problematika Možná rizika

Přistoupení ČR k eurozóně je spojeno s řadou výhod, ale také s některými riziky, jejichţ intenzita působení se bude v čase měnit. Tato rizika jsou spojena především s reakcí hospodářství na ekonomické poruchy v podmínkách nezvratitelně zafixovaného měnového kurzu v rámci měnové unie. V případě nedostatečné cyklické a strukturální sladěnosti

čes-ké ekonomiky a jejího finančního sektoru s ekonomikami eurozóny mohou mít ekonomic-ké šoky nestejné, asymetricekonomic-ké dopady.

Ztráta samostatné měnové politiky bude pro hospodářskou politiku ČR znamenat ztrátu významných nástrojů, které mohou napomoci zmírnit negativní dopady plynoucí z rozdílného domácího a zahraničního ekonomického vývoje a mohou tak usnadnit ekono-mickou konvergenci. Hospodářská politika v době před vstupem do eurozóny se bude mu-set orientovat tak, aby jiţ v této fázi zajistila rychlou ekonomickou konvergenci a vyšší reakční schopnost ekonomiky, která by sniţovala riziko zpomalování hospodářského růstu vyvolané působením asymetrických šoků a jejich dopadů. Ačkoliv se charakteristiky české ekonomiky od počátku transformace přiblíţily k charakteristikám zemí EU, určitá nesladě-nost ekonomických cyklů a strukturální odlišnesladě-nosti budou přetrvávat i po vstupu do eurozó-ny. Pro zajištění dostatečné reakční schopnosti české ekonomiky jsou klíčové zejména sta-bilizující fiskální politika, pruţnost na trhu práce i produktů a dobře fungující finanční trhy.

Na druhé straně plnění podmínek a plná aplikovatelnost Paktu stability a růstu bu-de vedle posílení automatického stabilizačního působení fiskální politiky vyţadovat i její zpřísnění tak, aby byla zajištěna dlouhodobá udrţitelnost vyrovnaných veřejných financí.

Stav veřejných financí se můţe stát bariérou pro vstup do eurozóny nejen díky nadměrným schodkům, ale i díky nedostatečnému strukturálnímu přizpůsobení zejména výdajové stra-ny. Fiskální politika musí být připravena nejen plnit svou makroekonomickou stabilizační funkci, ale i být konzistentní s ostatními strukturálními politikami podporujícími konku-renční schopnost české ekonomiky v podmínkách jednotného trhu.

K rozhodnutí o nezvratném zafixování směnného kurzu a přijetí jednotné měnové politiky můţe dojít aţ v okamţiku, kdy bude dosaţeno udrţitelné konvergence ekonomiky a makroekonomických i mikroekonomických politik (otevírání trhů, konkurenceschopnost v rámci jednotného trhu a prohlubování hospodářské integrace, fungování institucí na tr-zích produktů, sluţeb a kapitálu).

Ekonomická sladěnost

Charakteristiky české ekonomiky se postupně přibliţují k charakteristikám zemí EU. Obchodní výměna s EU se na celkovém zahraničním obchodě české ekonomiky podílí zhruba dvěma třetinami a příliv zahraničních investic ze zemí EU dosahuje aţ čtyř pětin

všech investic proudících do české ekonomiky. Přesto byl doposud cyklický vývoj české ekonomiky sladěn s cyklickým vývojem eurozóny méně neţ v průměrné členské zemi eu-rozóny. Také v oblasti sladěnosti struktury reálné ekonomiky a finančního sektoru existuje prostor k dalšímu zlepšení.

Ohodnocení dostatečné ekonomické sladěnosti v čase a v mezinárodním srovnání lze realizovat například s vyuţitím analýzy korelace ekonomického cyklu se zeměmi eu-rozóny, analýzy korelace poptávkových a nabídkových šoků mezi českou ekonomikou a ekonomikou zemí eurozóny, hodnocení strukturální podobnosti na základě podílu jednotli-vých sektorů na celkové přidané hodnotě či na základě sady kritérií týkající se propojení mezinárodního obchodu a finančního sektoru ČR se zeměmi eurozóny.

Fiskální konsolidace

Vysoké deficity veřejných rozpočtů ČR, vestavěné trendy k jejich dalšímu struk-turálnímu prohlubování a nedostatečné podmínky pro symetrické fungování automatických stabilizátorů představují v současnosti váţnou bariéru pro stabilizační působení fiskální politiky. Cílem fiskální konsolidace musí být nejen dosaţení maastrichtských kritérií, ale ve střednědobém časovém horizontu rovněţ - v souladu s principy Paktu stability a růstu - vyrovnané strukturální saldo veřejných rozpočtů umoţňující účinné působení automatic-kých stabilizátorů a pruţnost diskrečních výdajů. Při absenci autonomní měnové politiky bude totiţ fiskální politika v reţimu nezvratitelně zafixovaného kurzu v rámci měnové unie klíčovým nástrojem makroekonomické stabilizace.

Nedostatečně konsolidovaný systém veřejných financí by mohl mít obzvlášť ne-příznivé důsledky během účasti ČR v ERM II a v prvních letech po přistoupení k eurozóně.

V této době bude existovat vyšší pravděpodobnost rozdílného cyklického vývoje v ČR neţ v pozdějších letech. Cyklická nesladěnost můţe být zesilována i postupem strukturálních reforem, projevujících se jako nabídkové šoky s dopady do vývoje potenciálního produktu.

Dále, v této době předpokládaný kladný inflační diferenciál mezi ČR a průměrem eurozó-ny bude mít při jednotných nominálních úrokových sazbách za následek niţší reálné úro-kové sazby, které by mohly vést k neadekvátnímu růstu domácí poptávky. Obezřetná fis-kální politika bude proto v letech těsně po přistoupení k eurozóně klíčovou podmínkou za-chování dlouhodobě udrţitelného ekonomického růstu.

V reakci na dlouhodobě nepříznivou fiskální situaci vláda v průběhu roku 2003 připravila a schválila tříletý konsolidační program s cílem omezit deficit veřejných roz-počtů do roku 2006 na maximálně 4 % HDP. Těţiště konsolidace spočívá v omezení ob-jemu veřejných výdajů a mírném zvýšení sloţené daňové kvóty. Současně s návrhem řady dílčích výdajových a příjmových opatření dochází také k úpravě rámce, ve kterém se ode-hrávají fiskální procesy. Zavádí se princip střednědobého fiskálního cílení realizovaný pro-střednictvím závazných agregátních tříletých výdajových rámců.

Nastartování procesu obnovy fiskální rovnováhy napomáhá přiblíţit českou eko-nomiku stavu, ve kterém bude schopna aspirovat na přijetí eura. Jde však pouze o první etapu, na kterou musí navazovat etapa další, ve které dojde k dalšímu sniţování schodků veřejných financí díky provádění hlubších strukturálních reforem. Pro realizaci všech pří-nosů plynoucích z jednotné měny, eliminaci moţných rizik a z hlediska zdravého fungová-ní ekonomiky před i po přijetí eura je tudíţ nezbytné pokračovat v započatém úsilí a smě-rovat fiskální soustavu k vyrovnaným pozicím.

Pouhé splnění maastrichtského rozpočtového kritéria není dostatečné, coţ názorně dokumentují současné ekonomické obtíţe některých členských zemí EU, které v minulosti nevyuţily plně příleţitost k dosaţení fiskální rovnováhy. Nutnost vytvoření dostatečného manévrovacího prostoru ve fiskální soustavě je navíc zvýrazněna i tím, ţe jiţ ve druhé po-lovině této dekády začnou veřejné rozpočty pociťovat působení nepříznivých demografic-kých tlaků. Razantní konsolidace je nadto třeba i z toho důvodu, ţe rozpočtová soustava bude, zejména v prvních letech po vstupu do EU, vystavena nutnosti najít dostatek zdrojů na profinancování nezbytných infrastrukturních investic, coţ zpětně usnadní proces reálné ekonomické konvergence.

Pro formování fiskální politiky, ale i z hlediska plnění budoucích členských po-vinností v rámci EU v koordinačních a dozorových procedurách, bude kritická úroveň všech národohospodářských statistických dat. Bez zajištění jejich dostatečné kvality (včas-nosti, spolehlivosti, stability, transparentnosti) bude obtíţné správně porozumět a vyhodno-tit hospodářskou situaci a připravit korektivní opatření. Statistická data jsou navíc základ-ním prvkem všech koordinačních a dohledových procedur. I nedostatečná kvalita národo-hospodářských statistik a vládní finanční statistiky se mohou stát ("technickou") překáţkou vstupu do eurozóny.

Vhodnými přístupy k posouzení pokroku v oblasti konsolidace veřejných financí mohou být například analýza citlivosti vestavěných stabilizátorů pomocí hodnocení dopa-dů fluktuací HDP na hospodaření veřejných rozpočtů, analýza manévrovacího prostoru veřejných rozpočtů pro diskreční politiku dle struktury rozpočtu či mezinárodní komparace průběhu deficitu veřejných rozpočtů a cyklické pozice ekonomiky.

Strategie přistoupení k eurozóně

Přistoupení ČR k eurozóně navazuje dle evropské legislativy na vstup země do EU. Členství v eurozóně umoţní ČR plně se podílet na formulaci a implementaci společné evropské měnové a kurzové politiky a povede k posílení makroekonomické stability české ekonomiky.

Z procedurálního hlediska je za předpokladu přistoupení ČR k EU v roce 2004 a při splnění maastrichtských konvergenčních kritérií prvním teoreticky moţným rokem při-stoupení k eurozóně rok 2007. Při respektování kurzového mechanismu ERM II pouze ja-ko vstupní brány do eurozóny s maximálně dvouletým setrváním, spočívá rozhodnutí ohledně načasování přijetí eura na výhledu plnění ostatních konvergenčních kritérií a na vyhodnocení dostatečné sladěnosti české ekonomiky s ekonomikami eurozóny. Jinými slo-vy, ČR by se měla zapojit do mechanismu ERM II teprve po vytvoření předpokladů pro to, aby jí bylo umoţněno v době vyhodnocování kurzového kritéria (po dvou letech od vstupu do ERM II) přijmout měnu euro a poté bez problémů realizovat výhody z jejího přijetí.

Připravenost ČR na účast koruny v mechanismu ERM II a na přistoupení k eu-rozóně bude kaţdoročně pravidelně vyhodnocována nejen formálními kritérii potřebnými pro vstup, ale také pomocí podrobnějších ekonomických analýz. Konkrétně při zpracování a projednávání Konvergenčních programů vţdy na podzim daného roku bude vládě před-loţeno vyhodnocení současného a očekávaného plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a vyhodnocení stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Na základě tohoto hodnocení bude vládě Českou národní bankou a Ministerstvem financí navrţeno rozhodnu-tí, zda iniciovat proceduru směřující ke vstupu koruny do mechanismu ERM II. S ohledem na záměr setrvat v tomto mechanismu jen po nezbytně nutné dva roky bude rozhodnutím o vstupu do mechanismu ERM II implikován i okamţik přistoupení k eurozóně, tedy zave-dení měny euro v České republice.

Letošní vyhodnocení bylo provedeno u příleţitosti zpracování Předvstupního hos-podářského programu za rok 2003 v letních měsících. Případná účast ČR v ERM II od května 2004, tj. k datu předpokládaného přistoupení k EU (nejdříve moţný termín) by dle legislativy EU a pozice ČR vůči mechanismu ERM II znamenala vyhodnocení konver-genčních kritérií kolem poloviny roku 2006. Stávající výhled plnění maastrichtských kon-vergenčních kritérií, který bere v úvahu schválenou koncepci reformy veřejných financí, však nevede k předpokladu plnění kritéria deficitu veřejných rozpočtů k tomuto datu. Z toho plyne, ţe ČR nebude schopna přistoupit k eurozóně jiţ na přelomu let 2006 a 2007 a po předpokládaném přistoupení ČR k EU v květnu 2004 setrvá česká koruna mimo me-chanismus ERM II.

Strategickým cílem vlády a ČNB je vytvořit podmínky pro přijetí měny euro v ČR. Hospodářská strategie vlády bude zaměřena na podporu hospodářského růstu, udrţení makroekonomické stability, zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti podniků a zvyšo-vání zaměstnanosti při současném sniţozvyšo-vání vysoké míry dlouhodobé nezaměstnanosti. Ve fiskální oblasti vláda ještě v tomto volebním období připraví další etapu fiskální reformy tak, aby splnění fiskálních maastrichtských kritérií nebylo zaloţeno na jednorázových pří-jmech či škrtech, ale bylo důsledkem postupných reformních kroků resp. hlubokých struk-turálních reforem.

Samostatná česká měnová politika bude do doby završení měnového integračního procesu i nadále realizována prostřednictvím strategie cílování inflace. V rámci tohoto re-ţimu budou inflační cíle orientovány na plnění maastrichtských konvergenčních kritérií v oblasti cenové stability a dlouhodobých úrokových sazeb.

Pro hladké budoucí fungování ekonomiky v prostředí kurzového mechanismu ERM II a posléze po zavedení měny euro, kdy se Česká republika vzdá samostatné měno-vé politiky, je klíčová dostatečná sladěnost české ekonomiky s ekonomikami eurozóny v reálné a finanční sféře, flexibilní fiskální politika a dobře fungující trh práce K dosaţení dalšího pokroku v těchto oblastech je třeba dále prohloubit strukturální reformy zaměřené na zvýšení flexibility české ekonomiky a provést druhou fázi konsolidace systému veřej-ných financí zaloţené na strukturálních reformách veřejveřej-ných financí.

Za předpokladu plnění maastrichtských kritérií včetně úspěšné konsolidace veřej-ných financí, dosaţení dostatečného stupně reálné konvergence a přiměřeném postupu

strukturálních reforem zajišťujících dostatečnou ekonomickou sladěnost se zeměmi EU lze očekávat přistoupení ČR k eurozóně v horizontu let 2009-2010

Závěr

Vznik eura je důleţitou etapou ve vývoji světové politiky a ekonomiky. EU – cen-trum evropské měny, hospodářská a měnová unie zemí, představuje nejvyšší formu mezi-národní ekonomické integrace, která je výsledkem téměř „půl stoletního“ integračního procesu v západní Evropě. Poprvé za posledních padesát let se na světových měnových a finančních trzích objevila reálná alternativa k dolaru. Světový měnový systém byl posunut směrem k bipolaritě.

Za celou dobu existence prošlo euro velkou a dlouhou cestou; etapami růstu i po-klesu. Nyní se euro a Unie sama nachází v kritickém bodě vývoje, který můţe vést ke ka-tastrofě, a to nejen pro měnu samotnou, ale pro celou společnost.

Bez ohledu na krátkodobé prognózy zůstávají perspektivy eura i nadále spravedli-vě pesimistické. Na pozadí globální krize, která začala v USA, dochází k poklesu ekono-miky nejen v eurozóně. Evropskou měnu ohroţuje nová, hlubší krize, která má kořeny v Řecku. Tato silně podlamuje důvěru k euru a zeslabuje jeho postavení. „Nová“ krize má strukturální charakter, který odhaluje nejslabší strany EMU. Evropa a její měna by měla přeţít, ale pomalé činy hlavních (nejsilnějších) členských států EU v poskytovaní pomoci Řecku, mohou vést k hrozným následkům. Poté jiţ v České republice nemusí být třeba svou měnu měnit.

Mnozí analytici věří, ţe pokud by kancléřka Angela Merkel (Angela Merkelová) neotálela s podporou Řecka (tj. nevznášela předběţné podmínky), celá eurozóna by nyní nebyla na pokraji propasti a v Evropské Unii by nebylo třeba přijmout bezprecedentní opatření pro stabilizaci společné měny v šestnácti zemích EU - balík 750 miliard eur.

Ve středu 19. května v „Bundestagu” Merkelová agitovala za alikvotní zákon, kde prohlásila, ţe současná krize eura je nejzávaţnější zkouškou Evropy v posledním desetiletí, nebo snad jiţ za dobu celé historie od podpisu Římských dohod o vytvoření společného trhu v roce 1957. "Vydrţet tuto zkoušku je velmi důleţité – věří Merkelová. Euro je v ne-bezpečí."

Kromě toho Merkelová řekla, ţe hovoříme více neţ o stabilizaci měny, protoţe společné peníze svázaly země EU společným osudem. Proto se dle jejích slov jedná o ví-ceméně záchranu evropské myšlenky. "Padne-li euro, padne celá Evropa " - upozornila Merkelová.

Popsat současnou situaci v Evropě a její měnu ale nebylo mým cílem. V této práci jsem chtěl vysvětlit historii vzniku Evropské unie, její měnové unie. Etapy jejího vývoje, zavádění eura do oběhu, předpoklady a výsledky.

Prozkoumat ekonomické důsledky přijetí eura v České Republice, moţné per-spektivy splnění podmínek pro vstup ČR do měnové unie. Současnou situaci v plnění podmínek.

Hodnotíc výsledky jsem dospěl k závěru, ţe České Republika nemůţe vstoupit do HMU dříve neţ v roku 2013 či 2014, protoţe v průběhu posledních tří let ČR nesplňuje

jednu z hlavních podmínek - budget deficit (statní dluh); tento zde kaţdoročně převyšuje stanovenou míru. Jinou příčinou můţe být neochota obyvatelstva ČR přijmout euro jako platidlo, neboť to podstatně ovlivní úroveň kupní síly obyvatelstva.

Vyvinutý plán vstupu ČR do měnové unie předpokládal postupný vstup k roku 2010, bohuţel však tomuto plánu nebylo souzeno se uskutečnit.

Myslím, ţe přijetí eura se projeví v pozitivním dopadu na ekonomiku ČR, zejména ve finančním sektoru. Po přijetí však bude třeba ještě nějaká doba, aby toto při-spělo k trvalému růstu ve všech sektorech ekonomiky.

Další přilohy

BANKOVKY

K uvedení euro-bankovek do oběhu došlo 1. ledna 2002. Zavedeny byly

bankovky v sedmi nominálních hodno-tách, tj. 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 eur, přičemţ kaţdá z nich má jinou velikost.

Bankovky zobrazuji architektonický slo-hy sedmi epoch evropské kultury – antiku, románský sloh, gotiku, renesanci, baroko a rokoko, věk skla a oceli

a moderní architekturu 20. století. Třemi hlavními architektonickými prvky, který se na bankovkách objevují, jsou okno, portál a most. Ţádni z uvedených vyobrazení však neznázorňuje konkrétní budovu či architektonickou památku.

Okna a portály vyobrazení na lícní straně bankovek symbolizují ducha evropské otevřenosti a spolupráce. Na rubu všech bankovek najdeme obrázek mostu, jenţ je metaforou komunikace mezi evrop-skými národy a mezi Evropou a zbytkem světa.

Aby se zamezilo padělaní, byly bankovky vybaveny několika ochrannými prvky.

Pomocí nich lze odlišit padělky od pra-vých bankovek. Grafická oprava rovněţ obsahuje zvláštní prvky, který napomáha-jí nevidomém a slabozrakém lidem ban-kovky rozpoznat.

Přesný kontroly bankovek zajišťují, ţe veškerý vydaný peníze mají stejnou kva-litu a stejný vzhled. Grafická oprava ban-kovek je pro všechny státy identická.

MINCE

Jedno euro se člení na 100 centů. Euromin-ce jsou vydávány v osmi

hodnotách: 1, 2, 5, 10, 20 a 50 centů, 1 a 2 eura. Vzhled jedné strany mincí

je společný pro všechny státy eurozóny, na druhé straně jsou zobrazeny národní

motivy jednotlivých zemí. Bez ohledu na tuto odlišnost mohou byt veškeré

euromince samozřejmě pouţívány ve všech členských státech eurozóny.

Všech osm druhů euromincí se odlišuje co do uţitého materiálu, velikosti, váhy, barvy a síly. I v případě mincí najdeme do-plňkové, inovativní prvky, které mají nevidomým a slabozrakým pomoci k snad-nějšímu rozeznání hodnoty mince.

Mince různé hodnoty se od sebe liší napří-klad provedením hrany. Systém důsledného

řízení kvality zajišťuje, aby

bylo moţné pouţívat stejné euromince v rámci celé eurozóny a aby splňovaly normy nezbytné pro pouţívání

v prodejních automatech.

Velmi pečlivě se přistupovalo k výrobě mincí s vyšší nominální hodnotou

(1 a 2 eura) s cílem předejít jejich padělání Tomu napomáhá velmi propracované pou-ţití dvou různobarevných kovů a u mince s hodnotou 2 eura rovněţ nápis

po obvodu její hrany.

Seznam literatury

1. Shmetyankov V. G dvě strany jedné mince. – М.: Ekonomie, 1999.

2. Kapustin M.G. Euro a jeho vliv na mezinárodní finanční trhy . – М.: Deka, 2001.

3. Francois Crouset - A History of the European Economy, 1000-2000. Rok 2000.

University of Virginia Press. ISBN: 0813920256

4. Butorina O.V. Těţká cesta k evropské jednotné měně // MEiМV №2 2000 5. Ivanov I. Jednotná měna pro integrační Evropu // МEиМV №4 2002

6. Suetin A.A Světová ekonomika. Mezinárodní ekonomické vztahy. Globalizmus. Na-klad.: Knorus, r.2008, ISBN: 978-5-390-00171-4

7. Butorina O. V. Zákonitost finanční integraci : mezinárodní zkušenost a ZNS Ča-sopis - peníze a úvěry. № 8. r. 2005. М. : Finance a statistika, / ISSN 0130-3090.

8. Verhov V.A. Evropsky systém centrálních bank (ESCB). Účetnictví a banky , №6, r.2004

9. Transakce Euro na kapitálových trzích. Analytický materiál. Bulletin banky Ruska №22 (450),04.2002.

10. Borko Y. “Evropská Unie: prohlubování a rozšiřování integraci”// МEiМV №8 2002 11. Makarevich L. «Euro vezme svoje» list Kommersant. Moskva 25/02/2003. str. 5.

12. "ekonomické perspektivy" zpráva ОESR, 01/2004.

13. Inozemcev V., Kuznecova Е. Návrat Evropy. jednotná Evropa po cestě k vůdcovství.

# МE и МV - 2002 - №4

14. Maloni John. Starý a novy teorii měnových unii # globalizace, problémy a perspekti-vy. Slouč. Materiál mezinárodní konferenci.

15. Money and Banking Statistics Sector Manual - Guidance for the statistical classification of customers", DB Press April 2002.

16. 1995-2008 MMF (Mezinárodní měnový fond): Měna Sloţení devizových rezerv: 1999-2005, ECB (Evropská centrální banka): hromadění zahraničních rezerv Data za rok 2008 jsou uvedeny v první polovině roku

Internet zdroje:

1. http://www.eu4journalists.eu/index.php/dossiers/czech/C23 -

2. http://www.zavedenieura.cz/cps/rde/xchg/euro/xsl/index.html?filter=verejnost&rdeLocale=

cs - První poznatky o vlivu zavedeni eura na Slovensku

3. http://books.google.com/books?hl=en&lr=&id=dv2IeEJ6EsQC&oi=fnd&pg=PA29&dq=%

22Ekonomie+evropsk%C3%A9+integrace%22+Baldwin&ots=jUjs0v41Ru&sig=NlPqEK YkbNeoo40lCz2QI0fTqnY#v=onepage&q&f=true – Historie evropské integrace. 1.4 europesimizmus, 1.4.2 neúspěch snach o měnovou integraci

4. http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/euro/ - Euro 5. http://www.edc.spb.ru/publications/home.html - publikaci o Euro

4. http://www.cnb.cz/cs/mezinarodni_vztahy/euro/ - Euro 5. http://www.edc.spb.ru/publications/home.html - publikaci o Euro

In document Euro Bankovní institut vysoká škola Praha (Stránka 61-73)