Národní plán řešení protiprávních činů v civilním letectví

Přestože to není zcela aktuální dokument, stále podléhá režimu utajení. Byl vydán bývalým ministrem vnitra, Radkem Johnem.

Tento plán se týká řešení událostí vyplývající z narušení zákonnosti velkého rozsahu.

26 1.2.9 Letištní pohotovostní plán

I přes veškeré vymoženosti, bezpečnostní opatření, kontroly a nejmodernější technologie, které jsou v letecké dopravě využívány, nemůže být vyloučeno spáchání protiprávního činu v prostorách letiště, či na palubě letadla. A právě proto je nutné vymodelovat možné krizové situace, které by mohly nastat. Ty jsou zpracovány v základním dokumentu, v Letištním pohotovostním plánu (LPP),který musí provozovatel společně s Policií České republiky vypracovat v souladu s Národním bezpečnostním programem(NBP). Tento plán musí mít provozovatel jakéhokoliv letiště k dispozici v případě potřeby. Je to stále aktualizovaný, komplexní a interní dokument. Stanovuje procesy a postupy v případě mimořádné události.

Jeho účelem je zajistit vyhodnocení možných rizik pro provoz a případnou eliminaci následků mimořádných událostí, zejména z hlediska záchrany lidských životů a zajištění bezpečnosti provozu letadel. Dále řeší a koordinuje postupy záchranných, bezpečnostních a provozních letištních složek a dalších bezpečnostních složek nejen při mimořádných událostech, ale i při záchranných a likvidačních pracích. Jsou to situace například: požáry v budovách, letadlo v nouzi, únik nebezpečné látky, nezákonné zmocnění se letadla, sabotáž včetně vyhrožování bombou, výskyt nebezpečného zboží či vysoké riziko šíření nakažlivé choroby, přírodní pohromy a ohrožení veřejného zdraví apod. [23, 24]

Letištní pohotovostní plán obsahuje:

• typy předpokládaných situací

• útvary zahrnuté do plánu

• odpovědnost a úkoly každého útvaru

• kontaktní údaje personálu stěžejního pro řešení mimořádné události

• mapu letiště a jeho okolí

27

2 CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY

Hlavním cílem této práce je ukázat komplexní přehled bezpečnostních hrozeb ve veřejné části Letiště Václava Havla Praha, vyhodnotit analýzu hrozeb a verifikovat či falzifikovat hypotézy.

Teoretická část vymezuje základní pojmy a legislativu, kterou se mezinárodní letiště musí řídit.

Praktická část ukazuje formy metod a jejich vyhodnocení.

Výsledky jsou znázorněny pomocí tabulek.

Hypotézy

Hypotéza 1: Předpokládáme, že spáchání teroristického útoku je více pravděpodobné ve veřejném prostoru než v neveřejném prostoru.

Hypotéza 2: Předpokládáme, že je více pravděpodobný útok pomocí nástražného výbušného systému (explozivních látek) než útok pomocí chemických, biologických, radiačních, nukleárních látek.

28

3 PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU

3.1 Historie letiště

V roce 1929 Československá vláda rozhodla o zakoupení pozemků o velikosti 108 hektarů v blízkosti Prahy - mezi obcemi Hostivice, Ruzyně, Středokluky, Dobrovíz a Přední Kopanina. Tato rovinatá plocha splňovala většinu požadavků, zejména pro budoucnost = rozšiřování letiště. Následná výstavba začala v roce 1933 a skončila v roce 1937. [25, 26, 27]

Nové pražské letiště bylo moderní a nadčasové a na svou dobu mělo vynikající parametry. Řadilo se k nejmodernějším letištím v Evropě. Byly vystavěny dvě zpevněné travnaté dráhy se zapuštěnými světelnými návěstidly a na vynikající úrovni bylo komunikační a další technické vybavení. [26, 27]

Na Obrázku 4 jsou vyzobrazeny písmeny jednotlivé hangáry a Terminál 4 (T4) s budovou řízení letového provozu. [25]

29

Obrázek 4 Staré letiště (zdroj: 28)

Na Letišti Praha - Ruzyně byl oficiálně zahájen provoz prvním příletem 5. 4.

1937. Následně do konce roku bylo na Pražském letišti odbaveno přibližně 13 500 osob, tj. počet cestujících srovnatelný s jedním průměrným dopolednem v roce 2019. [26, 27].

Posléze se na Ruzyňské letiště přemístily všechny lety z letiště Praha – Kbely, mimo těch armádních .

V 70. letech docházelo k velkému rozšiřování o dalších cca 800 hektarů. Byly vystavěny nové dráhy o délce až 2 300 m. V roce 1997 byl slavnostně otevřen Terminál 1. Vzhledem ke stále nedostačující kapacitě se letiště rozšiřuje v roce 2006 o další terminál. V roce 2007 se stává součástí Schengenského prostoru i Česká republika a Terminál 2 byl tímto vyhrazen právě pro tyto přílety a odlety v rámci Schengenském prostoru. [28]

5. října 2012 bylo Letiště Praha na počest bývalého prezidenta přejmenováno na Letiště Václava Havla Praha.

30 Provozovatelem je Letiště Praha, a.s.

V roce 2019 bylo na Letišti Václava Havla Praha odbaveno přesně 17 804 904 cestujících. [28]

3.2 Letiště dnes

Letiště Václava Havla Praha je civilní mezinárodní letiště s nepřetržitým provozem. Dnes se pyšní čtyřmi terminály.

Letiště je rozděleno na Areál Sever a Areál Jih. Areál Sever zahrnuje Terminál 1, 2. V Areálu Jih se pak nachází Terminál 3 a 4, Obrázek 5.

Obrázek 5 Zobrazení Letiště Praha z ptačí perspektivy (zdroj: 29)

31 Terminál 1 je určen k odbavování cestujících mimo schengenský prostor a je označován modrou barvou (Obrázek 6) .

Obrázek 6 Terminál 1 a Terminál 2 (zdroj: 30)

Můžeme ho rozčlenit na veřejnou část, kde se nachází odletová/příletová hala (Obrázek 7) a neveřejnou část, tedy tranzitní prostor pro cestující. V odletové hale se nachází odbavovací přepážky pro cestující, kteří jsou povinni si odbavit zavazadlo. Dále se v odletové hale nachází validátory a pasová kontrola, kavárny, rychlá občerstvení, trafiky a další obchody.

32

Obrázek 7 Odletová a příletová hala T1 (zdroj vlastní)

Terminál 1 a 2 je spojen spojovacím objektem, který má veřejnou i neveřejnou část. Na Obrázku 8 můžeme vidět veřejnou část spojovacího objektu, z kterého je možné také navštívit dvě letištní vyhlídky.

33

Obrázek 8 Spojovací objekt (zdroj vlastní)

Terminál 2 je určen k odbavování cestujících, kteří cestují v rámci schengenského prostoru a je označován barvou červenou (Obrázek 6).

Dělí se na veřejnou část, kterou je odletová hala v prvním patře a příletová hala v přízemí, viz Obrázek 9. V odletové hale jsou umístěny, stejně jako v Terminálu 1, odbavovací přepážky a validátory, které ověřují platnost palubních vstupenek a oprávnění vstupu. Po projití skrze validátory se nacházíme v neveřejném prostoru, který je ale oproti T1 velmi malý a slouží spíše

34 jako čekárna na bezpečnostní kontrolu - Centrální odbavovací bod (COB).

Po absolvování bezpečnostní kontroly se nacházíme ve vyhrazeném bezpečnostním prostoru - Security Restricted Area (SRA) .

Obrázek 9 Příletová hala T2 (zdroj vlastní)

35 Terminál 3 (T3, Obrázek 10) je určen k odbavování soukromých letů všeobecného letectví, obchodních nepravidelných letů. Také jsou z Terminálu 3 několikrát v týdnu pořádány exkurze po celém letišti.

Ve veřejném prostoru je bezpečnostní kontrola, která je hranou SRA.

Obrázek 10 Terminál 3 (zdroj: 31)

36 Terminál 4 (T4) leží v těsné blízkosti Terminálu 3 a z druhé strany na něj navazuje Úřad pro civilní letectví. Na T4 (Obrázek 11) jsou především odbavovány státně důležité lety a lety Armády České republiky.

Obrázek 11 Terminál 4 (zdroj: 32)

3.3 Zabezpečení areálu

Zabezpečení celého areálu letiště je jedním ze základních předpokladů pro bezpečnost letecké dopravy. Toto zabezpečení nejprve podléhá evropským a mezinárodním standardům a v druhé řadě podléhá normám a směrnicím provozovatele letiště. [33]

Je mnoho způsobů, jak zabezpečit objekt. Mezi ty základní lze zahrnout technickou ochranu, fyzickou ostrahu objektu a režimovou ochranu. Díky jejich kombinaci dochází k vysoké efektivitě a spolehlivosti. [33]

Způsoby ochrany před protiprávními činy můžeme dále dělit podle předmětu ochrany, jako je například způsob k ochraně života a zdraví osob (balistická

37 ochrana, zbraně), nebo zabezpečovací prostředky k ochraně majetku (poplachové zabezpečovací a tísňové systémy – PZTS, zámky, ploty, kamerové systémy, elektrická požární signalizace) a prostředky k ochraně informací (rušičky signálu, trezory). [33]

3.3.1 Technická ochrana

Technické prostředky pro ochranu se zejména rozdělují podle nebezpečí, před kterým je ochraňují:

- „technické prostředky určené pro ochranu před úmyslným útokem pachatele.“ [33, str. 19] Jedná se především o kategorii klasických bezpečnostních, technických prostředků jako mechanické zábranné prostředky, ventilace nebo-li odvětrávací zařízení a klimatizace, kam jsou přidávány speciální filtry, které zabraňují znečištění případného zamoření vzduchu uvnitř objektu. Na ně pak navazují různá signalizační zařízení, elektrická zabezpečovací signalizace, poplachové zabezpečovací a tísňové systémy, kamerové systémy, zbraně ale i přístupové a docházkové systémy, které jsou vidět spíše v budově apod.

Na letišti jsou docházkové systémy děleny od těch přístupových.

Přístupové evidenční systémy, tzv. elektronická kontrola vstupu je na každé průchodu vedoucí z veřejného prostoru – můžeme vidět například čtečku č. 421 na Obrázku 12 vlevo od turniketu. K této čtečce musí přiložit kartu každý, kdo vlastní trvalou identifikační kartu, ale i ten, kdo ji má zapůjčenou, tzv. dočasná karta. Veškeré vstupy a průchody jsou načítány a v případě jakéhokoliv incidentu, ať už chtěného nebo ne, je dohledatelné, kde se osoba pohybovala/pohybuje. K ověření slouží samozřejmě i kamerový systém. Ten je také používán jako prevence, ale má i velkou výhodou v podobě psychologického účinku na potenciálního pachatele.

38

Obrázek 12 Systém EKV a turniket pro zaměstnance (zdroj vlastní)

V rámci letiště jsou kamery doslova na každém kroku, viz Obrázek 12. Jedná se jak o klasické monitorovací kamery, které jsou v určitých případech doplněny a nástavbové funkce v podobě protipohybu či alarmu v případě, že se subjekt zdržuje na rizikovém místě, apod.

39

Obrázek 13 Kamerový systém na Letišti Praha (zdroj vlastní)

Vzhledem k analýze bezpečnostních hrozeb, tématu práce, je pro nás nejdůležitější výše uvedená část technické ochrany. Dále se mezi technickou ochranu letiště řadí i další důležité technické prostředky:

- „technické prostředky určené pro ochranu před živelními pohromami.“ [33, str. 19] V první řadě se jedná o speciální detekční zařízení, jejichž úkolem je včasná signalizace již vzniklého, nebo hrozícího nebezpečí. Řadí se sem elektrická požární signalizace, hromosvody aj. [33]

40 - „technické prostředky určené pro ochranu před provozními haváriemi.“

[33, str. 19] Jedná se o detekční a monitorovací zařízení, která při možném napadení, prostřednictvím detektorů, včas detekují danou látku a spustí alarm, např. detektory úniku plynu atd. [33]

- „technické prostředky určené pro ochranu před neúmyslným opomenutím.“

[33, str. 19] Jedná se především o různé typy signalizace, na které musí specializovaní zaměstnanci reagovat v určitém časovém intervalu daným způsobem. Pokud tak neudělají, systém se sám vypne, nebo se zapojí zabezpečovací zařízení. [33]

Do technického zabezpečení areálu řadíme i mechanickou ochranu objektu.

Je jednou z nejstarších a nejpoužívanějších možností obrany a to i přesto, že se tento způsob ochrany stále vyvíjí. Zlepšují se i schopnosti pachatelů. Mechanická ochrana se stále používá v současné době nejčastěji v kombinaci s ostatními druhy ochrany.

Mezi mechanické zábranné systémy řadíme zejména pevné překážky, které mají za úkol svou konstrukcí znemožnit vstup nebo alespoň odradit narušitele, který by pro překonání překážky musel vynaložit příliš velké úsilí a příliš dlouhý časový úsek.. Na letišti Praha se jedná například o oplocení doplněné bavolety

„V“ s žiletkovým drátem (viz Obrázek 14 a 15), závory na vrátnicích, přejezdové zpomalovací retardéry, mříže, skla, fólie, dveře, vrata a podhrabové desky. Vše se pořizováno dle bezpečnostních norem ČSN P ENV 1627 a ČSN ENV 1630. [33]

41

Obrázek 14 Žiletkový plot (zdroj vlastní)

Obrázek 15 Žiletkový plot (zdroj vlastní)

42 Pro cestující jsou velkým stěžejní na Terminálu 2 validátory (Obrázek 16). Pro umožnění vstupu musí mít cestující platnou palubní vstupenku s kódem - 2D barcode.

Po naskenování QR kódu z platné palubní vstupenky je cestující vpuštěn z veřejné části do neveřejné.

Obrázek 16 Kontrola palubních vstupenek T2 (zdroj vlastní)

43 Na rozdíl od Terminálu 2 má Terminál 1 i pasovou kontrolu. Jak lze vidět na Obrázku 17, cestující vlastnící pas země, která spadá do Evropské unie a jsou-li starší 15.ti let, mohou využít elektronickou kontrolu pasů a nemusí na fyzickou kontrolu identifikačního průkazu k příslušníkům pasové kontroly.

Obrázek 17 Validátory a pasová kontrola T1 (zdroj vlastní)

3.3.2 Fyzická ostraha objektu

Fyzická ochrana - ostraha objektu je nejstarší verzí ochrany osob a majetku.

Největším rozdílem a zvláště výhodou mezi fyzickou ostrahou a ostatními zabezpečovacími prvky je okamžitý zásah lidského faktoru, který je schopen zhodnotit situaci na místě a případně odvrátit záměry pachatele.

Fyzická ostraha je finančně nejnáročnějším typem ochrany, protože je zde nutná konstantní investice oproti technickému zabezpečením, u kterého je vysoká pořizovací cena, ale dále je nutná pouze pravidelná údržba.

44 V areálu Letiště Václava Havla je zřízena nepřetržitá ostraha.

Je zabezpečována státními bezpečnostními složkami, jako jsou Policie České republiky, Celní správa, Městská policie hl. města Prahy, Inspektorát cizinecké policie a Vojenská police a podnikovými bezpečnostními složkami, jako jsou Ostraha letiště, Bezpečnostní kontrola, Detekce a analýza rizikového chování, Strategie a správa bezpečnosti a Hasičský záchranný sbor Letiště Praha. [33]

Jednou z velice důležitých součástí pro leteckou bezpečnost jsou pracovníci bezpečnostní kontroly. Musí fungovat stejně jako letiště 7 dní v týdnu a 24 hodin denně. Kontrolují jak zaměstnance, návštěvy, cestující, zavazadla tak i letadla.

Jejich úkolem je odhalit a zamezit vnesení zakázaných předmětů do vyhrazeného bezpečnostního prostoru a následně na palubu letadla. Samozřejmostí je vyšší pravomoc zaměstnanců bezpečnostní kontroly oproti cestujícím.

Důležitou částí jsou také psovodi, kteří spadají pod ostrahu. Psovod několikrát denně zkontroluje všechny prostory letiště od třídírny zavazadel až po odpadkové koše venku před letištěm. Opuštěná zavazadla jsou nejčastějším předmětem kontroly. Také jsou předem vytipované rizikové lety, kdy je potřeba zkontrolovat gate i samotné letadlo. Pejsek a psovod tvoří dvojici, pokud má zaměstnanec volno, má volno i pes. [34]

Všichni zaměstnanci jsou neustále připravováni a školeni v oblasti nejnovějších forem útoků nebo narušení bezpečnosti na letišti tím, že prakticky dennodenně probíhá testování inspektory. Testování je velice frekventované a probíhá namátkově a nelze předvídat čas ani místo kontroly. Testování je nasimulováno tak, jak by mohl probíhat samotný útok na letiště. Inspektoři testují a kontrolují rychlost a správnost reakce. Mají oprávnění vnášet, nebo se alespoň o to pokoušet, na palubu letadla nebezpečné předměty, které ale musí být označené dle platné legislativy. Kromě interních auditorů a kontrol z vyšších

45 řad, není povoleno žádným jiným osobám, novinářům nebo policii, testovat, nebo jinak zkoušet letištní personál.

3.3.3 Režimová ochrana objektu

Režimová ochrana objektu tvoří administrativní opatření, členění a postupy.

Jedná se o bezpečnostní interní směrnice, např. požární, poplachové, režimy vstupu a další. V případě vzniku mimořádné události je nutná znalost postupů a povinností jednotlivých složek personálu. Režimová opatření se týkají také pohybu zaměstnanců po budovách a plochách.

Proto, aby každý mohl zaměstnanec žádat o trvalý identifikační průkaz, musí nejdříve požádat o Ověření spolehlivosti na Úřadě pro civilní letectví.

Ti spolupracují s Policií ČR a prověřují daného potenciálního zaměstnance.

Následně musí projít určitým bezpečnostním školením vztahujícím se k jeho pozici. Po absolvování tohoto školení a získání Ověření spolehlivosti může žádat o trvalou identifikační čipovou kartu, kam je dle jeho pracovní pozice nastaveno oprávnění ke vstupům, např. pracovník dutty free v neveřejné části letiště nemá oprávnění chodit na odbavovací plochy.

Budovy jsou rozděleny do několika bezpečnostních zón, které dělí buď turniket, bezpečnostní dveře nebo elektronická kontrola vstupu (EKV).

K otevření dveří dojde pouze po přiložení identifikační karty a zadání správného číselného kódu, který si každý zaměstnanec zvolí sám.

Pravidla platí pro každého. Zaměstnanci i návštěvy musí mít platný letištní průkaz a při každém průchodu jej musí přiložit čipem ke čtečce.

Režimová ochrana je kontrolována pomocí bezpečnostních kamer, policistů, Ostrahy Letiště či interními auditory. V případě přestupku je dotyčný řádně sankciován.

46

4 METODIKA

Pro potřeby naplnění zadání diplomové práce bylo zvoleno použití analytického programu Riskan, zjišťování trendů teroristů, studium bezpečnostní dokumentace a zejména pak vlastní zkušenost nabytá víceletou praxí na různých pozicích v rámci bezpečnosti LP. Dále pak byla zvolena metoda komparace, která vyplývá z kapitoly Diskuze a slouží k porovnání událostí z jiných letišť z předešlých let.

Výstupem jsou logicky členěné tabulky, pomocí kterých se dají rychle a přesně analyzovat možná rizika a jejich pravděpodobný výskyt.

4.1 Statistické údaje – problematika land side

Z těchto statistických údajů, můžeme zjistit trend teroristů. Níže jsou popsány útoky nejen na letiště, které se staly v uplynulých 10.ti letech.

Vzhledem k tomu, že se diplomová práce zabývá letištěm, jiné útoky, než na letiště, budou popsány jen okrajově:

29. března 2010 Moskva – V metru dvě sebevražedné atentátnice zabily 40 lidí a desítky osob zranily. [35]

24. ledna 2011 Moskva – na letišti Domodědovo v příletové hale ve veřejné části se odpálili dva sebevražední útočníci – muž a žena. Nálož byla o síle mezi 2 až 5 kg TNT a obsahovala šrapnely a kousky nastříhaného drátu. Zemřelo 35 lidí a zraněno jich bylo 180. [36]

22. července 2011 Norsko – Andreas Behring Breivik extremistický jednotlivec nejdříve odpálil bomby u vládních budov v Oslu a pak střílel na ostrově Utöya v mládežnickém kempu vládní strany. Zabil 77 lidí a na 150 zranil. [35]

47 11. května 2013 Turecko - Dva pumové útoky ve městečku Reyh anli u hranic se Sýrií,kde žije mnoho syrských uprchlíků zahynulo. Zemřelo 52 lidí. [35]

7. – 9. ledna 2015 Francie - Střelba v sídle satirického týdeníku Charlie Hebdo si 7. ledna vyžádala 12 mrtvých, o den později zahynula při přestřelce jedna policistka, 9. ledna při útoku na obchod s potravinami zemřeli další čtyři lidé.

Za tři dny zahynulo ve Francii v souvislosti s útoky 17 lidí a tři pachatelé. [35]

14. února 2015 Dánsko - Střelba během debaty o svobodu slova, kterou v Kodani pořádal karikaturista Lars Vilks, zemřel jeden člověk. Následně zaútočil střelec před synagogou v centru dánské metropole, kde zabil druhého člověka. [35, 37]

10. října 2015 Turecko - Dva sebevražedné atentáty v Ankaře před začátkem mírového pochodu si vyžádaly 102 obětí. Další na 500 osob bylo zraněno. [35]

13. listopadu 2015 Francie - Při šesti teroristických útocích v Paříži zahynulo 129 lidí, přes 350 bylo zraněno, zemřelo i sedm atentátníků. [35]

13.března 2016 Turecko - V Ankaře u autobusového nádraží, nedaleko sídel ministerstva spravedlnosti a vnitra, explodoval automobil naložený výbušninami. Zemřelo 37 lidí a na 70 bylo zraněno. [35]

22. března 2016 Belgie - Při dvou sebevražedných útocích v Bruselu zemřelo 35 osob, vč. třech pachatelů a na 340 bylo zraněno. Výbuch na letišti Zaventem v odletové hale si vyžádal 16 životů, exploze v metru pak měla přes také 16 obětí.

K atentátům, které provedli Belgičané arabského původu, se přihlásilo hnutí Islámský stát. [35, 37]

48 28. června 2016 Turecko - Útok tří sebevražedných atentátníků na Atatürkově letišti si vyžádal 45 mrtvých a na 240 zraněných. Jeden útok se stal v příletové hale, druhý v odletové a třetí venku před vchodem. [37]

14. července 2016 Francie - Při večerním útoku ve městě Nice, kde do davu lidí oslavujících státní svátek najelo nákladní auto, zahynulo 86 lidí. Útočníkem byl 31letý Francouz tuniského původu, policie jej zastřelila. [37]

26. července 2016 Francie - Dvojice mladých francouzských muslimů vtrhla do kostela v Normandii a zastřelila kněze. [35]

19. prosince 2016 Německo - Tunisan najel kamionem do davu lidí na vánočním trhu v Berlíně. Kmaionem zabil 11 lidí, včetně jedné Češky, další obětí byl polský řidič kamionu, kterého útočník pobodal a zastřelil. Asi 50 lidí bylo zraněno. [37]

22. března 2017 Británie – V Londýně na Westminsterském mostě najel do lidí atentátník Khalid Masood, následně z auta vystoupil a nožem způsobil smrtelná zranění policistovi. [37]

7. dubna 2017 Švédsko – V centru Stockholmu najel nákladní automobil do lidí.

Pět mrtvých, z nichž jedna žena zemřela později v nemocnici, a 15 zraněných. [35]

22. května 2017 Británie - Teroristický útok v Manchestru po koncertu americké zpěvačky Ariany Grandeové si vyžádal 22 lidských životů a 116

22. května 2017 Británie - Teroristický útok v Manchestru po koncertu americké zpěvačky Ariany Grandeové si vyžádal 22 lidských životů a 116

In document Analýza bezpečnostních hrozeb ve veřejné části Letiště Václava Havla v Praze (Stránka 25-0)