2.1. Historie sv ě tová
První zmínky o franšízinku se objevují ve středověku ve Francii. Tenkrát se slovem franchise označovalo právo či privilegium, které udělil feudál k výrobě nebo prodeji určitých výrobků nebo daného vyvoleného osvobodil od cel a daní. Co se týče moderního franšízinku, tak jeho vznik a rozvoj sledujeme něco přes jedno století. První vlnu rozvoje franšízinku spojujeme s rozvojem automobilismu a cestování na počátku 20. století v USA. V té době relativně rychlým tempem vznikaly sítě distributorů automobilů, motelů, čerpacích stanic. Po druhé světové válce se franšízink prudce rozvijí opět v USA jako tzv. obchodní franšízink v oblasti služeb, kde dochází k intenzivnímu využívání značek. Je to především v hotelnictví, restauračním stravování, ale zejména v rychlém občerstvení (fastfood), např. McDonald´s.
Oblíbeným nadále zůstává tzv. výrobkový franšízink, jako např. Coca-Cola. Po ropných šocích v 70. a 80. letech 20. století se franšízink osvědčil jako vhodná metoda podnikání, která nejen v USA pomohla vyřešit potíže mnoha vlastníkům malých a středních firem. Dnes je rozšířena ve všech zemích světa (nejvíce v USA, Německu, Velké Británii a Francii) a chápeme ji už nejen jako způsob odbytu určitých výrobků a služeb, ale již jako celkovou formu širší kooperace.
2.2. Historie v Č R
Franšízink není v České republice ještě tak rozšířen jako v zahraničí, stejně jako řada dalších věcí, na které měl velký vliv politický vývoj ČR. Komunistický režim samozřejmě nedovoloval jakékoliv soukromé podnikání, a podnikatelské aktivity, které do konce 80. let
„fungovaly“, přestávají odpovídat potřebám tržního hospodářství.
Franšízink řadíme mezi faktory, které mohly příznivě ovlivnit proces transformace v ČR. Z počátku šlo především o vztah českého příjemce licence a zahraničního poskytovatele. Tito zahraniční franšízoři začali do ČR vstupovat kolem roku 1991. Tato cesta umožňovala rychlou modernizaci českých podniků prostřednictvím kvalitní vyzkoušené technologie a know-how, které tuzemským podnikům ve většině případů chyběly. Kvalitu výrobků a služeb pak u těchto firem (franšízantů) garantovalo logo a ochranná známka franšízora. Franšíza nejen že tedy přispívala k modernizaci stávajících firem, ale samozřejmě i k rychlejšímu prosazování nových domácích subjektů, ať už podnikatelů, obchodníků či přímo výrobců. Nová forma podnikání zkrátka přispěla k rozvinutí hospodářské soutěže a zdravého konkurenčního prostředí.
Ovšem rychlejšímu rozšiřování franšízinku bránila jeho nedostatečná znalost, ze které pak samozřejmě pramenila určitá nedůvěra podnikatelů k němu. Byla zde jen nepatrná poptávka po odborných seminářích, literatuře či nejrůznějších poradenských službách zaměřených na problematiku franšízinku. Další významné faktory, které měly za následek pomalý franšízový vývoj v ČR, byly problémy s financováním. Nedostatek finančních prostředků příjemců franšízy a též nedostatek alternativních nabídek finančních zdrojů či absence vládních podpůrných programů tvořily hlavní úskalí rozvoje tenkrát ještě velmi mladého způsobu podnikání. Bankám scházely zkušenosti s tímto způsobem vstupu firem na trh. Zkušenosti s franšízou chyběly přirozěně i na straně podnikatelských subjektů, byla nedostatečně vyvinutá podnikatelská kultura a kvalita managementu, franšíza neměla legislativní podklad a tedy ani právní povědomí.
Všechny zmíněné nedostatky bránící rozvoji franšízinku postupně mizí nebo už zcela odezněly. S financováním jsou v současné době o mnoho menší potíže. Při předložení kvalitního podnikatelského plánu či záměru, který se opírá o franšízovou licenci, tedy o prověřený koncept, by neměl být s poskytnutím úvěru větší problém, zvlášť v případech, kdy se poskytovatel licence bance za výsledek zaručí. První bankou v České republice, která přišla s franšízinkovým programem byla Komerční banka. Nyní svými programy franšízu podporují
kromě zmíněné Komerční banky i Českomoravská záruční a rozvojová banka a Československá obchodní banka. I legislativní podklad franšízy je již na světové úrovni. Po vstupu České republiky do EU došlo k harmonizaci českého práva s právem evropským a k dalšímu přílivu franšízového podnikání do nových členských států EU.
2.3. Sou č asnost v Č R
Podle České asociace franšízinku (ČAF) je aktuální stav následující:
Česká asociace franšízinku eviduje cca 90 franšízových systémů a sítí, které více či méně vykazují prvky franšízinku. Z údajů o jednotlivých konceptech evidovaných ČAF lze vyslovit několik zobecnění:
• Největší zastoupení má kategorie konceptů z oboru restaurací, hotelů, kaváren a čajoven, včetně rychlého občerstvení; další velkou skupinu tvoří koncepty z oboru bydlení a hobby. Početně jsou výrazně zastoupeny kooperativní maloobchodní koncepty COOP nabízející potravinářské a nepotravinářské zboží.
• Polovinu systému tvoří systémy, které na trhu působí více než pět. Třetina z nich jsou koncepty provozované v ČR 10 a více let. Mezi nejstarší systémy patří McDonald´s, YVES ROCHER a OBI.
• Doba trvání franchisové smlouvy se pohybuje od 2 roků do 20 let; nejčastěji se setkáváme se střednědobými smlouvami v délce 5 let, zpravidla uzavíranými s možností jejich prodloužení nebo opce. Dlouhodobé smlouvy na 10 až 20 let uzavírají sítě, jejichž obchodní jednotky vyžadují investice nad 3 mil. Kč a s dobou návratnosti nad čtyři roky.
• Výše vstupní investice se pohybuje od 10 tis. Kč do 15 mil. Kč, v jednom případě (OBI) je tato investice 200 mil. Kč.
• U evidovaných konceptů se průběžný franšízový poplatek pohybuje nejčastěji od 1 % do 7 % z obratu.
• Celkový počet příjemců franšízové licence v letech 1999 až 2004 vzrostl přibližně čtyřikrát (z 143 na 752), počet franšízových provozoven vzrostl téměř devětkrát (ze 130 na 1450).
• Jako místo další uvažované expanze uvádějí evidované franšízové systémy nejčastěji Slovensko, Maďarsko, vyjímečně pak státy západní Evropy.
• Jako nejčastěji uváděnou odpověď na otázku, jak si představují franšízové systémy své franšízanty, je zkušenost s daným oborem, kapitálová vybavenost, schopnost vést kolektiv.