci letiště uvědomují, jak nepostradatelná je celková bezpečnost a následně dodržují její pravidla. Pokud se zaměstnanec setká s porušením pravidel bezpečnosti, ať už security nebo safety, oznámí jej na příslušné oddělení v oblasti bezpečnosti.

Účelem je následné posouzení výše rizika specialisty v letecké bezpečnosti.

Zpravidla zjištěné riziko musí být mitigováno, nebo alespoň sníženo na tolerovatelnou úroveň.

Příkladem safety a security kultury v praxi na letišti Václava Havla je pravidelná distribuce tzv. security a safety brief, pro představu jsou na Obrázcích 2 a 3. Jsou to jednostránková, úderná, přehledná tzv. „upozornění/připomenutí“, která kladou důraz na dodržování předepsaných pravidel, závazných směrnic a upozorňují na vznik případných incidentů, nehod. Přesto, že jsou zaměstnanci pravidelně školeni, může nastat bezpečnostní riziko opomenutím některých předepsaných postupů a pravidel. [10]

18