Název účetní operace Částka MD Dal
Poskytnutí daru přes bankovní účet 50 000 Kč 543 221
Zdroj: Vlastní zpracování
62 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 15 odst. 1
63 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 20 odst. 8
75 Poskytnutý dar ovlivní výsledek hospodaření v roce 2021, kdy odešly z účtu peněžní prostředky. Jelikož dar je poskytnut na sociální a charitativní účely a příjemce přijal peněžní prostředky ve stejném zdaňovacím období, může firma Dobrůtky s. r. o. uplatnit dar jako odčitatelnou položku ve zdaňovacím období 2021. Dále je pro uplatnění odpočtu potřeba splnit podmínku minimální a maximální hranice odčitatelného daru. Společnost Dobrůtky s. r. o.
poskytla dar ve výši 50 000 Kč, tedy minimální hranice u právnických osob ve výši 2 000 Kč je splněna. Maximální hranice pro zdaňovací období 2021 ve výši 30 % základu daně vychází pro firmu Dobrůtky s. r. o. na 90 000 Kč. Společnost si tak může odečíst od základu daně celých 50 000 Kč. Daňová úspora lze vyčíslit jako hodnotu odčitatelné položky vynásobenou sazbou daně. Firma Dobrůtky s. r. o. poskytnutým darem získá daňovou úsporu ve výši 9 500 Kč.
Kdyby však společnost Dobrůtky s. r. o. s darováním peněžních prostředků počkala až na leden 2022, vztahovala by se na ni maximální hranice odčitatelné položky daru ve výši 10 % ze základu daně. V případě, že by i za zdaňovací období 2022 dosáhla základu daně ve výši 300 000 Kč za stejných podmínek jako v roce 2021, mohla by si od základu daně odečíst pouze 30 000 Kč a její daňová úspora by byla pouze ve výši 5 700 Kč.
76
Závěr
Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit jakým způsobem a kdy dojde k okamžiku vykázání výnosu u příjemce prostředků z kampaně darovacího crowdfundingu, a kdy z pohledu poskytovatele dojde k okamžiku vzniku a způsobu vykázání nákladu. Tedy jak ovlivní využití crowdfundingu účetní výkazy a jaké daňové konsekvence darovací crowdfunding přináší.
Jednotlivé způsoby řešení se liší nejen podle typu účetní jednotky, ale také účelu, na který byl dar poskytnut. Účetní dilema zejména nastává v situaci, kdy přijatý dar byl vybrán na konkrétní účel, který bude účetní jednotka plnit v jiném účetním období, než v jakém dar přijala. Tento účel vyplývající z crowdfundingové kampaně představuje závazek, ke kterému se účetní jednotka svým drobným dárcům zavázala. Tento závazek v účetnictví nejčastěji reprezentují výnosy příštích období.
Nejzásadnější členění účelu přijatého daru je na neinvestiční dar poskytnutý na úhradu nákladů a investiční dar na pořízení dlouhodobého majetku. Nepodnikatelské subjekty mohou přijatý dar na úhradu nákladů zaúčtovat buď rozvahovým nebo výsledkovým způsobem.
V rozvahovém způsobu účtování přijatého daru účetní jednotka přijatý dar vloží do fondu, z kterého prostředky využívá už dané období nebo až následně na úhradu ztráty. Kdežto ve výsledkovém způsobu přijatý dar promítne okamžitě do výnosů a až na konci roku nevyčerpanou část daru přesune do příštích období buď přes časové rozlišení nebo přes účet fondů. Pro podnikatelské subjekty lze dedukovat, že mohou přijatý dar promítnout do výnosů buď v celé výši v období nezpochybnitelného nároku na dar nebo že identifikují závazek z crowdfundingové kampaně a dar promítnou do výnosů až v období, kdy dojde k oduznání tohoto závazku. Případně mohou dar rozvrhnout do výnosů v několika obdobích, pokud dochází k postupnému plnění závazku.
O přijatý dar na pořízení dlouhodobého majetku nelze snížit pořizovací cenu majetku u nepodnikatelských ani podnikatelských subjektů. Nepodnikatelským subjektům vyhláška nařizuje zvýšit o přijatý dar buď vlastní jmění nebo fondy a postupně dar rozpouštět do výnosů v závislosti na účetních odpisech majetku. U podnikatelských subjektů lze opět dedukovat více možností, jak tento účelový dar vykázat. Buď celý přijatý dar ovlivní výnosy v okamžiku nezpochybnitelného nároku na dar nebo účetní jednotka identifikuje závazek a přijatý dar časově rozliší do období, v kterém dojde k pořízení dlouhodobého majetku. Dále se nabízí i možnost časově rozlišit přijatý dar a postupně jej rozpouštět do výnosů v návaznosti na užívání dlouhodobého majetku, kdy budou výnosy přispívat na úhradu nákladů z odpisování. Účetní
77 jednotka musí zvážit, jaká metoda bude v jejím případě podávat věrný a poctivý obraz.
Zvolenou variantu si stanoví ve své vnitropodnikové směrnici, která by měla specifikovat i způsob čerpání různých druhů daru.
Zákon o dani z příjmů nabízí možnost ve vybraných situacích přijatý dar osvobodit.
Pokud však dojde ke zdanění přijatého daru, zdaní se nejpozději v období jeho příjmu. Avšak účelový peněžitý dar na pořízení dlouhodobého majetku snižuje vstupní cenu hmotného majetku pro daňové odpisování. Z toho vyplývá, že dochází k rozdílům mezi způsobem vykázání přijatého daru v účetnictví a jeho dopadu do základu daně. Tyto rozdíly dávají za vznik odložené dani.
Účetní jednotka, která poskytne peněžní prostředky přes darovací crowdfunding vykáže náklad v období poskytnutí daru. Pokud dar poskytne na dobročinný účel, může si poskytnutý dar odečíst od základu daně.
Výsledky této diplomové práce mohou být přínosné nejen účetním jednotkám, které využijí model darovacího crowdfundingu, ale i účetním jednotkám, které použijí model odměnového crowdfundingu, kde se do jisté míry s přijatým darem také setkají. V praxi dochází k nejistotě účetních jednotek, jak darovací crowdfunding v účetnictví vykázat. Jelikož česká účetní legislativa nedostatečně řeší problematiku daru, ještě více v této oblasti narůstá potřeba koncepčního rámce. I když tato potřeba bude brzy naplněna v novém zákoně o účetnictví, bylo by vhodné, aby metodiku vykazování darů ustálila nějaká odborná instituce, jako je například Národní účetní rada, jelikož s růstem populárnosti crowdfundingových kampaní lze očekávat růst poptávky po dané metodice.
78