VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů
Obor: Mezinárodní obchod
Franšízink jako metoda vstupu na trh
(bakalářská práce)
Autor: Štěpán Vondrášek
Vedoucí práce: doc. Ing. Lenka Turnerová, CSc.
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů.
V Praze dne 10. června 2007 ...
podpis studenta
Poděkování:
Touto cestou bych rád poděkovaldoc. Ing. Lence Turnerové, CSc. za vedení a pomoc v průběhu psaní práce.
Také děkuji Ing. Michaele Pavelkové za poskytnutou konzultaci, která mi pomohla při psaní praktické části.
Obsah
Úvod ... 4
1. Definice franšízinku ... 5
2. Historie ... 8
2.1. Historie světová... 8
2.2. Historie v ČR... 9
2.3. Současnost v ČR... 10
3. Výhody a nevýhody franšízinku ... 11
3.1. Výhody ... 11
3.1.1. Výhody pro franšízora... 11
3.1.2. Výhody pro franšízanta ... 12
3.2. Nevýhody ... 14
3.2.1. Nevýhody pro franšízora ... 15
3.2.2. Nevýhody pro franšízanta ... 15
4. Srovnání s jinými systémy spolupráce ... 17
5. Druhy franšízinku... 19
6. Praktická analýza... 21
6.1. Historie a současnost společnosti Hertz ... 21
6.2. Společnost Rentex autopůjčovna a.s. ... 22
6.2.1. Základní údaje ... 22
6.2.2. Historie společnosti Rentex... 22
6.3. Situační analýza... 24
6.3.1. Makroprostředí ... 25
6.3.1.1. Ekonomické faktory ... 25
6.3.1.2. Technické a technologické faktory... 28
6.3.1.3. Kulturně-sociální prostředí... 29
6.3.1.4. Politicko-právní prostředí... 30
6.3.2. Mikroprostředí... 30
6.3.2.1. Organizace společnosti... 30
6.3.2.2. Dodavatelé... 32
6.3.2.3. Zákazníci ... 35
6.3.2.4. Nabízené vozy a poskytované služby... 35
6.3.2.5. Konkurence ... 38
6.3.3. Celkové shrnutí SWOT analýzy... 39
Závěr... 40
Úvod
Při budování a rozvíjení prosperujícího podniku musí jeho zakladatel či vlastník čelit mnoha překážkám. Podnikání je již ve své podstatě plné rizik, a tak je toto pochopitelné.
Pokud hovořím o České republice nebo zemích bývalého východního bloku, mohu uvést několik hlavních problémů, které jsou pro začínající firmy snažící se prorazit na trhu specifické.
Mezi hlavní překážky, které se často uvádějí, patří zejména poměrně omezené zkušenosti českých podnikatelů s realizací obchodních nápadů, které by v praxi skutečně fungovaly. Je obtížné identifikovat obchodní příležitosti a posléze je rozpracovat do formy fungujících podnikatelských záměrů. Myslím si, že je zde stále nedostatek zkušených a prokazatelně úspěšných manažerů, kteří by dokázali podnik vést úspěšně. Tyto skutečnosti pak vedou k tomu, že přístup ke zdrojům úvěrového a jiného financování je značně omezený.
I v případě, že se malý či střední podnik již na trhu úspěšně prosadil a funguje již delší dobu, může se jeho situace komplikovat. V současnosti je totiž zřejmá expanze nadnárodních korporací a v důsledku jejich drtivé konkurence se tyto nesrovnatelně menší a slabší podniky mohou dostat do existenčních potíží.
Cílem mé práce je popsat a zhodnotit efektivnost franšízinku, který je vhodnou obchodní metodou, jež by začínajícím českým podnikatelům mohla usnadnit překonání výše uvedených obtíží, tedy vhodnou metodou vstupu na trh.
V úvodu mé práce nadefinuji franšízink jako pojem. Poté stručně popíšu historický vývoj franšízinku ve světě a v České republice. Zhodnotím, co franšízink přináší zúčastněným stranám, tedy jaké jsou jeho výhody a nevýhody, jaké existují druhy franšízy a srovnání s jinými systémy spolupráce ekonomických subjektů. V praktické části pak zhodnotím vstup na trh a postavení firmy Rentex Autopůjčovna a.s., která svůj úspěch postavila na přijetí franšízové licence Hertz. Zmíním se o historickém vývoji franšízora a franšízanta. Provedu situační analýzu makro- a mikroprostředí podniku Rentex a.s. a pomocí SWOT analýzy se pokusím nalézt silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby pro podnik a klady a zápory, které společnosti Rentex přineslo a přináší přijetí licence Hertz.
1. Definice franšízinku
Před tím, než přejdu přímo k definici franšízinku, zmíním pár výrazů, bez kterých bychom se ve franšízinkovém podnikání jen těžko obešli. Jsou to tyto pojmy:
- franšízor – poskytovatel licence - franšízant – příjemce licence
- franšízinková smlouva – právní základ spolupráce, smlouva upravující vzájemný vztah mezi franšízorem a franšízantem
- franšízová síť/řetězec – spojení franšízora a všech jeho franšízantů
- franšízový balík – souhrn práv a povinností vyplývajících pro franšízanta z daného franšízového konceptu, zpravidla bývá obsažen v manuálu [1]
V současnosti neexistuje jednotná definice franšízinku. K většímu počtu různých definic vede existence různých forem franšízy, rozvoj jejích jednotivých prvků, ale hlavně odlišná legislativní pojetí či podchycení systému v různých zemích. Většinou jsou uváděny definice různých franšízových svazů a asociací, které je zveřejňují ve svých informačních materiálech. Tyto organizace totiž působí na mezinárodní úrovni a proto jejich pohled na franšízink můžeme považovat za nejobecnější, tedy za pohled, který není nikterak jednosměrně ovlivněn tou či onou stranou, legislativou jednoho státu a podobně. Jde hlavně o Německý franšízový svaz, Mezinárodní asociaci amerických franšízorů a Evropskou franšízovou federaci. První zmíněná instituce pojímá franšízink takto: Franšízink je vertikálně – kooperativně organizovaný odbytový systém právně samostatných podnikatelů na bázi smluvních dlouhodobých závazků. Je to systém, který vstupuje na trh jednotně a je vytvářen díky vzájemnému plnění partnerů, kteří patří do jednoho systému na straně jedné, a kontrolním systémem na straně druhé. Franšízor poskytuje tzv. franšízový balík, což můžeme chápat jako souhrn podmínek pro poskytnutí franšízinku. Zahrnuje v sobě nákupní, odbytový a organizační koncept, dále se v něm franšízor zavazuje podporovat aktivně franšízanta, průběžně rozvíjet celou koncepci a dokonce, že bude franšízanta “vychovávat”. Franšízant podniká na vlastní jméno, účet a riziko. Zmíněný franšízový balík má právo využívat za úplatu. Do systému výkonnostně přispívá ve formě dodání práce, kapitálu a informací.
V roce 1979 se definicí franšízinku zabýval i Spolkový německý pracovní soud a došel k následujícímu znění: “Franšízink je smlouva založená na trvalém dlužním poměru mezi vedoucím podnikem a uživatelem franšízinku, na jejímž základě poskytuje nositel franšízinku uživateli právo prodávat určité zboží a služby s použitím obchodního jména,
ochranné známky a vybavení při respektování jím vyvinutých organizačních systémů, přičemž vedoucí podnik – franšízor – poskytuje uživateli pomoc, radu a školení v technické a prodejně - technické oblasti a vykonává kontrolu v obchodní činnosti uživatele franšízinku.
Za toto je uživatel povinen platit odměnu.”
Další definice, kterou bych rád uvedl, pochází z Evropského etického kodexu pro franšízink, který vydala Evropská franšízová federace. Tato definice říká, že franšízink je systém marketingu zboží a (nebo) služeb a (nebo) technologie, který je založen na blízké a neustálé spolupráci mezi právně a finančně oddělenými a nezávislými subjekty, franšízorem a jeho individuálními franšízanty, kde franšízor poskytuje svým individuálním franšízantům právo a ukládá povinnost vyvíjet obchodní činnost dle konceptu franšízora. Toto právo nutí a opravňuje jednotlivé franšízanty, jako výměnu za přímou či nepřímou finanční úplatu, užívat obchodní jméno franšízora a (nebo) jeho služební značku, know-how, obchodní a technické metody, systém procedur a další průmyslové a vědomostní vlastnická práva, doplněno o neustálé poskytování komerční a technické asistence v rámci a dle písemné franšízinkové smoluvy uzavřené mezi subjekty k tomuto účelu. V této definici se objevuje termín know- how, který má v souvislosti s franšízovou licencí zvlášť velký význam. Můžeme jej označit za soubor praktických informací, které nejsou chráněny patentem, plynou ze zkušeností poskytovatele, který je vyzkoušel. Jsou to informace důvěrné, podstatné a identifikovatelné.
• Důvěrné znamená, že tyto informace nebo celé know-how není veřejné a snadno dostupné. Nechápejme to však příliš striktně, že by všechny prvky know-how byly naprosto neznámé, že by nebyly mimo podnik poskytovatele franšízy k získání.
• Podstatné znamená, že informace obsažené v know-how jsou důležité pro prodej zboží a služeb, přičemž know-how musí být pro příjemce licence užitečné tím, že od momentu uzavření smlouvy můžeme zesílit konkurenceschopnost, zvýšit výkon nebo prostě snadněji pronikneme na trh.
• Identifikovatelné znamená, že určité know-how by mělo být přesně popsáno do takové míry, abychom byli schopni ověřit splnění kritérií důvěrnosti a podstatnosti. Takto popsané know-how potom bývá součástí buď přímo franšízinkové smlouvy nebo může být ve zvláštním dokumentu či uvedené jinou vhodnou formou.
Shrneme-li uvedené, ale i další nezmíněné definice, můžeme franšízink interpretovat jako systém, kde franšízor dává k dispozici úspěšně vyzkoušenou koncepci řízení podniku, podle níž vyškolí příjemce franšízy, který ji pak může nebo dokonce musí uplatňovat v praxi.
Poskytovatel se též zavazuje, že bude příjemci licence technicky a hospodářsky pomáhat.
Takováto pomoc zpravidla zahrnuje:
- pravidelné návštěvy podpůrného personálu s cílem pomoci při nápravě odchylek, které by mohly franšízantovi způsobit obchodní problémy
- inovace výrobků a celkové koncepce - školení personálu
- průzkum trhu
- celoplošnou i místní inzerci - možnost nákupu ve velkém - manažerské a účetní poradenství
Příjemce je navíc povinen přijatou koncepci dodržovat přesně a za poskytnutá práva, know- how, apod. odvádět tzv. franšízový poplatek.[2]
Přehledně seřazený seznam hlavních znaků franšízinku [1]:
systém odbytu - decentralizovaný odbyt - právně samostatné území
program činnosti - systém franšízora (franšízový balík) - vybavení podniku
- využívání ochranných práv
- koncepce nákupu, odbytu a organizace - další rozvoj systému
- aktivní podpora - systém franšízanta
- pracovní složka - kapitálová složka - informační složka
vertikálně-kooperativní organizace - přísná organizace - intenzivní spolupráce - vertikální dělba práce - systém kontroly
jednotné vystupování - jméno (ochranná známka) - společná strategie
- jednotné image
právní samostatnost - podnikatelská iniciativa
- podnikání pod vlastním jménem a na vlastní náklady
smluvní dlouhodobé vztahy - dlouhodobá vzájemná spolupráce - práva a povinnosti franšízora - práva a povinnosti franšízanta - regulace plateb
2. Historie
2.1. Historie sv ě tová
První zmínky o franšízinku se objevují ve středověku ve Francii. Tenkrát se slovem franchise označovalo právo či privilegium, které udělil feudál k výrobě nebo prodeji určitých výrobků nebo daného vyvoleného osvobodil od cel a daní. Co se týče moderního franšízinku, tak jeho vznik a rozvoj sledujeme něco přes jedno století. První vlnu rozvoje franšízinku spojujeme s rozvojem automobilismu a cestování na počátku 20. století v USA. V té době relativně rychlým tempem vznikaly sítě distributorů automobilů, motelů, čerpacích stanic. Po druhé světové válce se franšízink prudce rozvijí opět v USA jako tzv. obchodní franšízink v oblasti služeb, kde dochází k intenzivnímu využívání značek. Je to především v hotelnictví, restauračním stravování, ale zejména v rychlém občerstvení (fastfood), např. McDonald´s.
Oblíbeným nadále zůstává tzv. výrobkový franšízink, jako např. Coca-Cola. Po ropných šocích v 70. a 80. letech 20. století se franšízink osvědčil jako vhodná metoda podnikání, která nejen v USA pomohla vyřešit potíže mnoha vlastníkům malých a středních firem. Dnes je rozšířena ve všech zemích světa (nejvíce v USA, Německu, Velké Británii a Francii) a chápeme ji už nejen jako způsob odbytu určitých výrobků a služeb, ale již jako celkovou formu širší kooperace.
2.2. Historie v Č R
Franšízink není v České republice ještě tak rozšířen jako v zahraničí, stejně jako řada dalších věcí, na které měl velký vliv politický vývoj ČR. Komunistický režim samozřejmě nedovoloval jakékoliv soukromé podnikání, a podnikatelské aktivity, které do konce 80. let
„fungovaly“, přestávají odpovídat potřebám tržního hospodářství.
Franšízink řadíme mezi faktory, které mohly příznivě ovlivnit proces transformace v ČR. Z počátku šlo především o vztah českého příjemce licence a zahraničního poskytovatele. Tito zahraniční franšízoři začali do ČR vstupovat kolem roku 1991. Tato cesta umožňovala rychlou modernizaci českých podniků prostřednictvím kvalitní vyzkoušené technologie a know-how, které tuzemským podnikům ve většině případů chyběly. Kvalitu výrobků a služeb pak u těchto firem (franšízantů) garantovalo logo a ochranná známka franšízora. Franšíza nejen že tedy přispívala k modernizaci stávajících firem, ale samozřejmě i k rychlejšímu prosazování nových domácích subjektů, ať už podnikatelů, obchodníků či přímo výrobců. Nová forma podnikání zkrátka přispěla k rozvinutí hospodářské soutěže a zdravého konkurenčního prostředí.
Ovšem rychlejšímu rozšiřování franšízinku bránila jeho nedostatečná znalost, ze které pak samozřejmě pramenila určitá nedůvěra podnikatelů k němu. Byla zde jen nepatrná poptávka po odborných seminářích, literatuře či nejrůznějších poradenských službách zaměřených na problematiku franšízinku. Další významné faktory, které měly za následek pomalý franšízový vývoj v ČR, byly problémy s financováním. Nedostatek finančních prostředků příjemců franšízy a též nedostatek alternativních nabídek finančních zdrojů či absence vládních podpůrných programů tvořily hlavní úskalí rozvoje tenkrát ještě velmi mladého způsobu podnikání. Bankám scházely zkušenosti s tímto způsobem vstupu firem na trh. Zkušenosti s franšízou chyběly přirozěně i na straně podnikatelských subjektů, byla nedostatečně vyvinutá podnikatelská kultura a kvalita managementu, franšíza neměla legislativní podklad a tedy ani právní povědomí.
Všechny zmíněné nedostatky bránící rozvoji franšízinku postupně mizí nebo už zcela odezněly. S financováním jsou v současné době o mnoho menší potíže. Při předložení kvalitního podnikatelského plánu či záměru, který se opírá o franšízovou licenci, tedy o prověřený koncept, by neměl být s poskytnutím úvěru větší problém, zvlášť v případech, kdy se poskytovatel licence bance za výsledek zaručí. První bankou v České republice, která přišla s franšízinkovým programem byla Komerční banka. Nyní svými programy franšízu podporují
kromě zmíněné Komerční banky i Českomoravská záruční a rozvojová banka a Československá obchodní banka. I legislativní podklad franšízy je již na světové úrovni. Po vstupu České republiky do EU došlo k harmonizaci českého práva s právem evropským a k dalšímu přílivu franšízového podnikání do nových členských států EU.
2.3. Sou č asnost v Č R
Podle České asociace franšízinku (ČAF) je aktuální stav následující:
Česká asociace franšízinku eviduje cca 90 franšízových systémů a sítí, které více či méně vykazují prvky franšízinku. Z údajů o jednotlivých konceptech evidovaných ČAF lze vyslovit několik zobecnění:
• Největší zastoupení má kategorie konceptů z oboru restaurací, hotelů, kaváren a čajoven, včetně rychlého občerstvení; další velkou skupinu tvoří koncepty z oboru bydlení a hobby. Početně jsou výrazně zastoupeny kooperativní maloobchodní koncepty COOP nabízející potravinářské a nepotravinářské zboží.
• Polovinu systému tvoří systémy, které na trhu působí více než pět. Třetina z nich jsou koncepty provozované v ČR 10 a více let. Mezi nejstarší systémy patří McDonald´s, YVES ROCHER a OBI.
• Doba trvání franchisové smlouvy se pohybuje od 2 roků do 20 let; nejčastěji se setkáváme se střednědobými smlouvami v délce 5 let, zpravidla uzavíranými s možností jejich prodloužení nebo opce. Dlouhodobé smlouvy na 10 až 20 let uzavírají sítě, jejichž obchodní jednotky vyžadují investice nad 3 mil. Kč a s dobou návratnosti nad čtyři roky.
• Výše vstupní investice se pohybuje od 10 tis. Kč do 15 mil. Kč, v jednom případě (OBI) je tato investice 200 mil. Kč.
• U evidovaných konceptů se průběžný franšízový poplatek pohybuje nejčastěji od 1 % do 7 % z obratu.
• Celkový počet příjemců franšízové licence v letech 1999 až 2004 vzrostl přibližně čtyřikrát (z 143 na 752), počet franšízových provozoven vzrostl téměř devětkrát (ze 130 na 1450).
• Jako místo další uvažované expanze uvádějí evidované franšízové systémy nejčastěji Slovensko, Maďarsko, vyjímečně pak státy západní Evropy.
• Jako nejčastěji uváděnou odpověď na otázku, jak si představují franšízové systémy své franšízanty, je zkušenost s daným oborem, kapitálová vybavenost, schopnost vést kolektiv.
3. Výhody a nevýhody franšízinku
Z definic a hlavních znaků franšízinku, které jsem uvedl v předchozích kapitolách, vyplývají výhody, ale také nevýhody a to pro obě smluvní strany, tedy franšízora i franšízanta.
3.1. Výhody
3.1.1. Výhody pro franšízora
1) Vytvoření vlastní struktury široké odbytové sítě a její další zhušťování.
Franšízink se tak stává prostředkem expanze s minimálním kapitálovým vkladem, neboť franšízant si buduje svůj podnik z vlastního kapitálu.
2) Rozšíření přímého podílu na trhu.
Franšízor využívá regionální a prodejní zkušenosti franšízanta a získává tak atraktivní umístění franšízových podniků.
3) Intenzivní zpracování trhu.
Franšízor si může svůj trh náležitě zajistit, pomocí franšízinku může trh rovnoměrně pokrýt a rozdělit na dílčí oblasti tak, aby nedocházelo ke konkurenčním vztahům mezi jednotlivými franšízanty.
4) Výhodnější financování, snížení nákladů na otvírání nových podniků. 5) Získání příjmů pro vývoj know-how a jednotlivých prvků franšízinku.
Franšízant za poskytnutí franšízinku je povinnen zaplatit fanšízové poplatky, stanovené zpravidla jako procento z obratu, a často i příspěvek na reklamu.
6) Rychlé uplatnění jedné myšlenky s malými náklady.
7) Kvalitnější řízení a kontrola prodeje výrobků a (nebo) poskytování služeb a (nebo) technologií.
8) Odbytová jistota.
Franšízant je povinnen na základě uzavřené franšízové smlouvy odebírat výrobky a (nebo) služby a (nebo) technologie téměř výhradně od franšízora, popř. od jím jmenovaných dodavatelů; jen nepodstatné procento je oprávněn odebírat od jiných dodavatelů, stojících vněřetězce.
9) Výhodný nákup a snížení nákladů.
10) Jednotná prezentace a propagace navenek, růst značky a posílení image firmy.
11) Zvýšení výrobní síly.
Franšízor a jeho franšízanti vystupují na veřejnosti pod stejným logem, ochrannou známkou a image franšízora a také spolupracují ne jednotné reklamě.
12) Kvalitnější personální obsazení jednotlivých podniků (jednotek).
Franšízor si vybírá jen určité typy franšízantů. Svoje požadavky na franšízanty formuluje v licenční brožuře, ve které jsou specifikovány i další problémové oblasti pro franšízanty. Franšízantovi je nápomocen při výběru zaměstnanců. Personální problémy v rámci franšízového podniku si pak řeší sám franšízant, příp. za pomoci franšízora.
13) Personální politika.
Franšízant pracuje na svůj účet, a proto má hmotný zájem a předpoklady pro vlastní podnikatelskou aktivitu, která je zaměřena na co nejlepší provoz svého podniku a na co největší zisky.[1]
3.1.2. Výhody pro franšízanta
1) Rychlý přístup na trh, snížení rizika samostatnosti a větší jistota v podnikání.
Franšízant je oprávněn po uzavření franšízinkové smlouvy užívat logo, ochrannou známku, image, obchodní firmu (jméno) a goodwill při prodeji výrobků a (nebo) poskytování služeb a (nebo) technologií, které jsou již osvědčené a v povědomí zákazníků.
2) Franšízant získává aktualizovanou marketingovou koncepci, která je předem vyzkoušená a také osvědčená.
V rámci franšízinkové smlouvy franšízor poskytuje franšízantovi právo využít při prodeji výrobků a (nebo) poskytování služeb a (nebo) technologií franšízorem vyzkoušený podnikatelský projekt či myšlenku.
3) Rozsáhlé aktuální know-how prostřednictvím vzdělání a tréninku.
Každý franšízant před zahájením činnosti ve vlastním podniku dostává od franšízora úvodní školení a potřebné vzdělání.
4) Cílené rady a stabilní komunikace mezi franšízantem a franšízorem, možnost věnovat se jen svému podniku (franšízant tak netříští svoje úsilí).
5) Franšízor školí bezplatně i personál.
Franšízor pořádá pro zaměstnance franšízanta školení v úvodu jejich pracovního poměru a rovněž i v jeho průběhu.
6) Image velkopodniku, chráněné obchodní jméno a ochranná známka, společná reklama.
Uzavřením franšízinkové smlouvy se franšízant stává součástí franšízového systému, což v povědomí zákazníků vytváří dojem, že se jedná o další provozovnu nebo pobočku franšízora.
7) Vyšší výdělek s optimalizací nákladů.
8) Vytvořený, vyzkoušený a chráněný sortiment, pomoc při sestavení sortimentové skladby, vyloučení problémů se zásobováním.
Franšízor před zahájením franšízového podnikání na určitém území provozuje po určitou dobu tzv. pilotní projekt, v jehož rámci provádí průzkum týkající se zejména nejvhodnější sklatby nabízeného sortimentu výrobků a (nebo) služeb a (nebo) technologií v dané oblasti. Franšízant tak již nemusí sám vymýšlet a sestavovat sklatbu sortimentu výrobků a (nebo) služeb a (nebo) technologií ve svém franšízovém podniku.
Zásobování frašízového podniku franšízanta a všech ostatních podniků zapojených do franšízové sítě je prováděno jednotným zásobovacím systémem, který zajišťuje franšízorem určený dodavatel nebo dodavatelé.
9) Pomoc při cenové regulaci.
Franšízor má předem zpracovány cenové hladiny jeho sortimentu v dané oblasti, konkrétní ceny si franšízant stanovuje sám.
10) Větší obratové, nákupní a výdajové výhody.
Franšízant je zapojen do franšízorem vytvořeného zásobovacího systému a požívá z toho odpovídající výhody.
11) Podíl na výsledcích průzkumu trhu, který rozhoduje o uchycení nového výrobku a (nebo) služby a (nebo) technologie na trhu.
Franšízor provádí sám marketingové průzkumy a pořádá různé akce s cílem získat co nejvíce informací potřebných k zavedení nového výrobku a (nebo) služby a (nebo) technologie na trhu.
12) Podíl na akcích franšízora, mezi které patří např. veletrhy a různé reklamní kampaně, podíl na popularitě jeho loga, obchodní firmy, ochranné známky a goodwil.
13) Ulehčení ve vedení podniku prostřednictvím daňové, poradenské, účetní a úvěrové služby od franšízora.
14) Zvýšená kreditní schopnost.
Banky ochotněji poskytují úvěry osobám s ověřenými podnikatelskými plány, za kterými jako garant a ručitel stojí známá a silná společnost – franšízor. Velké finanční ústavy mají zpravidla své vnitřní struktury zřízena oddělení zaměřená na styk s podnikateli využívajícími franšízink jako způsob podnikání, nebo dokonce mají zřízeny i franšízinkové týmy. Banky tak reagují na stále vzrůstající počet franšízových podnikatelů.
Finanční ústavy také pochopily, že podnikání na bázi franšízinku, podle osvědčené a vyzkoušené koncepce a pod “ochranným deštníkem” franšízora, vytváří dostatečný zisk pro fanšízanta za nesrovnatelně kratší dobu oproti jiným nefranšízovým podnikatelům po otevření jejich podniku. Franchisant je schopen rychleji splácet splátky poskytnutého úvěru a přitom má ještě dostatek finančních prostředků pro sebe, příp. na další investice.
15) Franšízant (i když zůstává samostatným podnikatelem) je více motivovaný.
Franšízor přejímá i část určité odpovědnosti za chod a kvalitu celého franšízového systému.
16) Zmenšení konkurenčních tlaků.
17) Časová a finanční úspora na vytvoření loga, pod kterým bude franšízant podnikat.
Franšízant v rámci franšízinkové smlouvy získává oprávnění užívat nejen obchodní firmu (jméno) franšízora, ale i jeho logo, které je již vymyšlené, vypracované a požívá odpovídající ochrany.[1]
3.2. Nevýhody
Vedle výhod vyplývají ze vztahů uvnitř franšízového systému samozřejmě také nevýhody a to pro obě strany, tedy jak pro poskytovatele, tak pro příjemce licence.
3.2.1. Nevýhody pro franšízora
1) Nižší míra kontroly.
Franšízor má sice výhradní právo kontrolovat činnost franšízanta, ale tato kontrola je omezena vlastním postavením franšízanta, který ve franšízovém vztahu vystupuje jako samostatný podikatel. Franšízor tedy nemůže svoji kontrolu uplatňovat v takové míře jako např. u vedoucího nebo ředitele svého podniku.
2) Neustálý “boj” proti tlakům franšízanta, který se snaží prosadit i prodej jiných výrobků a (nebo) služeb a (nebo) technologií, než jaké mu poskytuje franšízor.
Tento nátlak franšízanta bývá často zmírněn ve franšízinkové smlouvě, která obsahuje ustanovení o oprávnění prodávat určité procento výrobků a (nebo) služeb a (nebo) technologií od jiných dodavatelů.
3) Nekompromisní a striktní dodržování pravidel podnikání stanovených ve franšízinkové smlouvě.
4) Franšízor si může z franšízanta vychovat svého budoucího konkurenta.
Franšízinkové smlouvy zpravidla obsahují ujednání, kterými se franšízant zavazuje, že po určitou dobu po ukončení smlouvy se zdrží jakéhokoliv konkurenčního jednání vůči franšízorovi. Splnění tohoto závazku je zpravidla zajištěno smluvní pokutou a tzv.
odškodněním. Zajistit, aby franšízant po ukončení spolupráce s franšízorem zapomněl veškeré nabyté zkušenosti a získané vědomosti, know-how apod. je v zásadě nemožné.
5) Franšízant může během platnosti franšízinkové smlouvy získat pocit větší samostatnosti a snažit se tak osamostatnit.
6) Nedodržování požadovaného standardu franšízantem může ohrozit pověst a stabilitu celé franšízové sítě. [1]
3.2.2. Nevýhody pro franšízanta
1) Kontrola vlastní činnosti franšízorem.
Tato kontrola přispívá k udržení kvality výrobků a úrovně služeb. Franšízant, který je samostatným podnikatelem, musí souhlasit s franšízorovým právem kontroly, a to vzhledem k výhodám vyplývajícím ze spojení s franšízorem.
2) Částečné omezení podnikatelské samostatnosti.
Franšízant nemá možnost uskutečňovat svoje vlastní podnikatelské plány a zpravidla nemůže získat větší podíl na trhu, než jaký je mu vymezen franšízinkovou smlouvou.
Nižší podnikatelské riziko v rámci franšízového systému znamená i omezení možnosti dosáhnout výraznějšího úspěchu na trhu.
3) Kapitálová návratnost.
S kapitálovou návratností nelze počítat ihned, neboť vstupní ivnvestice bývají velmi vysoké. Franšízinková smlouva by přesto měla být koncipována tak, aby franšízant po dobu její účinnosti alespoň amortizoval svoje vstupní investice.
4) Platba franšízových poplatků.
Franšízant je povinen platit franšízorovi za poskytnuté služby franšízové poplatky, pravidelné procento ze zisku, příspěvek na reklamu. Např. základní platba v sobě zpravidla zahrnuje poplatek za licenci na použití ragistrované ochranné známky franšízora, za předvedení know-how, za technickou pomoc při zahájení provozu, za výhradní právo prodeje, za počáteční školení.
5) Pravidelné platby.
Mimo franšízové poplatky je franšízant povinen platit i tzv. pravidelné platby. Jsou to platby za image, za trvalou pomoc, za zdokonalení na výrobcích či službách, které provedl franšízor a které je povinen neustále udržovat, zlepšovat a obnovovat, za stálou odbornou průpravu a za průzkum a inovaci.
6) Franšízant je povinen vykonávat pouze tu činnost, která je stanovena ve franšízinkové smlouvě, a také dodržovat všechna pravidla podnikání stanovená franšízinkovou smlouvou.
Franšízinková smlouva představuje téměř rigidní dokument, který v neustále se vyvýjejících podmínkách tržního hospodářství nemusí vždy vyhovovat.
7) Předkupní právo franšízora na prodejnu zařazenou do franšízové sítě.
Ve franšízinkové smlouvě si franšízor vyhrazuje právo koupit prodejnu zpět nebo stanovuje povinnost předběžného souhlasu s nástupcem franšízanta v případě, že franšízant hodlá ukončit činnost ve franšízové síti.
8) Povinnost odebírat výrobky a (nebo) služby a (nebo) technologie, které jsou stanoveny ve franšízinkové smlouvě.
Franšízant je povinnen odebírat a prodávat i takové zboží, u něhož se může stát odbyt problematickým.
9) Dělení zisku.
Franšízant musí příjem z obchodní činnosti “rozdělit” v určitém smyslu mezi sebe a franšízora.
10) Jednotný image a pověst firmy.
V případě špatného povědomí o firmě franšízora nesou všechny důsledky z toho plynoucí všechny články franšízového systému. [1]
4. Srovnání s jinými systémy spolupráce
V předchozí kapitole jsou jmenovány jednotlivé výhody a nevýhody franšízy. Její další možné klady a zápory se mohou ozřejmit, pokud franšízový systém srovnáme s jinými systémy spolupráce.
První systém, jež je s franšízinkem možné srovnat je založen na licenční smlouvě k předmětům průmyslového vlastnictví, která je popsána obchodním zákoníkem v §508 až §515, jež říká: “Licenční smlouvou k předmětům průmyslového vlastnictví opravňuje poskytovatel nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území k výkonu práv z průmyslového vlastnictví a nabyvatel se zavazuje k poskytování určité úplaty, nebo jiné majetkové hodnoty.” Předmětem smlouvy jsou průmyslová práva, práva na označení, práva k výsledkům průmyslové činnosti či ochranné známky. Hlavní rozdíl mezi franšízinkovou a licenční smlouvou je tedy v tom, že franšízinková smlouva navíc poskytuje právo na prodej určitého zboží, poskytování určitých služeb a technologií pod obchodní firmou, ochrannou známkou, image a goodwill franšízora. Dále poskytuje právo využívat celkový a ověřený obchodní koncept franšízora, výrobní postupy a know-how. Franšízinková smlouva tedy poskytuje mnohem širší spektrum práv pro příjemce licence, než licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví.
Další systém smluvní spolupráce, porovnatelný se systémem franšízovým, je komisionářský systém založený na komisionářské smlouvě. Ta je popsána obchodním zákoníkem v §577 až §590, který říká toto: “Smlouvou komisionářskou se zavazuje komisionář, že zařídí vlastním jménem pro komitenta na jeho účet určitou obchodní záležitost, a komitent se zavazuje zaplatit mu úplatu.” Komisionář je povinen při zařizování záležitosti jednat s potřebnou odbornou péčí podle pokynů komitenta, ovšem komisionáři není poskytnuta ochranná známka, know-how, image firmy, název, nejedná se o jednotnou koncepci podnikání a komitent nemá kontrolní právo. Vztah komisionář-komitent je krátkodobý. Má-li tento vztah být trvalý, pak se podle §590 obch. zákoníku použije přiměřeně též ustanovení upravující smlouvu o obchodním zastoupení.
Systém obchodního zastoupení je poměrně častou formou spolupráce podikatelů. Je upraven obchodním zákoníkem v §652 a násl. Obch. zákoník říká toto: “Smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv nebo sjednávat a uzavírat obchody jménem zastoupeného a na jeho účet.” Obchodní zástupce je povinen ve stanovené územní oblasti vyvíjet činnost, jež je předmětem jeho závazku, s odbornou péčí.
Dále je povinnen informovat zastoupeného a poskytovat mu zprávy o vývoji na trhu, je povinnen dodržovat pokyny zastoupeného. Rozdíl mezi obchodním zástupcem a franšízantem je tedy v tom, že obchodní zástupce nevystupuje pod vlastním jménem a smlovy uzavírá na účet zastoupeného. Obch. zástupce je také bezpodmínečně vázán pokyny zastoupeného, čili není podnikatelsky samostatný a nenese obchodní riziko.
Dalším typem smluvní spolupráce, který je do jisté míry podobný franšíze, je založen na smlouvě o zprostředkování, upravené §642 až §651 obch. zákoníku, který říká, že
“Smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že bude vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce měl příležitost uzavřít určitou smlouvu s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli úplatu (provizi).” Od smlouvy o obch. zastoupení se liší hlavně tím, že nejde o zastoupení jako takové. Od komisionářské smlouvy se odlišuje tím, že jejím předmětem (předmětem závazku) není provádění určitých právních úkonů, ale faktické chování, vedoucí k vytváření příležitostí k uzavření určitých smluv.
Tiché společenství může být dalším systémem spolupráce samostatných podnikatelů. Smlouva o tichém společenství je upravena §673 až §681 obch. zákoníku, kde je uvedeno, že
“Smlouvou o tichém společenství se zavazuje tichý společník poskytnout podnikateli určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k placení části čistého zisku do rezervního fondu...” Podnikatel se tedy zavazuje k placení části zisku tichému společníkovi, úměrné podílu tichého společníka na výsledku podnikání. Základním právem tichého společníka je nahlížet do obchodních dokumentů a účetních záznamů týkajících se podnikání, což lze ztotožnit s kontrolním právem franšízora vůči franšízantovi.
5. Druhy franšízinku
Franšízink lze dělit podle několika hledisek.
a) historické hledisko - starším typem je tzv. výrobkový franšízink, na jehož základě bylo uděleno povolení na prodej určitých značkových výrobků, byl též poskytnut popis výrobního postupu; dnes častější formou je tzv. podnikatelský či odbytový franšízink, jehož prostřednictvím získává příjemce licence celkový podnikatelský nápad, případně je mu i poskytnuta finanční a jiná pomoc
b) předmět franšízinku – průmyslový franšízink je zaměřen na výrobu výrobků podle specifikace franšízora, franšízant může toto zboží také pod ochrannou známkou franšízora prodávat; distribuční franšízink, na jehož základě je franšízant oprávněn prodávat určité výrobky v podniku, který nese název franšízora, vše v rámci zavedených obchodních metod; franšízink služeb je totéž, co distribuční franšízink, nejedná se však o prodej výrobků, nýbrž o poskytování služeb
c) osoba franšízanta – franšízink mezi fyzickými osobami jako podnikateli; franšízink mezi právnickými osobami; franšízink smíšený
d) vertikální členění – jednostupňový franšízink, kde franšízor poskytuje licenci pouze franšízantům na stejné úrovni; vícestupňový franšízink pro více úrovní franšízantů e) vztahy ke třetím osobám – master franšízink, kde je franšízantovi poskytnuto právo
poskytovat franšízovou licenci dalším franšízantům (tedy subfranšízantům), franšízant se tak stává tzv. quazi franšízorem, který má proti původnímu franšízorovi samozřejmě omezené pravomoci; jednoduchý franšízink, v němž franšízant nesmí dovolit, aby unikla jakákoliv informace, týkající se franšízového systému, třetím osobám, jinými slovy nesmí provádět master franšízink
f) hledisko teritoria – národní franšízink, kde franšízor i franšízant jsou z jednoho státu;
mezinárodní franšízink, kde je licence poskytována za hranice státu
g) podle hospodářského významu pro franšízanta – minifranšízink označujeme typ franšízy, kdy franšízant již vlastní svůj podnik a nová franšízinková aktivita je jen vhodným doplněním, tedy ne hlavním zaměřením podnikatele (dobrým příkladem mohou být tzv. shops-in-shops); celková franšíza je franšíza, která představuje pro franšízanta jedinou obchodní činnost, případně existuje-li zde i jiná aktivita, pak k dané franšíze nemá žádný vztah)
h) typ franšízinkové smlouvy – exkluzivní franšíza se nabízí tehdy, je-li franšízantovi uděleno právo otevřít podle přesně odsouhlaseného plánu v určité oblasti větší počet prodejních míst, toto právo má na daném území právě jeden franšízant; již zmíněná master franšíza je franšíza, kdy je franšízantovi uděleno právo poskytovat licence dalším subfranšízantům
6. Praktická analýza
6.1. Historie a sou č asnost spole č nosti Hertz
V desátých letech 20. století založil první autopůjčovnu Walter L. Jacobs, který sám opravil a nalakoval svých dvanáct “T” Fordů a do pěti let se mu podařilo vybudovat firmu s ročními příjmy kolem milionu dolarů. V roce 1927 Jacobs prodal svou společnost Johnu Hertzovi, po němž firma později dostala jméno. John Hertz byl prezidentem taxikářské a dopravní společnosti, kterou tímto rozšířil o tzv. Drive-Ur-Self Systém. V roce 1926 byla autopůjčovna koupena společností General Motors.
Na počátku 30. let došlo k zásadnímu kroku, co se týče propojení letecké a automobilové dopravy. V roce 1932 totiž Hertz otevřel svoji první letištní pobočku v Chicagu a představil program Fly & Drive. V roce 1953 byl Hertz koupen společností Omnibus Corp., která skončila s autobusovou dopravou a začala se koncentrovat na pronájem a leasing osobních a nákladních automobilů. O rok později dostala společnost nový název Hertz Corporation a poprvé se objevila na newyorské burze a získala opět nového majitele a sice firmu Metropolitan Distributors, která jako první založila leasing nákladních automobilů v New Yorku. V roce 1967 se Hertz stal dceřinnou společností RCA Corporation, ale vlastní správní rada a management zůstaly zachovány. Další důležitý mílník autopůjčovny byl rok 1970, kdy Hertz založil v Oklahoma City celosvětové rezervační centrum a další rok i Hertz data centrum. Pracovalo se online, 24 hodin denně, 365 dní v roce po celém světě. V roce 1984 Hertz jako první vyvinul Computerized Driving Direction – počítačové zpracování plánu cesty a stal se tak první autopůjčovnou nabízející tuto službu. Hertz toto nabízel a nabízí v šesti světových jazycích (angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština, japonština). V roce 1985 se Hertz sloučil s Ford Motor Company a v roce 1988 došlo k vstupu dalšího investora Volvo North America Corporation. V roce 1989 byl založen Hertz #1 Club Gold servis, kterým se změnil svět pronájmu automobilů. Tato špičková služba se stala symbolem velmi rychlých služeb a dnes je k dispozici na více než 1000 pobočkách na světě, kam se postupně rozšířila začátkem 90. let. V roce 1994 se Hertz stal nezávislým. V roce 1997 byly uvedeny do provozu internetové stránky hertz.com, které představují kvalitně propracovaný a dobře fungující systém, kde je možné nalézt informace o společnosti, jejích službách, partnerstvích a speciálních nabídkách, v interaktivní části stránek se pak zákazník dozví cenové kalkulace, může zde samozřejmě provést rezervaci či její zrušení.
Dnes je Hertz nejvýznamnější a největší autopůjčovnou. Svými 7000 pobočkami je zastoupena ve více než 150 zemích světa a operuje se zhruba 500 000 vozy. Jeho pobočky jsou na letištích, ve městech, v hotelech či obchodních centrech. Rezervační centra Hertz v současnosti zpracují přibližně 40 milionů hovorů a rezervují kolem 30 milionů rezervací za rok.
6.2. Spole č nost Rentex autop ů j č ovna a.s.
6.2.1. Základní údaje
Obchodní firma: Rentex Autopůjčovna a.s.
Sídlo: Dědinská 893/29, 161 00 Praha 6 Identifikační číslo: 004 07 615
Právní forma: Akciová společnost Předmět podnikání: realitní činnost
koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej pronájem motorových vozidel
správa a údržba nemovitostí reklamní činnost
provozování automobilového sportu reklamní činnost a marketing
činnost účetních poradců, vedení účetnictví
poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software
Jediný akcionář: ZDC Group AG, Baarerstr.10, 6300 Zug, Švýcarská konfederace Akcie: 900 ks kmenové akcie na majitele ve jmenovité hodnotě 10 000,- Kč
Podoba akcií listinná.
Základní kapitál: 9 000 000,- Kč
6.2.2. Historie spole č nosti Rentex
Společnost se záměrem poskytovat zákazníkům služby autopůjčovny Hertz v Československu vznikla dne 1. září 1989, přičemž franšízinková smlouva byla podepsána v prosinci téhož roku. Bezprostředně po svém zrodu zaměstnávala společnost v Česku a na
Slovensku celkem 15 pracovníků. První pobočka byla otevřena na pražském letišti, následovala provozovna v pražském hotelu Palace a v bratislavském hotelu Forum. V květnu 1991 byla otevřena pobočka Hertz na bratislavském letišti. K významným dnům v životě firmy patřilo slavnostní otevření pobočky na Karlově náměstí v květnu roku 1992, která je dosud největší městskou pobočkou ve střední Evropě.
Po rozdělení republiky se společnost rozdělila provozně i právně na českou a slovenskou část, vlastník však zůstává pro oběčásti tentýž. V roce 1993 vznikla provozovna v Brně, která poskytuje služby Hertz pro velkou část Moravy. Její pracovníci obsluhují od roku 1995 i provozovnu na letišti Tuřany. V roce 1995 byl zahájen provoz samostatné pobočky na letišti v Ostravě – Mošnově. Expanze firmy pokračuje, když od roku 1997 pronajímá vozidla v Karlových Varech a od roku 1998 také v Mariánských Lázních.
V srpnu 2006 je zavedena nová služba pronájmu dodávek na přepravu nákladů. Nejčerstvější novinky jsou z dubna a května 2007, kdy jsou do vozového parku přidány vozidla typu SUV (Hyundai Tucson a Santa Fe) a první vozidla na hybridní pohon (Toyota Prius).
Automobilová flotila autopůjčovny se v průběhu let rozvíjela a měnila. Společnost zahájila svoji činnost s dvaceti vozidly značky Audi. V současné době nabízí značky Škoda, Ford, Opel, Citroen, Volkswagen, Volvo, Mercedes-Benz, Hyundai, Toyota a Jaguar, které dohromady tvoří flotilu čítající přes 600 vozů. Vývoj počtu vozů ve flotile znázorňuje graf č. 1.
Graf č. 1
Vývoj počtu vozidel ve flotile
0 100 200 300 400 500 600 700
1989 1991 1998 2005 2006 2007
Za svou dosavadní existenci získal český Hertz řadu ocenění. Za rychlý a úspěšný vstup na trh a vzestup v poskytování služeb sklidila firma obdiv na celosvětovém mítinku Hertz v Orlandu na Floridě v roce 1993. V roce 1996 byla společnost Rentex vyhodnocena jako nejlepší držitel licence Hertz v oblasti střední a východní Evropy a Blízkého a Středního Východu a obdržela titul „Franchisee of the year 1996“. Každý rok je společnost oceňována jako nejlepší autopůjčovna v ČR v rámci TTG Czech Travel Awards. Na mezinárodní konferenci Hertz v roce 2004 v Aténách obdržela speciální ocenění za vysokou kvalitu poskytovaných služeb.
Od vzniku společnosti se její klientela výrazně rozšířila. Mezi zákazníky autopůjčovny patří kromě zahraničních obchodníků a turistů i významné osobnosti, členové královských rodin, slavní umělci, sportovci a politici. Neustále se zvyšuje podíl pronájmů pro zaměstnance významných českých i mezinárodních společností. Díky kvalitě služeb, jež Rentex nabízí, se firma podílí také na zajišťování přepravy delegátů mezinárodních konferencí a zasedání, které se konají v České republice, jako například konference Mezinárodního měnového fondu v roce 2000 a zasedání NATO v roce 2002.
6.3. Situa č ní analýza
Pro posouzení tržní situace se mi jeví jako vhodná situační analýza, pomocí které rozeberu vnější a vnitřní činitele či aspekty, které mohou hrát důležitou roli pro budoucí vývoj firmy. Jedná se o analýzu makro- a mikroprostředí, tedy o analýzu faktorů působících na firmu z vnějšku resp. zevnitř firmy. Do vnějších, firmou takřka neovlivnitelných faktorů, řadím ekonomické, technické a technologické, kulturní, politicko-právní a přírodní prostředí, přičemž za zásadní pro chod autopůjčovny považuji první tři jmenované. Do vnitřních, firmou ovlivnitelných faktorů, řadím samotné fungování podniku jako takového, dále jeho dodavatele, zákazníky, konkurenci.
Dobrým a vhodným shrnutím makro- a mikroprostředí je závěrečná SWOT analýza, tedy rozbor silných a slabých stránek (Strengths & Weaknesses) podniku, plynoucích z vnitřních činitelů a rozbor příležitostí a hrozeb (Opportunities & Threats) pro další rozvoj firmy, plynoucích z prostředí vnějšího.
6.3.1. Makroprost ř edí
6.3.1.1. Ekonomické faktory
Mezi hlavní ekonomické faktory, které mají velký vliv na podnikání autopůjčovny bych zařadil především vývoj přímých zahraničních investic a cestovního ruchu v České republice.
Značnou část klientely Hertzu v České republice totiž tvoří korporátní zákazníci, jejichž počet závisí právě na přímých zahraničních investicích, neboť jde vesměs o zaměstnance zahraničních firem, které u nás mají sídla či provozovny. Do ČR už od roku 1990 směřují velké investice ze zahraničí, ať jde o vstupy zahraničních firem do firem českých, a nebo o investiční projekty na zelené louce. O zahraničně-investičním boomu můžeme však hovořit počínaje rokem 1998. ČR se stává stále přitažlivější zemí pro projekty technologických center a strategických služeb, kdy jedna firma z jednoho místa poskytuje například právní, finanční nebo poradenské služby pro celou Evropu. Relativně levná a kvalifikovaná pracovní síla a výrobní technologie slibující rychlou návratnost vložených investičních zdrojů, blízkost západoevropských trhů či investiční pobídky – takové jsou motivy zahraničních investorů ke vstupu do české ekonomiky (píše server Českého stat.
úřadu). Podle průzkumu mezinárodní poradenské společnosti Ernst & Young z června 2005 je pro 63% investorů stále nejatraktivnějším regionem západní Evropa, avšak Česká republika je pro investory podle tohoto průzkumu sedmou nejatraktivnější zemí na světě. [15] Graf č.2 v příloze, který jsem sestavil podle údajů ČNB a který ukazuje roční přírůstky přímých zahraničních investic v milionech CZK, toto potvrzuje.
Graf č. 2
přírůstek přímých zahraničních investic do ČR v milionech korun
0 50000 100000 150000 200000 250000 300000
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Zahraniční firmy do svých českých provozů vysílají různé kontrolory, vedoucí pracovníky, pracovníky za účelem poradenství apod., kteří zde samozřejmě potřebují vůz pro vlastní potřebu. Jedná se i o české zaměstnance zahraničních i tuzemských společností, kteří jezdí pronajatými automobily, neboť udržování vlastních firemních vozů, jejich pravidelná údržba a s tím spojená administrativa mohou tvořit vyšší náklady než za pronájem vozu z autopůjčovny. Tyto společnosti, které jsou nyní smluvními partnery autopůjčovny Hertz a které jsou ekonomicky silné a prosperující, však mohou za nějaký čas český trh opustit a vyhledat si atraktivnější lokalitu, co se týče např. levnější pracovní síly, daňových prázdnin apod.
Další významnou součástí zahraniční klientely jsou turisté. Uvědomíme-li si, že naprostá většina z těch turistů, kteří si při zdejším pobytu pronajmou vůz, přicestovala letecky, pak, ačkoliv celkový počet turistů v ČR závratně neroste (graf č.3), počet odbavených cestujících na všech třech českých mezinárodních letištích roste významně (grafy 4, 5 a 6).
Graf č. 3
Graf č. 4
Počet odbavených cestujících - Letiště Praha (v milionech cestujících)
0 2 4 6 8 10 12 14
1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Graf č. 5
Graf č. 6
Počet odbavených cestujících - Letiště Brno
0 50000 100000 150000 200000 250000 300000 350000 400000 450000
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Největší růst vytíženosti sledujeme u pražského letiště, jež je pro autopůjčovnu Hertz vůbec nejklíčovějším odbytištěm. K růstu počtu pasažérů v Ruzyni v posledních letech značně přispěl růst počtu nízkonákladových leteckých společností a 17. ledna 2006 dokončený nový letecký terminál „Sever 2“, také díky němuž je toto letiště nejdynamičtěji rostoucím uzlem letecké dopravy v rámci středoevropského regionu.
Na první pohled se tedy může zdát, že rostoucí trend v počtu zahraničních turistů v ČR bude jistě i nadále zvyšovat příjmy autopůjčoven. Ovšem vzpomeňme na nedávné události, které výrazně snížily počet turistů po celém světě a které se mohou v budoucnosti opakovat.
Po teroristických útocích z 11. září 2001 panovala velká obava z cestování a když se po nějaké době začalo opět více cestovat, v roce 2002 ochromily Českou republiku povodně. Konec roku 2002 byl zasažen přípravou na válečný konflikt v Iráku a lidé omezovali cesty do vzdálenějších destinací, uvádí Český statistický úřad. V roce 2003 šlo pak o další negativní vlivy jako samotný irácký konflikt nebo nemoc SARS.
Výsledek OT-analýzy:
příležitosti: - rostoucí objem zahraničních investic
- zvyšující se počet turistů, především v rámci letecké dopravy hrozby: - odliv zahraničních investic
- hrozby omezení letecké dopravy
6.3.1.2. Technické a technologické faktory
Jen málokteré odvětví průmyslu jde kupředu takovou rychlostí jako průmysl automobilový. Konkurenční boj je v tomto odvětví velmi silný. Pokud si má automobilka udržet zákaznickou přízeň, musí své nové modely vybavovat moderními technologiemi.
Výbava automobilů, která byla před dvaceti lety považována za výjimečnou, je dnes součástí i těch nejlevnějších vozů. I autopůjčovny musí na tento vývoj reagovat, aby si zachovaly svou konkurenceschopnost. Měly by tedy mít ve svých vozových parcích široké spektrum různých vozidel, aby si každý zákazník vybral kategorii vozu, třídu a výbavu, která právě jemu vyhovuje. Hertz má v tomto ohledu nad svou konkurencí náskok, neboť jeho flotila čítá 40 různých typů vozidel. Bohatá výbava automobilů Hertz uspokojuje nároky i těch nejnáročnějších zákazníků. Například klimatizace, před několika lety součástí výbavy jen těch
nejluxusnějších vozidel, chybí v nabídce Hertz jen u dvou nejmenších a nejlevnějších kategorií vozů. Další zákazníky Hertz přilákal možností pronájmu mobilních navigačních přístrojů, které lze instalovat do všech automobilů a které u mnohých zákazníků odbourají strach z řízení v cizím a neznámém prostředí. Hlavně kvůli zákazníkům z USA a Velké Británie jsou nutností automobily s automatickou převodovkou.
Jak jde automobilový průmysl technologicky kupředu, roste i náročnost na servis a údržbu vozů. Hertz má povinnost svěřovat vozy od svých dodavatelů jen autorizovaným servisům, o čemž blíže pohovořím v kapitole o dodavatelích.
Součástí technicko-technologické stránky makroprostředí autopůjčovny jsou různé informační technologie, které nesouvisí přímo s automobily jako takovými. Mám na mysli například komunikaci mezi jednotlivými pobočkami a zákazníky či mezi pobočkami navzájem. V roce 1999 došlo k internetovému propojení všech českých poboček Hertz a k implementaci informačního systému Navision, který dává dokonalý přehled o stavu všech automobilů ve flotile. Tento software také z velké části zpracovává firemní účetnictví.
Internet dnes patří bezesporu k nejčastěji používaným zdrojům informací, a proto by www stránky firmy měly být kvalitní. Webové stránky hertz.cz jsou vytvořeny podle světového konceptu Hertz, tedy podle franšízinkové smlouvy. Vzhledem k tomu, že jde o stránky, které jsou u každého Hertz franšízanta stejné, čekal bych jejich o něco kvalitnější provedení.
Zajímavé grafické provedení je zde na úkor přehlednosti a snadné orientace.
Výsledek OT-analýzy:
příležitosti: -rozvoj automobilismu
-rozvoj internetu a komunikací
hrozby: -stále náročnější servis a údržba vozidel
6.3.1.3. Kulturn ě -sociální prost ř edí
V socialistickém Československu fungovala pouze jedna autopůjčovna a to Pragocar státní podnik. Její zákazníci byli hlavně zahraniční turisté, kterých ovšem nebylo mnoho.
V roce 1989 se od Pragocaru oddělila společnost Rentex a.s. a přijala licenci Hertz a v krátké době začaly vznikat další autopůjčovny. Sedmnáct let fungování moderních autopůjčoven zatím nepomohlo k vytvoření určité tradice v najímání automobilů v ČR. V zemi, která není
velká a jejíž obyvatelé mají průměrný příjem kolem dvaceti tisíc korun, je tvorba takové tradice více než obtížná. Půjčování automobilů se všude ve světě váže hlavně na leteckou dopravu. Ve velké zemi jako jsou Spojené Státy Americké je běžné, že pro překonání několika tisíc mil cestující použije letadlo a z letiště pak do konečné destinace dorazí pronajatým vozem. V rámci území ČR je tato kombinace nesmyslná a i samotné půjčení automobilu je pro většinu Čechů stále příliš drahé. Není tedy divu, že procento nefiremních českých klientů Hertz je zanedbatelné.
Výsledek OT-analýzy:
příležitosti: -rostoucí reálné mzdy a životní úroveň v ČR hrozby: -absence tradice v půjčování automobilů v ČR
-finanční náročnost
6.3.1.4. Politicko-právní prost ř edí
Smlouva o nájmu dopravního prostředku je upravena §630 a násl. Obchodního zákoníku a nepředstavuje pro autopůjčovny žádný problém. Důležitý pro toto podnikání je Zákon o ochraně osobních údajů. Autopůjčovna, která pronajme denně mnohdy až sto automobilů musí shromažďovat velké množství osobních údajů najímatelů. Některá osobní data mohou být zneužitelná, hlavně čísla bankovních účtů a kreditních karet. Proto je nutné striktní dodržování uvedeného zákona. Rentex ovšem musí dodržovat i mezinárodní nařízení Hertz o ochraně osobních údajů, které je přísnější a nad rámec českého zákona.
6.3.2. Mikroprost ř edí
6.3.2.1. Organizace spole č nosti
Hertz v České republice provozuje šest poboček, tři letištní a tři městské. Zaměstnává kolem padesáti stálých zaměstnanců, kteří jsou doplňovány několika externisty, většinou studenty vysokých škol. Po těchto externích pracovnících se požaduje mimo řidičského oprávnění sk. B i relativně vysoká časová flexibilita a znalost anglického jazyka. Proto jde vesměs o studenty VŠ, kteří buď stálé zaměstnance doplňují při vyšší sezónní vytíženosti firmy, a nebo jsou náhradou v případě dovolených a nemocí. Externisté jsou využíváni také
při přistaveních a vyzvednutích vozů z větších vzdáleností od poboček. Nevelký celkový počet zaměstnanců a charakter činnosti autopůjčovny umožňuje plochou a jednoduchou organizační strukturu. Znázorňuje ji následující diagram:
Zdroj: Výroční zpráva Hertz 2005
Dozorčí rada dohlíží na činnost představenstva, které tvoří výkonný ředitel a finanční ředitel.
Výkonný ředitel má pak pod sebou provozní, obchodní a IT oddělení, přičemž v obchodním a IT oddělení pracuje jen velmi malá část z celkového počtu zaměstnanců. Většina pracovníků je přímo na pobočkách. Každá pobočka má svého vedoucího, pod kterým fungují pracovníci odbytu (customer sales representative) a dva nebo tři řidiči-technici, případně nějaký externista.
Ačkoliv nejdůležitější firemní komunikace probíhá mezi jednotlivými pobočkami, tak spolu samozřejmě v menší míře komunikují i pobočky s ostatními odděleními spadajícími pod výkonného ředitele. Výhodou je, že komunikace není omezena funkční hierarchií.
Zaměstnanci na pobočkách mají relativně široký záběr pracovních činností a s tím spojenou zodpovědnost, což může být motivačním faktorem, ovšem občas bývá příčinou různých nedorozumění. Překrývání pravomocí jednotlivých pracovníků může vést v případě chyby některého z nich k tomu, že konkrétní viník se dá jen těžko označit. Ovšem v zájmu rychlosti
Dozorčírada
Představenstvo
Výkonný ředitel
Finanční ředitel
Finanční oddělení Provozní
oddělení
Obchodní oddělení
IT oddělení
Pobočky Rezervace
Car Control
Obchodní zástupci
Vztahy se zákazníky
je nutné, aby každý pracovník mohl problémy operativně řešit, což takový systém umožňuje.
Spíše bych ho tedy hodnotil kladně.
Personální činnost není franšízovou smlouvou upravena a vzhledem k malému počtu zaměstnanců personální oddělení chybí. Za výběr a proškolení nového pracovníka odpovídá vždy vedoucí pobočky či oddělení, do kterého má nastoupit. Nejčastěji se novým stálým zaměstnancem stává někdo, kdo již ve firmě pracuje jako externista. Firma tak přijímá již vyškoleného a zkušeného pracovníka.
Výsledek SW-analýzy:
Silné stránky: -jednoduchost systému
-pružná komunikace
-využívání externistů, zkušenost pracovníků Slabé stránky: -překrývající se rozhodovací pravomoci
6.3.2.2. Dodavatelé
Hertz Corporation
Nejdůležitějším dodavatelem společnosti Rentex a.s. je Hertz Corporation. Je to franšízor dodávající Rentexu franšízovou licenci. Licenční smlouvu mezi sebou tito partneři uzavírají vždy na určitý počet let dopředu, který ovšem není pravidelný. Jde o čtyř až osmileté periody. Smlouva jasně určuje světový image Hertz a úroveň služeb, kterou musí Rentex dodržovat a nabízet. Jedná se např. o jednotný vzhled poboček, oblečení zaměstnanců nebo speciální proceduru, která čítá devatenáct bodů a která vede k dokonalému připravení automobilu pro zákazníka. Jde o takové detaily, jako přednastavení rádiových stanic, sklopené všechny hlavové opěrky nebo např. úplně uzavřené větrací průduchy, aby při zapnutí zapalování zákazníka byť i jen maličko neofoukly. Zákazník tak ví, co může v každé pobočce Hertz na světě očekávat.
Smlouva neupravuje otázku nákupu vozidel či vybavení a Rentex tak svým vlastním rozhodováním může pružněji reagovat na požadavky trhu. Franšízantovi je zakázána konkurenční činnost. Na trhu, kde Hertz ještě nepůsobí, má Rentex volné pole působnosti, ale v případě jednání s již oslovenými subjekty je nutná konzultace s franšízorem.
