O BVYKLÉ NÁLEŽITOSTI KUPNÍ SMLOUVY

Ustanovení každé kupní smlouvy lze rozdělit do dvou velkých skupin¹. První skupina představuje úpravu obvyklých částí kontraktu. Jde jednak o podstatné náležitosti kupní smlouvy (podle platného práva), a jednak o některé další podmínky týkající se práv a povinností smluvních stran. V našem případě jsou to určení stran a předmětu smlouvy, kupní cena, dodací podmínka, dodací lhůty, platební podmínky a ustanovení spojené s balením a značením zboží. Druhá skupina potom zahrnuje jiné části, a to záruku, sankce, vyšší moc, arbitrážní doložku a některé další náležitosti.

1 Tímto členěním však není dotčena důležitost jednotlivých ustanovení

Podívejme se nyní, jak konkrétní kontrakt upravuje první skupinu podmínek.

Pro tento účel rozebereme každou z nich zvlášť.

4.2.1 Vymezení smluvních stran

Jak je již známo, určení smluvních stran je podstatnou náležitostí kontraktu podle všech zmíněných právních norem. Tato náležitost je většinou uvedena v tzv.

úvodní části, kde lze také nalézt číslo, místo a datum vystavení (resp. podpisu) smlouvy. Uvádějí se tam přesné názvy firem a osoby, jež je zastupují. Zkoumaná kupní smlouva není výjimkou v této otázce.

V našem případě jde o kontrakt č. 1711/2006 z 17 listopadu r. 2006, jenž byl uzavřen na jedné straně společností OOO KARLTEX s místem podnikání v Rusku, zastoupenou jejím ředitelem, panem Vladimirem Ivanovem (dále v kontraktu označovaná jako Kupující), a na druhé straně společností ABB AG Power Technologies Division – Transformers s místem podnikání ve městě Brilon, SRN, zastoupenou oblastní vedoucí, paní Gabriele Luckey, a vedoucí prodejního oddělení, paní Waltraud Mies (dále jen Prodávající)¹.

Výše uvedené ujednání obsahuje zajímavé informace o smluvních stranách.

Lze totiž předpokládat, že kupující je mnohem menší společností než prodávající, protože je zastoupen vrcholovým vedením, zatímco prodávající jen středním managementem. Navíc smlouva byla podepsána na území prodávajícího, což je v mezinárodním obchodě méně obvyklé.

Ve skutečnosti OOO KARLTEX je malou společností, jež má pouze 15 zaměstnanců a zabývá se jen zmíněnou distribucí kvalitního elektrického zařízení v zemích SNS. Navzdory tomu je relativně kapitálově vybavena a má dobré vztahy s velkými nadnárodními korporacemi. Skupina ABB je pak jednou z těchto multinacionálních korporací (tj. podniků, jež vlastní nebo ovládají činnost produkující přidanou hodnotu v alespoň dvou zemích světa) a má více oblastí působení. Konsolidované tržby ABB dosahují zhruba 24,5 miliard amerických dolarů².

1 Obě společnosti jednají na základě svých stanov, viz preambuli ke kupní smlouvě

2 Údaje jsou dostupné z http://www.abb.com/cawp/abbzh252/b434095700ab7545c1256ae700494de1.aspx, údaje za r. 2006

Je pochopitelné, že ABB je finančně mnohem silnější entitou, a proto lze předpokládat, že ustanovení kupní smlouvy budou více respektovat její zájmy. Jedná

se především o dodací podmínky, platební podmínky, rozhodné právo, jazyk a některé další náležitosti. Správnost tohoto předpokladu ověříme postupným

prozkoumáním jednotlivých částí kontraktu.

4.2.2 Předmět smlouvy

Předmětem smlouvy je v našem případě zboží typu „transformátor suchý“, které má zřejmě investiční charakter. Jak je již známo z první kapitoly, investiční výrobky zpravidla procházejí přímou obchodní metodou, tzn. výrobce prodává zboží finálnímu spotřebiteli. Avšak OOO KARTLEX v daném vztahu vystupuje jako prostředník, který kupuje zboží u dodavatele (ABB) a prodává odběrateli (kazašské společnosti)¹, přičemž výrobce a spotřebitel se navzájem neznají. Toto schéma je ale možné jen díky povaze daného zboží, proto je spíše výjimkou.

Detailní úprava předmětu kupní smlouvy, především název a množství, je potom dána v Dodatku č. 1, na něhož se odvolává příslušné ustanovení kontraktu.

Jde o deset kusů transformátorů a podobných přístrojů (dále jen Zařízení), které mají specifikovanou jednotkovou cenu a dodací lhůty. V samotné smlouvě je potom také odkázáno na dodací paritu dle mezinárodních vykládacích pravidel INCOTERMS 2000 (viz dále) a na všeobecné podmínky Orgalime s2000. Podívejme se nyní na druhý předpis podrobněji.

Orgalime je asociací evropských strojírenských odvětví reprezentující zájmy strojního, elektrotechnického, elektronického a kovodělného průmyslu. Vypracovala řadu všeobecných podmínek, jichž lze použít při uzavírání smluv o koupi / prodeji příslušných výrobků. Konkrétně Orgalime s2000 znamená všeobecné podmínky pro dodávku strojních, elektrotechnických a elektronických výrobků. Jsou tak dobrým nástrojem pro výklad práv a povinností prodávajícího a kupujícího u právního řízení.

A protože byly vypracovány mezinárodní institucí (Orgalime sdružuje podobné národní organizace ve více než dvaceti evropských zemích), jsou nezávislé na zájmech smluvních stran.

1 Zkoumání vztahu mezi OOO KARLTEXem a zákazníkem však přesahuje rámec této práce

Stejně jako u jiných podobných nástrojů, na Orgalime s2000 se ve smlouvě strany musejí výslovně odvolat (což bylo uděláno) a všechny odchylky od těchto podmínek a jejich modifikace musí být písemně odsouhlaseny. Kupní smlouva mezi ABB a OOO KARLTEXem právě obsahuje některé takové modifikace, zejména co se týče platebních podmínek, záruk prodávajícího, sankcí a případů vyšší moci.

Jinak, kromě kupní smlouvy písemnou podobou se rovněž rozumí dopis, fax, elektronická pošta nebo nějaký jiný způsob podle dohody stran.

Orgalime s2000 se také zabývá dokumentací, již má odevzdat jedna smluvní strana druhé. Tato dokumentace potom zůstává ve vlastnictví dodavatele a nesmí být použita pro jiný účel, než pro jaký byla poskytnuta. Dále platí zákaz reprodukce, rozmnožování a předání informací třetí straně. Prodávající také musí odevzdat kupujícímu návod a jiné podklady potřebné k instalaci a provozu zařízení a to nejpozději dnem dodání. Tato ustanovení nebyla ve smlouvě nijak upravena, proto musí platit ve výše uvedeném rozsahu.

4.2.3 Kupní cena

Kupní cena je jednou z nejkontroverznějších náležitostí kupní smlouvy (viz dvojaký postoj Úmluvy k jejímu významu). Její výše je především dána cenovou politikou prodávajícího, ale i zvolenými dodacími a platebními podmínkami. Může tak být uvedena jako fixní částka, jako částka pohyblivá, jež závisí na vývoji nějaké referenční veličiny, anebo bude dán způsob jejího stanovení v budoucnosti. Právo také připouští uzavření smlouvy i bez kupní ceny.

V našem případě však jde o částku 227 460,- eur. Tato varianta, tj. fixní cena stanovená ve světové měně, je v mezinárodním obchodě nejčastější. Rozvržení této částky na jednotlivé komponenty Zařízení je potom rovněž obsaženo v Dodatku č. 1.

Kromě toho, strany se dohodly, že ceny uvedené v tomto dodatku jsou pevné a nesmějí být změněny. Toto ujednání tak vyloučí použití cenových a některých jiných doložek, jež mají „aktualizovat“ cenu v případě zhoršení postavení Prodávajícího¹.

Toto ujednání však může být pro Prodávajícího velmi riskantní vzhledem ke sjednaným dodacím lhůtám (viz dále). Nicméně, společnost ABB, konkrétně AG

1 Velké počáteční písmeno znamená, že se jedná o smluvní strany zkoumaného kontraktu

Power Technologies Division – Transformers, za daných podmínek není vystavena žádnému kursovému riziku, protože obchoduje v domácí měně. Z tohoto důvodu její náklady jsou více předvídatelné, jde-li o růst cen dodávek nebo mezd zaměstnanců¹. Navíc do kupní ceny se započítávají všechny náklady spojené s vystavením dokumentace, celním odbavením zboží v Německu, balením a značením.

Na závěr lze konstatovat, že zkoumaný ochod se nejeví jako významný pro skupinu ABB. To jednoduše zjistíme, jestliže vydělíme jeho hodnotu celkovými konsolidovanými tržbami po přepočtu na jednotnou měnu². Výsledek představuje zhruba tisícinu procenta. Avšak pro OOO KARLTEX jde o významný obchod.

4.2.4 Dodací podmínka

Orgalime s2000 stanoví, že úprava dodacích podmínek ve smlouvě musí být v souladu s mezinárodními vykládacími pravidly INCOTERMS. Nicméně není specifikováno, jakým vydáním pravidel smluvní strany se mají řídit. Můžeme však předpokládat, že se použije nejnovější verze k okamžiku uzavření kupní smlouvy.

V našem případě je to vydání z r. 2000. Asociace Orgalime tak dopředu počítala s budoucími revizemi vykládacích pravidel.

Pro naše potřeby se však budeme zabývat pouze INCOTERMS 2000, protože strany se na ně rovněž odvolaly v kontraktu. Jak už víme, mezinárodní vykládací pravidla se skládají z 13 dodacích podmínek rozdělených do 4 skupin dle povinností prodávajícího. Tak skupina E, doložka odebrání, obsahuje pouze jednu paritu EXW, která je ze všech nejkratší. Skupina F nevyžaduje placení hlavního přepravného a zahrnuje 3 podmínky (FCA, FAS, FOB). Dále následuje skupina C, kde je hlavní přepravné již placeno (parity CFR, CIF, CPT, CIP), a skupina D, jež je ze všech nejdelší (podmínky DAF, DES, DEQ, DDU, DDP). Délka parity, tj. rozsah povinností prodávajícího, potom odráží finanční sílu strany. Proto můžeme předpokládat, že OOO KARLTEX a ABB se pravděpodobně dohodly na jiné dodací podmínce než EXW (Ex Works, česky „Ze závodu“)³.

1 Tyto náklady do určitého stupně odráží očekávaná míra inflace

2 K tomu lze použít např. kurzu USD/EUR Evropské centrální banky v prosinci (pro dosažení časové shody), jenž je dostupný z http://www.ecb.int/stats/exchange/eurofxref/html/eurofxref-graph-usd.en.html

3 Tato parita by se však použila podle Orgalime s2000, kdyby strany se nedohodly na žádné paritě a nebylo-li ve smlouvě obsaženo jiné ujednání

Tento předpoklad je opravdu naplněn: „Dodání Zařízení se uskutečňuje na základě FCA, Brilon, Německo, podle INCOTERMS 2000“¹. Přesto je zvláštní, že strany zvolily právě paritu FCA (Free Carrier, „Vyplaceně dopravci“), neboť je druhou nejkratší podmínkou vykládacích pravidel. Je však možné, že zde je spíše respektován zájem kupujícího, který chtěl uspořit náklady objednáním levnější tuzemské (z jeho pohledu) přepravy², což by ABB nejspíše neudělala. Podívejme se nyní, jaké jsou povinnosti Prodávajícího podle této dodací podmínky.

„Vyplaceně dopravci znamená, že prodávající dodá zboží, celně odbavené pro vývoz, dopravci jmenovanému kupujícím v pojmenovaném místě“³. Toto místo je potom rozhodující, zda prodávající je povinen zboží na dopravní prostředek naložit nebo je z dopravního prostředku vyložit. Za nakládku tak odpovídá, jen když se jedná o místo jeho podnikání (závod, sklad apod.). V případě, že předmět smlouvy má být předán dopravci jinde, prodávající není odpovědný za nakládku a ani za vykládku zboží z použitého dopravního prostředku.

Dopravcem⁴ se potom rozumí každá osoba vázaná smlouvou o přepravě věci, která uskutečňuje nebo obstarává přepravu zboží. INCOTERMS 2000 také připouštějí možnost, že kupující k přijetí předmětu smlouvy jmenuje jinou osobu než dopravce. Tímto ale nejsou dotčeny povinnosti prodávajícího a posledně zmíněný tak musí zboží předat této osobě.

Co se týče přechodu nákladů a rizik, ten je dán okamžikem dodání zboží v souladu se zmíněnou úpravou, přičemž tato parita se použije pro všechny druhy přepravy, a to včetně multimodální (takové, kdy zboží je přepraveno různými druhy dopravních prostředků, ale s jedním dokladem, např. konosamentem FIATA)⁵.

Je zřejmé, že v našem případě Prodávající má povinnost naložit zboží na dopravní prostředek (s největší pravděpodobností kamion), protože u parity FCA je uvedeno místo podnikání Prodávajícího, město Brilon, Německo. Je však třeba říci, že INCOTERMS 2000 předepisují pro prodávajícího (a kupujícího) celkem 10 povinností. Většina z nich je upravena v textu parit, některé jsou naopak předmětem dohody smluvních stran. Úprava těchto povinností však není obsažena v kupní smlouvě, proto se jimi nebudu detailněji zabývat.

1 Přeloženo z angličtiny, viz ujednání č. 3.1. kupní smlouvy (příloha č. 1)

2 Sazby dopravců ze zemí SNS jsou o 20-30 % nižší než u německých dopravců

3 http://www.iccwbo.org/incoterms/id3040/index.html, přeloženo z angličtiny

4 V případě, že je jich více, jde o prvního dopravce (viz také čl. 31 písm. a) Úmluvy)

5 Více viz Machková, H.; Černohlávková, E.; Sato, A. a kol. Mezinárodní obchodní operace

4.2.5 Dodací lhůty

Dodací lhůty pak vypovídají o konkurenceschopnosti prodávajícího. Kupující zpravidla požaduje kratší lhůty, aby se tím vyhnul riziku zhoršení svého postavení, zastarání zboží apod. V případě investičních výrobků tyto skutečnosti samozřejmě platí omezeně, protože takové výrobky se často musejí teprve zhotovit. A protože se zpravidla jedná o významné částky, prodávající požaduje buď příznivou platební podmínku nebo váže dodací lhůtu na provedení určitého úkonu. Přesně sjednaná data nejsou tak moc obvyklá v mezinárodním obchodě.

V našem případě jde o prolínání dvou typu dodacích lhůt: tzv. obvyklé lhůty („v průběhu uvedeného měsíce“) a lhůty vázané na platební podmínku. Ujednání kontraktu pak vypadá následovně: „Dodací lhůty jsou stanoveny v Dodatku č. 1 tohoto Kontraktu za předpokladu, že odstavec č. 4.1. tohoto Kontraktu je splněn Kupujícím“¹. Ujednání č. 4.1. se pak týká zmíněných platebních podmínek (viz následující subkapitolu). Kupní smlouva a Orgalime s2000 také připouští předčasné dodání zboží.

Co se týče specifikace dodacích lhůt podle Dodatku č. 1, tak pět kusů Zařízení má být dodáno v průběhu dubna r. 2007, další dva kusy v průběhu června téhož roku a poslední tři kusy v průběhu července r. 2007. Z těchto skutečností lze usoudit, že v našem případě se jedná o dlouhodobý kontrakt, neboť byl podepsán v listopadu roku 2006. To znamená, že prodávající neměl hotové zboží na skladu a/nebo jde o zájem Kupujícího vyplývající z přírodních a klimatických podmínek².

4.2.6 Platební podmínky

Platební podmínky určují místo, dobu a způsob placení kupní ceny. Mohou tak být kompromisem mezi zájmy stran, které jsou do jisté míry protichůdné. Každá strana totiž chce přeměnit své pohledávky v peněžní prostředky co nejdříve a hradit své závazky co nejpozději. Nicméně při zkoumání ujednání kontraktu musíme brat v úvahu i jiné skutečnosti, např. rizikovost obchodu, vzájemné vztahy prodávajícího a kupujícího a finanční sílu partnerů.

1 Přeloženo z angličtiny, viz ujednání č. 3.2. kupní smlouvy (příloha č. 1)

2 Některé silnice v Kazachstánu jsou totiž během zimy neprůjezdné, což ztěžuje kamionovou přepravu

Úmluva v čl. 57 umožňuje stranám určit v kupní smlouvě místo placení, proto je jím většinou banka nebo obdobná organizace. V našem případě platbu má provést banka GARANTIJA, Moskva (na příkaz Kupujícího) a přijmout Commerzbank AG, Olsberg (na účet Prodávajícího). Tyto údaje však nejsou uvedeny v ujednání o platebních podmínkách, nýbrž v odstavci věnovaném sídlům smluvních stran.

Doba placení pak vypovídá o postavení zúčastněných stran. Je-li sjednáno placení předem, je to velká výhoda pro prodávajícího, ale kupující zároveň podstupuje riziko, že jeho partner nesplní své povinnosti řádně a včas. Dodavatelský úvěr potom představuje opačnou situaci. Proto aby se těmto extrémům vyhnuly, strany zpravidla sjednávají placení v době dodání s úhradou předem části kupní ceny, tzv. akontace, jejíž výše podle konsensu OECD by neměla přesahovat 15 % hodnoty kontraktu¹.

V kontraktu se však smluvní strany dohodly na 50% akontaci a na její úhradě nejpozději 22. listopadu r. 2006. Prodávající tak nejspíše chtěl profinancovat výrobu Zařízení nebo alespoň jeho části. Zbytek pak má být uhrazen za měsíc do data odeslání zboží poté, jakmile Kupující obdrží avízo a fakturu. To znamená, že placení se fakticky má uskutečnit předem. Proto můžeme učinit závěr, že v dohodě o platební podmínce sehrály rozhodující roli právě „jiné skutečnosti“. Lze předpokládat, že je to jednak postavení Prodávajícího jako mnohem silnější firmy a jednak dobrá pověst, jíž se velké firmy těší. Kupující totiž při uzavření kontraktu spoléhal na to, že ABB dostojí svým závazkům řádně a včas.

Způsob placení potom ovlivňuje výši kupní ceny, protože přináší dodatečné náklady (nejrůznější poplatky) při použití bankovních služeb. V našem případě placení se má uskutečnit bankovním transferem. Avšak ne všechny banky mají své pobočky v příslušných zemích, což ztěžuje průběh bezhotovostních plateb. Proto je možné, že Prodávající musel několik dní počkat, než ho jeho banka vyrozuměla o přijetí stanovené částky. Tato skutečnost ale nebyla upravena ve smlouvě, proto se použije úprava Orgalime s2000. Podle těchto všeobecných podmínek, placení se považuje za uskutečněné, jen když příslušná částka byla úplně a neodvolatelně připočtena k účtu prodávajícího.

1 Konsensus OECD však není závazný

4.2.7 Balení, značení, odeslání

Článek 35 Úmluvy stanoví, že „Prodávající musí dodat zboží v množství, jakosti a provedení, jež určuje smlouva, a musí je zabalit nebo opatřit tak, jak určuje smlouva“. Obal potom plní dvě základní funkce: ochrannou a propagační. V našem případě se však jedná jen o funkci ochrannou (investiční zboží). Přesto náklady na balení se započítávají do kupní ceny dvojím způsobem, a to jednak jako mzdy pracovníků, použitý materiál atd., a jednak jako náklady spojené s výší dopravného a manipulací. Cena obalu potom může být stanovená zvlášť, např. určitým procentem z ceny zboží, nebo být započtena do této částky. V některých případech se používají i vratné obaly, avšak v mezinárodním obchodě to není příliš časté. Na obalu a také na průvodních dokumentech se potom uvádí značení (signo), jež slouží k usnadnění identifikace zboží.

V našem případě kupní smlouva požaduje, aby Zařízení bylo zabaleno do polyetylenové fólie, jež má zabránit jeho poškození a korozi během přepravy. Je pochopitelné, že nejde o vratný obal, a jak je již známo, náklady spojené s balením byly započteny do kupní ceny.

Na zboží také má být přivěšen štítek se značením ve dvou jazycích: angličtině a ruštině. Na něm musí být uvedeno číslo kontraktu včetně roku, odesílatel (ABB AG Power Technologies Division-Transformers) a dimenze zboží (délka x šířka x výška). V případě, že některá část Zařízení vyžaduje zvláštní zacházení, na její obal se uvede speciální značení jako „pozor sklo!“, „těžiště“, „vrchol“ aj., a to v souladu s dohodou SMGS, o mezinárodní nákladní dopravě (tu se ovšem jedná o železnici).

Podle čl. 34 Úmluvy prodávající také musí předat kupujícímu příslušné doklady, a to „v době a v místě a způsobem, jež jsou stanovené ve smlouvě“. Tak podle kontraktu Zařízení má být během přepravy doprovázeno technickým průkazem. Dále, před expedicí Prodávající má odeslat Kupujícímu faxem fakturu, nákladní list CMR, osvědčení o původu zboží a osvědčení jakosti. Kromě toho Prodávající se zavazuje dodat Kupujícímu spolu se zbožím také originály těchto dokumentů (přitom každý výrobek musí mít svůj vlastní technický průkaz), originál balicího listu a kopii exportní deklarace (Jednotné celní deklarace)¹. Na rozdíl od značení, průvodní dokumentace však má být vystavena v jednom jazyce (angličtině).

1 Zboží totiž opouští celní systém Evropské unie

Dále kupní smlouva stanoví, že veškeré změny, týkající se zmíněné úpravy, Prodávající musí předem odsouhlasit s Kupujícím. Taková nová ujednání se potom uvedou v dodatku ke smlouvě, jenž musí být podepsán oběma stranami nejpozději za dva týdny před dodáním. Tato úprava je tak celkem typická pro většinu kontraktů upravujících podobnou problematiku.

In document Hlavní práce5103_xboli01.pdf, 574.6 kB Stáhnout (Stránka 19-28)