Komparace náhradových poměrů

Další významnou kapitolou celé práce je komparace získaných dat a náhradových poměru ve vybraných zemích. Nejprve se budeme věnovat celkovým rozdílům v jednotlivých systémech, poté budou následovat komentáře k náhradovým poměrům zaznačených v tabulkách.

Prvním rozdílem daných systémů je odlišná délka karenční doby. V České republice již žádná karenční doba není, ve Švédsku trvá jeden den a ve Velké Británii první tři dny nemoci.

Tento rozdíl se projevil zejména u náhradového poměru 7 dní trvání dočasné pracovní neschopnosti, kdy např. u Velké Británie byla jedincům vyplácena náhrady mzdy pouze za dva pracovní dny, kdežto v České republice za celých pět pracovních dní.

Dalším rozdílným znakem je délka trvání výplaty náhrady mzdy od zaměstnavatele.

V České republice zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy prvních 14 dní, ve Švédsku po celou dobu nemoci (i když v jiné míře závislé na délce trvání nemoci) a ve Velké Británii jsou jednotlivci odkázáni pouze na náhradu mzdy a systém nemocenské dávky od státu téměř chybí.

V České republice dostane jedinec náhradu mzdy za prvních 14 dní nemoci a její výše je závislá na jeho předchozím platu. Zde existují jisté redukční hranice a platí pravidlo, že čím je mzda vyšší, tím více se redukuje a získává se z ní konečná náhrada mzdy. Ve Švédsku existuje systém, kdy v prvních 14 dnech nemoci je zaměstnanci vyplácena náhrada mzdy, která činí zhruba 70 % jeho běžného výdělku, ovšem po uplynutí dvou týdenní lhůty se tato náhrada mzdy snižuje na fixní částku a za každý další měsíc je vyplácena ve stejné výši. Její výše je stanovena na základě předchozích výdělků. Důvodem jejího snížení je nástup výplaty dávky v nemoci od ŠÚSZ. Velká Británie zastává systém, kdy je pracovně neschopnému vyplácena pouze náhrada mzdy od zaměstnavatele a ta je mu vyplácena stejným způsobem jako mzda, ovšem ne ve stejné výši. Výše náhrady mzdy od zaměstnavatele je dána opět výši předchozí mzdy jednotlivce.

37

Náhrada mzdy je vyplácena po dobu maximálně 28 týdnů, pak si jedinec může zažádat o podpůrnou dávku od státu a ta je vyplácena následujících 24 týdnů.

Rozdíly se také projevují ve výši samotné nemocenské dávky. V České republice nemocenská dávka závisí na mzdě jednotlivce, ovšem platí zde také pravidlo s redukčními hranicemi. To v praxi znamená, že čím je vyšší plat, tím je více redukován. Jsou zde vidět jisté prvky solidarity s nízkopříjmovou skupinou obyvatel. Švédský systém je štědrý ke všem příjmovým skupinám, kdy je dávka v nemoci vyplácena každý měsíc ve stejné výši, bez ohledu na délku trvání dočasné pracovní neschopnosti a nahrazuje většinovou část ztraceného příjmu.

Naopak systém nemocenské dávky Velké Británie přichází na řadu až 29. týden trvání dočasné pracovní neschopnosti a je vyplácen ve fixní částce pro všechny žadatele, bez ohledu na předchozí příjem.

Z provedených výpočtů a dat zaznamenaných ve všech tabulkách vyplývá, že český systém je nastaven tak, aby skrz užívání jednotlivých redukčních hranic vyrovnával příjmovou nerovnost ve společnosti a konkrétně pro účely této práce – jsou zde patrné prvky principu solidarity. Švédský systém je spravedlivý ke všem příjmovým skupinám a také velice solidární z pohledu zdravý – nemocný. Naopak ve Velké Británii nelze pozorovat prvky solidárnosti ani ze strany chudý – bohatý, ani zdravý – nemocný. Zde uplatňují systém podle zásluh.

V následujících tabulkách lze vidět získaná data rozřazená podle příjmových skupin, do kterých jednotlivec z dané země spadá.

Tabulka č. 10: Procentuální náhradový poměr pro jedince z nízkopříjmových skupin

Procentuální náhradový poměr pro jedince z nízkopříjmových skupin

Dobra trvání DPN ČR SWE VB

7 dní 44,85 % 68,56 % 10,99 %

30 dní 50,92 % 86,50 % 23,36 %

60 dní 54,84 % 86,50 % 25,99 %

6 měsíců 61,73 % 86,50 % 26,80 %

1 rok 63,46 % 86,50 % 37,00 %

Zdroj: vlastní zpracování dle tabulek č. 1, 4 a 7

V tabulce č.10 lze porovnat dosažené výsledky pro jedince z nízkopříjmových skupin z vybraných zemích. Je možné pozorovat, že absolutně nejnižší náhradový poměr mají ve Velké Británii, kdy dočasně pracovně neschopným jedincům je vyplácena cca čtvrtina ušlého příjmu.

V době trvání DPN jednoho týdně je poměr nižší z důvodu nejdelší karenční doby a u jednoho

38

roku je poměr o něco vyšší z důvodu podpůrné dávky ESA od státu. V České republice nemocný jedinec dostane podporu o něco vyšší, konkrétně více než polovinu svého ušlého příjmu. Výjimku tvoří pouze dočasná pracovní neschopnost v délce trvání jednoho týdne, kdy je vyplácena pouze náhrada mzdy od zaměstnavatele. V solidárním Švédsku si jedinci z této příjmové skupiny přijdou na 86,5 % ušlého příjmu, což je bezpochyby nejvyšší poměr z porovnávaných zemí. Opět je výjimkou pouze první týden nemoci, kdy jim stejně jako v České republice náleží podpora pouze od zaměstnavatele.

Tabulka č. 11: Procentuální náhradový poměr pro jedince s průměrnými příjmy

Procentuální náhradový poměr pro jedince s průměrnými příjmy

Dobra trvání DPN ČR SWE VB

7 dní 40,05 % 68,56 % 7,23 %

30 dní 48,70 % 86,62 % 15, 37 %

60 dní 53,77 % 86,62 % 16,72 %

6 měsíců 61,27 % 86,62 % 17,63 %

1 rok 63,17 % 86,62 % 17,34 %

Zdroj: vlastní zpracování dle tabulek č. 2, 5 a 8

Tabulka č. 11 znázorňuje výsledky pro tu část populace, která pobírá průměrné mzdy v jednotlivých zemích. Výsledky jsou velmi podobné jako u tabulky předchozí, ovšem konkrétní procentuální vyjádření se liší. U Velké Británie můžeme sledovat výrazný pokles v procentuálním náhradovém poměru, kdy jedinci v žádném vybraném časovém období nedosahují ani na 20 % náhradu svého ušlého příjmu. O České republice by se dalo říct, že se poměry nijak závratně nezměnily a zůstaly podobné. Nejvíce se snížil náhradový poměr u prvního týdne nemoci, kdy z bezmála 45 % spadl na 40 % náhrady mzdy. Ve Švédsku jsme dostali výsledky téměř totožné, konkrétně se liší pouze o desetinu procenta při náhradovém poměru u jednoho měsíce a déle.

39

Tabulka č. 12: Procentuální náhradový poměr pro jedince z vysokopříjmových skupin

Procentuální náhradový poměr pro jedince z vysokopříjmových skupin

Dobra trvání DPN ČR SWE VB

7 dní 34,43 % 68,56 % 3,61 %

30 dní 39,04 % 87,11 % 7,68 %

60 dní 41,97 % 87,11 % 8,36 %

6 měsíců 47,16 % 87,11 % 8,82 %

1 rok 48,46 % 87,11 % 8,67 %

Zdroj: vlastní zpracování dle tabulek 3, 6 a 9

V poslední tabulce č.12 byly zjištěny tyto výsledky. Náhradový poměr ve Velké Británii dvojnásobně klesl, neboť došlo ke zdvojnásobení mzdy. Vysokopříjmový jedinci se tedy nemohou spoléhat pouze na pomoc od zaměstnavatele a státu, neboť jim v žádném uvedeném případě není vypláceno ani 10 % ušlé mzdy. V prvním týdnu náhradový poměr nedosahuje ani 4 %. U České republiky také došlo k určitému poklesu, oproti průměrně vydělávající skupině obyvatelstva, ovšem výsledky nejsou tak kritické. S narůstající délkou trvání dočasné pracovní neschopnosti roste také vyplácený náhradový poměr. Při dlouhodobé pracovní neschopnosti si žadatel přijde na necelou polovinu svého běžného výdělku. Ve Švédsku se i těmto vysokopříjmovým jedincům vyplácí stejná náhrady mzdy od zaměstnavatele jako u předchozích dvou skupin. A náhradový poměr od jednoho měsíce trvání dočasné pracovní neschopnosti stoupl o půl procenta oproti předešlým získaným údajům.

Z tabulek je tedy jasně patrné, že náhradové poměry jsou bez ohledu na příjmovou skupinu obyvatelstva nejnižší ve Velké Británii, v České republice tendují mezi 40-60 % a ve Švédsku si dočasně pracovně neschopni lidé přijdou na většinu své běžné mzdy, tzn. náhradový poměr zde tvoří až 87 %.