1.1.6 Hrozba
„Hrozba je síla, událost, aktivita nebo osoba, která má nežádoucí vliv na bezpečnost nebo může způsobit škodu na aktivu.“ [12, str. 51] Hrozba je v podstatě synonymum k pojmu nebezpečí.
19 Hrozby můžeme také dělit na naturogenní a antropogenní, nebo-li živelní pohromy (abiotické, biotické a kosmické) a pohromy způsobené lidskou činností (technogenní, sociogenní a ekonomické). Hrozbu lze charakterizovat pomocí její úrovně. Ta se hodnotí dle tří faktorů. Prvním z nich je nebezpečnost, druhým faktorem se rozumí přístup hrozby a třetím její motivace. [12, 13]
Antropogenní a naturogenní hrozby se mohou mísit a prolínat, až z toho posléze mohou vznikat tzv. kombinované mimořádné události, které jsou definovány několika dalšími faktory. Díky kombinaci těchto dvou hrozeb mohou vznikat řetězové reakce. Při dominoefektech na sebe mimořádné události přímo navazují, například výbuch sopky může výrazně ovlivnit i ekonomiku jednotlivých států, protože na výbuch sopky reaguje klima svými změnami, následně je ovlivněna i letecká doprava. To se posléze může odrazit na obchodu po celém světě. Pro některé podniky tyto skutečnosti mohou znamenat ekonomické ztráty či dokonce zánik, pro obyvatelstvo ztrátu zaměstnání atd. [13]
1.2 Mezinárodní organizace a předpisy ochrany civilního letectví
Pro tzv. bezpečnostní standardy jsou důležité pro národní, mezinárodní či evropské jednotné předpisy, které vydávají mezinárodní i evropské organizace.
Každé letiště má ještě navíc vlastní postupy, které si vydává samo, a do kterých musí být implementovány předpisy jak mezinárodní, tak i evropské. Může dojít i k tzv. rozporu. V tomto případě má přednost nařízení nebo směrnice evropského původu. Veškerá legislativa, nařízení, směrnice či předpisy jsou pro mezinárodní Pražské letiště závazné. K jejich přiblížení slouží tato kapitola.
20 1.2.1 ICAO – International Civil Aviation Organization
Mezinárodní organizace pro civilní letectví. Jedná se o základní a nejstarší organizaci v oblasti civilního letectví, která vznikla během druhé světové války.
Důvodem bylo masivní rozšíření letecké dopravy a nutnost její koordinace.
Z důvodu sjednocení leteckých pravidel byla svolána konference v Chicagu v roce 1944 pod záštitou Organizace spojených národů (OSN) a Spojených států amerických. Na této konferenci byla sepsána Úmluva o mezinárodním civilním letectví - Chicagská úmluva a také bylo rozhodnuto, že bude založena tehdy Prozatimní mezinárodní organizace pro civilní letectví = PICAO (Provisional International Civil Aviation Organization). [14, 15]
V roce 1947 došlo k trvalé změně názvu na ICAO. Po skončení války se připojilo k Chicagské úmluvě také Československo a aplikovalo ji v podobě Dohody č. 147/1947 Sb. o mezinárodním civilním letectví. Součástí úmluvy byly/jsou také její přílohy – tzv. Annexy. Ty nejsou pro letecký personal závazné, ale radí a doporučují, jak nastavit pravidla bezpečnosti pro civilní letectví a věnují se např. pravidlům létání, provozu letišť, ale i vyšetřování leteckých nehod atd. [15]
Do českého systému jsou tyto annexy zavedeny v podobě národních leteckých předpisů řady L, viz kapitola 1.2.6 . [14]
Ke 13. 4. 2019 měla ICAO 193 členů, viz Příloha 2.[16]
Mezi hlavní činnosti ICAO patří vydávání poradenského a vdělávacího materiálu, usměrňování a doporučení v oblasti letecké bezpečnosti. Následně v návaznosti na vydané předpisy a doporučení provádí kontrolní audity.
Spolupracuje s dalšími mezinárodními orgány pro EU, jako je např. Zřízení
21 Globálního družicového polohového systému - Global Navigation Satellite System. [17]
1.2.2 ECAC - European Civil Aviation Conference
Evropská konference pro civilní letectví se sídlem v Paříži je od roku 1955 největší Evropskou leteckou organizací. Organizace je velice úzce spojena s OSN, ICAO a Evropskou radou. Jejími úkoly je zejména podpora dalšího rozvoje bezpečného, efektivního a udržitelného evropského systému letecké dopravy.
Společně se 44 členskými státy je velmi důležitou organizací zejména v souvislosti s bezpečností, životním prostředím, vzděláváním, hospodářskými a právními záležitostmi.[18]
1.2.3 EASA – European Union Aviation Safety Agency
Evropská agentura pro bezpečnost letectví. Zabývá se bezpečností jako takovou a velkou pozornost vztahuje na safety. Vydává jednotlivá nařízení a směrnice, které musí projít standardním schválením Evropské komise i Evropského parlamentu. Např.:
• Základní nařízení – Nařízení (ES) č. 216/2008
• Počáteční certifikace - Nařízení Komise (EU) č. 748/2012
• Doplňující certifikační specifikace - Nařízení (EU) 2015/640
• Zachování letové způsobilosti - Nařízení Komise (EU) č. 1321/2014
• Letecký personál - Nařízení Komise (EU) č. 1178/2011
• Provoz letadel - Nařízení Komise (EU) č. 965/2012
• Provozovatelé třetích zemí - Nařízení Komise (EU) č. 452/2014
• ATM/ANS - Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1034/2011 a Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1035/2011
• Způsobilost řídicích letového provozu - Nařízení Komise (EU) 2015/340
22
• Požadavky na využívání vzdušného prostoru - Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1332/2011
• Jednotná evropská pravidla létání - Prováděcí nařízení komise (EU) č.
923/2012
• Letiště - Nařízení Komise (EU) č. 139/2014. [19]
Dále má za úkol zajistit nejvyšší možnou úroveň bezpečnosti pro občany EU a také zajistit ochranu životního prostředí. Reguluje a kontroluje postupy mezi členskými státy a spolupracuje s dalšími mezinárodními leteckými organizacemi.
Dohlíží na dodržování veškerých nastavených standardů stanovených směrnicemi a nařízeními, viz seznam uvedený výše. [20]
1.2.4 IATA - International Air Transport Association
Mezinárodní asociace leteckých dopravců. Stejně tak jako ICAO, ECAC nebo EASA je IATA velmi důležitá. Každého cestujícího provází prakticky již od zakoupení letenky či zájezdu. Asociace má za úkol akreditovat cestovní kancelář, určuje i formát letenek, stanovuje pravidla pro odbavení cestujících i jejich zavazadel, upravuje handlingové procedury, komunikuje s řízením letového provozu a v neposlední řadě rozděluje částku, kterou cestující zaplatili, mezi subjekty, které se podíleli na tomto procesu - agenturu, leteckou společnost, letiště. Z této částky jde část stranou vládě za letištní taxy do státní pokladny. [21]
Mezinárodní asociace leteckých dopravců byla založena v roce 1945 v Havaně padesáti sedmi leteckými dopravci, vč. Československých Aerolinií. Dnes je součástí 290 leteckých společností. [21]
Jejím hlavním zájmem je růst a ochrana leteckých společností, což by nebylo možné bez zvyšování bezpečnostních standardů. V Tabulce 1 je uveden roční
23 nárůst letů za posledních 6 let, počet nehod, počet smrtelných nehod a počet úmrtí. [21]
Tabulka 1 Nehodovost v letectví (zdroj: 21)
2014 2015 2016 2017 2018 2019
1.2.5 Zákon o civilním letectví
Základem legislativy civilního letectví v České republice je zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví. Je jím zřízen Úřad pro civilní letectví a Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. Ná základě tohoto zákona je ministerstvo dopravy povinné vydávat národní letecké předpisy řady L, které jsou pro letecký personál závazné.
„Systém ochrany civilního letectví před protiprávními činy vytváří Úřad pro civilní letectví, který rovněž vydává a aktualizuje Národní bezpečnostní program ochrany
24 civilního letectví před protiprávními činy. Tento dokument je vydáván za účelem nastavení systému ochrany civilního letectví před protiprávními činy na národní úrovni, vymezuje odpovědnosti jednotlivých subjektů, vyjasňuje koordinační vazby a podrobněji specifikuje povinná bezpečnostní opatření.“ [22]
Se zákonem o civilním letectví velice úzce souvisí i další právní předpisy a národní dokumenty, jimiž se musí letiště řídit:
• Vyhláška č. 108/1997 Sb., Ministerstva dopravy a spojů, kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.
• Vyhláška č. 222/2000 Sb., Ministerstva dopravy a spojů o nerovnoměrném rozvržení pracovní doby některých zaměstnanců v civilním letectví
• Vyhláška č. 410/2006 Sb., Ministerstva dopravy o ochraně civilního
letectví před protiprávními činy a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.
• Vyhláška č. 466/2006 Sb., Ministrestva dopravy o bezpečnostní letové normě.
• Zákon č. 17/2012 S., o Celní správě České republiky
• Zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon
• Zákon č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic¨
• Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů
• Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky
• Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu
• Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně
• Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení
• Národní bezpečnostní program
25
• Národní program bezpečnostního výcviku
• Národní program řízení kvality [1, 22]
1.2.6 Letecké předpisy
Letecké předpisy spolu se zákonem o civilním letevctví tvoří základ legislativy. Jedná se o úpravu Annexů z Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, která byla podepsána v roce 1944 na konferenci v Chicagu, viz ICAO.
Jednotlivé Annexy jsou implementovány v podobě Leteckých předpisů (L1 až L19) a dle pravomocí Úřadu pro civilní letectví jsou některé zpřísněny nebo doplněny. Vydává je Ministerstvo dopravy.
Nejdůležitějším předpisem je pro nás předpis řady L17, který se týká letiště a ochrany civilního letectví před protiprávními činy.
1.2.7 Národní bezpečnostní program
Tento program ukazuje na odpovědnost a povinnosti jednotlivých stran (provozovatel letiště, letecké společnosti, aj.) v civilním letectví. Dále popisuje požadavky na ochranu letišť, bezpečnostních kontrol a jejich postupů.
V přílohách Národního bezpečnostního programu (NBP) je pak možné vidět vzory bezpečnostních programů, seznamy nebezpečných a zakázaných předmětů, požadavky na technická zařízení a zabezpečení a další.
1.2.8 Národní plán řešení protiprávních činů v civilním letectví
Přestože to není zcela aktuální dokument, stále podléhá režimu utajení. Byl vydán bývalým ministrem vnitra, Radkem Johnem.
Tento plán se týká řešení událostí vyplývající z narušení zákonnosti velkého rozsahu.
26 1.2.9 Letištní pohotovostní plán
I přes veškeré vymoženosti, bezpečnostní opatření, kontroly a nejmodernější technologie, které jsou v letecké dopravě využívány, nemůže být vyloučeno spáchání protiprávního činu v prostorách letiště, či na palubě letadla. A právě proto je nutné vymodelovat možné krizové situace, které by mohly nastat. Ty jsou zpracovány v základním dokumentu, v Letištním pohotovostním plánu (LPP),který musí provozovatel společně s Policií České republiky vypracovat v souladu s Národním bezpečnostním programem(NBP). Tento plán musí mít provozovatel jakéhokoliv letiště k dispozici v případě potřeby. Je to stále aktualizovaný, komplexní a interní dokument. Stanovuje procesy a postupy v případě mimořádné události.
Jeho účelem je zajistit vyhodnocení možných rizik pro provoz a případnou eliminaci následků mimořádných událostí, zejména z hlediska záchrany lidských životů a zajištění bezpečnosti provozu letadel. Dále řeší a koordinuje postupy záchranných, bezpečnostních a provozních letištních složek a dalších bezpečnostních složek nejen při mimořádných událostech, ale i při záchranných a likvidačních pracích. Jsou to situace například: požáry v budovách, letadlo v nouzi, únik nebezpečné látky, nezákonné zmocnění se letadla, sabotáž včetně vyhrožování bombou, výskyt nebezpečného zboží či vysoké riziko šíření nakažlivé choroby, přírodní pohromy a ohrožení veřejného zdraví apod. [23, 24]
Letištní pohotovostní plán obsahuje:
• typy předpokládaných situací
• útvary zahrnuté do plánu
• odpovědnost a úkoly každého útvaru
• kontaktní údaje personálu stěžejního pro řešení mimořádné události
• mapu letiště a jeho okolí
27
2 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY
Hlavním cílem této práce je ukázat komplexní přehled bezpečnostních hrozeb ve veřejné části Letiště Václava Havla Praha, vyhodnotit analýzu hrozeb a verifikovat či falzifikovat hypotézy.
Teoretická část vymezuje základní pojmy a legislativu, kterou se mezinárodní letiště musí řídit.
Praktická část ukazuje formy metod a jejich vyhodnocení.
Výsledky jsou znázorněny pomocí tabulek.
Hypotézy
Hypotéza 1: Předpokládáme, že spáchání teroristického útoku je více pravděpodobné ve veřejném prostoru než v neveřejném prostoru.
Hypotéza 2: Předpokládáme, že je více pravděpodobný útok pomocí nástražného výbušného systému (explozivních látek) než útok pomocí chemických, biologických, radiačních, nukleárních látek.
28
3 PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU
3.1 Historie letiště
V roce 1929 Československá vláda rozhodla o zakoupení pozemků o velikosti 108 hektarů v blízkosti Prahy - mezi obcemi Hostivice, Ruzyně, Středokluky, Dobrovíz a Přední Kopanina. Tato rovinatá plocha splňovala většinu požadavků, zejména pro budoucnost = rozšiřování letiště. Následná výstavba začala v roce 1933 a skončila v roce 1937. [25, 26, 27]
Nové pražské letiště bylo moderní a nadčasové a na svou dobu mělo vynikající parametry. Řadilo se k nejmodernějším letištím v Evropě. Byly vystavěny dvě zpevněné travnaté dráhy se zapuštěnými světelnými návěstidly a na vynikající úrovni bylo komunikační a další technické vybavení. [26, 27]
Na Obrázku 4 jsou vyzobrazeny písmeny jednotlivé hangáry a Terminál 4 (T4) s budovou řízení letového provozu. [25]
29