• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Po sestavení týmu FMEA následovala samotná analýza jednotlivých operací montážního procesu. Jednotlivá zjištění byla průběžně zapisována do formuláře FMEA a následně do software IQ-RM.

Do první kolonky funkce byly zapsány jednotlivé operace montážního procesu zadní skupinové svítilny tak, jak jdou postupně za sebou.

Dále následovala samotná analýza možných vad, které by se mohly vyskytnout při jednotlivých montážních operací. Přitom byl brán v úvahu stoprocentní vstup do procesu montáže. Byly vyhodnoceny všechny možné vady, i takové, které se jeví na první pohled jako bezvýznamné a / nebo by se mohly vyskytnout jen zřídka.

Možné vady, které mohou nastat v průběhu zkoušky těsnosti, jsou například:

 Mechanické, elektrické a dekorativní poškození svítilny při neopatrné manipulaci operátorem.

 Svítilna není řádně založena v přípravku – není v koncových pozicích.

 Proběhne zkouška těsnosti s OK výsledkem, tečka v poli „D“ je vyznačena v nesprávném poli na svítilně.

 Silikonový element je nalepen mimo stanovené pozice nebo není nalepen vůbec.

Mezi možné vady v případě svaření skupiny pouzdra a krycího skla v zařízení Branson jsou zařazeny například:

 Mechanické, elektrické a dekorativní poškození svítilny při neopatrné manipulaci operátorem.

 Poškození krycího skla při neopatrné manipulaci operátorem.

 Nedojde ke svaření skupiny pouzdra a krycího skla.

 Nedojde k řádnému svaření skupiny pouzdra a krycího skla, tzn. nevyhovující kvalitu sváru po celém obvodu.

 Prasknutí krycího skla v zámku barev.

 Poškození pouzdra / krycího skla v průběhu vibračního svařování.

 Není provedena vizuální kontrola kvality sváru po svaření.

Mezi možné vady, které mohou nastat v případě montáže reflektorů do pouzdra lze zařadit například:

46

 Mechanické, elektrické a dekorativní poškození skupiny pouzdra při neopatrné manipulaci operátorem.

 Etiketa je při odebírání poškozena a / nebo není nalepena na vymezeném místě na pouzdře.

 Mechanické nebo elektrické poškození skupiny reflektoru při neopatrné manipulaci operátorem.

 Poškození kabelového svazku při trasování a zakládání do předepsaných pozic.

 Skupina reflektoru není řádně nakontaktována na kabelový svazek.

V dalším kroku následovala analýza možných následků vad, přičemž byly stanoveny jednotlivé možné následky, ke kterým by mohlo dojít vznikem vady. Jednalo se zejména o následky typu:

 Světelný výstup není v souladu s požadavky zákazníka

 Není zaručena produkce s ohledem na dekorativní požadavky

 Není zaručena produkce s ohledem na požadavky těsnosti

 Není zaručena produkce s ohledem na odolnost – mechanickou, chemickou, teplotní

 Nepříjemný zvuk (klepání, chrastění)

 Výroba a přeprava není v souladu se specifikací (termín, varianta, množství, značení, balení)

 Šrotace nebo přepracování způsobené chybným zacházením v procesu (lidský faktor)

 Šrotace nebo přepracování způsobené procesní chybou (zařízení, instalace atd.) V kolonce Význam bylo důležité zamyslet se nad vážností možných následků analyzované potenciální vady. Hodnota významu je hodnocena na stupnici od „1“ do „10“, přičemž hodnota 1 znamená žádný následek, naopak hodnota 10 znamená, že případný vznik vady by mohl ohrozit zdraví a bezpečnost operátora či zákazníka V analyzovaných procesech montáže se vyskytoval význam 10 v případě nedodržení technické funkčnosti z hlediska bezpečnosti. Hodnota významu nabývala převážně hodnot od 3 do 8. Význam

„9“ se vyskytl v případech, kdy by následek vady znamenal, že světelný výstup není v souladu se zákonnými požadavky / technickými specifikacemi. Naopak hodnota „3“ se vyskytla v případě, kdy by možný následek vady znamenal šrotaci nebo přepracování způsobené chybným zacházením v procesu (lidský faktor).

47

Dalším krokem, kterým se tým FMEA zabýval, byla analýza všech možných příčin, které mají vliv na vznik potenciální vady. Možnými příčinami vad byly zvoleny například:

 Nedodržení pracovních instrukcí – nesprávná manipulace operátorem – poškození svítilny

 Nesprávné parametry zařízení

 Zařízení nepracuje správně (porucha)

 Chybně nastavený software

V dalším kroku se tým FMEA zabýval hodnocením výskytu dané vady. Výskyt byl hodnocen na stupnici od „1“ do „10“. Touto hodnotou byla vyjádřena pravděpodobnost výskytu potenciální příčiny, která by mohla vyústit v analyzovanou vadu.

Následně byla věnována pozornost analýze používaných metod k prevenci vůči výskytu. Jsou to metody, které napomáhají ke snížení pravděpodobnosti výskytu dané vady. Mezi tyto metody lze zařadit například školení operátora, tréninkové pracoviště pro nové operátory, znalostní databázi Lessons Learned, katalog vad, Poka-Yoke, pravidelné údržby strojů a zařízení a 5S . Dále třeba používání ESD testovacího zařízení při vstupu do EPA zóny.

Mezi metody, které napomáhají k odhalení výskytu, patří například vícenásobná vizuální kontrola (vizuální kontrola operátorem u linky a vizuální kontrola pracovníkem QPA), 100% test těsnosti, 100% kontrola elektrických funkcí, automatické sledování parametrů stroje a různé senzory a čidla, které kontrolují přítomnost dílů, správnou polohu a dále.

Dalším krokem bylo stanovení hodnoty odhalitelnosti dané vady, kdy nízké hodnoty znamenají vysokou pravděpodobnost odhalení. To znamená, že potenciální vadu lze odhalit během samotné operace nebo těsně po ní. Naopak vysoké hodnoty znamenají, že odhalení potenciální vady je velice nepravděpodobné, náhodné. Při montážních operacích, kde bude zavedena kontrola funkce LED, kontrola světelných funkcí nebo kontrola těsnosti, je stanovena hodnota odhalitelnosti „5“. To znamená, že vadu lze odhalit následujícím testovacím zařízením, kdy je vadný kus odstraněn manuálně operátorem z montážního procesu. Při montážních operacích, kdy bude zavedena automatická kontrola provedení zkoušky systémem ITAC přímo na pracovišti, je hodnocení detekce zvoleno

„3“. Následuje též odstranění vadného kusu manuálně operátorem. Při montážních operacích, kde byla jako opatření detekce zvolena vícenásobná vizuální kontrola, je

48

hodnota detekce obodována číslem „7“, protože by možná vada nebyla zachycena kontrolním zařízením.

Po celkové analýze možných vad, příčin a následků a obodování jednotlivých kritérií bylo vyhodnoceno rizikové číslo RPN, které je součinem významu, výskytu a odhalitelnosti.

4.5 Vyhodnocení možných vad a souvisejících příčin pomocí