Nemocenské pojištění ve Švédsku

Švédský systém, který je založen na myšlence welfare státu, bývá označován jako systém sociální ochrany založený na národním pojištění, kde nezáleží na občanství jedince, a i tak si lze nárokovat všechny práva a povinnosti. Pokrývá tedy všechny jedince, kteří žijí nebo pracují na území tohoto skandinávského státu a je poskytována prostřednictvím peněžních i nepeněžních plnění (Štěpánková, 2007).

Pro účely této práce je zvoleno následující členění do jednotlivých systémů sociálního zabezpečení:

▪ systém nemocenského pojištění,

▪ systém zdravotního pojištění,

▪ systém dávek v invaliditě,

▪ systém pracovního a úrazového pojištění,

▪ systém rodinných dávek,

▪ systém starobních a pozůstalostních důchodů,

▪ systém pojištění proti ztrátě zaměstnání.

Právní kořeny celého sociálního zabezpečení lze najít v zákoně o sociálním pojištění z roku 2010 (Socialförsäkringsbalken). Jelikož je systém sociálního pojištění Švédska povinný, příspěvky do fondu sociálního zabezpečení odvádí všichni obyvatelé a zaměstnanci v zemi a díky těmto příspěvkům je systém financován. Jediný typ pojištění je dobrovolný a tím je systém pojištění proti ztrátě zaměstnání. Tyto odvody jsou základní podmínkou pro vznik nároku na plnění v rámci sociálního zabezpečení (Försäkringskassan 2020 - Social Insurance in Figures).

Ústředním orgánem zodpovídajícím za systémy sociálního zabezpečení je Švédský úřad sociálního zabezpečení ŠÚSZ (Försäkringskassan). Jediné důchodové pojištění má na starost Švédská penzijní agentura (Försäkringskassan 2020 - Social Insurance in Figures).

2.1.2.1 Nemocenské dávky

Nemocenská dávka (Sjuklön)

Je-li zaměstnanec v pracovním poměru déle jak měsíc, má nárok na nemocenskou dávku poskytovanou v prvních 14 dnech nemoci. Karenční doba u této dávky je stanovena na jeden den. V následujících dnech, ve kterých nemoc stále přetrvává, je výplata hrazena ze strany zaměstnavatele, a to i za víkendové dny. Výše nemocenské dávky je stanovena na 80 % ročního příjmu zaměstnance a je přepočítána na dny včetně víkendů. Zaměstnanec musí svému

21

zaměstnavateli doložit v průběhu nemoci potvrzení o pracovní neschopnosti. Jestliže tak neučiní, je povinen jej doložit při opětovném nástupu do práce. Po uplynutí lhůty 14 dnů hlásí zaměstnavatel svého zaměstnance ŠÚSZ a ten pracovně neschopné osobě také vyplácí dávku v nemoci, která je popsána následovně. Po dobu vyplácení dávky od ŠÚSZ ale stále přetrvává výplata dávky Sjuklön, ovšem v nižším poměru a maximálně 804 kr denně (Försäkringskassan 2020 - Sjukpenning för anställda).

Dávka v nemoci (Sjukpenning)

Dávku v nemoci si mohou nárokovat zaměstnanci, kteří jsou v pracovní neschopnosti déle než 14 dní. Kromě nich si na dávku kladou nárok také OSVČ, uchazeči o zaměstnání, osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající dávku v těhotenství. Ti sami podávají žádost přímo na ŠÚSZ první den nemoci. Karenční doba je ze zákona stanovena na jeden den, OSVČ si délku karenční doby určují sami a v návaznosti na to pak hradí sociální příspěvek. Pokud by se pracovní neschopnost opakovala, je stanovena výjimka a karenční doba by nebyla uplatňována. Příspěvek je vyplácen přibližně ve výši téměř 80 % ročního příjmu. U jedinců, u kterých nelze stanovit roční příjem, je dávka dána fixně. Podpůrčí doba je určena na 364 dní, ovšem v časovém období 15 měsíců. Tato lhůta má za úkol předejít zneužívání výplat pojistného. Pracovně neschopný jedinec, jehož délka trvání nemoci přesáhne lhůtu 364 dní, má nárok na rozšířenou dávku v nemoci (Försäkringskassan 2020 – Sjukpenning).

Rozšířená dávka v nemoci (Sjukpenning på fortsättningsnivå)

Jestliže nastane situace, kdy by nemocná osoba chtěla pobírat dávku v nemoci déle než 364 dní musí o pokračování výplaty požádat ŠÚSZ. Výše této rozšířené dávky v nemoci je stanovena na 75 % ročního příjmu jedince, avšak ji lze poskytovat maximálně 550 dní. Existují i výjimečné případy kdy ŠÚSZ stanovuje výplatu dávky na 80 % ročního příjmu jedince. Tento druh dávky později plynule přechází na níže popsané dávky nemocenský příspěvek a příspěvek při snížené pracovní neschopnosti (Försäkringskassan 2020 – Sjukersättning).

Ochranné dávky

Ve Švédsku vznikají situace, kdy při výplatě jednotlivých dávek zákon nestanovuje karenční dobu a musí být řešeny systémem nemocenského pojištění. Jedná se o preventivní dávku v nemoci (Förebyggande sjukpenning) a ochrannou dávku při zvýšeném riziku (Särskilt högriskskydd). První z jmenovaných, preventivní dávka v nemoci, si klade za cíl předejít zabránit či případně zkrátit možnou pracovní neschopnost následkem léčby. Je pobírána např.

22

po lékařských výkonech, hospitalizacích či rehabilitacích, a jelikož na ní neplatí karenční doba, je vyplácena od prvního dne neschopnosti. (Försäkringskassan 2020 - Förebyggande sjukpenning för anställda). Druhá, ochranná dávka při zvýšeném riziku, se poskytuje dvěma skupinám osob; první z nich jsou osoby, které vykazují lékařem potvrzenou pracovní neschopnost nejméně desetkrát ročně, druhá se týká osob, které darovaly orgán nebo jinou tělesnou tkáň. Taktéž je tato dávka vyplácena od prvního dne pracovní neschopnosti. Ochranná dávka je vypočítávána stejně jako dávka v nemoci (Försäkringskassan 2020 - Särskilt högriskskydd).

Dávka v karanténě (Smittbärarpenning)

Pokud je na určitou dobu osobám zakázáno vykonávat práci na základě podezření nebo dokonce přímou nákazou infekční nemocí, je jim vyplácena dávka v karanténě. Buď dojde k nařízení karantény dle zákona o přenosných chorobách, nebo je nutné objasnit onemocnění v návaznosti na dodržování zákona o ochraně veřejného zdraví. Poslední situací je to, kdy výkon práce přímo souvisí s manipulací potravin. Dávka v karanténě odpovídá výši dávky v nemoci (Försäkringskassan 2020 - Smittbärarpenning och reseersättning för arbetssökande).

Dávky při snížené pracovní výkonnosti

Tyto dávky jsou poskytovány osobám, které utrpěli vážnou nemoc, zranění nebo zdravotní postižení a v následku na to je jejich schopnost pracovat natrvalo snížena. Na základě toho, jak moc je jejich pracovní schopnost snížena si mohou jednotlivé osoby nárokovat čtvrtinovou, poloviční, tříčtvrteční nebo plnou výši příspěvku. Tento příspěvek se dělí na základě věku pojištěnců na nemocenský a na příspěvek při snížené pracovní výkonnosti. Výše obou následně popsaných náhrad se stanovuje na základě 64 % průměrného ročního příjmu pojištěnce. Jestliže daná osoba nebyla zaměstnána a nelze ji dávku na základě tohoto pravidla vypočítat, použije se fixně stanovené rozmezí, které odráží roční životní náklady stanovené na základě indexu spotřebitelských cen. Takto stanovená výše příspěvku se ovšem liší napříč věkovým rozmezím a podléhá dani z příjmu (Försäkringskassan 2020 – Sjukersättning).

Nemocenský příspěvek (Sjukersättning)

Nemocenský příspěvek je určen pro takové pojištěnce, kteří prodělali nemoc, zranění nebo jsou zdravotně postižení, a to jim brání při práci na plný úvazek. Věkový limit je omezen od 30 do 64 let. Další podmínkou výplaty dávky je, že pracovní kapacita dané osoby musí být minimálně o jednu čtvrtinu nižší, než jsou požadavky všech pracovních míst na trhu práce. Do

23

toho jsou také započítány pracovní místa se sníženou zátěží a ostatní pozice přizpůsobeny pro zdravotně postižené osoby. Žádost o dávku posuzuje ŠÚSZ, který ji následně vyplácí a rozhoduje od kdy je vyplácena dávka v nemoci a kdy přechází na nemocenský příspěvek (Försäkringskassan 2020 – Sjukersättning).

Příspěvek při snížené pracovní výkonnosti (Aktivitetsersättning)

Nárok na tento příspěvek mohou uplatnit osoby ve věkovém rozmezí 19 až 29 let, které nebudou schopny minimálně v následujícím roce vykonávat práci na plný pracovní úvazek vlivem nemoci, úrazu nebo postižení. Příspěvek je vyplácen maximálně po dobu tří po sobě jdoucích let. Stejně jako u nemocenského příspěvku, tak i u příspěvku při snížené pracovní výkonnosti má plnou kompetenci při schvalování a vyplácení ŠÚSZ. Stejně tak na něj mohou přejít jedinci, kteří dříve pobírali dávku v nemoci. V rámci tohoto příspěvku je také pokryta situace, kdy by vlivem úrazu, nemoci či postižení došlo k prodloužení doby studia (Försäkringskassan 2020 - Aktivitetsersättning).

Ošetřovné na péči o osobu blízkou (Närståendepenning för anställda)

V případě, že by pojištěná osoba musela pečovat o těžce nemocného příbuzného a nemohla tak vykonávat svou práci na základě pracovní smlouvy, má nárok na příspěvek do výše odpovídající výpočtu dávky v nemoci. Dávka je poskytována na péči prováděnou v domácnosti, ovšem i na péči o osobu hospitalizovanou ve zdravotnickém zařízení a podléhá dani z příjmu (Försäkringskassan 2020 - Närståendepenning för anställda).

Příspěvek na dopravu (Reseersättning)

Jestliže nastane situace, kdy zaměstnanec onemocní způsobem, který mu nebrání vykonávat jeho pracovní povinnosti obvyklým způsobem, ale zabraňuje mu se do onoho zaměstnání dopravit cestou, kterou je zvyklý, má právo na příspěvek na dopravu. Příspěvek je poskytován ŠÚSZ a zaměstnanci je uhrazena celková výše nově vzniklých nákladů na dopravu do zaměstnání a zpátky (Försäkringskassan 2020 - Reseersättning för smittbärare).

Příspěvek na rehabilitaci (Arbetslivsinriktad rehabilitering)

Pojmem rehabilitace se rozumí snaha navrátit nebo alespoň zlepšit fyzické schopnosti jedince a dosáhnout tak jeho maximální výkonnosti, aby se dokázal vrátit do běžného života po úrazu nebo nemoci. Zaměstnavatel osoby, která vyžaduje rehabilitaci, nese zodpovědnost za rehabilitační proces a jeho úkolem je co nejpřesněji určit rehabilitační potřeby svého

24

zaměstnance. Pokud se jedná o jiné pojištěnce, jako jsou OSVČ, studenti, dobrovolně pojištěné osoby nebo osoby, které pobírají mateřský či rodičovský příspěvek, tuto funkci přebírá ŠÚSZ.

Ten si společně s lékařskými doporučeními klade za cíl vytvořit rehabilitační program pro své pojištěnce, a tím předejít možné nezaměstnanosti. Účastník tohoto programu si může nárokovat dvousložkový příspěvek; takový, který je roven výši dávky v nemoci konkrétního pojištěnce a dále speciální příspěvek, který pokrývá některé zvýšené náklady spojené s rehabilitačním procesem. Tento typ příspěvku je osvobozen od daně (Försäkringskassan 2020 - Arbetslivsinriktad rehabilitering).