3 Praktická č ást
3.1 Charakteristika oboru plynárenství
„Plynárenství jako významný obor energetiky nemá tak dlouhou historii jako jiné obory. Za den vzniku průmyslového plynárenství je považován 31. prosinec roku 1813, kdy se poprvé rozsvítily lampy plynového osvětlení na londýnském Westminsterském mostě.
Plynárenství ve většině zemí prošlo dvěma etapami - první je éra svítiplynu (nebo městského plynu, jak byl nazýván ve většině zemí) vyrobeného z uhlí nebo kapalných uhlovodíků. Tato etapa trvala až do druhé poloviny 20. století (v České republice byla výroba svítiplynu ukončena v roce 1996), kdy se začal stále více uplatňovat zemní plyn.
Dnes je distribuován odběratelům výhradně zemní plyn. Významnou úlohu svítiplynu pro rozvoj plynárenství ale nelze v žádném případě opominout.
Za necelé dvě stovky let se v plynárenství odehrála řada významných událostí, které ovlivnily řadu dalších oborů. Za nejvýznamnější je nutné považovat rozvoj automobilismu - na jeho počátku stála vozidla poháněná plynovými motory.“[www.zemniplyn.cz/historie]
Dále uvedu některé mezníky v historii českého plynárenství.
1847 15. září byla v Karlíně uvedena do provozu první plynárna a rozsvíceno prvních 200 lamp. Karlínskou plynárnu postavila Vratislavská společnost pro výrobu plynu a osvětlování ulic plynem,
1881 byl zastaven provoz karlínské plynárny,
1901 u Hodonína bylo poprvé navrtáno ložisko ropy a zemního plynu, 1919 založeno Plynárenské sdružení československé,
1947 do provozu byl uveden první dálkový plynovod Most-Praha.V prosinci byl položen základ nové koncepce českého plynárenství založené na budování velkých zdrojů a sítě dálkových plynovodů,
1952 byla zahájena výuka plynárenství na katedře koksárenství a plynárenství VŠCHT v
Praze. V čele katedry stál prof. Rudolf Riedl,
1967 do provozu byl uveden plynovod „Bratrství“, kterým byl dopravován zemní plyn na Slovensko a jižní Moravu,
1972 byl zahájen provoz jednoho z nejvýznamnějších evropských plynovodů - Tranzitního plynovodu,
1994 rozdělení Českého plynárenského podniku na Transgas a osm regionálních distribučních společností,
1996 ukončení výroby a distribuce svítiplynu,
2000 vláda rozhodla o způsobu dokončení transformace českého plynárenství, 2001 přetvoření Transgasu na akciovou společnost,
2002 dokončení privatizace českého plynárenství - prodej Transgasu a. s. a podílů v distribučních společnostech německé společnosti RWE Gas AG.
3.1.2 Liberalizace trhu se zemním plynem
1.ledna 2005 byla v ČR zahájena liberalizace trhu se zemním plynem. Jedná se o otevření tohoto trhu, které především přineslo zákazníkovi právo na výběr dodavatele zemního plynu, ale také zásadní změny fungování a budoucího uspořádání celého plynárenského sektoru.
Období do 31.12. 2004 – regulovaný trh
V tomto období si zákazníci nemohly vybrat dodavatele zemního plynu. Veškeré dodávky zemního plynu byly uskutečňovány přes společnost Transgas, a.s.
Období od 1. ledna 2005 – liberalizovaný trh
V tomto období byla zahájena postupná liberalizace trhu se zemním plynem a prodej zemního plynu bude zajišťovat jak společnost Transgas, a.s., tak potenciální noví dodavatelé.
Trh je otvírán v následujících krocích:
• od 1. ledna 2005 jsou oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci s odběrem nad 15 mil.m3/rok na jedno odběrné místo a dále všichni držitelé
licence na výrobu elektřiny spalující plyn v tepelných elektrárnách nebo při kombinované výrobě elektřiny a tepla, a to v rozsahu své spotřeby na tuto výrobu,
• od 1. ledna 2006 jsou oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci s výjimkou domácností,
• od 1. ledna 2007 jsou oprávněnými zákazníky všichni koneční zákazníci včetně domácností.[ http://www.rwe-scp.cz]
3.1.3 Charakteristika plynárenského trhu v České republice
„Český plynárenský trh je složen z jedné přepravní společnosti – společnost RWE Transgas, a.s. a děle z osmi regionálních distribučních společností, jejichž zařízení je přímo napojeno na přepravní soustavu a jež mají více než 90 tisíc zákazníků, Pražská plynárenská a.s. (PP), Středočeská plynárenská, a.s. (STP), Jihočeská plynárenská, a.s.
(JČP), Severočeská plynárenská, a.s. (SČP), Západočeská plynárenská, a.s. (ZČP), Východočeská plynárenská, a.s. (VČP), Severomoravská plynárenská, a.s., (SMP) a Jihomoravská plynárenská, (JMP). Mimo JČP a PP patří všechny ostatní regionální distribuční společnosti a přepravní společnosti do plynárenské skupiny RWE Group.“
Dále pak uvádím podíl, jakým se jednotlivé distribuční společnosti podílejí na spotřebě plynu v rámci ČR.
„Mimo výše zmíněných regionálních distribučních společností podniká v oblasti distribuce plynu ještě dalších 125 lokálních distribučních společností, jejichž zařízení není přímo připojeno na přepravní soustavu nebo mají ke konci kalendářního roku méně než 90 000 připojených zákazníků.“[ http://www.eru.cz]
Vlastní zdroje zemního plynu v ČR tvoří méně než 1% domácí spotřeby. Jedná se především o těžbu zemního plynu na jižní Moravě a o plyn z černouhelných dolů na severní Moravě. Vzhledem k nedostatečným domácím zásobám musíme plyn dovážet.
Děje se tak především z Ruska prostřednictvím společnosti Gazexport a z menší části z Norska.
Přes Českou republiku vede „tranzitní plynovod“, který je spojnicí mezi ruskými těžebními poli a odběrateli plynu na Západě (zejm. Německo, Francie). Množství tranzitovaného plynu je přibližně 120 mil. m3 za den.
Množství spotřebovaného plynu v České republice se v posledních letech ustálilo na hranici kolem 9,5 mld. m3 za rok. Výrazně se zvýšil podíl spotřeby pro otopové účely. Z tohoto důvodu vzrostl poměr mezi maximální zimní spotřebou a minimální letní spotřebou až na hodnotu 7 až 8, která se řadí mezi nejvyšší hodnoty v Evropě. Z důvodů nerovnoměrné spotřeby během roku je nutno využívat podzemních zásobníků, které slouží jako úložiště plynu z doby letních měsíců, kdy klesá spotřeba domácností, ale i průmyslové sféry. Zásoby jsou opět čerpány v zimních měsících. ČR za tímto účelem využívá 7 podzemních zásobníků na svém území a 1 zásobník na Slovensku. Podzemní kapacity v poměru k roční spotřebě převyšují evropský průměr.
[www.eru.cz]
Následuje slíbená tabulka s podílem jednotlivých distribučních společností na spotřebě zemního plynu za roky 2001 až 2005.
Tabulka 2:Podíl distr. spol. na spotřebě ZP za rok 2001 až 2005
2001 2002 2003 2004 2005
Česká
rep. %
PP 12 11,9 12,1 11,8 12
STP 10,1 10,8 10,5 10,7 10,6
JČP 4,7 4,6 4,5 4,3 4,4
ZČP 7,8 8,1 8,1 8,2 8,3
SČP 11,8 12,1 12 12,3 12,5
VČP 10,1 10,3 10,3 10,3 10,2
JMP 24,3 23,6 24 24,1 23,4
SMP 18,8 18,4 18,2 17,9 18,3
Z tabulky již na první pohled vyplývá, že podíl jednotlivých společností je za jednotlivé roky poměrně stabilizovaný. Pro názornost uvádím graf s podíly distributorů na trhu se zemním plynem za rok 2005.
Graf 1: Podíl distribučních spol. na spotřebě ZP 2005
Podíl distribučních spol.na spotřebě ZP za rok 2005
PP
STP JČP
ZČP SČP
VČP JMP
SMP
Nejvyšší podíl zaujímají obě moravské společnosti, naopak společností s nejnižším podílem je Jihočeská plynárenská. Podíl ostatních pěti společností je vyrovnaný kolem hodnoty 10 %.