Cílem této práce stanoveným v samotném úvodu bylo učinit doporučení potenciálnímu investorovi, zda svěřit své prostředky do společnosti Severočeská plynárenská, a.s. či nikoliv. Ke splnění tohoto úkolu jsem zvolila především následující metody a postupy finanční analýzy:
Vertikální a horizontální analýza účetních výkazů,
výpočet poměrových ukazatelů v oblasti výnosnosti, aktivity , zadluženosti, likvidity a kapitálového trhu,
rozklad ukazatele ROE,
výpočet souhrnných ukazatelů, Kralickův Quick test a Altmanův index finančního zdraví,
hodnotový ukazatel EVA, mezipodnikové srovnání.
Metody byly použité za účelem splnění stanoveného cíle, tedy za účelem zjištění, zda se podnikový kapitál dostatečně zhodnocuje, ale i zjištění, zda jde o podnik stabilní, neohrožovaný bezprostředně některými finančními problémy. Z provedené analýzy vyplynuly následující závěry:
Horizontální analýza aktiv ukázala přibývání podnikového majetku v letech 2001 až 2003. Růst byl způsoben investicemi do distribuční soustavy a plynárenského zařízení. V letech 2004 a 2005 došlo naopak k poklesu dlouhodobého majetku vlivem zastavení některých investičních projektů. Z vertikální analýzy vyplynulo, že nejvýznamnější položkou podnikových aktiv je dlouhodobý hmotný majetek, což odpovídá tomu, že jde o investičně náročné odvětví. Podíl oběžných aktiv byl v letech 2001 a 2002 ustálen na jedné třetině z celkového majetku, v letech 2004 a 2005 na jedné čtvrtině, v roce 2005 pak činil tento podíl pouze 10 %. K této změně došlo ovšem vlivem změny účetních standardů.
Ve sledovaných letech se zvyšovala hodnota vlastního kapitálu, zejména vlivem zisku za běžné účetní období. Změnila se tak struktura pasiv, kdy v letech 2001 až 2003 převyšovaly cizí zdroje vlastní kapitál, v letech 2004 a 2005 se situace obrátila a vlastní
kapitál převýšil cizí zdroje. Z hlediska kritéria bilančního pravidla vyrovnání rizika hodnotím tuto skutečnost jako pozitivní.
Bilanční pravidla a rozbor pracovního kapitálu ukázaly, že podnik k financování dlouhodobých aktiv využívá krátkodobý kapitál. Tento způsob financování lze označit za rizikový, neboť ohrožuje platební schopnost podniku. Dlouhodobá aktiva jsou totiž méně likvidní a nemohou tak být bezprostředně využity ke splácení splatných závazků. Tento závěr potvrdily i ukazatele likvidity, které dosáhly nízkých hodnot i v rámci mezipodnikového srovnání. Nutné je ovšem poznamenat, že jde o obor energetiky, který se všeobecně vyznačuje nízkými hodnotami likvidity. Domnívám se, že tomu tak je především z důvodů zálohových plateb, které jsou podstatnou součástí krátkodobých závazků.
Analýza výkazu zisků a ztrát vypovídá o růstu hospodářského výsledku ve všech sledovaných letech. Na této skutečnosti se v jednotlivých letech podílely dva faktory.
Na jedné straně je to úspora nákladů vlivem restrukturalizačních opatření, na straně druhé nárůst tržeb vlivem zvýšené prodejní ceny. Znepokojivým údajem je pokles množství odebraného plynu v roce 2005 oproti předcházejícímu roku. Podíl na tom mělo snížení počtu odběratelů v kategorii velkoodběratelé, který se snižuje od roku 2003.
Společnost by měla najít způsob, jak přilákat právě velké, z hlediska tržeb zajímavé zákazníky.
Příznivých hodnot dosahovala společnost v rámci ukazatelů rentability, kdy ve všech sledovaných letech se společnost pohybovala nad odvětvovými průměry uvedenými v analytickém materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky.Ukazatele vykazovaly v průběhu let rostoucí trend.
Problém by do budoucnosti mohly znamenat zmiňované nízké hodnoty likvidity, které v rámci mezipodnikového srovnání patřily mezi nejhorší.
Ukazatele zadluženosti vypovídají o uspokojivé situaci, kdy vlastní zdroje převyšovaly v roce 2005 zdroje cizí. Není tak ohrožena stabilita podniku, ale na druhé straně je využíván pákový efekt, kdy použité cizí zdroje zvyšují výnosnost vlastního kapitálu.
Ukazatele kapitálového trhu vykazovaly v průběhu sledovaných let příznivý trend. Spolu s růstem zisku na akcii se zvyšovala tržní hodnota akcií. Také poměr tržní a účetní hodnoty akcie rostl až na konečnou hodnotu 1,87 v roce 2005. Ukazatel čistého zisku na akcii byl v roce 2005 nad průměrem stanoveným za všech osm distribučních společností.
Souhrnné ukazatele Altmanův index a Kralickův Quick test vykazovaly v průběhu sledovaných let stabilní hodnoty, což se týká zejména výsledků Quick testu..
V roce 2003 a 2004 podnik dle Altmanova indexu spadal do tzv. nevyhraněné zóny, což vypovídá o podniku celkově stabilním s určitými možnými problémy. K zařazení podniku do této zóny opět přispěly záporné hodnoty pracovního kapitálu. V roce 2005 se hodnota Z-score zlepšila a zařadila tak Severočeskou plynárenskou, a.s. mezi podniky s uspokojivou finanční situací. V samotné praktické části jsem ovšem upozorňovala na úskalí této interpretace, neboť v roce 2005 došlo k změně účetních standardů, které v určité míře k tomuto výsledku přispěly.
Na základě zvážení kritérií investování jsem dospěla k závěru, že je možné doporučit investorovi vstup do společnosti Severočeská plynárenská a.s.. Mezi tři kritéria tzv. investorova trojúhelníka patří výnosnost, likvidita, rizikovost. Výši výnosnosti vlastního kapitálu považuji za uspokojivou, srovnatelnou s podniky, které se umístily na prvních místech mezipodnikového srovnání. V této oblasti má podnik další skryté rezervy zvyšování této míry, neboť logaritmický rozklad ROE ukázal, že by mohlo dojít ke zvýšení výnosnosti vlastního kapitálu větším zapojením cizích zdrojů. Mírné zhoršení v roce 2005 nastalo u rentability tržeb. Zde by se měl podnik soustředit na efektivnost v oblasti nákladů. Míry likvidity se sice pohybují pod průměrem, ale jak jsem již poznamenala všeobecně nízké hodnoty patří k oboru, ve kterém Severočeská plynárenská, a.s. podniká. Do budoucnosti by podnik mohl věnovat větší pozornost řízení pracovního kapitálu a financování dlouhodobých aktiv. Vylepšením by např. mohlo být vyšší zapojení dlouhodobých cizích zdrojů, ve formě bankovního úvěru či podnikových obligací. V oblasti zadlužení dosáhl podnik příznivých hodnot, kdy v roce 2005 byl zadlužen pouze z 37,07 procent.
Literatura a jiné zdroje:
1) Grünwald Rolf – Holečková Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. VŠE Praha, 1999. ISBN 80-7079-587-5.
2) Kislingerová Eva - Hnilica Jiří. Finanční analýza krok za krokem. C. H. Beck, 2005.
ISBN 80-7179-321-3.
3) Kislingerová Eva. Oceňování podniku. C. H. Beck 1999. ISBN 80-719-227-6.
4) Mikovcová Hana, Schoellová Hana, Kopalová Helena. Podniková ekonomika 3 – Sbírka příkladů. VŠE Praha, 2004.ISBN 80-245-0709-9.
5) Sedláček Jaroslav. Účetní data v rukou manažera.Computer Press, Brno 1999.ISBN 80-7226-140-1.
6) Sedláček Jaroslav. Cash flow. Computer Press, Brno 2003. ISBN 80-722-6875-9.
7) Synek Miloslav. Manažerská ekonomika. Grada Publishing, Praha 2000. ISBN 80-247-9069-6.
8) Veber Jaromír a kol. Management – základy, prosperita, globalizace. Management Press, Praha 2000.
9) Výroční zprávy společnosti Severočeská plynárenská, a.s. za období 2001 až 2005
Internet:
10. www.zemniplyn.cz 11. www.eru.cz
12. www.mpo.cz
13. www.damodaran.com 14. www.rwe-scp.cz 15. www.rwe-jmp.cz 16. www.rwe.smp.cz 17. www.rwe-vcp.cz 18. www.rwe-zcp.cz 19. www.rwe-stp.cz 20. www.jcp.cz 21. www.ppas.cz 22. www.akcie-2000.cz