Inflace na Slovensku

Data o vývoji cenové hladiny na Slovensku jsou uvedena od roku 2000 z důvodu špatné vypovídací hodnoty let předchozích, neboť se v této době střídaly nejrůznější metody měření cenové hladiny.

Data v následující tabulce jsou uvedena v procentech. K výpočtu těchto dat byl použit index CPI. Tento index se hojně používá v celé eurozóně, ale je rychle nahrazován harmonizovaným indexem. Struktura položek spotřebního koše je velmi podobná struktuře spotřebního koše v ČR a tudíž je i vhodná pro vzájemné porovnání.

Tabulka 5: Inflace na Slovensku v letech 2000-2014

Zdroj: http://www.nbs.sk/, 28.4.2015

Vývoj cenové hladiny z předchozí tabulky je nastíněn v následujícím grafu.

Graf 2: Vývoj cenové hladiny na Slovensku v letech 2000-2014

Zdroj: vlastní zpracování

V následující části této kapitoly bude tato inflace vyhodnocena od roku 2000 až po rok 2014 v jedné kapitole a od roku 2001 po jednotlivých letech. Budou nastíněny hospodářské a daňové změny zapříčiňující danou míru inflace za daný rok.

-2 0 2 4 6 8 10 12 14

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

Slovensko (%)

59

4.3.1 Rok 2000

Průměrná míra inflace v roce 2000 dosáhla hladiny 12,0 %. Opatření, která byla přijata vládou Slovenska od května roku 1999, poznamenala vývoj ekonomiky i v roce 2000.

Pozitivní efekty stabilizačních opatření se projevili dosáhnutou makroekonomickou rovnováhou. Bylo dosaženo snížení deficitu zahraničního obchodu, zlepšil se vývoj veřejných financí a zlepšila se i situace v těžkém průmyslu. Mezi nejvýraznější inflační impulzy v průběhu celého roku patřily mimo jiné zvýšené ceny energií a pokračující růst cen ropy.

V průběhu roku zaznamenala dynamika inflace dva hlavní šoky. V únoru vzrostla vlivem úprav regulovaných cen až na hranici 16 % a zde se držela celý první půlrok.

V červenci došlo k zániku efektu rozsáhlých administrativních změn z června předchozího roku, čímž meziroční inflace klesla pod hladinu 10 %. Administrativní úpravy regulovaných cen se na celkovém přírůstku spotřebitelských cen podílely ze 4,51 %. Růst spotřebitelských cen v roce 2000 byl výsledkem protichůdného působení nákladových a poptávkových faktorů.

4.3.2 Rok 2001

Průměrná míra inflace dosáhla v tomto roce 7,3 %. Z pohledu vývoje makroekonomiky došlo na jedné straně k nárůstu výkonnosti ekonomiky, která se promítla do znatelného růstu zaměstnanosti, mírně vzrostly reálné mzdy a zpomalil se růst spotřebitelských cen i cen výrobců. Spomalujícím efektem ekonomického růstu bylo zhoršení jeho struktury, neboť hlavním stimulem se stala domácí poptávka a v současně se poměrně výrazně zvýšil deficit zahraničního obchodu výroby a služeb.

Na snížení meziročního tempa růstu spotřebitelských cen v roce 2001 se v porovnání s rokem předchozím podílelo zpomalení cenového růstu ve všech základních sektorech spotřebního koše. Administrativní úpravy celkem 24 regulovaných cen se na celkovém přírůstku spotřebitelských cen podílely je ze 4,17 %. Úpravy nepřímých daní v neregulovaných cenách přispěli k poklesu inflace o 0,03 %.

4.3.3 Rok 2002

Míra inflace v tomto roce dosáhla 3,3% což je méně než poloviční hodnota oproti roku předchozímu. Růst spotřebitelských cen se v roce 2002 snížil v porovnání s rokem 2001. Na snížení meziročního tempa růstu spotřebitelských cen se podílelo zpomalení tempa růstu všech základních sektorů spotřebního koše. Zpomalení růstu cenové hladiny v prvním půlroce byl především zásahem vnějších faktorů a cenami energetických surovin.

56 Národní banka Slovenska: Výročná správa 2000. In: Národní banka Slovenska [online]. 2000 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z:http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Publikacie/VyrocnaSprava/VSNBS00.pdf

60

4.3.4 Rok 2003-2004

Tyto dva roky jsou shrnuty do jedné kapitoly, neboť zde byla silná vzájemná návaznost na růst cenové hladiny v rámci hospodářských a ekonomických faktorů.

Makroekonomický vývoj v prvním roce (2003) byl silně ovlivněn realizací opatření, které mohou přímo nebo nepřímo souviset s blížícím se členstvím Slovenska v Evropské unii.

Mezi tyto opatření patřila i náprava cenových deformací v podobě úprav regulovaných cen, úpravy nepřímých daní a započetí procesu konsolidace veřejných financí. Cenový vývoj byl v roce 2003 determinován především růstem regulovaných cen a spotřebních daní.

Administrativní úpravy se na růstu spotřebitelských cen podílely více jak 75%. Vyšší vliv nákladových faktorů na cenový vývoj se vzhledem k absenci poptávkových tlaků nepromítl ve výraznějších sekundárních dopadech. Růst spotřebních cen v roce 2003 byl v porovnání s rokem předchozím dynamičtější, neboť meziroční inflace v prosinci dosáhla dokonce 9,3%

oproti 3,4% prosince minulého roku. Podobně, i v tomto, jako v předchozích letech měly svůj rozhodující podíl na růstu inflace administrativní zásahy a úpravy nepřímých daní. Na ceny v roce 2003 působily celý rok nejzásadněji domácí faktory.

Makroekonomický vývoj v roce 2004 byl ovlivněn především faktory, které navázaly z roky předchozího. Mezi nejvýznamnější faktory patří především vstup Slovenska do EU (1.května). Dalším faktorem zcela nepochybně bylo ukončení daňové reformy. Se vstupem do EU přijela Slovensko závazek stát se v budoucnosti členem měnové unie a zároveň se Národní banka Slovenska stala součástí evropského systému centrálních bank. Růst spotřebitelských cen byl v porovnání s rokem 2003 pomalejší. Na snížení tempa růstu spotřebitelských cen se v porovnání s předchozím rokem podílelo spomalení dynamiky ve většině základních sektorů spotřebního koše. V lednu též došlo k růstu regulovaných cen a ke změně sazeb DPH (jednotně zvýšená sazba na 19 %). V květnu došlo ke znatelnému zvýšení daní na cigarety a k mírnému zvýšení daní na mezi produkty.

4.3.5 Rok 2005-2008

Od začátku roku 2005 až do roku 2008 začala Národní banka Slovenska s měnovým programem realizace inflačního cílování v podmínkách ERM II. Základní kotvou měnové

61

meziročního tempa růstu spotřebitelských cen v roce 2005 se ve srovnání s předchozím rokem spomalení ekonomiky ve většině sektorů spotřebního koše až na výjimku cen pohonných hmot.

V roce 2006 se slovenská ekonomika vyvíjela v prostředí relativního silného růstu světové ekonomiky, jejíž růst se v porovnání s rokem 2005 mírně zrychlil, což bylo znatelné i na inflaci, která dosáhla 4,5 %. Z hlediska globální ekonomiky sehrál významnou roli dynamický růst rozvojových asijských zemí. Růst spotřebitelských cen v roce 2006 byl v porovnání s rokem 2005 rychlejší, neboť meziroční inflace měřená indexem spotřebitelských cen dosáhla 4,5 %, což je téměř dvojnásobek roku předchozího. Hlavní vliv na růst cen byl zaznamenán u cen obchodovatelných výrobků.

V průběhu roku 2007 změnila Národní banka Slovenska nastavení měnové politiky prostřednictvím snížení základních úrokových sazeb březnu dubnu o 0,25 %. Též přistoupila ke snížení jednotné sterilizační sazby o 0,75 %. Podstatně pomalejší růst spotřebitelských cen byl v porovnání s předchozím rokem způsobený výrazným meziročním zpomalením růstu cen elektrické energie, plynu a teplé vody. Na zpomalení cen energií se podílely téměř všechny její složky.

Vývoj slovenské ekonomiky v roce 2008 probíhal v prostředí extrémní finanční krize, která byla způsobena zpomalením ekonomické aktivity nejvyspělejších zemí. Ekonomický růst v tomto roce v průběhu roku zpomaloval z 9,3 % až na 2,5 %. V průměru dosahovala inflace v tomto roce 4,6 %, což oproti předchozímu roku představovalo zrychlení o 1,8 % při růstu cen výrobků o 3,5 % a cen služeb o 4,8 %.

4.3.6 Rok 2009-2010

Ekonomický vývoj na Slovensku byl v roce 2009 ovlivněný především dvěma nejvýraznějšími faktory:

 Pokračující ekonomickou krizí,

 Slovensko se stalo součástí eurozóny a přešlo na novou měnu (Euro).

V důsledku finanční krize poklesla ekonomika v tomto roce o více, jak 4,7%, což mělo bezpochyby vliv na nízkou inflaci, která v tomto roce dosáhla pouhých 1,6%. Tento rok byl zaznamenán pokles cen výrobků o 0,8%. Cenový vývoj byl značně ovlivněn poklesem cen

59 Národní banka Slovenska: Výročná správa. In: Národní banka Slovenska [online]. 1993 - 2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/sk/publikacie/publikacie-nbs/vyrocna-sprava

62

ropy ostatních energetických komodit. K velkému zpomalení růstu cen došlo i v oblasti služeb.

Rok 2010 se vyznačoval začínající obnovou ekonomického růstu, po jeho výrazném propadu v roce předchozím. V první polovině za pomocí doznívajících fiskálních stimulů bylo tempo oživování ekonomiky rychlejší, než ve zbytku tohoto roku. Nízká inflace v tomto roce byla zapříčiněna především nízkou domácí poptávkou, která byla způsobena nejistotou v očekávání spotřebitelů.

4.3.7 Rok 2011-2014

Pozitivní trend růstu slovesné ekonomiky pokračoval i v roce 2011. V porovnání s předcházejícím rokem, ve kterém došlo k relativně silnému hospodářskému oživení, se meziroční dynamika hospodářského růstu zpomalila. To souviselo s jistotou a nedůvěrou na finančních trzích v důsledku dlouhodobé krize některých ekonomik eurozóny. Výrazné pozitivní saldo zahraničního obchodu přispělo k tomu, že na konci roku dosáhla Slovenská ekonomika vcelku dynamického růstu. Na tem růstu cenové hladiny měl mimo jiné vliv růst cen energetických surovin a nejvíce cen ropy.

Růst slovenské ekonomiky se v roce 2012 zpomalil oproti roku předchozímu. Inflace se snížila v porovnání s rokem předchozím o 0,3 %. Největší zásluhu o tento jev měl nižší růst regulovaných cen energií a potravin.

V roce 2013 došlo k dalšímu ochlazení dynamiky hospodářství. HDP za tento rok vzrostl o pouhých 0,9 %. (v porovnání 1,8 % 2012). I přes toto zpomalení patřila slovenská ekonomika v rámci eurozóny k nejrychleji rostoucím. Hlavním zdrojem tohoto růstu způsobila zahraniční poptávka. Z produkčního hlediska k růstu HDP přispěli především služby a zemědělství. V porovnání s předchozím rokem inflace v tomto roce klesla o 2,2 % (na 1,4 %). Na nízké inflaci se odrazily především ceny ropy a pohonných hmot, které přišly na konci ledna tohoto roku.

Navzdory mírné deflaci v roce 2014 (-0,1 %) došlo k růstu HDP o 2,4 % oproti roku předchozímu. Na pokles cenové hladiny měla vliv především velmi nízká domácí poptávka a nejistá očekávání investorů a spotřebitelů v domácí ekonomice.

Z důvodu absence dostatečného množství věrohodných dat, které poskytují především národní banky, lze je velmi těžko vytvořit predikci pro rok 2015. Národní banka Slovenska

60 Národní banka Slovenska: Výročná správa. In: Národní banka Slovenska [online]. 1993 - 2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.nbs.sk/sk/publikacie/publikacie-nbs/vyrocna-sprava

63

doposud nezveřejnila výroční zprávu na rok 2014 ani dostatečné množství informací k formulování predikce na další rok.