Měření inflace

Z rovnice vyplývá, že pokud je dlouhodobější nepřetržitý růst cenové hladiny P > 0, pak musí být doprovázen jednou ze tří možností:

• Poklesem reálného agregátního výstupu %Q < 0. Tato možnost je politicky neakceptovatelná , ale přesto se v realitě někdy vyskytuje a označuje se jako slumpflace.

• Růstem průměrné rychlosti oběhu měnového agregátu %V > 0, který je ale omezován technickými a dalšími bariérami.

• Zvyšování nabídky peněz %M > 0, jako nejpravděpodobnější možností vedoucí k inflaci.

5. Dlouhodobější nepřetržitý růst množství peněz v oběhu ještě nemusí vést k inflaci, jestliže se nejedná o nadměrný růst, při němž platí % % % %.

6. Centrální banku nelze za inflaci vždy činit odpovědnou, jelikož měnové politiky mají různé omezení účinnosti. [2]

1.2 Měření inflace

Ani na měření inflace neexistuje jednotný pohled. Míra inflace je měřena pomocí tzv.

cenových indexů. Problém nastává v tom, jaký cenový index zvolit. Každý druh indexu zastupuje určitou ekonomickou oblast a má své výhody a nevýhody. Tuto podkapitolu věnuji třem nejvýznamnějším cenovým indexům a inflačnímu jádru.

1.2.1 Deflátor HDP

Deflátor hrubého domácího produktu (HDP) je cenový index měřicí průměrnou cenu složek HDP vzhledem k výchozímu roku. Deflátor HDP () za dané obdobní (t) se vypočítá následujícím vztahem.

á"í

$%á"ý ' (ěžý+, +%á+, (-(í .

'% /.á"ý+, +%á+, 0'"%é, 0á2"3-í, (-(í

Míru inflace na základě deflátoru HDP v procentech lze vypočítat dle následující rovnice:

456 78

78 ∗ 100 ;

78 1< ∗ 100

13

Za hlavní výhodu deflátoru je považována jeho komplexnost, jelikož v sobě zahrnuje ceny veškerých statků a služeb v ekonomice. Hlavní nevýhodou deflátoru HDP je delší časové zpoždění, spojené se získáváním a zpracováváním údajů. Další nevýhodou je jeho neoperativnost, protože inflace lze počítat pouze čtvrtletně nebo ročně. [3]

1.2.2 Index spotřebitelských cen

Pro výpočet inflace se nejvíce využívá index spotřebitelských cen (Customer Price Index, CPI), založený na výběru reprezentativního souboru zboží a služeb finální spotřeby. Tento tzv. spotřebitelský koš zahrnuje přibližně 700 reprezentativních výrobků a služeb.

Jednotlivým položkám spotřebního koše je přidělena váha a jsou vyjádřeny v cenách daného a předchozího období. Výsledná míra inflace na základě indexu spotřebitelských cen v procentech se pak vypočítá následujícím vzorcem.

456=>? @ /A.ř%( .ě"/2ý 2š ' +%á+, -3é, (-(í

/A.ř%( .ě"/2ý 2š ' +%á+, Ař%-+,0í, (-(í 1D ∗ 100

Výhodou toho indexu je vysoká operativnost. Údaje jsou k dispozici souhrnně za celou ekonomiku dvanáctkrát do roka, nebo výběrově v kratších intervalech pro jednotlivé regiony.

Výslednou míru inflace lze vyjadřovat v závislosti na délce sledovaného období, jako například měsíční, čtvrtletní či roční. Index spotřebitelských cen sebou také nese řadu nevýhod. Oproti deflátoru HDP není příliš komplexní, jelikož zahrnuje pouze výběr položek.

Za sporné je možné považovat výběr položek spotřebitelského koše ale i váhy, které jsou jím přiděleny. Váhy položek jsou odvozovány z výběrových šetření výdajů spotřebitelů, které se mohou měnit, a následné úpravy narušují průběh časových řad. [3]

Harmonizovaný index spotřebitelských cen

Harmonizované indexy spotřebitelských (HICP) cen vznikly pro potřeby srovnání indexů spotřebitelských cen na mezinárodní úrovni. V Evropské unii se HICP používají pro měření trendů inflace členských států EU, jelikož cenová stabilita je jedním z kritérií vstupu do měnové unie. Nepředpokládá se však, že by HICP nahradily národní indexy spotřebitelských cen. Mnoho technických aspektů výpočtu HICP se však používá i v národních indexech.

Nebylo by například efektivní z hlediska nákladů mít jednu sadu pravidel výběru pro národní index spotřebitelských cen a druhou pro HICP. Lze předpokládat, že za určitou dobu se budou národní CPI a HICP postupně stále více přibližovat. Mezi strukturou spotřebního koše národního CPI ČR a strukturou spotřebního koše HICP jsou určité rozdíly. Ve vahách HICP

14

jsou zahrnuty tržby za nákupy cizinců na území České republiky, ale není v něm zahrnuto imputované nájemné, na rozdíl od národního indexu spotřebitelských cen, kde tržby za nákupy cizinců zahrnuty nejsou, ale je zde zahrnuto imputované nájemné. [8]

1.2.3 Index cen výrobců

Indexy cen výrobců (Producer Price Index, PPI) bývají specifikovány pro různá odvětví a obory jako index cen průmyslových výrobců, zemědělských výrobců, stavebních prací apod.

Koše indexů cen výrobců obsahují příslušné výrobky a služby daného odvětví. Indexy cen průmyslových výrobců patří v soustavě cenových indexů vypočítávaných v ČR mezi důležité indikátory cenového vývoje. PPI měří reprezentativním způsobem časový vývoj relativní změny cen, kterými výrobci oceňují vyrobenou produkci realizovanou na domácím trhu.

Index se vztahuje na zboží, které je vyrobeno a předáno k odbytu v tuzemsku a nezahrnuje cenový vývoj výrobků pro vývoz. [9]

1.2.4 Inflační jádro

Předešlé metody měření inflace mají jeden společný problém, a to že nerozlišují inflační a neinflační růst cen. Jednorázové zvýšení agregátní cenové hladiny, jako například zvýšení sazeb nepřímých daní, nelze za inflaci považovat, a proto je třeba cenové indexy o neinflační faktory růstu cen očistit. Očištění cenového indexu lze provést buď přiřazením příslušným položkám nulové váhy, nebo vyřazením těchto položek z indexu úplně. Upravené indexy pak můžeme považovat za skutečnou míru inflace neboli inflační jádro. [3]

Ani úpravami indexů nelze získat přesné informace, jelikož index nelze očistit o některé neinflační faktory. Jedená se především o růst kvality zboží a služeb finální spotřeby, o které by inflační jádro také mělo být očištěno. V rámci očišťování indexů se lze setkat s následujícími termíny pro inflaci.

Klasická inflace přestavuje inflační jádro očistěné o růst spojený s vyšší kvalitou produkce.

Trendová inflace je měřená indexem spotřebitelských cen očistěných o sezónní výkyvy cen potravin, splátky úroků hypotečních úvěrů a případně některé další nestále ceny.

Statistická inflace je daná indexem spotřebitelských cen v co nejúplnější podobě bez očišťování. [3]

15