Podnik či organizace může částečně ovlivnit účastníky trhu. Do mezoprostředí lze zařadit zákazníky, jak reálné, tak potenciální, dále veřejnost, konkurenty, distributory a dodavatele.
Zákazníci
V rámci zdravotnického zařízení můžeme považovat za zákazníky všechny osoby, kteří potřebují lékařskou péči, odborné vyšetření či ošetření. Zákazníkem nemusí být pouze pacient, který je již hospitalizovaný, nýbrž osoba, která potřebuje ambulantní ošetření, nebo pacient, který se připravuje na brzkou hospitalizaci.
Zákazníky neboli pacienty jsou převážně osoby žijící v okolí Ostravy a spádové oblasti. Je však možnost po dohodě s lékařem přijmout i pacienty z jiných okresů, převážně kvůli hospitalizaci, když se daná nemocnice nezabývá danou problematikou léčby.
Veřejnost
Můžeme zde zařadit jakoukoliv skupinu, která má zájem nějakým způsobem dosáhnout svých cílů nebo mít na ně nějaký malý vliv. Jednou ze skupin jsou občanské iniciativy, kdy zaměstnanci jsou shromážděni v odborech, které hájí jejich práva.
Neodmyslitelně zde patří odborná veřejnost, hlavně zdravotnická, např. lékařské komory.
Jako veřejnost lze chápat i zaměstnance uvnitř nemocnice. Pro nemocnici je důležitá finanční instituce, která jí umožňuje mít dostatek finančních prostředků. Městská nemocnice Ostrava je pod záštitou města, které se o již zmiňované finance stará.
Nejvíce viditelnou skupinou jsou média, kde lze zařadit noviny, časopisy nebo rozhlasové či televizní stanice. Právě média dokáži ovlivnit image nemocnice, a to buď kladně, nebo záporně.
Konkurence
V okolí Městské nemocnice Ostrava se nachází mnoho konkurentů. Jako konkurenty můžeme považovat jak jiné nemocnice, tak třeba polikliniky či soukromé ordinace. Pokud chce nemocnice mít konkurenční výhodu, musí dbát na správný výběr zaměstnanců a pomáhat jim k profesnímu růstu. Díky tomu nemocnice posílá své zaměstnance na odborné semináře či kongresy.
V Ostravě najdeme mnoho soukromých i státních nemocnic či poliklinik. Patří sem:
• Zdravotní středisko Mediland,
• Hornická poliklinika, s.r.o.,
• Poliklinika Modrý Pavilon,
• Poliklinika Kostelní,
• Poliklinika Hrabůvka, s.r.o.,
• Vítkovická nemocnice, a.s.,
• Fakultní nemocnice Ostrava,
• EEG poliklinika,
• Poliklinika ArcelorMittal,
• EUC Klinika Ostrava, a.s.,
• Poliklinika Výškovice.
V Ostravě je pro Městskou nemocnici Ostrava nejvýznamnějším konkurentem Fakultní nemocnice Ostrava a Vítkovická nemocnice, a.s.
Distributoři
Mezi přední distributory nemocnice lze zařadit distributory zboží a služeb. Aby mohli být pacienti ošetřeni bezplatně s výjimkou pohotovosti, má nemocnice mezi distributory právě finanční zprostředkovatele, jako jsou pojišťovny, s kterými mají podepsané smlouvy, a banky. Je důležité si správně vybrat tyto distributory a nejprve si o nich zjistit dostatek informací.
Dodavatelé
Nemocnice potřebuje pro výkon své práce určité stroje či léčiva. Důležitý pro nemocnici je dodavatel automobilů, který vytváří vozový park, jenž je nejlepší v Ostravě.
Pro zdokonalování a zrekonstruováni stávajících budov a ambulancí potřebuje nemocnice dodavatele stavebních a malířských prací. O chod nemocnice a její údržbu, např. majetku, se starají dodavatelé servisních prací. Nejdůležitějším dodavatelem je úklidová služba, která zajišťuje sterilní prostředí, jež je vyžadováno v předpisech nemocnice. Velmi záleží na dodavatelích kvalitních potravin pro nemocniční kuchyni, která se stará o stravu pacientů i lékařů. Nemocnice je vázána na nákup potravin přes e-shop.
Charakteristika makroprostředí
Makroprostředí jako jedno z mála se nedá předvídat ani ovlivňovat, na prostředí působí neustále. Firmy se tedy musí snažit stále přizpůsobovat, protože co pro jednoho může být hrozbou, druhému může pomoci. Do makroprostředí zařazujeme šest sil, které nás ovlivňují a těmi jsou:
• demografické prostředí,
• ekonomické prostředí,
• politicko-právní prostředí,
• sociálně-kulturní prostředí,
• technologické prostředí,
• přírodní prostředí.
V rámci makroprostředí se bude všech šest prostředí zabývat především Moravskoslezským krajem.
Demografické prostředí
V Moravskoslezském kraji k 31. 12. 2019 žije 1 203 299 obyvatel. Hustota zalidnění je 224 obyvatel/km2 . Kraj lze rozdělit na 6 okresů, a těmi jsou Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. V samotné Ostravě žije celkem 320 359 obyvatel, z toho je 155 780 mužů a 164 579 žen. (www.czso.cz)
Narození celkem v Moravskoslezském kraji za rok 2019 bylo 9 164, tedy 10,2 %, z toho 4 687 bylo chlapců. Úmrtnost ve všech městech Moravskoslezského kraje byla celkem 10 266, tedy 11,4 %, a z toho bylo 5 360 mužů. (www.czso.cz)
Na Ostravsku se v roce 2019 narodilo 2 545 dětí, tedy 10,6 %, z toho 1303 chlapců a zemřelo celkem 2 825 obyvatel, tedy 11,8 %, z toho 1 482 mužů. (www.czso.cz)
Přírůstek obyvatelstva v České republice byl nejvyšší za posledních 11 let, vzrostl o 44,1 tisíce na 10,69 milionů osob. Vše se uskutečnilo díky zahraniční migraci, živě narozených dětí mírně ubylo, zatímco počty sňatků se mírně zvýšily. Počty zemřelých bohužel převýšily počty živě narozených dětí o počet 131.
Právě Moravskoslezský kraj měl největší úbytek obyvatel o 2 760 osob, pokles nastal z větší části díky přirozené výměně obyvatelstva. Narozených obyvatel bylo o 1 706 méně než zemřelých, bylo dosaženo největšího počtu od roku 1992. Obyvatelstvo ubylo z větší části díky stěhování.
Ekonomické prostředí
V roce 2018 dosáhl hrubý domácí produkt (HDP) v Moravskoslezském kraji 503,7 mld. Kč. Během roku se objem HDP zvýšil nejen v našem kraji. Nejrychlejší růst ekonomiky byl v Jihomoravském kraji o 5,3 %, Jihočeském o 4,9 %, Pardubickém o 4,1
% a Libereckém kraji o 4,0 %. Jedinou výjimkou je Karlovarský kraj, kde se hospodářský vývoj snížil o 1,2 p. b. (www.czso.cz)
Na rozdíl od České republiky se odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty (HPH) vyznačovala nadprůměrným podílem sekundárního sektoru (průmysl a stavebnictví), a to 45,8 %. Primární (zemědělství, lesnictví a rybářství) a terciární sektor (doprava, služby, veřejná správa) byl naopak pod průměrem České republiky. Nejvíce ovlivnilo vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví průmyslu a z toho došlo ve zpracovatelském průmyslu k meziročnímu nárůstu o 5,6 %. (www.czso.cz)
Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) znázorňuje hodnocení úrovně materiálního bohatství domácností daného území. Nejvyšší dosavadní hodnoty 268,8 mld. Kč dosáhl čistý disponibilní důchod domácnosti za rok 2018 v Moravskoslezském kraji. V přepočtu na jednoho obyvatele připadá tak 223,2 tis. Kč. Tato čísla jsou sice historickým maximem, i přesto patří stále k těm nižším mezi kraji. Byl o 23,2 tis. Kč nižší než republikový průměr. (www.czso.cz)
Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání byl k 31. 12. 2019 dle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí v Moravskoslezském kraji přes 37 tisíc, z toho ženy představovaly 47,3 %, což zaujímá z dlouhodobého pohledu nejnižší počet uchazečů od roku 2000, kdy vznikl Moravskoslezský kraj. V tomto roce se hodnoty nezaměstnaných
pohybovaly nad hranicí 100 tisíc. Napříč všemi okresy kraje došlo k poklesu, kdy nejvyšší pokles nastal v okresu Opava o 15,5 %. (www.czso.cz)
Z celkového počtu nezaměstnaných největší skupinu tvořily osoby ve věku 15 - 64 let a to 92,6 %. Velká část uchazečů jsou absolventi škol všech stupňů vzdělání a mladiství, zaevidováno bylo 1 431 osob. V případě uchazečů se zdravotním postižením došlo k meziročnímu úbytku o 492 osob. (www.czso.cz)
Podíl nezaměstnaných osob v Ostravě činil celkem 5,1 %, z toho ženy dosahovaly 5,24 % a muži 4,95 %. Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce byl celkem za Moravskoslezský kraj 37 307 osob. V Ostravě bylo uchazečů 11 787, nejvíce ze všech okresů. (www.czso.cz)
Politicko-právní prostředí
Zdravotnictví v České republice se neřídí podle jednotného zákonu či předpisu, ale legislativa České republiky je založena na souboru několika zákonů a předpisů, které bývají často novelizovány. Mezi nejdůležitější zákony lze zařadit: (www.mzcr.cz)
Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR
Zákon č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
Zákon č. 96/3004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních)
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech)
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění
V České republice si může každý občan zvolit svobodně svého lékaře a pojišťovnu. Z části si mohou pacienti zvolit také zdravotnické zařízení, pokud ambulance či hospitalizace není vázaná na spádovost. Většina zdravotnictví spadá pod Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Záchranná služba spadá pod kraje a je financována zčásti pojišťovnami a zčásti kraji, kde působí.
Sociálně-kulturní prostředí
V tomto prostředí se obyvatelé zabývají především životním stylem a svým postojem ke zdraví. V posledních letech je trend se zdravě stravovat a díky tomu se vyvíjí různé diety - raw, keto, bezlepková, bezlaktózová atd. Někteří lidé jsou bohužel omezeni při výběru stravy díky svému onemocnění.
Náboženství zásadně ovlivňuje postoj k životnímu stylu a k poskytování lékařské péče. Každá země má jiné zvyky či postoje, podle kterých se musí řídit. Např. Arabové nesmí jíst vepřové maso, protože toto zvíře považují za nečisté.
Z pohledu zdravotnictví a nemocnic lze sledovat, jak se obyvatelstvo vzdělává v oboru životního stylu a zdravého stravování. V Moravskoslezském kraji se nachází 7 středních zdravotních škol, na území kraje je 1 lékařská fakulta, který je schopna produkovat jak lékaře, tak střední zdravotnický personál. V Ostravě jsou vybudovány 2 známé střední zdravotnické školy, a to v Ostravě-Vítkovicích a v Mariánských Horách, nově v Koblově. Další střední školy jsou v okresech Opava, Frýdek-Místek, Karviná a Odry.
Technologické prostředí
Současná situace s COVID-19 přinutila mnoho technických i zdravotnických pracovišť a laboratoří pracovat na podpoře zdravotnických materiálů, a to jak k výrobě desinfekce, roušek, tak i dalších zdravotnických potřeb.
Poukazuje to na důležitost neustálého vývoje v tomto prostředí a nezahálení s novými trendy ve zdravotnictví. Jedním z předních trendů se stalo využití 3D tiskáren při výrobě ochranných pomůcek pro nemocnice, např. respirátorů a plastových štítů.
Dnes již téměř každá ambulance odborného i praktického lékaře má objednávkový systém. Systém umožňuje pacientům si tak domluvit ošetření nebo kontrolu u lékaře na vyhovující termín a čas, díky němuž si může rozvrhnout zbytek dne dle vlastního uvážení.
Informační technologie v nemocnicích, jedná se o tzv. NIS – Nemocniční informační systém, urychlují přenos dat mezi jednotlivými pracovišti. Pacient tak nemusí vyčkávat na vyhodnocení různých výsledků, např. rentgen, odběry krve, atd.. Tyto technologie urychlují proces vyšetření a zajišťují plynulý chod nemocnice. Pacientovi se tedy dostává i lepší péče a rychlejšího ošetření.
Přírodní prostředí
Životní prostředí je hlavním determinantem zdraví, odhaduje se, že představuje až 20 % všech úmrtí v evropském regionu dle WHO - World Health Organization (Světová zdravotnická organizace). V roce 1989 byla WHO/Evropa znepokojená rostoucím důkazem o dopadu nebezpečného prostředí na lidské zdraví.
(www.euro.who.int)
Okresy Bruntál, Frýdek – Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město vymezují Moravskoslezský kraj, který je rozdělen do 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Spadá zde celkem 300 obcí, z nichž je 42 měst. Moravskoslezský kraj se řadí na 6. místo podle rozlohy mezi ostatními kraji.
Ke zlepšování životního prostředí začalo docházet vlivem poklesu průmyslové výroby a využití hospodárnějších technologií. V současné době bojuje Moravskoslezský kraj s problémem kontaminace půdy a podzemních vod, způsobenou průmyslovou výrobou, s důlními poklesy a znečištěním povrchových vod a ovzduší. Ostravsko, Karvinsko a Třinecko jsou nejproblémovějšími oblastmi Moravskoslezského kraje.
Důležitý faktor, který se vymyká zlepšování stavu životního prostředí, jsou narůstající vlivy automobilové dopravy, především ve velkých městech a v městech, kde jsou hlavní silniční tahy.
4 Metodika shromažďování dat
Kapitola je zaměřena na popis jednotlivých etap výzkumu, a to přípravnou fázi a realizační fázi. Díky dílčím etapám lze zkoumat image Městské nemocnice Ostrava.