Pro zjištění vztahu mezi českou a slovenskou inflací bude použit korelační koeficient.
Tento koeficient se používá pro určení těsnosti nebo tzv. síly vzájemného ovlivňování.
Z teorie pravděpodobnosti je pro naši potřebu nejvhodnější korelační koeficient dvou náhodných veličin (Česká republika, Slovensko).
Korelační koeficient je definován následujícím způsobem61:
Kde: X…………m-rozměrný náhodný vektor s vektorem středních hodnot EX Y…………m-rozměrný náhodný vektor s vektorem středních hodnot EY
Graf 3: Porovnání míry inflace v České republice a na Slovensku
Zdroj: vlastní zpracování
Předchozí tabulka nám ukazuje porovnání české a slovenské inflace, přičemž vycházím z dat předchozích kapitol, které jsou vloženy do následující tabulky.
61 KUBANOVÁ, Jana. Statistické metody pro ekonomickou a technickou praxi. Bratislava: Statis, 2003, 247 s. ISBN 80-856-5931-X.
64
Tabulka 6: Výchozí data pro graf 3 a koeficient korelace
Zdroj: vlastní zpracování
Koeficient korelace mezi veličinami X (Inflace v ČR) a veličinou Y (inflace na Slovensku) po použití korelační funkce vychází přibližně K=0,3141
Výsledek korelační funkce značí v celku nízký stupeň korelace mezi českým a slovenským vývojem inflace, což může být v celku překvapivý výsledek vzhledem k provázanosti českého a slovenského hospodářství.
65
Závěr
V této části mé práce bych chtěl shrnout moje poznatky a zkušenosti získané vypracováním této práce.
V prvé řadě bych rád poznamenal, že inflace je velmi zkoumaný a velmi podrobně rozebraný jev, který jsem popsal v první kapitole. Na tento jev se dá nahlížet na nejrůznějších úrovních z nejrůznějších úhlů a kompletní zpracování by vyžadovalo jednostranně zaměřenou a velmi rozsáhlou práci. Tudíž jsem zvolil metodu stručného popisu (dle mého názoru) té nejzákladnější problematiky potřebné k pochopení látky.
Ve 3. části mé práce jsem shromáždil data o inflaci pro Českou republiku a Slovensko.
Data v České republice jsou vyhodnocena za celých 25 let po revoluci. To bohužel nebylo možné vzhledem ke struktuře dat slovenské inflace do roku 2000. Po rozdělení ČR a Slovenska procházeli obě země bouřlivými změnami v ekonomice. Na Slovensku bylo vystřídáno více metod měření inflace a použití těchto dat z období změn měření by nemělo moc velkou vypovídací hodnotu, tudíž jsem od toho upustil a přiklonil se ke kratší časové řadě dat, kde jsem si vcelku jist vypovídací schopností vybraných dat pro následný koeficient korelace.
Inflace v ČR byla během let ovlivněna nejrůznějšími vnitřními i vnějšími faktory.
Mezi hlavní vnitřní faktory, které do značné míry ovlivnily inflaci byly: zavedení DPH a velmi znatelný zásah centrální banky v roce 2014 z důvodu předejití procesu deflace. K celku běžným rozhodujícím faktorům v jednotlivých letech patří zdražení regulovaných cen jednotlivých výrobků nebo průběžné zdražování základních potravin. Velmi důležitým vnějším faktorem jsou výkyvy cen ropy.
Na Slovensku se z pravidla setkáváme s vyšší mírou inflace než v ČR. To může být zapříčiněno kombinací více faktorů. Rozhodující vliv měl vstup do EU a dodatečné zavedení Eura. Na růst cenové hladiny jinak působilo velké množství změn legislativy, změn cen ropy a změn v celku běžných položek spotřebního koše. V posledním roce jsem se setkal v celku zajímavým jevem, kdy došlo k mírné deflaci (-0,1%). I přes tuto skutečnost zaznamenalo slovenské HDP vcelku slušný růst (2,4%) oproti 2% v ČR. To, že se Slovensku setkáváme se zpravidla vyšší inflací může zapříčiňovat fakt, že je zde o poznání větší a stálejší růst HDP.
Předchozí tezi dokazuje fakt, že HDP v ČR stoupl od roku 1990 přibližně o polovinu, přičemž slovenský vzrostl o 65%.
66
Dalším nečekaný jev, na který jsem narazil, byla nízká korelace mezi inflacemi.
Hlavním důvodem výběru ČR a Slovenska byla značná hospodářská provázanost, která, jak se ukázalo, nemusí zasahovat do všech výsledných makroekonomických veličin.
Má vlastní predikce vývoje inflace České republice, pro období 2015 a 2016 po vyhodnocení všech dostupných informací se pohybuje okolo 2%. Tento můj názor je ve shodě inflačním cílem ČNB i odhadem Ministerstva práce a sociálních věcí. Osobně jsem přesvědčen, že cíl ČNB je reálný a v souladu s potřebami rozvoje ekonomiky ČR.
67
Seznam použité literatury
Monografie
1. KUBANOVÁ, Jana. Statistické metody pro ekonomickou a technickou praxi.
Bratislava: Statis, 2003, 247 s. ISBN 80-856-5931-X.
2. MACH, Miloš. Makroekonomie II: pro magisterské (inženýrské) studium. Vyd. 3.
Slaný: Melandrium, 2001 dotisk., 367 s. ISBN 80-861-7518-9.
3. PAVELKA, Tomáš. Makroekonomie: základní kurz. Vyd. 3. Slaný: Melandrium, 2007, s. 135. ISBN 978-80-86175-58-4.
4. REVENDA, Zbyněk. Centrální bankovnictví. 3. aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2011, 558 s. ISBN 9788072612307.
5. SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 19. vydání.
Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2013, s. 617. ISBN 978-80-205-0629-0.
Internetové zdroje
1. 11. Inflace a protiinflační politika: Inflace a její měření. In: Miraslebl:
seminárky.miras.cz[online]. 2000 - 2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z:http://www.miras.cz/seminarky/makroekonomie-n11-inflace.php
2. Míra inflace, vývoj spotřebitelských cen vybraných výrobků v České republice:
(průměrné ceny za jednotku v prosinci příslušného roku). In: [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z:http://notes2.czso.cz/cz/cr_1989_ts/0304.pdf
3. ČSÚ. Inflace - 2015: míra inflace a její vývoj v ČR. In: Kurzycz [online]. 2015,
28.4.2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupné
z: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/inflace/
4. Ekonomika Česka. In: Wikipedie: Otevřená enciklopedie [online]. 2015, 20.4.2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekonomika_%C4%8Ceska 5. Ekonomika Slovenska. In: Wikipedie: Otevřená enciklopedie [online]. 2015,
20.4.2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupné
z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekonomika_Slovenska
6. ČERNOHAUSOVÁ, Pavla. Vývoj DPH od roku 1993 do roku 2013. In: KLUWER, Wolters. Daňaři online: portál daňových poradců a profesionálů [online]. 2015. vyd.
68
9. (ČIA), Cianews.cz. Ceny loni stouply o 0,1 pct. In: Kurzycz [online]. 2015 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/zpravy/83838-ceny-loni-stouply-o-0-1-pct/ 9.1.2007 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/zpravy/128984-prumerna-mezirocni-mira-inflace-v-roce-2006-byla-2-5/
13. Evropská centrální banka: Měsíční buletin prosinec [online]. Eurosystém: Evropská
centrální banka, 2007 [cit. 2015-04-28]. Dostupné
z:http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/mezinarodni_vztahy /ecb_escb/ekonomicky_bulletin_ecb/download/ecb_mb200712cz.pdf
14. PAZDEROVÁ, Martina. Průměrná míra inflace v roce 2007 dosáhla 6,3 %.
In: FinExpert.cz [online]. 12.1.2009 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/prumerna-mira-inflace-v-roce-2008-dosahla-63-
15. URBÁNEK, Vladimír. ČR - Inflace v prosinci rostla o 0,2 %, průměr za rok 2009 1
%: Indexy spotřebitelských cen - inflace - prosinec 2009. In: Kurzycz [online]. [cit.
69
2015-04-28]. Dostupné z:http://www.kurzy.cz/zpravy/205950-cr-inflace-v-prosinci-rostla-o-0-2-prumer-za-rok-2009-1/
16. Míra reálné inflace v ČR - Výpočet. In: Spoření se zlatem [online]. [cit. 2015-04-28].
Dostupné z: http://www.sporeni-se-zlatem.cz/realna-inflace.htm
17. URBÁNEK, Vladimír. ČR - spotřebitelské ceny v prosinci rostly o 0,5 %, průměr 2010 na 1,5 %: Indexy spotřebitelských cen - inflace - prosinec 2010.
In: Kurzycz [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné
z: http://www.kurzy.cz/zpravy/260601-cr-spotrebitelske-ceny-v-prosinci-rostly-o-0-5--prumer-2010-na-1-5/
18. URBÁNEK, Vladimír. ČR - Průměrná míra inflace v roce 2011 byla 1,9 %.
In: Kurzycz [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné
z: http://www.kurzy.cz/zpravy/302127-cr-prumerna-mira-inflace-v-roce-2011-byla-1-9/
19. URBÁNEK, Vladimír. ČR - spotřebitelské ceny v prosinci mírně rostly, za celý rok 2012 o 3,3 %. In:Kurzycz [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné
21. SNB. Úrokové sazby ECB: Vývoj reálného HDP (Medziročný rast v %). In: Národní banka Slovenská: Eurosystém [online]. [cit. 2015-04-28]. Dostupné z:http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Publikacie/OstatnePublik/ukazovatele.pdf 22. ODBOR 62. Prognóza vybraných makroekonomických ukazatelů: Odhad vývoje
vybraných makroekonomických ukazatelů (meziroční růst v %). In: Ministerstvo práce a sociálních věcí: Příjmy a životní úroveň [online]. 25.3.2015 [cit. 2015-04-28].
Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/869
23. Národní banka Slovenska: Výročná správa 2000. In: Národní banka Slovenska [online]. 2000 [cit. 2015-04-28]. Dostupné z:http://www.nbs.sk/_img/Documents/_Publikacie/VyrocnaSprava/VSNBS00.pdf 24. Národní banka Slovenska: Výročná správa. In: Národní banka Slovenska [online].
1993 - 2014 [cit. 2015-04-28]. Dostupné
z: http://www.nbs.sk/sk/publikacie/publikacie-nbs/vyrocna-sprava
70
25. FINANCNINOVINY.CZ. HDP Česka stoupl za 20 let o polovinu, Slovenska o 65 procent. In:Finance.cz [online]. 2012 [cit. 2015-04-28]. Dostupné
z:http://www.finance.cz/zpravy/finance/350241-hdp-ceska-stoupl-za-20-let-o-polovinu-slovenska-o-65-procent/
Seznam použitých zkratek
ČNB Česká národní banka HDP Hrubí domácí produk
CB Centrální banka
EU Evropská unie
ČR Česká republika
CP Cenný papír