• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Euro na trzích dluhopisu

Kapitola 3: Objektivní ekonomické příčiny zavedení eura

3.4 Euro na trzích dluhopisu

Po vstup HMU v platnost byl vytvořen druhý největší trh dluhopisů ve světě.

Celková kapitalizace mezinárodních dluhopisů vydaných vládami, bankami, podniky a ji-nými emitenty a denominovaných v měnách zemí patřící do EMU, dosáhl k červnu 1997 5,26 bilionů ECU. Ve stejné době, americky trhu dluhopisů činil 10,70 bilionu ECU, a Japonsky - pouze 4,08 bilionů ECU. Takto od samého počátku trhu dluhopisů vydaných v eurech a byl ve výši 50% podílu trhu cenných papírů vydaných v USA, a 130% - japon-ských Jenách, co v začátku poskytovalo Evropě poměrně stabilní pozici v soutěţi před-ních světových finančpřed-ních centru.

V minulosti, hlavním rizikem pro evropské dluhopisy byly měnový a úvěrový.

Země, měny kterých byly náchylné k revalvace měly moţnost nabídnout investorům niţší výnos, naopak zemi, kde byla moţnost devalvací měny, platily prémie za riziko. Se vstu-pem v platnost EMU měnově riziko v takových státu je moţné povaţovat za téměř zru-šené. Oproti tomu úvěrové riziko, se stalé hlavním faktorem při určování výnosů dluhopi-sů.

Po uvedeni Euro do činnosti byly vytvořeny nove problémy pro agentury a účast-níky trhu. prozatím nedošlo k vytvoření jednotného přístupy k posuzování dluhopisů vy-daných orgány veřejného sektoru v EMU. Agentura Standart & Poor a Fitch IBCA které se rozhodly uplatnit, v tomto případě rating pro dluhové nástroje v cizí měně, jelikoţ jednot-livé země neovládají své vlastní peněţní nabídky. Na rozdíl od nich “Moody’s“ pouţívá ratingové dluhopisy v vlastní měně a argumentuje to tím, ţe riziko „defoltu“ je převáţně kontrolován na vnitrostátní úrovni, jelikoţ i nadále rozhodujícím faktorem pro národní vládu, zůstává výběr daní. Proto Moody okamţitě přivlastnil si všem smluvním státům EMU nejvyšší rating AAA. Podle Standart & Poor nejniţší známku dostalo Portugalsko (AA-).

Vysoce likvidní vládní eurobondy, který jsou vydávány na základě nejniţší moţné míry návratnosti, určují měřítko pro celý trh. Nadále pokračuje hospodářská sou-těţ mezi vládami Francie a Německa za právo být referenčním dluţníkem na eurotrhu.

Ale protoţe německý trh je nejatraktivnější v EMU z hlediska likvidity, úvěrové schop-ností a technologie účtování, to vše poukazuje, ţe vládní cenné papíry německá (Bunds a Bobls11) zachovají nejniţší výnos, poslouţí jako poţadovaný standard pro závazky jiných vlád eurozóny .

11 Five-year special Federal bonds ("Bundesobligationen - Bobls")- Series 133: completion of sale by tap and invitation to bid for sale byauction- Issue terms for series 134)

Díky transformaci evropského dluhového trhu, společnosti mohli více vyuţít emisi dluhopisů jako způsoby financování. V te době Francie byla jediným členem EMU, majícím likvidní trh podnikových dluhopisu (částka kterou přesáhovala 100 miliard dola-rů). Podle názoru odborníků, tehdy evropské společnosti, zejména obrovské německé a italské společnosti, koncerny jevili větší zájem v emisi dluhopisů, jelikoţ vyţadovali do-datečné zdroje financování pro restrukturalizace svých aktivit. Potřeba kterou byla určena faktorem rostoucí konkurence. Na druhou stranu, konkurence mezi evropskými bankami pro zachování starých a získávání nových zákazníků, sníţí náklady pro emitenty.

HMU také vytvořil druhý největší akciový trh ve světě. V současné době z hle-diska trţní kapitalizace i nadále vede USA, ale eurozóna výrazné předbíhá Japonsko. Záro-veň poměr kapitalizace akciových trhů k HDP ukazuje relativní zaostalost tohoto segmentu finančního systému (139% - v USA, 50% - v Japonsku a pouze 44% - v Evrolendě za rok 1999)12. V Evropě je také relativně malý počet společností který prošly listing13

Nicméně, zvýšený přítomnosti eura na mezinárodních kapitálových trzích přináší moţné výhody, jako je zvýšení likvidity, schopnost Evropského akciového trhu a sníţení nákladů na získávání zdrojů pro veřejné a soukromé dluţníky. Po zavedení eura dluţníci a věřitelé začali hledat nejniţší náklady a nejvyšší výnosy. Evropské finanční trhy se stáli méně segmentovanými, urychlily se proces harmonizace trţních postupů a se zvětšily transparentnost při stanovení cen. Kromě toho, pokračovali pokusy k fiskální konsolidaci, vedoucí k privatizaci státních podniků, penzijní, zdravotní a ostatní fondy sociálního pojiš-tění. Poptávka a nabídka kapitálu se musí výrazně zvýšit, coţ je také pozitivní vliv na zvýšení kapacity a likvidity trhů v EMU.

Za účelem provádění této transformace je třeba provést zásadní strukturální změ-ny. Vývoj evropského trhu cenných papíru na počátku byl omezen stanovených z minu-losti pravidel regulace výroby, oběhu a obchodu na burze, stejně jako prvky daňového sys-tému, který dělalo bankovní úvěry výhodným, různé trţní praktiky v systémech zúčtování a vypořádání cenných papíry. Nicméně, byl dosáhnut nějaký určitý pokrok v harmonizaci a regulaci cenných papírů a dohledu nad investičními a pojišťovnami fondy. Stejně jako v liberalizaci finančních sluţeb v těchto oblastech.

12 Obrazek ke statistice

13 Slova obrazovanye z Anglištiny. list –seznam ( ekonomie) - Zavedení akcií společnosti do seznamu akcií kotovaných na Burze cenných papírů . přijetí k obchodování na burze pouze ty akcie, které prošly re-cenzním řízením.

Proces harmonizace regulačních norem do značné míře byl ztěţován nepřítomnos-tí, společných pro všechny země HMU, modelem vlivu centrálních bank ve vývoji sou-kromého trhu cenných papírů. Například, U.S. FRS14 ) hraje aktivní roli, ve vměšovaní do měnových a investičních (prostřednictvím operce repo) trhu, s cílem vyrovnávat výkyvy v likviditě a chránit stabilitu úrokových sazeb pro jednodenní úvěry. Podobný způsob cho-vání pouţívají centrální banky ve Velké Británii, Kanadě, Austrálii a do jisté míry, Japon-sku. Tyto finanční instituce, včetně evropské, které jsou aktivní na trzích v USA, očekávají podobnou úroveň účasti od ESCB. Pro to je vyţadovaná odpovídající struktura v oblasti finanční činností a bilanční ukazatele odráţející ten způsob fungovaní centrálních bank.

Naopak, Německý Bundesbank, aţ do nedávné doby, svou pozornost se soustře-ďoval na udrţování minimálních rezervy, a dalším omezením transakce určitými nástro-jem. V rámci ESCB nebylo přijato konečné rozhodnutí o modelech intervence do trţního procesu, teď pouţívá několik v souladu reálné skutečnosti. Tehdy byl pouţíván plán tý-denních repo operace, který byli centralizované pod kontrolou ESCB, ale i decentralizo-vané prováděno pomoci jednotlivých evropských centrálních bank.

V současné době v evropské finanční systéme je dominuje bankovní zprostřed-kování. Na podíl bankovních úvěrů EU připadá 54% všech finančních nástrojů (akcií, ob-ligací a půjček). Naopak v USA, kde dominuje prostředkovaní přes investiční trhy, na bankovní úvěry připadá pouze 22% z celkové činnosti kapitálových trhů.

Bankovní systém, 15 zemí EU dohromady tvoří největší bankovní systém ve světě, který v roce 1998 činil celkový úvěr 15 bilionů amerických dolarů. V současné do-bě Evropa má velké mnoţství konkurenceschopných, (podle světových standardů), fi-nančních institucí. Některé evropské univerzální banky jsou povaţovány za členy týmu

14 Federální rezervní systém (neformálně Fed) je centrální bankovní systémSpojených států amerických. Byl vytvořen v roce 1913 podepsáním Zákona o federálních rezervách prezidentem

Woodrowem Wilsonem. Jde o z části veřejný a z části soukromý bankovní systém. Jehoţ sloţkami jsou:

1. Rada guvernérů Federálního rezervního systému ve Washingtonu, kterou jmenuje prezident.

2. Federální výbor pro otevřený trh.

3. 12 nezávislých regionálních soukromých bank, které se nacházejí ve velkých městech USA a působí jako fiskální agenti pro americké ministerstvo financí; kaţdá má vlastní správní radu o de-víti členech.

4. Četné jiné soukromé členské banky, které drţí podíly (nepřevoditelné akcie) v příslušných regionálních bankách.

5. Různé poradní sbory. Od února 2006 slouţí jako předseda Rady guvernérů Federální-ho rezervníFederální-ho systému Ben Bernanke. Současným místopředsedou představenstva je Donald Kohn.

globálních institucí. které aktivně spolupracují na konsolidaci a restrukturalizaci meziná-rodního trhu. Nicméně, na úrovni maloobchodních bankovních sluţeb finanční systém v Evropě je přetíţen bankami s nadpočetným personálem. Jinými slovy, i kdyţ celkový ob-jem finančních aktiv v Evrolendě a USA jsou srovnatelné, akciové trhy jsou mnohem více vyvinuté v Americe, i kdyţ ve stejné době v Evropě dominuje bankovní sektor. Pouze čtvrt korporačního financování v zemích kontinentální Evropy se uskutečňuje z akciových trhů, zatímco v USA – 3/4.

Vedoucí investiční banky světa předpokládaly , ţe zavedení eura napomůţe přilá-kat evropským podniků vice finančních zdrojů. Jasným důkazem tohoto se stalo vytvoření celoevropského akciového trhu, ve kterém dominantní roli hraje Londýnská a Frankfurtská burza, a nyní také i Francouzska. Jedna z nich také tvrdí, ţe "EMU můţe mít větší dopad na evropský trh, neţ všechny nové technologie dohromady."

Nehledě na to, ţe vytvoření celoevropského investičního trhu trvalo velice dlouho, protoţe byla potřeba překonávat obrovské technické překáţky, včetně vytvoření jednotného systému zúčtování a obchodního platformu.Velké institucionální investory a obchodní útvary investičních banku jiţ tehdy začali reorganizovat spíše na odvětví neţ na státy. Firmy začaly získávat finanční prostředky prostřednictvím umístění akcií a dlu-hopisů na pevninském, neţ na národním úrovni.

Růst trhu dluhopisů představuje jasný posun ve způsobu korpačního a bankovní-ho financování. Mnozí bankéři povaţují ten posun jako jeden ze způsobu odstranění pro-středníků, v němţ dluţník obdrţí finanční prostředky přímo od investorů.

Zástupce jednoho z investičních bank uvedl zpravodajovi Financial Times: "

krátce řečeno, Banky se najednou ocitli v situaci, kdy se můţou být srovnávané s konku-renty z dříve oddělených národních trhů. V důsledku toho mohou být potrestáni za nízkou účinnost na akciovém trhu. Coţ způsobuje vetší agresivitu při hledaní moţnosti zvýšit návratnost kapitálu. Evropské banky jiţ začaly vytvářet Puly jejích aktivů, včetně hypo-téční a úvěrové závazky, a začali emise pod nich cenných papírů zajištěných (asset-backed securities). To umoţňuje bankám sníţit základní kapitál, který se musí zachovat jako pojištění v případě Defaultu15. Podobným spusobém, mladé a rychle rostoucí společ-nosti, zvyšují konkurenceschopnost na evropské scéně, a proto se stávají více agresivní v

15 default (v angličtině – nesplnění povinností ) - nedodrţení smlouvy o půjčce, to je, nezaplacení

včas úroky nebo jistiny dluhu nebo nesplnění podmínek dohody o vydání emise dluhopisů.

default múţe být prohlášen, jednotlivimi licími a státy ("suverénní default"), které nemůţuo slouţit všechny nebo část svých povinností.

Firemní krach je důleţité pojetí obchodního práva, na jedné straně,je to ochranný mechanismus pro společnosti, které trpí dočasné finanční problémy (ochrana před nepřátelským převzetím, ochrana proti Raiderskeho útoku, atd.), na straně druhé - chrání věřitelé proti neplnění závazků Výpůjční

získávání finančních zdrojů. To vedlo k vytvoření na trhu denominovaných v euro (junk bonds 16dluhopisů, tj. nezajištěných dluhu).

Nicméně, nehledě na značný potenciál růstu, měl by se Evropský dluhopisový trh rozvíjet mnohem déle, neţ si to myslí mnohé, aby došlo k dosaţení rozsahu, které jiţ existují ve Spojených státech. Vedoucí mezinárodních ratingových agentur uznal: " Inves-tičním bankám, a to zejména tem velkým americkým bankám, je omluvitelné moc přehá-nět vyhlídky růstu v Evropě".

Pokud jednotná měna podpoří vytvoření více aktivního trhu cenných papírů, to umoţnilo by to přilákat více finančních zdrojů ze zahraničí. Ale zároveň takový vývoj by přilákal také více zahraničních dluţníků. Proto nikdo nemůţe předvídat, zda velký náskok sekuritizaci v Evrolendě napomůţe posílit nebo oslabit kurz eura. V kaţdém případě, k takovému vývoji nedojde okamţitě. Jak píše časopis “The Economist“, proces posunutí k "jedinému, homogennímu kapitálovému trhu", pravděpodobně bude pomalým, protoţe to závisí na harmonizaci daní, regulaci a dohledu podmínek pro Listing firmy.

Právě v důsledku radikálních změn, jim bude chvíli pociťován určitý odpor. Ně-kolik státu, včetně Francie, byly ostraţitý, například ke pohlcení místních podniků zahra-ničními společnostmi. Financial Times cituje v této souvislosti slova jednoho z předních ekonomu: " Jak by divné to neznělo to zvučí, ale my jsme zrušili 11 měn, namísto 11 poli-tických systémů. Trh se bude rozvíjet, ovšem čeká jej ještě dlouhá cesta do Ameriky."

16