3. Výhody a nevýhody franšízinku
3.1. Výhody
3.1.1. Výhody pro franšízora
1) Vytvoření vlastní struktury široké odbytové sítě a její další zhušťování.
Franšízink se tak stává prostředkem expanze s minimálním kapitálovým vkladem, neboť franšízant si buduje svůj podnik z vlastního kapitálu.
2) Rozšíření přímého podílu na trhu.
Franšízor využívá regionální a prodejní zkušenosti franšízanta a získává tak atraktivní umístění franšízových podniků.
3) Intenzivní zpracování trhu.
Franšízor si může svůj trh náležitě zajistit, pomocí franšízinku může trh rovnoměrně pokrýt a rozdělit na dílčí oblasti tak, aby nedocházelo ke konkurenčním vztahům mezi jednotlivými franšízanty.
4) Výhodnější financování, snížení nákladů na otvírání nových podniků. 5) Získání příjmů pro vývoj know-how a jednotlivých prvků franšízinku.
Franšízant za poskytnutí franšízinku je povinnen zaplatit fanšízové poplatky, stanovené zpravidla jako procento z obratu, a často i příspěvek na reklamu.
6) Rychlé uplatnění jedné myšlenky s malými náklady.
7) Kvalitnější řízení a kontrola prodeje výrobků a (nebo) poskytování služeb a (nebo) technologií.
8) Odbytová jistota.
Franšízant je povinnen na základě uzavřené franšízové smlouvy odebírat výrobky a (nebo) služby a (nebo) technologie téměř výhradně od franšízora, popř. od jím jmenovaných dodavatelů; jen nepodstatné procento je oprávněn odebírat od jiných dodavatelů, stojících vněřetězce.
9) Výhodný nákup a snížení nákladů.
10) Jednotná prezentace a propagace navenek, růst značky a posílení image firmy.
11) Zvýšení výrobní síly.
Franšízor a jeho franšízanti vystupují na veřejnosti pod stejným logem, ochrannou známkou a image franšízora a také spolupracují ne jednotné reklamě.
12) Kvalitnější personální obsazení jednotlivých podniků (jednotek).
Franšízor si vybírá jen určité typy franšízantů. Svoje požadavky na franšízanty formuluje v licenční brožuře, ve které jsou specifikovány i další problémové oblasti pro franšízanty. Franšízantovi je nápomocen při výběru zaměstnanců. Personální problémy v rámci franšízového podniku si pak řeší sám franšízant, příp. za pomoci franšízora.
13) Personální politika.
Franšízant pracuje na svůj účet, a proto má hmotný zájem a předpoklady pro vlastní podnikatelskou aktivitu, která je zaměřena na co nejlepší provoz svého podniku a na co největší zisky.[1]
3.1.2. Výhody pro franšízanta
1) Rychlý přístup na trh, snížení rizika samostatnosti a větší jistota v podnikání.
Franšízant je oprávněn po uzavření franšízinkové smlouvy užívat logo, ochrannou známku, image, obchodní firmu (jméno) a goodwill při prodeji výrobků a (nebo) poskytování služeb a (nebo) technologií, které jsou již osvědčené a v povědomí zákazníků.
2) Franšízant získává aktualizovanou marketingovou koncepci, která je předem vyzkoušená a také osvědčená.
V rámci franšízinkové smlouvy franšízor poskytuje franšízantovi právo využít při prodeji výrobků a (nebo) poskytování služeb a (nebo) technologií franšízorem vyzkoušený podnikatelský projekt či myšlenku.
3) Rozsáhlé aktuální know-how prostřednictvím vzdělání a tréninku.
Každý franšízant před zahájením činnosti ve vlastním podniku dostává od franšízora úvodní školení a potřebné vzdělání.
4) Cílené rady a stabilní komunikace mezi franšízantem a franšízorem, možnost věnovat se jen svému podniku (franšízant tak netříští svoje úsilí).
5) Franšízor školí bezplatně i personál.
Franšízor pořádá pro zaměstnance franšízanta školení v úvodu jejich pracovního poměru a rovněž i v jeho průběhu.
6) Image velkopodniku, chráněné obchodní jméno a ochranná známka, společná reklama.
Uzavřením franšízinkové smlouvy se franšízant stává součástí franšízového systému, což v povědomí zákazníků vytváří dojem, že se jedná o další provozovnu nebo pobočku franšízora.
7) Vyšší výdělek s optimalizací nákladů.
8) Vytvořený, vyzkoušený a chráněný sortiment, pomoc při sestavení sortimentové skladby, vyloučení problémů se zásobováním.
Franšízor před zahájením franšízového podnikání na určitém území provozuje po určitou dobu tzv. pilotní projekt, v jehož rámci provádí průzkum týkající se zejména nejvhodnější sklatby nabízeného sortimentu výrobků a (nebo) služeb a (nebo) technologií v dané oblasti. Franšízant tak již nemusí sám vymýšlet a sestavovat sklatbu sortimentu výrobků a (nebo) služeb a (nebo) technologií ve svém franšízovém podniku.
Zásobování frašízového podniku franšízanta a všech ostatních podniků zapojených do franšízové sítě je prováděno jednotným zásobovacím systémem, který zajišťuje
12) Podíl na akcích franšízora, mezi které patří např. veletrhy a různé reklamní kampaně, podíl na popularitě jeho loga, obchodní firmy, ochranné známky a goodwil.
13) Ulehčení ve vedení podniku prostřednictvím daňové, poradenské, účetní a úvěrové služby od franšízora.
14) Zvýšená kreditní schopnost.
Banky ochotněji poskytují úvěry osobám s ověřenými podnikatelskými plány, za kterými jako garant a ručitel stojí známá a silná společnost – franšízor. Velké finanční ústavy mají zpravidla své vnitřní struktury zřízena oddělení zaměřená na styk s podnikateli využívajícími franšízink jako způsob podnikání, nebo dokonce mají zřízeny i franšízinkové týmy. Banky tak reagují na stále vzrůstající počet franšízových podnikatelů.
Finanční ústavy také pochopily, že podnikání na bázi franšízinku, podle osvědčené a vyzkoušené koncepce a pod “ochranným deštníkem” franšízora, vytváří dostatečný zisk pro fanšízanta za nesrovnatelně kratší dobu oproti jiným nefranšízovým podnikatelům po otevření jejich podniku. Franchisant je schopen rychleji splácet splátky poskytnutého úvěru a přitom má ještě dostatek finančních prostředků pro sebe, příp. na další investice.
15) Franšízant (i když zůstává samostatným podnikatelem) je více motivovaný.
Franšízor přejímá i část určité odpovědnosti za chod a kvalitu celého franšízového systému.
16) Zmenšení konkurenčních tlaků.
17) Časová a finanční úspora na vytvoření loga, pod kterým bude franšízant podnikat.
Franšízant v rámci franšízinkové smlouvy získává oprávnění užívat nejen obchodní firmu (jméno) franšízora, ale i jeho logo, které je již vymyšlené, vypracované a požívá odpovídající ochrany.[1]