Období 1998–2001

V prvním období cílování inflace se v české ekonomice dokončoval proces transformace.

ČNB začala cílovat čistou inflaci a její vývoj spolu s vývojem celkové inflace a s inflačními cíli je znázorněn v následujícím grafu.

-2 0 2 4 6 8 10 12 14 16

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

58

Graf č. 12: Vývoj celkové a čisté inflace v ČR v období 1998–2001 v %

Zdroj:

https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/hospodareni/vyrocni_zpravy/download/vyrocni _zprava_2001.pdf [cit. 18. 3. 2018]

Rok 1998 byl pro světovou ekonomiku charakterizován poklesem tempa ekonomického růstu ve většině zemí. Pokles cen na světových trzích surovin, energetických zdrojů a komodit a značná volatilita světových finančních trhů vyvolávaly silné protiinflační tlaky. Tyto exogenní faktory ovlivnily ekonomický a cenový vývoj v ČR a akcelerovaly proces dezinflace. Pro toto období měla ČNB stanovený střednědobý cíl míry čisté inflace 3,5 – 5,5 % do konce roku 2000 a krátkodobý kontrolní cíl 5,5 – 6,5 % do konce roku 1998. ČNB začala realizovat měnovou politiku snižováním vysoké hladiny úrokových sazeb už v druhé polovině roku 1997 po uklidnění měnových turbulencí na peněžním a devizovém trhu. Důvodem restriktivní politiky byla vysoká nejistota budoucího vývoje spolu s doznívající krizí roku 1997. Vývoj úrokových sazeb ČNB znázorňuje na následujícím graf.

59

Graf č. 13: Vývoj úrokových sazeb ČNB od roku 1998

Zdroj:

https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_

projevy/download/komarek_20141002_zlin.pdf [cit. 18. 3. 2018]

ČNB nejprve v červnu 1997 snížila lombardní sazbu na 23 % a v postupných krocích snižovala 2T repo sazbu z 75 % na 14,5 % ke konci roku 1997. Krátkodobá úroková sazba na mezibankovním trhu, kterou ČNB ovlivňuje pomocí svých úrokových sazeb je týdenní PRIBOR. Z grafu je zřejmé, že 1T PRIBOR pro celé období kopíruje 2T repo sazbu, a proto ve zbytku textu budu popisovat pouze vývoj 2T repo sazby. Na začátku roku 1998 inflace rostla a v prvním čtvrtletí dosáhla meziroční celková inflace 13,4 % a meziroční čistá inflace 7,9 %. Tento vývoj inflace je připisován zvyšování regulovaných cen a nepříznivým inflačním očekáváním. Růst inflace byl vyšší než očekávaný, přesto ale bankovní rada označila negativní faktory jako přechodné. Ve druhém čtvrtletí roku 1998 růst inflace zpomalil a v červnu meziroční čistá inflace dosáhla horní hranice krátkodobé inflačního cíle 6,5 %. K hlavním faktorům podílejících se na snížení inflace patřil především pokles všech složek domácí poptávky v rámci restriktivní měnové, fiskální a důchodové politiky. Podstatný vliv na inflaci měl také pokles soukromé spotřeby domácností v reakci na pokles reálných příjmů a pokles investiční činnosti podnikového a veřejného sektoru. Dezinflační vývoj pokračoval po celý zbytek roku 1998 a v prosinci klesla meziroční čistá inflace na 1,7 %. Na pokles čisté inflace měl velký vliv příznivý vývoj cen potravin, který se spolu se zpomalením růstu regulovaných cen promítl do snížení meziroční celkové inflace na 6,8 %. Průměrná roční inflace na konci roku 1998 činila 10,7 %. Na podnět indikátorů naznačujících posilování deflačního charakteru ekonomického vývoje a zpřesňování inflačních prognóz po rok 1999

60

pokračovala ČNB ve snižování úrokových sazeb. Ke konci roku 1998 snížila 2T repo sazbu v postupných krocích na 9,5 %, diskontní sazbu na 7,5 % a lombardní sazbu na 12,5 %.

V tomto roce byla také snížena sazba povinných minimálních rezerv v 9,5 % na 5 %. Pro následující rok 1999 byl bankovní radou vyhlášen nový krátkodobý cíl čisté inflace 4,5 % ± 0,5 %. [24]

Pokles cen pokračoval až do poloviny roku 1999, ale začalo docházelo k jeho zpomalovaní.

Na zpomalení dezinflace měl vliv zejména růst cen ropy a v omezené míře depreciace koruny.

Meziroční čistá inflace spadla do záporných hodnot a v červnu se dostala na své dosavadní minimum - 0,6 %. Rozhodující vliv na vývoj čisté inflace měl pokračující pokles cen potravin, který převyšoval růst regulovaných cen a výsledná čistá inflace také klesala.

Průměrná míra celkové inflace za poledních 12 měsíců byla v červnu 5,5 %. Dezinflačnímu prostředí napomáhal klesající vývoj ekonomické aktivity vyjádřené meziroční změnou HDP.

Pokles HDP byl převážně zapříčiněn poklesem čistého vývozu a poklesem tvorby hrubého kapitálu a stavu zásob. V roce 1998 byl průměrný roční růst HDP - 0,3 %. Během roku 1999 se ekonomická aktivita začala zlepšovat a průměrný roční růst DHP vzrostl na 1,4 %. Na růstu HDP se podílel růst spotřeby domácností, růst vývozu a pokles dovozu. Ve třetím čtvrtletí roku 1999 se pokles inflace zastavil, a přestože ke konci roku cenové indexy stoupaly, čistá inflace ležela v prosinci 2,5 % pod dolní hranicí inflačního cíle. Růst indexů spotřebitelských cen byl způsoben větším nárůstem regulovaných cen a zmírněním poklesu cen potravin.

Hlavní vliv na nárůst cen měla vyšší cena ropy na světových trzích. Cena barelu ropy během roku 1999 vzrostla téměř o 150 % a promítnula se do nákladů výrobců a cen pohonných hmot. Snižování poklesu cen bylo také zapříčiněno růstem cen základních živočišných výrobků. Nízká míra inflace tlačila ČNB k dalšímu snižování úrokových sazeb. ČNB snížila

2T repo sazbu na

5,75 %, diskontní sazbu na 5 % a lombardní sazbu na 7,5 %. Průměrná roční inflace na konci roku 1999 klesla na 2,1 %. ČNB také v roce 1999 také snížila sazbu povinných minimálních rezerv ve dvou krocích na současnou hodnotu 2 %. [26]

Rok 2000 byl ve znamení oživení české ekonomiky. Růst HDP dosáhl 3,1 % především díky obnovení investiční činnosti. Přes zrychlený ekonomický růst a možná rizika inflačního vývoje naznačovaly prognózy ČNB stabilní vývoj cen a nastavení úrokových sazeb neměnila.

Celková inflace se na konci roku pohybovala okolo 4 % a čistá inflace okolo 3 %, těsně pod spodní hranicí inflačního cíle. [27]

61

Růst české ekonomiky pokračoval i v roce 2001. Oslabení konjunktury v zahraničí mírně zpomalilo růst české ekonomiky. V reakci na prognózu nízkého inflačního vývoje v prvním pololetí 2001 snižovala ČNB 2T repo sazbu z 5,25 % na 5 % a zároveň zavedla pravidlo, že diskontní sazba bude vždy stanovena o 1 procentní bod níže a lombardní sazba o 1 procentní bod výše než 2T repo sazba. V červnu zažila česká ekonomika výrazné oživení a po přehodnocení inflačního vývoje ČNB zvýšila T2 repo sazbu na 5,25 % a v rámci nového pravidla diskontní sazbu na 4,25 % a lombardní sazbu na 6,25 %. Zpomalení světového hospodářství na konci roku po teroristickém útoku v USA a dalším vývoji v EU vyvolalo změnu inflačních očkování. Dle nových inflačních prognóz snížila ČNB úrokové sazby o 0,5

%. Mimo výkyv inflace v létě 2001 byl vývoj cen stabilní. Celkové inflace v prosinci dosáhla hodnoty 4,1 % a čistá inflace 2,4 %. Poprvé tak bylo dosaženo inflačního cíle. [23]