Nemocenské pojištění v České republice

Nemocenské pojištění, jak již bylo zmíněno v předešlé kapitole, je podstatným a významným prvkem sociálního zabezpečení. Za cíl si klade zabezpečit pracovně činné osoby v případě nastání dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény nebo jiné sociální události jako je např. mateřství a těhotenství (Kahoun a kol., 2014).

Stěžejním pramenem práva, které upravuje nemocenské pojištění je zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Mezi další zdroje lze zařadit také zákon č. 589/1992 Sb.,

17

o pojistném na sociální zabezpečení, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení a zákon č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Pokud jsou splněny všechny stanovené podmínky, jedná se o pojištění vznikající přímo ze zákona (Tröster a kol., 2013).

2.1.1.1 Účast na nemocenském pojištění

Základní podmínkou nároku na dávku nemocenského pojištění je právě účast na nemocenském pojištění. Jelikož se jedná o zabezpečení pracovně činných občanů, je zde úzká propojenost s pracovněprávními vztahy a vznik pojištěneckého vztahu nemocenského pojištění je v drtivé většině závislý na existenci pracovněprávního vztahu (Gregorová, Gavlas, 2005).

Účast na nemocenském pojištění je povinná pro kategorii zaměstnanců, a naopak dobrovolná pro kategorii osob samostatně výdělečně činných. Osobě samostatně výdělečně činné účastnící se nemocenského pojištění připadá nárok na dvě dávky nemocenského pojištění; nemocenská a peněžitá pomoc v mateřství (Chvátalová a kol., 2012).

Povinná účast na nemocenském pojištění zaměstnanci vzniká na základě současného splnění základních podmínek definované zákonem o nemocenském pojištění. MPSV 2020 – Nemocenské pojištění v roce 2020 definuje podmínky následovně:

▪ výkon práce na území České republiky v rámci vykonávání pracovněprávního či pracovního vztahu,

▪ minimální výše sjednaného příjmu (od 1.1.2019 se jedná o částku 3000 Kč).

2.1.1.2 Dávky nemocenského pojištění

Dávky vyplácené v rámci nemocenského pojištění si kladou za cíl nahradit pojištěnci ušlý příjem v situaci nastání sociální události tak, aby dopad takových událostí byl zmírněn či dokonce odstraněn (Chvátalová, 2003). Jedná se o dávky peněžité, které jsou vypláceny za kalendářní dny okresní správou sociálního zabezpečení a hrazeny přímo ze státního rozpočtu (Krebs a kol., 2015). V České republice jsou vypláceny tyto dávky; nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství, dávka otcovské poporodní péče (otcovská) a dlouhodobé ošetřovné.

Nemocenské

Nárok na nemocenské vzniká v případě, kdy byl jedinec uznán pracovně neschopným, nebo mu byla nařízena karanténa. Dávka nemocenské z nemocenského pojištění je hrazena od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V období prvních dvou týdnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény je jedinci vyplácena náhrada mzdy

18

od zaměstnavatele, ovšem pouze za pracovní dny. V červenci roku 2019 došlo ke zrušení tzv. karenční doby, což v praxi znamená, že náhrada mzdy je vyplácena i za první tři kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Doba výplaty dávek neboli podpůrčí doba, činí u dávky nemocenského nejdéle 380 kalendářních dní, pokud není zákonem č. 187/2006 Sb.

o nemocenském pojištění stanoveno jinak. Pokud dojde k vyčerpání plné délky výplaty dávky, lze požádat o její prodloužení v maximální míře až o 350 dní (vždy však nejvýše o 3 měsíce).

Nemocenské také jedinci náleží v případě, kdy k dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény došlo po skončení pojištěného zaměstnání v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta je v tomto případě stanovena na 7 kalendářních dní ode dne zániku nemocenského pojištění (ČSSZ 2020 – Nemocenské).

Peněžitá pomoc v mateřství

Základní podmínkou nároku na tuto dávku je účast na nemocenském pojištění minimálně 270 kalendářních dní v předchozích dvou letech před nástupem na mateřskou. Pro OSVČ se tato lhůta liší pouze, činí tak 180 kalendářních dní v předchozím jednom roce před nástupem na mateřskou (ČSSZ 2020 – Peněžitá pomoc v mateřství). Pokud žena studuje na střední, vysoké nebo vyšší odborné škole je doba studia do požadovaných dob účasti na nemocenském pojištění také započítávána (Tröster a kol., 2013). Den nástupu na peněžitou pomoc v mateřství si žena určuje sama, ovšem musí to být v době od počátku 8. do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud tak neučiní, dávka ji bude vyplácena od počátku 6. týdne. Dávka je poskytována 28 týdnů, v případě narození vícerčat je podpůrčí doba stanovena na 37 týdnů. Ze zákona je dovoleno v péči o dítě střídat matku s otcem dítěte. To je dovoleno od 7. týdne od porodu a četnost střídání je neomezená (MPSV 2020 – Nemocenské pojištění v roce 2020).

Ošetřovné

Nárok na ošetřovné vzniká v případě, kdy zaměstnanec nemůže pracovat z následujících důvodů; povinnost ošetřovat nemocného člena domácnosti, pečovat o zdravé dítě (mladší 10 let) pokud bylo uzavřeno školské či dětské zařízení (důvodem může být havárie, epidemie či jiná nepředvídatelná událost), nařízení karantény onomu dítěti, nebo onemocnění osoby, která jinak o dítě pečuje sama. Podpůrčí doba je maximálně 9 kalendářních dnů, 16 kalendářních dnů v případě, kdy se jedná o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči jedno dítě s neukončenou povinnou školní docházkou do věku 16 let (ČSSZ 2020 – Ošetřovné).

19 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství si nárokuje žena, která byla v důsledku svého těhotenství či mateřství přesunuta na jinou pracovní pozici a tam ji byla vyplácena nižší mzda. Pokud by ovšem došlo k přesunu z vlastní vůle ženy, nelze tento příspěvek poskytnout.

Dávka se vyplácí za kalendářní dny, kdy žena vykonávala onu jinou práci, nejdéle však do počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Odtud už následně pobírá peněžitou pomoc v mateřství. Eventuálně je poskytována nejdéle do 9. měsíce po porodu a u kojících žen po dobu kojení (ČSSZ 2020 – Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství).

Dávka otcovské poporodní péče (otcovská)

Tuto dávku si může nárokovat otec, který o dítě pečuje, anebo osoba (muž ale i žena), které bylo dítě svěřeno příslušným orgánem do péče, která by měla nahradit péči rodičů. Za otce dítěte je považován ten, kdo je v knize narození (matrice) zapsán jako otec. Dávku lze nárokovat v případě, kdy otec nastoupí na otcovskou v období 6 týdnů od narození dítěte, nebo v případě převzetí dítěte do péče, pokud ono dítě nedosáhlo 7 let věku. Doba výplaty dávky začíná prvním dnem nástupu na otcovskou, trvá maximálně 1 týden a nelze ji přerušit (MPSV 2020 – Nemocenské pojištění v roce 2020).

Dlouhodobé ošetřovné

V případě dlouhodobého ošetřovného definujeme osobu ošetřující a osobu ošetřovanou.

Ošetřovanou osobu se myslí ta osoba, u které došlo k závažnému zhoršení zdravotního stavu a následné minimální sedmidenní hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení. V den propuštění také tato osoba získá potvrzení, že je potřeba o ni celodenně pečovat minimálně následujících 30 dní. Pokud je ošetřující osoba v příbuzenském vztahu s ošetřovanou osobou, není vyžadována podmínka společné domácnosti. O nemocnou osobu ovšem může pečovat i osoba, která není v přímém příbuzenském vztahu, ovšem tam už vzniká podmínka sdílení společné domácnosti. Ošetřující osoba také nesmí souběžně vykonávat jinou výdělečnou činnost. Doba výplaty dávky je stanovena na maximálních 90 kalendářních dní. Pokud by v těchto 90 dnech došlo k opětovné hospitalizaci ošetřované osoby, podpůrčí doba se nijak neprodlužuje (MPSV 2020 – Nemocenské pojištění v roce 2020).

20