Následující data jsou uvedena v průměrném indexu spotřebitelských cen mezi jednotlivými roky. Byla zvolena tato metoda z důvodu srozumitelnosti pro běžného spotřebitele a dobré dostupnosti dat z nejrůznějších zdrojů.
Tabulka 2: Inflace v ČR v letech 1989-2014
Zdroj: vlastní tvorba, http://notes2.czso.cz/, http://www.kurzy.cz/, 28.5.2015
Vývoj cenové hladiny z předchozí tabulky je nastíněn v následujícím grafu.
39 Ekonomika Česka. In: Wikipedie: Otevřená enciklopedie [online]. 2015, 20.4.2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekonomika_%C4%8Ceska
40 Ekonomika Slovenska. In: Wikipedie: Otevřená enciklopedie [online]. 2015, 20.4.2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekonomika_Slovenska
49 Graf 1:Vývoj cenové hladiny v České Republice
Zdroj: vlastní zpracování
Předchozí tabulka nám dává nahlédnout do vývoje inflace od roku 1989 až do roku 2014. V následující části této kapitoly bude tato inflace vyhodnocena od roku 1989 až po rok 2000 v jedné kapitole a od roku 2001 po jednotlivých letech. Budou nastíněny hospodářské a daňové změny zapříčiňující danou míru inflace za daný rok.
4.2.1 Rok 1989-2000
Toto časové období je shrnuto do jedné kapitoly z důvodu horší dostupnosti dat a porevolučního utváření tržní ekonomiky, které bylo doprovázeno značně vysokou mírou inflace a vysokým růstem HDP.
Krátce po listopadové revoluci v roce 1989 byl vypracován a schválen novou vládou ekonomická radiální reforma nové ekonomiky.
K novým hlavním změnám patřilo mimo jiné:
a) Zavedení vnitřní konvertibility národní měny na běžném účtu platební bilance (zprvu s limitem 7500 Kč na rok),
b) liberalizace cen - v první polovině roku 1990 proběhlo zrušení státních dotací na zemědělské potraviny a výrobky. Následovalo 20% zdražení spotřebitelských cen, které bylo vykompenzováno státním vyrovnávacím příspěvkem. V roce následujícím došlo k liberalizaci 85% veškerých cen (v dnešní době je plná liberalizace cen uvalena na více než 95% veškerých cen)
0 10 20 30 40 50 60
1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Česká republika (%)
50
c) liberalizace zahraničního obchodu - tento krok v liberalizaci byl následován obnovením celních sazeb (okolo 6%).
Do roku 1992 byla v České republice používána na veškeré zboží daň z obratu, která představovala daň určenou procentuálně z ceny obratu zboží, počítaje při převodu zboží mezi obchodníky. Tímto systémem docházelo k několikanásobnému zdanění. Od roku 1993 byla tato daň nahrazena daní z přidané hodnoty (DPH). U této daně dochází ke zdanění pouze přidané hodnoty. Zavedení této daně znamenalo rozšíření daňových položek i na valnou část služeb. Zavedení DPH v roce 1993 mohlo též přispět k vysoké míře inflace, která v tomto roce činila 20,8%.
Další vývoj této daně můžeme sledovat v následující tabulce.
Tabulka 3: 41Vývoj DPH od roku 1993
Zdroj: vlastní zpracování
4.2.2 Rok 2001 - průměrná inflace 4,7 %
42V roce 2001 činila inflace založená na přírůstku průměrného indexu spotřebitelských cen 4,7 %, což je o 0,8 % vyšší nárůst, než v roce 2000. Na růstu průměrné roční inflace se bezpochyby podílel růst cenové hladiny v částech potraviny, nealkoholické nápoje a bydlení.
41 ČERNOHAUSOVÁ, Pavla. Vývoj DPH od roku 1993 do roku 2013. In: KLUWER, Wolters. Daňaři online: portál daňových poradců a profesionálů [online]. 2015. vyd. Praha 3: Wolters kluwer, 2015, 26.11.2012 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/blog/detail-prispevku/articleid-824-vyvoj-dph-od-roku-1993-do-roku-2013/
42URBÁNEK, Vladimír. Rok 2001: průměrná inflace 4,7 %: indexy spotřebitelských cen - informace za prosinec 2001. In: Kurzycz [online].
2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z:http://www.kurzy.cz/zpravy/35139-csu-prumerna-inflace-v-roce-2001-byla-4-7/
51
Největší nárůst byl zaznamenán v bydlení v nárůstu cen zemního plynu o 31 % a elektřině o 14,8 %. Čisté nájemné narostlo o 4,1 %. V potravinách vzrostly ceny především ovoce o 13,2
%, masa o 8,2 % a pekárenských výrobků a obilovino 5,6 %.
Meziroční přírůstek spotřebitelských cen měl mezi dubnem a červencem rostoucí tendenci a ke konci srpna se již meziroční tempo růstu začalo snižovat. Především značným vlivem cen sezónního zboží se tempo růstu v první polovině roku značně zvyšovalo. Oproti tomu v druhé polovině roku se tempo znatelně snížilo. Na tomto zpomalení se podílely značné poklesy cen pohonných hmot.
Vývoj spotřebitelských cen mezi měsíci listopad a prosinec navázal na trend z předchozích dvou měsíců. V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny oproti listopadu o pouhou 0,1 %. Za jednotlivé oddíly spotřebního koše byl však zaznamenán jiný vývoj. Po půl roce poklesu vzrostly ceny v potravinách a nápojích o 1,3 %. Oproti tomu již šestý měsíc po sobě pokračoval pokles pohonných hmot (oddíl doprava), který na konci roku dosáhl 6,3 %. Zbylá část spotřebního koše nezaznamenala větší změny cen.
Je důležité podotknout, že meziměsíční změna indexu spotřebitelských cen spočítaná na celém koši činila po vyloučení daňových úprav a jiných administrativních opatření 0,1 % a po očištění všechny sezónní vlivy též 0,1 %. Pokud hovoříme o čisté inflaci, tak ta dosáhla meziměsíčně 0,2 % a meziročně 2,4 %.
Podle českého statistického úřadu má značný vliv na míru inflace tohoto roku použití nového spotřebního koše, v němž mají vyšší váhu například ceny bydlení a ve kterém naopak klesl význam cen potravin.
Po této kapitole je nezbytné připomenout, že čistá inflace je počítána na neúplném spotřebním koši, z něhož jsou vyloučeny položky s regulovanými cenami. Dále položky, které podléhají cenovým změnám, u daňových úprav zůstávají součástí spotřebního koše, ale vliv daňových úprav je zde naprosto eliminován.
4.2.3 Rok 2002
43Této rok je významný skutečností, že v tomto roce byla zaznamenána nejnižší inflace od roku 1990, neboť roční míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 2002 oproti roku 2001 byla 1,8 %. Ve srovnání s rokem předchozím zpomalila inflace o 2,9 %. Rychlejší nárůst cen než v roce předchozím byl zaznamenán pouze u tří částí spotřebního koše: stravování a ubytování, vzdělávání a zdraví. V ostatních oblastech
43 URBÁNEK, Vladimír. Rok 2002: nejnižší inflace od roku 1990: indexy spotřebitelských cen - informace za prosinec 2002.
In: Kurzycz [online]. 2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z:http://www.kurzy.cz/zpravy/59040-inflace-je-nejnize-od-roku-1990/
52
spotřebního koše došlo ke zpomalení růstu, nebo do v některých případech i k poklesu cen.
Inflační proces byl ovlivněn především poklesem cen v dopravě a v potravinách a nealkoholických nápojích. Větší než 12 % pokles cen byl zaznamenán u drůbeže, kávy, vajec.
Mírněji klesaly ceny u jižního ovoce, cukru a uzenin (přibližně 5 %). Naproti tomu se zvýšila cena brambor (13,5 %) a čerstvé zeleniny kakaa a másla (přibližně 5 %).
Dále se v roce 2002 zpomalilo tempo růstu jak tržních cen (z 3,3 % na 0,9 %) tak i cen regulovaných státem (z 10,6 % na 5,6 %).
Pokud bychom porovnali prosinec 2002 a 2001, tak míra inflace (vyjádřená za pomoci indexu spotřebitelských cen), na konci roku 2002 dosáhla 0,6 %. V první polovině roku byl zaznamenán pokles přírůstků spotřebitelských cen, ale již od července se tento trend stabilizoval na velmi nízké úrovni a tu si držel až do konce roku. Tento vývoj byl zapříčiněn především oddílem rekreace a kultura, bydlení a potraviny a nealkoholické nápoje.
4.2.4 Rok 2003
44Průměrná meziroční inflace v tomto roce dosáhla 0,1 %. Ke konci roku se na růstu cen nejvíce podílely potraviny, které se staly oblastí s největším meziročním tempem růstu ve spotřebním koši. V této oblasti vzrostly především ceny pečiva o 30,4 %, vajec o 30,5 % a brambor o 80,5 %. V oblasti služby byl zaznamenán růst o téměř 35 % ve finančních službách a lázeňství o 7,2 %. Nápadný růst byl též evidován v odvozu odpadků o 8,3 %.
Průměrnou meziroční míru nejvíce ovlivnil pokles cen potravin a nealkoholických nápojů: V průměru zůstaly tyto položky nižší o přibližně 2,2 %. Nižší ceny než v roce předchozím byly zejména ceny cukru (o 13 %), kávy (o 9,2 %) a vepřového masa (9,7 %).
V tomto roce se zpomalil růst jak tržních (0 %) tak státem regulovaných cen (0,6 %).
4.2.5 Rok 2004
45Průměrná meziroční inflace v roce 2004 dosáhla 2,8 %. Byla ovlivněna především zvýšením cen v oddílech potravin a nealkoholických nápojů a bydlení, jejichž nemalý podíl na růstu celkové hladiny spotřebitelských cen činil 0,6 % a 1 %.
V bydlení byl zaznamenán především nárůst cen užívání družstevních bytů o 5,2 %,
In: Kurzycz [online]. 2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z:http://www.kurzy.cz/zpravy/103549-prumerna-inflace-v-r-2004-na-urovni-2-8/
53
Pokud bychom se zaměřili na cenovou hladinu nealkoholických nápojů a potravin tak během celého roku byla cena této položky silně ovlivněna nárůstem cen pekárenských výrobků a obilovin a to o celých 10,6 % oproti předchozímu roku. Silný vliv měla i cena cukru, která vzrostla o 23 %. Naproti tomu cena čerstvé zeleniny klesla o necelých 8 %.
Rychlejší nárůst než u průměrné cenové hladiny byl zaznamenán v oddílech pošty a telekomunikace, ubytování a ostatních zboží a služeb, na které mělo rozhodující vliv zvýšení DPH.
Na snižování cenové hladiny měl zásluhu pokles cen v oddílu odívání a obuv.
Během roku 2004 zrychlil též růst administrativně ovlivňovaných cen na 5,7 % (z původních 0,6 % za rok 2003). Tržní ceny zaznamenaly 2 % nárůst (naproti nulovému v roce předchozím).
4.2.6 Rok 2005
46Průměrná roční inflace byla v roce 2005 1,9 %. Vysoký cenový růst (5,1 %) vykazovaly především položky neobchodovatelných tržních komodit, které byly ovlivňovány především faktory domácího původu. Rychlý nárůst cen byl též zaznamenán ve zdravotnictví a vzdělávání.
Naproti tomu byl zaznamenán značný pokles cen v rostlinné výrobě, který se určitým zpožděním promítl i do cen v potravinářském průmyslu a tudíž i do cen potravin na spotřebitelském trhu. Nejvýraznější změnu zaznamenal vývoj pohonných hmot (okolo 10 %).
Tato skutečnost odrážela volatilní vývoj cen ropy na světových trzích.
Také na růstu regulovaných cen bylo zaznamenáno zmírnění oproti začátku roku 2005.
Jednou z nejvýraznějších změn provedených v průběhu roku bylo zvýšení cen elektrické energie o necelých 5 % a též některých regulovaných položek v oddělení zdravotnictví.
4.2.7 Rok 2006
47Průměrná meziroční inflace v roce 2006 byla 2,5 %, což je naproti roku předchozímu rozdíl o 0,6 %.
Vyšší cenový růst byl ovlivněn zejména vývojem cen v oddílech bydlení, potravin a nealkoholických nápojů. Ceny v oddílu bydlení vzrostly o 6,3 %. Tento jev způsobily především rostoucí ceny plynu (o 19,1%), elektrické energie (9,1 %) a tepla (necelých 11 %).
46 Zpráva o inflaci: Duben 2005. In: ČNB [online]. Praha [cit. 2015-04-28]. Dostupné z:http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2005/2005_duben/download/zoi_2005_duben.
47 URBÁNEK, Vladimír. Průměrná meziroční míra inflace v roce 2006 byla 2,5 %: Indexy spotřebitelských cen - inflace - prosinec 2006.
In: Kurzycz [online]. 2007, 9.1.2007 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/zpravy/128984-prumerna-mezirocni-mira-inflace-v-roce-2006-byla-2-5/
54
Ve srovnání s předchozím rokem, ve kterém měly potraviny spíše klesající tendenci, byl zaznamenán 0,8 % nárůst. Svůj podíl na tomto růstu měly především pekárenské výrobky (7 %) a brambory (68 %).
Dále působily na růst cenové hladiny i vyšší ceny v oblasti dopravy, telekomunikace a pošty. Cenový nárůst ovlivnily především pohonné hmoty (3,1 %). V ubytování byly vyšší služby zejména především změnou dotačního systému ubytování na kolejích.
Naproti tomu na snižování měl vliv především pokles cen v odívání a v provozu domácností (energie).
4.2.8 Rok 2007
48Průměrná meziroční inflace v roce 2007 činila 2,8 %. Hlavním faktorem tohoto růstu bylo značné zvýšení cen energií a potravin. V případě cen energií byl náhlý vzestup způsoben dopadem nízké srovnávací základny z minulého roku, která byla zapříčiněna poklesem cen energií v minulém roce.
Velký vliv mělo i zvýšení cen ropy na mezinárodních trzích. Tempo růstu cen nezpracovaných potravin se ke konci tohoto roku též znatelně zvýšilo a to z důvodu volatility cen zeleniny.
Svůj vliv na růst cen do určité míry mělo i zvýšení DPH v Německu.
4.2.9 Rok 2008
49Průměrná meziroční inflace v roce 2008 činila 6.3 %. S postupujícím rokem 2008 měla inflace klesající tendenci. Na meziměsíční pokles mělo vliv především snižování cen pohonných hmot a dopravy celkově, které bylo v prosinci nejvýraznější. Ceny automobilů se snížily přibližně o 12,2 %.
Změna v cenovém vývoji nastala též u potravin a nealkoholických nápojů. Důvodem bylo jejich značné zdražení na konci roku 2007.
Výsledná průměrná meziroční inflace (6,3 %) byla výrazně vyšší než v roce 2007 a dokonce nejvyšší za posledních 10 let. Tento vývoj byl zapříčiněn především znatelným zvýšením cen potravin a zvýšením DPH (z 5 % na 9 %). Též se tento rok zvedla spotřební daň u některých služeb, regulovaného nájemného, tabákových výrobků a poplatků u lékaře.
48Evropská centrální banka: Měsíční buletin prosinec [online]. Eurosystém: Evropská centrální banka, 2007 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z:http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy/ecb_escb/ekonomicky_bulletin_ecb/download/ecb_m b200712cz.pdf
49 PAZDEROVÁ, Martina. Průměrná míra inflace v roce 2007 dosáhla 6,3 %. In: FinExpert.cz [online]. 12.1.2009 [cit. 2015-04-28].
Dostupné z:
http://finexpert.e15.cz/prumerna-mira-inflace-v-roce-2008-dosahla-63-55
4.2.10 Rok 2009
50Průměrná míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen činila v roce 2009 pouhé 1 %. Tato hodnota je výrazně nižší než v předchozím roce, kdy dosahovala 6,3 %.
Tato hodnota byla dokonce druhá nejnižší od roku 1989 (s rokem 2003- 0,1 %).
Tento vývoj byl zapříčiněn mimo jiné pokles cen potravin o necelá 4%, automobilů o 9,2 % a pohonných hmot 11,8 %. Tržní ceny klesly celkově o 0,7 %. Naproti tomu u regulovaných cen byl nárůst 8,1 %.
Co se týče již zmíněného oddílu potravin tak zde byl největší pokles ceny zaznamenán na cenách chleba (15,5 %), ostatního pečiva (32,5 %) mouky (24 %) jedlých olejů (13,3 %).
4.2.11 Rok 2010
51Průměrná míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen v roce 2010 proti roku předchozímu byla 1,5 %, což je o 0,5 % více než v roce 2009.
Na zvýšení celkové úrovně spotřebitelských cen měly velký podíl ceny potravin a nealkoholických nápojů a to zejména cena běžného pečiva (12 %), másla (15 %) a brambor (70,2 %).
Za druhý největší vliv na růst spotřebitelských cen lze považovat ceny bydlení, kde se čisté nájemné zvýšilo o 8,4 % a regulované o 16,8 %.
V tomto roce byl zaznamenán i pokles cen zejména u oděvů a obuvi (o 3,8 % a 2,2 %).
Dále znatelně klesla cena audiovizuálních zařízení (o 8,9 %) a mobilních telefonů (12,6 %).
V celku zajímavou ukázku změny porevoluční cenové hladiny v České republice nastiňuje následující tabulka s některými základními položkami spotřebního koše. Změna je uvedena v cenových hladinách tohoto roku.
Tabulka 4: Změny cen vybraných položek spotřebního koše
50 URBÁNEK, Vladimír. ČR - Inflace v prosinci rostla o 0,2 %, průměr za rok 2009 1 %: Indexy spotřebitelských cen - inflace - prosinec 2009. In: Kurzycz [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z:http://www.kurzy.cz/zpravy/205950-cr-inflace-v-prosinci-rostla-o-0-2-prumer-za-rok-2009-1/
51 URBÁNEK, Vladimír. ČR - spotřebitelské ceny v prosinci rostly o 0,5 %, průměr 2010 na 1,5 %: Indexy spotřebitelských cen - inflace - prosinec 2010. In: Kurzycz [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/zpravy/260601-cr-spotrebitelske-ceny-v-prosinci-rostly-o-0-5--prumer-2010-na-1-5/
56 Zdroj: http://www.sporeni-se-zlatem.cz/, 28.4.2015
4.2.12 Rok 2011
52Průměrná míra inflace v tomto roce činila oproti roku předchozímu 1,9 %, co je nárůst o 0,4 %. Dominantní vliv na meziroční růst celkové cenové hladiny měly ceny ze sekce
Nezanedbatenou položkou je též růst regulovaného nájemného o 11,6 %.
Na snížení cenového růstu působily položky, jako jsou oděvy (pokles o 3,4 %) a ceny mobilních telefonů o 10,4 %.
4.2.14 Rok 2013
Oproti předchozímu roku 2012 vzrostly spotřebitelské ceny o 1,4 %. Celkový výsledný efekt zrychlení cenového růstu nastal především v části doprava. Tuto oblast ovlivnily ceny pohonných hmot. Bohužel je velmi obtížné dohledat tento koeficient spočítaný pro celý tento rok, ale například jenom za prosinec vzrostly pohonné hmoty o 2,6 %.
Dalším značný vliv působící na cenovou hladinu byl zaznamenán u potravin a nealkoholických nápojů. V oblasti bydlení se zvýšilo vodné o 6,6 % a stočné o 6,9 %. Ceny tabákových výrobků se zvýšily o 5 %.
Ke snížení cenové hladiny došlo v oddíle pošty a telekomunikace o 9,0 % a ceny mobilních telefonů dokonce o 18,2 %.
52 URBÁNEK, Vladimír. ČR - Průměrná míra inflace v roce 2011 byla 1,9 %. In: Kurzycz [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/zpravy/302127-cr-prumerna-mira-inflace-v-roce-2011-byla-1-9/
53 URBÁNEK, Vladimír. ČR - spotřebitelské ceny v prosinci mírně rostly, za celý rok 2012 o 3,3 %. In:Kurzycz [online]. [cit. 2015-04-28].
Dostupné z: http://www.kurzy.cz/zpravy/345147-cr-spotrebitelske-ceny-v-prosinci-mirne-rostly-za-cely-rok-2012-o-3-3/
57
4.2.15 Rok 2014
54Průměrná míra inflace v roce 2014 dosáhla 0,4 %. Tento výsledek je o 1 % méně než v roce předchozím a dokonce nejméně od roku 2003.
Vývoj míry inflace v tomto roce byl ovlivněn především prvním čtvrtletím roku, ve kterém byl nárůst spotřebitelských cen pouze 0,1 %, což je dokonce nejmenší přírůstek v měsíci lednu od roku 1993. Toto zpomalení bylo způsobeno poklesem cen v oddílu zdraví a bydlení, což bylo zapříčiněno poklesem cen energií a zrušením regulačního poplatku za pobyt v nemocnici. Elektrická energie klesla o 10,3 % a plyn o 2,6 %. Na snižování cenové hladiny působily i ceny v oddíle pošty a telekomunikace v důsledku snížení cen telefonických a telefaxových služeb o 5,1 %. Naopak ceny poštovních služeb byly vyšší o 11,1 %.
Značný vliv na cenovou hladinu v tomto roce měla listopadová intervence ČNB z předchozího roku. ČNB provedla 7, listopadu intervenci s cílem oslabit kurz koruny proti euru a v budoucnu tak zabránit deflaci. Po tomto oslabení české měny se koruna nacházela na úrovni kolem 27,5 za euro.
Cílem této akce bylo dosáhnout na dvouprocentní míru inflace a tím i předejít teoreticky hrozící deflaci. Jak bylo již uvedeno v předchozích kapitolách, tak deflace by snížila hladinu, ale měla by negativní vliv na poptávku a to by spělo k negativnímu ovlivnění zaměstnanosti a výroby.
V lednu 2014 byla na konec zaznamenána inflace 0,1, což je nejnižší meziměsíční přírůstek, ale bylo zabráněno vzniku deflace. Tato intervence měla mimo jiné i zvýhodnit export a tak podpořit českou ekonomiku, která je na vývoz orientovaná. Další vliv by se měl týkat i konkurenceschopnosti a investiční schopnosti českých podniků. Podle predikčních modelů ČNB by měl tento zásah vytvořit až 35 000 pracovních míst.
Podle predikcí českého ministerstva financí by inflace v české republice měla mít
55 ODBOR 62. Prognóza vybraných makroekonomických ukazatelů: Odhad vývoje vybraných makroekonomických ukazatelů (meziroční růst v %). In: Ministerstvo práce a sociálních věcí: Příjmy a životní úroveň [online]. 25.3.2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/869
58