Pokročilé přístupy k metodě FMEA

Hodnota rizikového čísla umožňuje upozornit na takové vady, kterým by se měla věnovat pozornost prioritně. Vada s vysokým rizikovým číslem může v tom nejhorším případě ohrozit i lidský život. Samotný výpočet RPN má mnoho slabých stránek. Jedním z nedostatků je, že například u hodnocení všech tří kritérií hodnotou 4, je výslednou hodnotou RPN 64. Naopak příklad, kde kritéria jsou ohodnocena čísly 3,10,1, je výslednou hodnotou RPN 60. Při samotné analýze těchto vad a k nim příslušných kritérií pro výpočet RPN se přichází na to, že první příklad není až tak nepřípustný oproti příkladu druhému.

Pokud by bylo hodnoceno pouze RPN, je v prvním příkladě vyšší, než v druhém. Samotné hodnoty RPN nejsou až tak závažně hodnoceny na rozdíl od druhého příkladu. Zde je sice RPN nižší, ale výskyt je ohodnocen hodnotou 10, což znamená velmi vysokou pravděpodobnost výskytu vady ( sto na tisíc prvků/vozidel) [26].

26

Dalším slabou stránkou RPN je několikanásobná opakovatelnost hodnoty RPN, i když jednotlivé vady mají úplně odlišné hodnoty kritérií. Příkladem může být hodnota RPN 64, kterou je možné získat různými kombinacemi třech hodnotících kritérií [26].

Různé kombinace významu, výskytu a odhalitelnosti mohou vytvářet shodné hodnoty rizikového čísla (viz ukázka v tabulce 2), nicméně závažnost rizik může být zcela odlišná. Například pokud zvážíme dvě různé situace, kdy hodnoty kritérií jedné varianty jsou 4, 5, 2 a druhé varianty 2, 4, 5. Obě tyto varianty budou mít hodnotu RPN totožnou ( a ), avšak dopady těchto dvou situací nemusí být stejné. Shodná riziková čísla mohou mít za následek například plýtvání času a zdrojů anebo v některých případech nemusí být tyto situace s vysokým rizikem vůbec řešeny [26].

Tabulka 2 Modelové příklady při hodnocení rizika možných vad a potřebná opatření [8]

Klasická metoda FMEA a její způsob výpočtu rizikového čísla trpí některými nedostatky. Z tohoto důvodu bylo v literárních publikacích navrženo několik alternativních přístupů, které vedou k vyřešení některých nedostatků klasického způsobu výpočtu rizikového čísla [27].

Přístup fuzzy FMEA

Jedním z nových přístupů je využití fuzzy logiky. Tento přístup využívá hodnocení logických výroků mírou pravdivosti. Aplikace této logiky umožňuje využít namísto hodnocení kritérií čísly 1-10 slovního zápisu hodnocení. Tento způsob umožňuje snížit míru nejistoty jednotlivých zainteresovaných osob při stanovení úrovně jednotlivých kritérií. Jednotlivé proměnné této fuzzy logiky mohou nabývat nejen hodnot 0 nebo 1, ale i hodnotu spadající do jejich intervalu . Tedy stupeň pravdivosti ve fuzzy se

27

pohybuje mezi 0 a 1 a není omezen na dvě pravdivostní hodnoty (1 – pravda; 0 – nepravda), jako v klasické výrokové logice. Poskytuje více realistický rámec pro lidské rozhodování než dvouhodnotová logika. Nicméně, využití přístupu fuzzy logiky je zavádějící, poněvadž vývoj a testování fuzzy pravidel je vcelku složitá a hlavně časově náročná činnost [27].

Přístup Cost-based FMEA

Dnešní přístupy k FMEA vcelku opomíjí zahrnutí nákladů, které jsou spojeny s možností výskytu předdefinovaných vad a s jejich naložením, ačkoliv nezohlednění tohoto hlediska může vést k chybám při řešení důležitých otázek. Mohlo by jít například o definování preventivních a dalších opatření. Hlavním rozdílem oproti klasické FMEA je, že se kromě stanovených kritérií významu, výskytu a odhalitelnosti zohledňují i výdajové položky, které jsou spojeny s výskytem vad a náklady na jejich odstranění. Tato metoda je tedy vhodná pro porovnání a výběr různých alternativ návrhu, které napomáhají ke snížení celkových nákladů životního cyklu konkrétního systému [28].

Přístup vícekriteriálního rozhodování k metodě FMEA

Nedostatky spojené s malým počtem používaných kritérií v metodě FMEA (význam, výskyt, odhalitelnost), nemožnost zahrnout do výpočtu váhy a souvislosti mezi jednotlivými kritérii lze omezit využitím vícekriteriálních rozhodovacích metod. Zvýší se tím i specifičnost FMEA, protože se změní původní universální kritéria na kritéria, která jsou pro danou oblast specifická a změní se i počet kritérií, tzn. ze tří kritérií na počet, který je potřeba pro přesnější určení RPN v dané oblasti. Tímto se sice snižuje universálnost FMEA, ale za to je umožněno přesnějšího určení rizikového čísla. Při změně kritérií bude možné stanovit i kritéria dle oblasti, ve které bude metoda FMEA použita.

Přizpůsobením kritérií bude možné dosáhnout přesnějšího vyhodnocení rizikového čísla [28].

Vícekriteriální rozhodování

Posláním vícekriteriálního rozhodování je určit konečnou množinu variant, které jsou hodnoceny na základě stanovených kritérií. Dle způsobu zadání množiny přípustných variant lze rozdělit úlohy vícekriteriální rozhodování na [29]:

 Úlohu vícekriteriálního hodnocení, přičemž množina přípustných variant je zadána ve formě konečného seznamu

 Úlohu vícekriteriálního programování, přičemž množina přípustných variant je vymezena souborem podmínek, které musí splňovat rozhodovací alternativy, aby byly přípustné

28

Teorie vícekriteriálního rozhodování je založena na matematickém modelování.

Cílem rozhodování je vybrat takovou variantu, která je ohodnocena nejlépe dle daných kritérií, tzn. vybrat optimální variantu. Jeho snahou je potlačit intuitivní rozhodování.

Kromě seznamu kritérií, která nepřímo formulují cíl rozhodovací analýzy, je nutné mít i seznam variant, na základě kterého je vybráno rozhodnutí.

V případě malého počtu alternativ a kritérií poskytne nejlepší výsledky zkušený hodnotitel. Přínosem vícekriteriálního hodnocení je především to, že hodnotiteli umožní lepší orientaci ve velké množině alternativ.

Na začátku samotného rozhodování je třeba ujasnit si, o čem vlastně bude rozhodováno, jakých cílů se snažíme dosáhnout a jaká hlediska je potřeba při rozhodování zohlednit. K tomuto je nutné zvolit si i časový horizont, ke kterému bude výsledek rozhodování směřovat.

Nejnáročnějším krokem v rozhodovacím procesu je právě ta část, kdy je nutné vyjasnit, co je v dané situaci považováno za optimální řešení. Pro posouzení stupně optimality rozhodnutí se nabízí různá kritéria. Varianty je možné seřadit různými způsoby, například od nejlepší po nejhorší variantu nebo na efektivní a neefektivní varianty [35], [30].

Mezi metody vícekriteriálního hodnocení patří například metoda FMEA, metoda MAFMA a její AHP technika a spousta dalších [30].

29

2 Představení společnosti HELLA AUTOTECHNIK NOVA s. r. o.

Společnost Hella Autotechnik Nova, s.r.o. (dále jen Hella) se sídlem v Mohelnici, je součástí nadnárodního koncernu Hella se sídlem v Lippstadtu v Německu.