Hlavní práce75494_chal03.pdf, 1 MB Stáhnout

(1)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE

Fakulta financí a účetnictví

Katedra finančního účetnictví a auditingu Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

Účetní a daňové dopady darovacího crowdfundingu

Autor diplomové práce: Bc. Lucie Chábová Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin Kučera Rok obhajoby: 2022

(2)

Čestné prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Účetní a daňové dopady darovacího crowdfundingu“ vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne 16.01.2022

………

Lucie Chábová

(3)

Poděkování:

Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucímu mé práce Ing. Martinu Kučerovi za jeho čas, cenné rady a vstřícný přístup během vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat rodině, příteli a mým nejbližším za podporu během celého studia.

(4)

Abstrakt

Diplomová práce se zabývá účetními a daňovými dopady darovacího crowdfundingu.

Cílem diplomové práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem a kdy dojde k okamžiku vykázání výnosu u příjemce vybraných prostředků, a kdy z pohledu poskytovatele dojde k okamžiku vzniku a způsobu vykázání nákladu. Tedy jak ovlivní využití darovacího crowdfundingu účetní výkazy a jaké daňové konsekvence darovací crowdfunding přináší.

Diplomová práce má za cíl identifikovat a analyzovat různé varianty řešení pro účetní jednotky, které vedou své účetnictví dle vyhlášky č. 500/2002 Sb. pro podnikatele, vyhlášky č. 504/2002 Sb. pro nepodnikatelské subjekty a Mezinárodních účetních standardů. Aplikační část je promítnuta do několika dílčích příkladů. Příklady vysvětlují jednotlivé varianty způsobů zachycení a analyzují dopad darovacího crowdfundingu do účetní závěrky, především pak do výsledku hospodaření. Tyto příklady dohromady poskytují ucelený pohled na možné způsoby zachycení darovacího crowdfundingu.

Klíčová slova:

crowdfunding, dar, časové rozlišení, zdanění daru, odložená daň, vyhláška č.500/2002 Sb., vyhláška č. 504/2002 Sb., Mezinárodní účetní standardy

(5)

Abstract

This master's thesis deals with accounting and tax consequences of donation crowdfunding. The aim of this work is to answer the question of how and in what moment to report revenue from the obtained finances in the case of the receiver and how and in what moment to report the expense of the donor. Therefore it answers the question of how the use of donation crowdfunding impacts the financial reports and tax base. The thesis further aims to identify and analyze various options for accounting entities who follow the regulation of the ministry of finance no. 500/2002 Coll. for entrepreneurs, regulation of the ministry of finance no. 504/2002 Coll. for non-entrepreneur entities, and the International Financial Reporting Standards. The practical part of the thesis is divided into several individual examples which are included in corresponding chapters. These examples help to explain specific options of the method of reporting and analyze the impact of donation crowdfunding on the financial reports, especially on the economic result. Taken together, these examples provide a comprehensive view of possible ways to capture donation crowdfunding.

Key words:

Crowdfuning, donation, accruals, taxation of donation, deferred tax, regulation of the ministry of finance no. 500/2002 Coll., regulation of the ministry of finance no. 504/2002 Coll., International Financial Reporting Standards

(6)

Obsah

Úvod ...8

1 Crowdfunding ... 10

1.1 Darovací crowdfunding ... 15

2 Crowdfunding v účetnictví ... 17

2.1 Právní úprava účetnictví v České republice ... 18

2.2 Právní úprava Mezinárodních standardů účetního výkaznictví ... 22

2.3 Aplikované základní účetní principy ... 26

3 Darovací crowdfunding z pohledu příjemce ... 30

3.1 Způsob a okamžik vykázání výnosu dle vyhlášky č. 504 ... 32

3.1.1 Peněžitý dar určený na provozní účely ... 32

3.1.2 Peněžitý dar určený na pořízení dlouhodobého majetku ... 40

3.2 Způsob a okamžik vykázání výnosu dle IFRS ... 43

3.2.1 Peněžitý dar určený na provozní náklady ... 45

3.3 Způsob a okamžik vykázání výnosu dle vyhlášky č. 500 ... 52

3.3.1 Peněžitý dar určený na provozní účely ... 52

3.4 Zdanění přijatého daru... 64

3.5 Vliv přijatého daru na odloženou daň ... 67

3.5.1 Přijatý dar určený na provozní účely ... 67

3.5.2 Přijatý dar určený na pořízení dlouhodobého majetku ... 68

4 Darovací crowdfunding z pohledu poskytovatele ... 71

4.1 Zachycení poskytnutého daru v účetnictví ... 71

4.2 Daňové dopady poskytnutého daru ... 73

Závěr ... 76

Seznam použité literatury a pramenů ... 78

Seznam tabulek ... 81

Seznam obrázků ... 82

(7)

Seznam příkladů ... 83 Příloha 1: Doporučený účtový rozvrh vyplývající z vyhlášky č. 500 ... 84 Příloha 2: Doporučený účtový rozvrh vyplývající z vyhlášky č. 504 ... 91

(8)

8

Úvod

Crowdfunding je způsob financování, který využívá shromažďování prostředků od široké veřejnosti. Existuje několik druhů crowdfundingu, které se liší v protihodnotě, kterou poskytovatel finančních prostředků získá. Tato diplomová práce se zabývá účetními a daňovými problémy darovacího crowdfundingu, který se řadí mezi nefinanční crowdfunding.

V tomto modelu poskytovatel, kromě dobrého pocitu, nezíská žádnou odměnu nebo kompenzaci. Příjemce prostředků obdrží peněžitý dar na stanovený účel, ke kterému se v crowdfundingové kampani zavával. Účetní dilema nastává v situaci, kdy stanovený účel bude příjemce plnit v jiném období, než ve kterém dar přijal. Vzniká otázka, jakým způsobem a v jakém okamžiku by měl dar ovlivnit účetní závěrku.

Cílem diplomové práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem a kdy dojde k okamžiku vykázání výnosu u příjemce vybraných prostředků, a kdy z pohledu poskytovatele dojde k okamžiku vzniku a způsobu vykázání nákladu. Tedy jak ovlivní využití darovacího crowdfundingu účetní výkazy a jaké daňové konsekvence darovací crowdfunding přináší.

Diplomová práce má za cíl identifikovat a analyzovat různé varianty řešení zejména pro účetní jednotky, které se řídí vyhláškou č. 500/2002 Sb. pro podnikatele. Jelikož toto téma není dostatečně rozebráno v odborných publikacích, je aplikována metoda dedukce vycházející především ze základních principů účetnictví. Dále se varianty opírají o řešení, které vycházejí z vyhlášky č. 504/2002 Sb. pro nepodnikatelské subjekty, jelikož tyto subjekty se s přijatými dary setkávají častěji a jejich metodika je ustálená. Rovněž je čerpáno z Mezinárodních účetních standardů a jejich koncepčního rámce, který v české legislativě stále chybí.

Práce je rozdělena do čtyř dílčích kapitol. První kapitola je zaměřena na obecnou charakteristiku crowdfundingu a jeho dělení na finanční a nefinanční crowdfunding. Vysvětluje základní fungování crowdfundingu, jeho výhody i rizika.

Druhá kapitola se zabývá právní úpravou účetnictví v České republice a Mezinárodními účetními standardy, zejména jejich koncepčním rámcem. Dále jsou vysvětleny základní účetní principy a metody, které jsou v diplomové práci aplikovány.

Třetí nejdelší kapitola poskytuje komplexní pohled na problematiku darovacího crowdfundingu z pohledu příjemce. Způsoby a okamžiky vykázání výnosu z přijatého daru jsou rozebrány pro účetní jednotky řídící se vyhláškou č. 504, Mezinárodními účetními standardy a vyhláškou č. 500 v jednotlivých podkapitolách. Součástí třetí kapitoly je i analýza daňových

(9)

9 dopadů. Jelikož může docházet k rozdílům mezi vykázáním přijatého daru v účetnictví a jeho dopadem do základu daně, je řešen vliv přijatého daru na odloženou daň.

Poslední kapitola nahlíží na darovací crowdfunding z pohledu poskytovatele finančních prostředků. Analyzuje způsob a okamžik vykázání nákladu v účetnictví a daňové dopady poskytnutého daru.

Aplikační část je promítnuta do několika dílčích příkladů. Příklady vysvětlují jednotlivé varianty způsobů zachycení a analyzují dopad darovacího crowdfundingu do účetní závěrky, především pak do výsledku hospodaření.

(10)

10

1 Crowdfunding

Crowdfunding představuje alternativní způsob financování, kterým se velká skupina na sobě nezávislých osob skládá na jeden konkrétní projekt. Pojem crowdfunding pochází ze dvou anglických slov „crowd“, tedy dav či veřejnost, a „funding“, v překladu financování, což lze volně přeložit jako „financování veřejností“.

Společnosti nebo fyzické osoby mohou prostřednictvím crowdfundingu získávat finanční prostředky na různé projekty od většího počtu subjektů prostřednictvím online platforem.

Většinou jde o projekty, které by prostředky sháněly prostřednictvím regulovaných finančních trhů a regulovaných poskytovatelů finančních služeb, jen velmi obtížně.¹

European Securities and Markets Authority (ESMA) definuje crowdfunding třemi klíčovými prvky:

a) Každý účastník z řad veřejnosti poskytuje malé množství finančních prostředků.

b) Výzva k účasti na financování projektu probíhá online.

c) Existuje platforma, která usnadňuje kontakt mezi poskytovateli a uživateli finančních prostředků.

V rámci těchto tří společných prvků existují různé typy crowdfundingu v závislosti na použitém nástroji a účelu shromažďování finančních prostředků. Podle toho, co poskytovatelé peněz dostanou za poskytnutí prostředků rozlišujeme mezi nefinančním a finančním crowdfundingem.²

Finanční crowdfunding

Finanční crowdfunding zahrnuje finanční příspěvky, u nichž poskytovatel peněz očekává nějakou finanční návratnost. Patří mezi něj příspěvky ve formě zápůjček a příspěvky založené na cenných papírech, tedy jak akciích, tak dluhopisech. Proto můžeme finanční crowdfunding dále dělit na tzv. podílový crowdfunding a úvěrový crowdfunding.

V modelu podílového crowdfundingu vlastník projektu nabízí investorům z řad veřejnosti přímo majetkovou účast v projektu, například ve formě podílu společníka nebo

1 NĚMEC, L. a ZAHRÁNKOVÁ, J. Finanční crowdfunding. Vydání první. Praha: Wolters Kluwer, 2019.

xi, str. 1. Právní monografie. ISBN 978-80-7552-980-0.

2 SMSG position paper on Crowdfunding. ESMA [online]. [cit.16.10.2021]. Dostupné z:

https://www.esma.europa.eu/document/smsg-position-paper-crowdfunding

(11)

11 v různých formách podílu na zisku plynoucí z konkrétního projektu. Investor jako protiplnění za poskytnuté prostředky získává cenný papír, který tuto majetkovou účast reprezentuje.

Úvěrový model crowdfundingu spočívá v dočasném poskytnutí peněžních prostředků ze strany veřejnosti vlastníku konkrétního projektu, který se zavazuje tyto prostředky vrátit po uplynutí dohodnuté doby a zpravidla i zaplatit úroky v dohodnuté výši. Od tradiční půjčky od úvěrových společností, se úvěrový crowdfunding liší tím, že na jeden úvěr se skládá široká veřejnost malými částky.

Nefinanční crowdfunding

Nefinanční crowdfunding zahrnuje všechny formy peněžních příspěvků, u nichž poskytovatel peněz neočekává zbohatnutí v peněžních jednotkách. Jedná se o příspěvky, kde neočekává žádné protiplnění nebo získání odměny v podobě produktu nebo služby. Dále se tak nefinanční crowdfunding dělí na odměnový crowdfunding a darovací crowdfunding.

V případě odměnového crowdfundingu poskytovatel peněžních prostředků z řad veřejnosti získává jistou formu odměny v podobě nefinančního protiplnění. Jde o různě související druhy odměny s danou kampaní v podobě zboží nebo služby. Výše příspěvku může určovat druh odměny. Dárce si mnohdy může vybrat z několika možností dle výše své investice.

Většinou jde o projekty, které by se bez potřebné výše investice nemohly realizovat, proto vlastníci projektu lákají poskytovatele finančních prostředků na mnohdy originální odměny nebo získání podpořeného produktu s předstihem za zvýhodněnou cenu. Odměnový crowdfunding se využívá i jako prostředek předprodeje.

Přes darovací crowdfunding se veřejnost skládá na projekty, které chce podpořit.

Většinou jde o projekty dobročinných nebo jiných neziskových organizací. Hlavním rozdílem mezi darovacím crowdfundingem a ostatními modely je, že pro poskytovatele finančních prostředků neexistuje žádná odměna nebo kompenzace.

Na následujícím obrázku je shrnuto dělení jednotlivých modelů crowdfundingu.

(12)

12 Obrázek 1: Modely crowdfundingu

Zdroj: Vlastní zpracování

Základní fungování je u každého modelu crowdfundingu stejné. Pokud bude majitel projektu chtít využít jeden z modelů crowdfundingu, osloví crowdfundingovou platformu, která se na tento model specializuje. Uzavřou spolu smlouvu a domluví podmínky kampaně – především délku kampaně a cílovou částku. Toto jsou v mnoha crowdfundingových modelech klíčové parametry, neboť pokud cílová částka nebude v daném časovém limitu naplněna, kampaň se neuskuteční a veškeré nasbírané finanční prostředky budou navráceny investorům. Kampaň se po uzavření smlouvy zveřejní na internetových stránkách crowdfundingové platformy pro širokou veřejnost. V průběhu této kampaně investoři mohou přispět libovolnou částkou. Peněžní prostředky se ukládají u crowdfundingové platformy.

Pokud kampaň na konci časového limitu vybrala cílovou částku, považuje se za úspěšnou a crowdfundingová platforma převede peněžní prostředky majiteli projektu. Ten následně musí dostát svým závazkům a splnit co poskytovatelům finančních prostředků v crowdfundingové kampani slíbil.

Výhod crowdfundingu je několik především pro majitele projektu. Příjem z crowdfundingové kampaně pro něj nepředstavuje jen potenciální zdroj financování, ale získává tak i zpětnou vazbu od veřejnosti a tím testuje, zda pro jeho podnikatelský záměr existuje trh a lidé mu věří. Rychleji si tak vybuduje vztah se zákazníky a rozšíří povědomí o své značce. Další výhodou může pro majitele projektů být, že do procesu poskytování finančních prostředků nejsou zapojeni žádní tradiční finanční zprostředkovatelé, což vede k decentralizaci

(13)

13 financování a nižší byrokracii.³ Výhodou pro poskytovatele finančních prostředků je odměna za jejich poskytnutí.

Crowdfunding může přinášet i rizika pro všechny zúčastněné strany. Poskytovatel nese především riziko podvodu, kdy vybrané peněžní prostředky by nebyly použity pro uvedené účely nebo by nedostal přislíbené protiplnění. Největší riziko nese investor ve finančním crowdfundingu, kdy může dojít k selhání projektu. V crowdfundingu je ještě více umocněna informační asymetrie mezi investory a vlastníky projektu. Majitel projektu nese rizika, že jeho crowdfundingová kampaň bude neúspěšně ukončena pro nedostatek vybraných prostředků.

Pokud kampaň bude uzavřena úspěšně, nese rizika spojená s naplněním slíbených závazků. Pro crowdfundingovou platformu existuje riziko, že bude zneužita pro praní špinavých peněz.⁴

Popularita crowdfundingu v poslední době stále roste. Přesto z průzkumu agentury InsightLab pro Fórum dárců v roce 2016 vyplývá, že pojem crowdfunding vůbec neznalo 68 % respondentů. Pouze 7 % dotazovaných vědělo přesně a 12 % dotazovaných přibližně co crowdfunding znamená. Zbylých 13 % dotázaných alespoň o crowdfundingu slyšelo.⁵

Zdroj: InsightLab, s.r.o., Online sběr dat na panelu respondentů, březen 2016

xi, str. 17-18. Právní monografie. ISBN 978-80-7552-980-0.

xi, str. 19-28. Právní monografie. ISBN 978-80-7552-980-0.

5 InsightLab. Fórum dárců [online]. Crowdfunding. Praha [cit.05.11.2021]. Dostupné z:

https://www.donorsforum.cz/downloads/1511610361_0_vyzkum_crowdfunding_2016-pdf.pdf

7%

12%

13%

68%

ano, vím přesně, o co se jedná

ano, vím přibližně, o co se jedná

ano, slyšel/a jsem o tom, ale nevím co to je

ne, vůbec nevím, o co jde Obrázek 2: Znalost crowdfundingu ve společnosti

(14)

14 Crowdfunding v mnoha podobách funguje již delší dobu. Za příklad může být dána výstavba budovy Národního divadla v druhé polovině 19. století, na jehož financování se skládala široká veřejnost. V dnešní době funguje crowdfunding na internetových platformách a tím má možnost oslovit lidi z celého světa. Každá platforma se většinou specializuje na konkrétní druh crowdfundingu. V České republice je odměnový crowdfunding nejvíce zastoupen platformou HitHit⁶ a Startovač⁷. Celosvětově je to pak Kickstarter⁸ a Indiegogo⁹. Darovacích platforem je v České republice větší množství. Za zmínění patří především platformy Darujme.cz¹⁰ a Donio¹¹, které umožňují darovat peníze nejen na různé projekty, ale i sbírkám založených na dobrou věc. Platforma Fundlift¹² zprostředkovává v České republice jak podílový crowdfunding, tak úvěrový crowdfunding. A například platformy finGOOD¹³ a Zonky¹⁴ zastupují úvěrový crowdfunding.

Problematika všech druhů crowdfundingu je velmi obsáhlá, a proto se tato diplomová práce zaměří z účetního a daňového pohledu pouze na darovací crowdfunding.

6 Hithit s.r.o., Dostupné na: https://www.hithit.com/cs/home

7 Army of Darkness, s.r.o., Dostupné na: https://www.startovac.cz/

8 Kickstarter, Inc., Dostupné na: https://www.kickstarter.com/?ref=nav

9 Indiegogo, Inc., Dostupné na: https://www.indiegogo.com/

10 Nadace Via, Dostupné na: https://www.darujme.cz/

11 Donio s.r.o., Dostupné na: https://www.donio.cz/

12 Fundlift, s.r.o., Dostupné na: https://www.fundlift.cz/#/cs/

13 Fingood s.r.o., Dostupné na: https://fingood.cz/

14 Air Bank a.s., Dostupné na: https://zonky.cz/

(15)

15 1.1 Darovací crowdfunding

Nejjednodušší forma crowdfundingu je tzv. darovací crowdfunding. Spočívá v tom, že poskytovatel daruje prostředky danému projektu bez jakéhokoliv protiplnění. Jedná se o různé dárcovské kampaně často veřejně prospěšného charakteru. Přispěvatelé si sami vyberou projekt, který se jim zalíbil a většinou je jim nějakým způsobem blízký. Přispívají menší finanční částky formou daru, jelikož neočekávají od organizátora projektu nic nazpět.

Darování se v České republice řídí především zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „občanský zákoník“), který darování upravuje v § 2055 až 2078. Darování zákon definuje jako způsob převedení věci do vlastnictví jiného, konkrétně bezplatný převod věci.

Věc mohou představovat jak peníze, tak nepeněžní věcná plnění. Darování by bylo možné definovat v souladu s českými právními předpisy jako poskytnutí plnění, tedy převod věci nebo poskytnutí služby, bez úplaty neboli bez protiplnění. Jde tedy o vztah „něco za nic“. Dárce často poskytuje bezúplatné plnění s nějakým účelem, tedy poskytne dar příjemci „na něco“, ale nikoliv „za něco“. Dárce kromě dobrého pocitu a poděkování za svůj příspěvek nic nedostane.¹⁵

Darovací crowdfunding reguluje zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách (dále též

„zákon o veřejných sbírkách“), jelikož velmi často bude projekt splňovat definici veřejné sbírky podle § 1 tohoto zákona. Veřejnou sbírkou se totiž rozumí získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů pro předem stanovený veřejně prospěšný účel, zejména humanitární nebo charitativní, rozvoj vzdělávání, tělovýchovy nebo sportu, ochrana kulturních památek, tradic nebo životního prostředí.

Veřejnou sbírkou naopak není sbírka konaná politickými stranami nebo politickými hnutími, spolky, společnostmi, svazy, hnutími, jakož i odborovými organizacemi registrovanými podle zvláštních právních předpisů, mezi svými členy za účelem dosažení prostředků k plnění svých úkolů. Veřejnou sbírkou rovněž není sbírka konaná církvemi a náboženskými společnostmi, registrovanými podle zvláštního právního předpisu, k církevním nebo náboženským účelům, pokud se koná v kostelích, modlitebnách a jiných místech určených k provádění náboženských úkonů, bohoslužeb a obřadů.¹⁶

15 NEBUŽELSKÁ, M. Darování a jiná bezúplatná plnění. AUDITOR časopis Komory auditorů České republiky. Vydání 5/2021. [online]. Komora auditorů České republiky [cit. 20.11.2021]. ISSN 1210-9096.

Dostupné z: https://www.kacr.cz/file/6511/5-auditor-2021.pdf

16 Zákon č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách) § 2

(16)

16 Veřejnou sbírku není oprávněna konat fyzická osoba, proto sbírku zajišťuje platforma provozující darovací crowdfunding. Platforma sbírku povinně zaregistruje u Magistrátu hlavního města Prahy nebo příslušného krajského úřadu. Seznam veřejných sbírek je dostupný v aplikaci na stránkách Ministerstva vnitra.¹⁷

Zákon dále vyjmenovává, jakým způsobem se veřejná sbírka může konat a za jakých podmínek. Také ukládá povinnost pro každou sbírku zřídit zvláštní bankovní účet a účtovat o nákladech, výnosech, aktivech a pasivech jednotlivých sbírek tak, aby se dal prokázat soulad účetních záznamů s vyúčtováním sbírky.¹⁸

V definici veřejné sbírky lze spatřovat stejné prvky jako v definici darovacího crowdfundingu. Také dochází k získávání peněžních prostředků od širokého okruhu veřejnosti, tedy předem neurčitého okruhu přispěvatelů, a kampaň crowdfundingu směřuje na předem stanovený účel. Důležitým rozdílem je, zda tento stanovený účel je veřejně prospěšný.

Do jisté míry se s darovacím crowdfundingem setkají účetní jednotky i v modelu odměnového crowdfundingu. V tomto modelu se finanční prostředky sbírají zakoupením jedné z nabízených odměn ve formě zboží nebo služby. Ovšem první položkou v katalogu nabízených odměn v rámci kampaně odměnového crowdfundingu je vždy odměna ve formě pouze dobrého pocitu a žádné jiné protiplnění poskytovatel finančních prostředků nezíská. Finanční prostředky vybrané přes tuto odměnovou položku by měly být v účetnictví vedeny odděleně jako přijatý dar se všemi jeho rozdílnými účetními a daňovými dopady. Zároveň i poskytovatel finančních prostředků by měl vést ve svém účetnictví nakoupené položky přes odměnový crowdfunding odděleně, především pokud jednou z těchto položek byl poskytnutý peněžitý dar.

17 Ministerstvo vnitra České republiky. [online] Seznam Veřejných sbírek. [cit.05.11.2021]. Dostupné z:

https://aplikace.mvcr.cz/seznam-verejnych-sbirek/Default.aspx

18 Zákon č. 117/2001 Sb. o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách) § 23

(17)

17

2 Crowdfunding v účetnictví

Účetnictví se dá charakterizovat jako uspořádané vedení záznamů o hospodářských jevech, ke kterým došlo v účetní jednotce a které jsou zároveň informací o jejím majetku, zdrojích jeho financování, výsledku hospodaření a finanční situaci. Na základě této charakteristiky bude účetnictví bezpochyby zobrazovat i dopady crowdfundingu. A to jak z pohledu příjemce crowdfundingu, tak i z pohledu poskytovatele. Proto se tato diplomová práce bude zabývat účetními a daňovými dopady, se kterými se setká nejen příjemce crowdfundingu, ale i poskytovatel finančních prostředků.

Cílem diplomové práce je odpovědět na otázku, jakým způsobem a kdy dojde k okamžiku vykázání výnosu u příjemce vybraných prostředků a z pohledu poskytovatele finančních prostředků k okamžiku vzniku nákladu, jak vůbec ovlivní využití crowdfundingu účetní výkazy a s jakými účetními problémy se účetní jednotky setkají. Určení okamžiku i způsobu vykázání je rozdílné u jednotlivých modelů crowdfundingu. Tato diplomová práce se zabývá pouze způsobem a okamžikem vykázání u darovacího crowdfundingu.

Při hledání odpovědí na tyto otázky je v první řadě se potřeba opřít o platnou právní úpravu účetnictví v České republice. Jelikož ale právní úprava účetnictví neřeší všechny účetní problémy spojené s crowdfundingem, jsou dále v této kapitole popsány základní účetní principy a zásady, které by při vykazovaní účetních dopadů crowdfundingu měly být dodrženy, a účetní metody, které slouží k dodržení těchto principů. Do značné míry se dá inspirovat i Mezinárodními účetními standardy. Standardy darovací crowdfunding také výslovně neřeší, ale v těchto situacích se dá obrátit na jejich koncepční rámec a vydedukovat správné zachycení v účetních výkazech. Koncepční rámec a jeho důležité vymezení položek účetních výkazů v aktuální české právní úpravě chybí. To by měl změnit připravovaný nový zákon o účetnictví, jehož účinnost se předpokládá od roku 2024.

Je důležité zmínit, že zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví v § 7 odstavci 2 umožňuje ve výjimečných případech odchýlit se od právních předpisů tak, aby účetní závěrka podávala věrný a poctivý obraz.

(18)

18 2.1 Právní úprava účetnictví v České republice

Základním právním předpisem upravující podmínky vedení účetnictví v České republice je zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví (dále též „zákon o účetnictví“). Zákon o účetnictví v souladu s právem Evropské unie stanovuje rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost. Osoby, na které se vztahuje, jsou označovány za účetní jednotky. Zákon o účetnictví je určený pro všechny typy účetních jednotek. Je rozdělen do devíti částí a obsahuje zejména následující pravidla:

- vymezuje účetní jednotky a jejich kategorie, - vymezuje předmět účetnictví a účetní období,

- stanovuje základní kvalitativní charakteristiky účetních informací, - stanovuje povinné náležitosti účetních záznamů,

- upravuje rozsah vedení účetnictví pro jednotlivé kategorie účetních jednotek, - ukládá povinnosti účetním jednotkám, které jsou emitentem investičních cenných

papírů přijatých k obchodování na evropském regulovaném trhu účtovat a sestavovat účetní závěrku podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví, - vymezuje účetní závěrku, konsolidovanou účetní závěrku, povinnost ověření

účetní závěrky auditorem a způsoby zveřejňování, - stanovuje způsoby oceňování,

- upravuje podmínky inventarizace a povinné náležitosti inventarizačních zápisů, - stanovuje pravidla pro průkaznost, přenos, opravy a úschovu účetních záznamů, - vymezuje pokuty za porušení povinností, které ukládá.¹⁹

Dalším relevantním předpisem jsou prováděcí vyhlášky Ministerstva financí k zákonu o účetnictví. Vyhlášky představují rozpracování účetních metod stanovených v § 4 odstavce 8 zákona o účetnictví, který účetním jednotkám ukládá povinnost dodržovat při vedení účetnictví zejména směrnou účtovou osnovu, uspořádání a označování položek účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek, účetní metody a ostatní podmínky vedení účetnictví stanovené prováděcími právními předpisy.

Účetní jednotky jsou rozděleny do šesti skupin. Pro každou skupinu účetních jednotek platí příslušná prováděcí vyhláška vydaná k zákonu o účetnictví:

19 MÜLLEROVÁ, L., ŠINDELÁŘ, M. Účetnictví, daně a audit v obchodních korporacích. 2016, str.20. ISBN 978-80-247-5806-0

(19)

19

• Podnikatelé

- Vyhláška 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „vyhláška č. 500“)

• Banky a jiné finanční instituce

- Vyhláška 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi

• Pojišťovny

- Vyhláška 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami

• Zdravotní pojišťovny

- Vyhláška 503/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro zdravotní pojišťovny

• Nepodnikatelské subjekty

- Vyhláška 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „vyhláška č. 504“)

• Vybrané účetní jednotky

- Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky²⁰

Vyhlášky pro jednotlivé skupiny stanovují například:

- rozsah a způsob sestavování účetní závěrky, vyhotovení výroční zprávy,

- uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce,

Dostupné z: https://www.kacr.cz/vyhlasky

(20)

20 - uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů, výnosů a výsledku

hospodaření v účetní závěrce,

- uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze účetní závěrky,

- uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu,

- směrnou účetní osnovu na úrovni skupinových účtů,

- účetní metody, především způsoby oceňování a jejich použití včetně oceňování souboru majetku, postupy tvorby a použití opravných položek, postupy odpisování, postupy tvorby a použití rezerv, kurzových rozdílů, odložené daně, vzájemného zúčtování položek.²¹

K jednotlivým vyhláškám Ministerstvo financí vytváří a vydává České účetní standardy.

Cílem standardů je zajištění souladu při používání účetních metod účetními jednotkami. Jejich vydání je zakotveno do § 36 zákona o účetnictví. Standardy stanoví zejména bližší popis účetních metod a postupů účtování. Účetní jednotky, kromě vybraných účetních jednotek, se mohou od standardů odchýlit, pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví.

Odchylku a její důvody musí zároveň uvést do přílohy k účetní závěrce. Ministerstvo financí vede registr Českých účetních standardů a oznamuje jejich vydání ve Finančním zpravodaji.²²

V rámci uvedených legislativních norem účetní jednotky upravují jednotlivé oblasti účetnictví vnitřními směrnicemi. Tyto směrnice představují interní předpisy konkrétní účetní jednotky. Slouží k zajištění jednotného metodického postupu při zachycování účetních operací, snadnější orientaci v účetnictví, a také k lepší vnitřní i vnější kontrole. Tvorba směrnice je stanovena nepřímo legislativou a dále se odvíjí od organizace a fungování jednotlivých činností v účetní jednotce.

21 SKÁLOVÁ, Jana. Daně v účetnictví. Vydání první. Praha: Wolters Kluwer, 2017. xvii, str. 5. Účetnictví.

ISBN 978-80-7552-832-2.

22 CARDOVÁ, Z. Zákon o účetnictví: po novele s komentářem. PORADCE číslo 7-8/2016. 2016. str. 78.

ISSN 1211-2437

(21)

21

Zdroj: MÜLLEROVÁ L. a ŠINDELÁŘ M. Účetnictví, daně a audit v obchodních korporacích. 2016. s. 19

Podpůrným zdrojem účetních postupů jsou interpretace vydávané Národní účetní radou, jejíž součástí jsou Komora auditorů České republiky, Komora daňových poradců České republiky, Svaz účetních ČR a Vysoká škola ekonomická, zastoupená Fakultou financí a účetnictví. Hlavním smyslem vydání interpretací je pomoc účetním jednotkám při hledání správného řešení účtování a vykazování specifických transakcí, jejichž účetní řešení v českých účetních předpisech neexistuje, případně je praxí prováděno nejednotně či nesprávně. Cílem činnosti Národní účetní rady je zvýšit úroveň účetního výkaznictví a jeho použitelnost pro ekonomická rozhodování externích uživatelů účetních závěrek. Interpretace Národní účetní rady nepředstavují formálně regulační nástroj v oblasti účetnictví, daní či auditu, ale tím, že jsou stále více používány a rozšiřovány, vytvářejí tak zvanou „best practice“ (nejlepší praxe).

Tyto praxe vytváří vzorová řešení a tlak na zákonodárce v legislativním procesu. Interpretace Národní účetní rady se už v mnoha případech staly předlohou pro novely právních předpisů regulující účetnictví.²³

23 SKÁLOVÁ, Jana. Daně v účetnictví. Vydání první. Praha: Wolters Kluwer, 2017. xvii, str. 6. Účetnictví.

ISBN 978-80-7552-832-2.

Zákon o účetnictví

Vyhlášky

České účetní standardy

IAS/IFRS

Vnitřní směrnice účetní jednotky Obrázek 3: Česká účetní legislativa

(22)

22 2.2 Právní úprava Mezinárodních standardů účetního výkaznictví

Současná globální provázanost ekonomiky vede k potřebě sjednocování účetnictví.

Cílem harmonizace účetnictví je sjednotit různé národní systémy účetnictví, především pak účetní zásady a předpoklady, přístupy k oceňování a prezentování účetních informací tak, aby byly účetní závěrky srovnatelné v celosvětovém měřítku. Za nástroj regulace evropského účetnictví byly zvoleny Mezinárodní standardy účetního výkaznictví.

Po vstupu České republiky do Evropské unie byly do zákona o účetnictví doplněny § 19a a § 23a, které definují účetní jednotky, které mají povinnost vést účetnictví v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví – International Financial Reporting Standards (IFRS). Povinnost sestavit účetní závěrku v souladu s IFRS mají účetní jednotky, které emitují investiční cenné papíry přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu. Tyto účetní jednotky se neřídí českými účetními předpisy, ale Mezinárodními standardy účetního výkaznictví. Dále mají možnost pro účtování a sestavení účetní závěrky použít IFRS účetní jednotky, které:

- přestaly emitovat cenné papíry, které byly obchodovány na evropském regulovaném trhu, ale nejvyšší orgán účetní jednotky rozhodne o záměru přijetí nového cenného papíru k obchodování na evropském regulovaném trhu do tří let²⁴;

- jsou zahrnuty do konsolidačního celku, ve kterém konsolidující účetní jednotka (mateřská společnost) sestavuje konsolidovanou účetní závěrku dle IFRS²⁵ Mezinárodní standardy začal v 70. letech minulého století vydávat Výbor pro tvorbu mezinárodních účetních standardů – International Accounting Standards Committee (IASC).

Jednalo se o nezávislou soukromou profesní organizaci na základě dohody profesních účetních institucí z Austrálie, Francie, Irska, Japonska, Kanady, Mexika, Německa, Nizozemí, Velké Británie a USA. Organizace se postupně rozšiřovala, až v roce 2000 měla 143 členů ze 104 zemí. V tomto roce došlo k restrukturalizaci této organizace a v jejím čele stanula Rada pro tvorbu mezinárodních účetních standardů – International Accounting Standards Board (IASB).

Cílem mezinárodních standardů je vytvoření komplexního systému kvalitních, srozumitelných a vymahatelných účetních standardů a prosadit jejich celosvětové využití.

Účetní závěrky sestavené v souladu s IFRS by měly obsahovat kvalitní, transparentní a

24 Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, § 19a odst. 5

25 Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví, § 19a odst. 7

(23)

23 srovnatelné informace, relevantní pro uživatele. Celý komplex Mezinárodních standardů účetního výkaznictví je primárně určen pro kapitálové společnosti obchodované na veřejných trzích, jejichž cílem je dosahování zisku. Tomu je přizpůsobena i terminologie. Standardy, které byly vydávány IASC jsou označovány jako International Accounting Standards (IAS), dále vznikající standardy jsou označovány International Financial Reporting standards (IFRS).²⁶

V roce 2009 vydala Rada pro tvorbu Mezinárodních účetních standardů standard určený pouze malým a středním podnikům – small and medium-sized entities (SME). Cílem tohoto standardu je naplňovat potřeby účetního výkaznictví účetních jednotek, které nemají veřejnou odpovědnost a které publikují účetní závěrky především pro vlastníky, věřitele nebo zaměstnance. Tyto potřeby se do značné míry odlišují od požadavků na vykazování obchodovaných společností. Standard pro malé a střední podniky obsahuje výrazně zjednodušená a upravená pravidla, která mají snahu odbourávat administrativní zátěž.

Základní východiska Mezinárodních standardů účetního výkaznictví jsou obsažena v Koncepčním rámci. Ten obsahuje zejména účetní zásady a předpoklady, definice základních prvků účetní závěrky (aktiv, závazků, vlastního kapitálu, nákladů a výnosů) a výchozí koncepce oceňování. Novelizovaný Koncepční rámec IFRS byl vydán v březnu 2018 s účinností od 1. ledna 2020.

Tabulka 1: Struktura obsahu koncepčního rámce IFRS

Kapitola Název kapitoly

Úloha a postavení Koncepčního rámce

1 Cíle účetního výkaznictví pro všeobecné použití

2 Kvalitativní charakteristiky využitelných účetních informací 3 Účetní závěrka a vykazující jednotka

4 Prvky účetních výkazů 5 Uznání a oduznání 6 Oceňování

7 Předkládání a zveřejňování

8 Koncept kapitálu a zachování majetkové podstaty

Dodatky Slovníček pojmů; Průběh schvalování Radou v březnu 2018; Zdůvodnění závěrů

Zdroj: MEJZLÍK, L. Obecně ke koncepčním rámcům účetnictví. časopis AUDITOR. vydání 3/2020

26 DVOŘÁKOVÁ, D. Základy účetnictví. 3. vydání. 2021. str. 243 ISBN: 978-80-7676-160-2

(24)

24 Koncepční rámec stanovuje základní ideový koncept, ze kterého vycházejí konkrétní požadavky jednotlivých standardů. Je základním nástrojem sjednocení přístupu k sestavení účetní závěrky a jeho znalost je podmínkou k porozumění jednotlivým standardům. V případě, že není určitá oblast upravena konkrétním standardem, řídí se účetní zobrazení obecnými principy deklarovanými v Koncepčním rámci.²⁷

Pro správné vyhodnocení účetních dopadů darovacího crowdfundingu bude dále zásadní především čtvrtá a pátá kapitola Koncepčního rámce s názvem Prvky účetních výkazů a Uznání a oduznání.

Prvky účetních výkazů

Čtvrtá kapitola Koncepčního rámce definuje základní prvky účetní závěrky, kterými jsou aktiva, závazky, vlastní kapitál, náklady a výnosy.

Aktivum představuje současný ekonomický zdroj kontrolovaný účetní jednotkou jako důsledek minulých událostí. Ekonomickým zdrojem se rozumí právo, které má potenciál produkovat ekonomický prospěch.

Koncepční rámec definuje závazek jako současnou povinnost účetní jednotky přenést ekonomický zdroj jako důsledek minulých událostí a účetní jednotka nemá možnost se této povinnosti vyhnout.

Vlastní kapitál je definován jako zbytkový podíl na aktivech účetní jednotky po odečtení všech jejích závazků.

Výnosy představují zvýšení aktiv nebo snížení závazků, které vyústí ve zvýšení vlastního kapitálu jinak než vkladem vlastníků.

Náklady jsou definovány jako snížení aktiv nebo zvýšení závazků, které vyústí ve snížení vlastního kapitálu jiným způsobem než rozdělení prostředků vlastníkům.²⁸

Uznání a oduznání

Pátá kapitola Koncepčního rámce navazuje na předchozí kapitolu o definicích prvků účetní závěrky. Uznání neboli rozpoznání je proces vedoucí k vyjádření určité položky

27DVOŘÁKOVÁ, D. Finanční účetnictví a výkaznictví podle mezinárodních standardů IFRS.

5. aktualizované a přepracované vydání. Brno: BizBooks, 2017. str. 28. ISBN 978-80-265-0692-8.

standards/english/2021/issued/part-a/conceptual-framework-for-financial-reporting.pdf

(25)

25 v rozvaze nebo výsledovce na základě toho, že vyhovuje definici základního prvku účetní závěrky. Položku, která má podstatné rysy základního prvku, ale nesplňuje kritéria pro uznání, lze v účetní závěrce uvést, pokud je relevantní pro uživatele.

Kritéria uznání jsou relevance a věrný a poctivý obraz zobrazených informací v účetní závěrce. Relevance prvku účetní závěrky může být ovlivněna například nízkou pravděpodobností přínosu ekonomických prospěchů nebo nejistotou existence. Věrné a poctivé zobrazení prvku účetní závěrky může být ovlivněno například nejistotou ocenění, účetní nekonzistencí, zobrazením a zveřejněním.

Oduznání představuje odstranění celé nebo části uznaných aktiv nebo závazků z účetní závěrky jednotky. V aktivech se oduznání projeví, když jednotka ztratí kontrolu nad celým nebo částí uznaného aktiva. V závazcích se oduznání projeví, když jednotka nadále nemá současnou povinnost k celému nebo části uznanému závazku. Oduznáním se docílí věrný a poctivý obraz aktiv a závazků po uskutečnění transakce vedoucí k jejich oduznání.²⁹

standards/english/2021/issued/part-a/conceptual-framework-for-financial-reporting.pdf

(26)

26 2.3 Aplikované základní účetní principy

Abychom mohli správně vyřešit otázky účetních dopadů crowdfundingu především u příjemce, je potřeba se opřít o základní principy a zásady účetnictví a následně použít účetní metody, aby tyto principy byly dodrženy.

Akruální princip

Jedním z nejzákladnějších principů podvojného účetnictví je akruální princip. Na základě tohoto principu jsou důsledky veškerých transakcí a skutečností, které jsou předmětem účetnictví a které nastaly v daném účetním období, zaznamenány právě v tomto účetním období, se kterým věcně a časově souvisí, a nikoliv v okamžiku, kdy dojte k uskutečnění souvisejících peněžních toků. Výsledek hospodaření účetní jednotky se při užívání akruálního principu zjišťuje jako rozdíl mezi výnosy a náklady, které se nutně neshodují s peněžními příjmy a výdaji. Účetnictví na akruální bázi lépe vystihuje, co bylo v účetní jednotce za dané období vykonáno, a popisuje události, které v období nastaly. Umožňuje tak lépe zhodnotit výkonnost podniku za dané období.³⁰

Princip přiřazení nákladů výnosům (matching principle)

Náklady a výnosy, které jsou v rámci běžného účetního období zachyceny a vymezují výsledek hospodaření, musí být v časovém a věcném souladu. Proto princip přiřazení nákladů výnosům vyžaduje, aby byly výnosům přiřazeny náklady, které byly v souvislosti s jejich dosažením vynaloženy. Tato zásada platí i naopak a nákladům, které byly v daném období vynaloženy, je třeba přiřadit veškeré výnosy, které byly v souvislosti s vynaloženými náklady realizovány.³¹

Zásada přednosti obsahu před formou

Zásada přednosti obsahu před formou úzce souvisí se zásadou věrného a poctivého zobrazení. Dodržování této zásady tak přímo vychází ze zákona o účetnictví. Význam této zásady je, že pokud má být účetní závěrka věrným a poctivým obrazem ekonomické skutečnosti, je nutné ekonomické informace zobrazovat ve vztahu k jejich ekonomické

30 DVOŘÁKOVÁ, Dana. Základy účetnictví. 3. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2021. str 13.

ISBN: 978-80-7676-160-2

(27)

27 podstatě, a nikoliv v souladu s jejich právní formou.³² To znamená, že je větší důraz na skutečnou podstatu než na to, co je napsáno například ve smlouvě.

Časové rozlišování

Účetní metoda, která zajistí dodržení akruálního principu a principu přiřazování nákladů výnosům, respektive výnosů nákladům, je časové rozlišení. Podstatou této metody je provádění účetních operací sloužící k zajištění časové shody výnosů a nákladů za účelem výpočtu výsledku hospodaření.

Časové rozlišení se používá u položek, u kterých jsou splněna současně následující tři kritéria:

- účel, jehož důsledkem je budoucí vznik nákladu, výnosu, výdaje nebo příjmu, - částka, která bude v budoucnu zaúčtována jako náklad, výnos, výdaj nebo příjem, - období, kdy k zaúčtování dojde.

Tabulka 2: Položky časového rozlišování

Položky časového rozlišování

Aktivní položky Pasivní položky

Náklady příštích období Výnosy příštích období Příjmy příštích období Výdaje příštích období Zdroj: Vlastní zpracování

Aktivní položky vznikající v rámci časového rozlišení jsou pohledávkami a pasivní položky časového rozlišení jsou naopak závazky. Vyhláška č. 500 nabízí alternativní vykazování časového rozlišení aktiv a pasiv buď v posledním oddílu aktiv „D. Časové rozlišení aktiv“, respektive pasiv rozvahy „D. Časové rozlišení pasiv“, nebo v poměrně novém přidaném oddílu pohledávek „C.II.3. Časové rozlišení aktiv“, respektive oddílu závazků „C.II. Časové rozlišení pasiv“.

Při darovacím crowdfundingu bude pro příjemce klíčové používání účtu zachycující výnosy příštích období. Výnosy příštích období jsou závazkem plynoucím z dopředu přijatých

ISBN: 978-80-7676-160-2

(28)

28 peněžních prostředků, které si účetní jednotka „zaslouží“ teprve v příštích obdobích, kdy poskytne slíbená plnění a vznikne jí výnos. ³³

Odložená daň

Další metodou, kterou účetní jednotky použijí pro dodržení věrného a poctivého obrazu účetní závěrky, je odložená daň. Především se s ní setkají účetní jednotky, které využijí model darovacího crowdfundingu. Tento nástroj slouží k přiřazení nákladu na daň z příjmů správnému účetnímu období a tím naplňuje účetní zásadu akruálnosti, správného přiřazení nákladů a výnosů do účetního období, srovnatelnosti účetních informací i zásady opatrnosti. Kvůli odlišnostem v účetní a daňové legislativě se účetní výsledek hospodaření a daňový základ odlišuje o řadu položek. Z toho důvodu se náklad na splatnou daň z příjmů vztahuje k daňovému základu, a ne k účetnímu výsledku hospodaření. Aby v účetní závěrce byla dodržena zásada časové a věcné souvislosti nákladů a výnosů s účetním obdobím, slouží odložená daň jako nástroj k odstranění vzniklého nesouladu.

O odložené dani mají povinnost účtovat účetní jednotky, které tvoří konsolidační celek, a ty účetní jednotky, které sestavují účetní závěrku v plném rozsahu. Zjednodušeně řečeno je- li účetní jednotka auditovaná, pak jí účetní předpisy ukládají povinnost účtovat o odložené dani.

Ostatní účetní jednotky, které nemají povinnost auditu, mohou ve své vnitropodnikové směrnici stanovit, zda budou o odložené dani účtovat a vykazovat ji.

Pro zjištění odložené daně se používá závazková metoda vycházející z rozvahového přístupu. Závazkovou metodou se rozumí postup, kdy odložená daň bude uplatněna v budoucím období ve vztahu k výsledku hospodaření zjištěnému v účetnictví. Odložená daň se zjišťuje z veškerých přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky zachycené v účetnictví. Výsledný výpočet odložené daně se určí jako součin přechodných rozdílů a sazby daně z příjmů. Používá se ta sazba daně z příjmů, o které je známo, že bude platit pro období, ve kterém bude odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek uplatněny. Pokud tato sazba není známa anebo je obtížné ji určit, použije se sazba platná v příštím účetním období. Tento výpočet vyústí v odložený daňový závazek nebo odloženou daňovou pohledávku.

33 DVOŘÁKOVÁ, Dana. Základy účetnictví. 3. aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2021. str 92 ISBN: 978-80-7676-160-2

(29)

29 Odložený daňový závazek přestavuje kumulované daňové nevýhody. Jedná se o částku daně z příjmů, která bude splatná v budoucím období a upozorňuje účetní jednotku na to, že v budoucnu bude platit vyšší daně, než bude odpovídat dosaženým účetním ziskům.

Naopak odloženou daňovou pohledávkou se rozumí částka daně z příjmů, která bude v budoucnosti ušetřena, a tedy představuje kumulované daňové úspory. O odložené daňové pohledávce je možno účtovat jen za předpokladu, že existuje pravděpodobnost, že v budoucnu budou dosaženy daňové základy v dostatečné výši, aby bylo umožněno umoření všech odčitatelných rozdílů. Pokud tento předpoklad není dodržen, je možno vykázat odloženou daňovou pohledávku pouze v částečné výši, či ji vůbec nevykazovat v rozvaze a uvést ji pouze v příloze účetní závěrky.³⁴

34 SKÁLOVÁ, Jana. Daně v účetnictví. Vydání první. Praha: Wolters Kluwer, 2017. xvii, str. 83-84.

Účetnictví. ISBN 978-80-7552-832-2.

(30)

30

3 Darovací crowdfunding z pohledu příjemce

Účetní jednotka, která se rozhodne obrátit na širokou veřejnost s žádostí o peněžní prostředky na konkrétní účel, v první řadě osloví jednu z online platforem, kde kampaň darovacího crowdfundingu bude chtít uskutečnit. Každá žádost prochází schvalovacím procesem, kdy online platforma nejprve ověří pravdivost příběhu, než kampaň na svých stránkách zveřejní. Kampaně bývají časově omezené, nejčastěji na dobu 60 dní. V průběhu kampaně je platforma účetní jednotce k dispozici a dává jí tipy, jak kampaň propagovat.

Peněžní prostředky se sbírají na platební bránu nebo bankovní účet online platformy. Po ukončení kampaně je příjemci peněz zaslána smlouva o předání výtěžku ze sbírky a po podpisu jsou finanční prostředky vyplaceny na účet příjemce do 14 dnů. Některé online platformy, jako je například Donio s.r.o., zprostředkovávají kampaně zadarmo. Jiné si z vybrané částky strhnou provozní poplatek za zprostředkování daru. Mezi ně patří například platforma Darujme.cz, která si strhává poplatek ve výši 2 % z vybrané částky.³⁵

Obrázek 4: Časová osa darovacího crowdfundingu

Po ukončení kampaně je jasné, v jaké hodnotě byl peněžitý dar vybrán. Avšak až v okamžiku podpisu smlouvy o předání výtěžku ze sbírky vzniká nezpochybnitelný nárok na přijatý dar.

Proto se tento okamžik může považovat za první možný, kdy může dojít k vykázání výnosu.

Účetní a daňové dopady přijatého daru se liší podle jeho charakteru, zejména zda jde o:

- dar na úhradu nákladů nebo na investice (dlouhodobý majetek), - dar peněžní nebo nepeněžní,

- dar účelový nebo neúčelový,

- dar pro vlastní potřebu nebo určený k přeposlání třetí straně.³⁶

35 HAJÁTKOVÁ, Michaela. COO&HR Donio s.r.o. Praha. osobní rozhovor 26.11.2021

36 NEBUŽELSKÁ, Miroslava. Darování a jiná bezúplatná plnění. AUDITOR časopis Komory auditorů České republiky. Vydání 5/2021. [online]. Komora auditorů České republiky. [cit. 20.11.2021]. ISSN 1210-9096.

Dostupné z: https://www.kacr.cz/file/6511/5-auditor-2021.pdf

(31)

31 Jelikož v darovacím crowdfundingu je dán předpoklad, že vždy půjde o peněžní dar určený na konkrétní účel pro vlastní potřebu, zbývá rozlišit účetní a daňové dopady na úhradu vlastních nákladů nebo na pořízení dlouhodobého majetku.

Příjemcem darovacího crowdfundingu bývá nejčastěji neziskový sektor. Nepodnikatelské subjekty řídící se vyhláškou č. 504 jsou na přijaté dary zvyklý a jejich účetní řešení je v účetní praxi ustáleno do několika způsobů zachycení, mezi kterými si účetní jednotky mohou vybrat.

Podnikatelské subjekty, kteří se řídí vyhláškou č. 500, se při využití darovacího crowdfundingu setkají s výkladovou nesrovnalostí u způsobu vykázání výnosu a s nejistotou, kdy vůbec výnos vykázat. Při řešení těchto problémů se diplomová práce bude opírat i o Mezinárodní účetní standardy.

(32)

32 3.1 Způsob a okamžik vykázání výnosu dle vyhlášky č. 504

Účetní jednotky, na které se vztahuje vyhláška č. 504, tedy nepodnikatelské subjekty jako jsou například nestátní neziskové organizace, se s přijatými dary setkávají značně častěji a mnohokrát bývají jejich dominantním zdrojem příjmů. Účtování o přijatých darech je proto u těchto účetních jednotek specificky upraveno. Přijaté dary v rámci darovacího crowdfundingu jsou vždy v peněžité podobě a jsou darovány na konkrétní účel. Tento účel budeme rozlišovat na úhradu provozních nákladů (neinvestiční dar) a na pořízení dlouhodobého majetku (investiční dar).

3.1.1 Peněžitý dar určený na provozní účely

Český účetní standard č. 412 - Náklady a výnosy a č. 413 - Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky umožňuje nestátním neziskovým organizacím o přijatém neinvestičním daru účtovat dvěma způsoby:

- rozvahovým způsobem nebo - výsledkovým způsobem.

Rozvahový způsob

Rozvahový způsob účtování přijatých darů zachycuje přijatý dar v rozvaze, konkrétně ve vlastním kapitálu na účtu účtové skupiny 91 – Fondy. Použití daru na financování provozních nákladů, které vznikly při splnění účelu, na který byl dar v crowdfundingové kampani vybrán, je účtováno na vrub nákladů oproti účtovým skupinám 21 – Peněžní prostředky v pokladně, 22 – Peněžní prostředky na účtech nebo 32 – Závazky.

Spolu s čerpáním prostředků je možné, nikoliv povinné, účtovat o rozpuštění fondu.

Některé účetní jednotky mohou mít povinnost rozpuštění fondu předepsanou. Toto rozpuštění se zachytí na vrub účtové skupiny 91 – Fondy ve prospěch účtové skupiny 64 – Ostatní výnosy.

Výhodou tohoto způsobu je prokázání vazby mezi darem a z něj krytými náklady. Výnosy ve výsledku hospodaření pokrývají náklady, které vznikly při uskutečnění účelu, na který byl dar vybrán. Takto je dodržen tzv. matching principle neboli princip přiřazení nákladů výnosům a věcná souměřitelnost výnosů a nákladů. Výše výsledku hospodaření se tak nemění, jelikož výnosy i náklady rostou o stejnou částku.

Pokud účetní jednotka nebude o rozpuštění fondu účtovat a dochází v daném účetním období pouze k zaúčtování čerpání daru ke krytí nákladů, vzniká účetní jednotce ztráta. Fond

(33)

33 vytvořený z darů pak lze použít k úhradě ztráty.³⁷ V tomto případě ještě více roste důležitost přílohy k účetní závěrce, aby uživatelům účetních informací vysvětlili důvod ztráty, která je na první pohled může znejistit.

Pokud k čerpání daru dochází v několika účetních období, ponechává se nevyčerpaná část daru k datu účetní závěrky ve vlastním kapitálu v účtové skupině 91 – Fondy.

Příklad č. 1 Účtování přijatých darů dle vyhlášky č. 504 – rozvahový způsob

Organizace Popelka, z. s. vede podvojné účetnictví a má vlastní jmění v hodnotě 1 000 000 Kč uložené na bankovním účtu. V roce 2021 vybrala přes darovací crowdfunding dar ve výši 500 000 Kč na uskutečnění kulturní akce v roce 2022. Peněžní prostředky přijala na bankovní účet v roce 2021. V témže roce zaměstnala koordinátora akce na DPP a začala na akci pořizovat potřebné vybavení. Do konce roku 2021 vyplatila koordinátorovi mzdu ve výši 40 000 Kč a pořídila na fakturu drobný majetek v hodnotě 200 000 Kč, z toho 100 000 Kč zaplatila až v dalším roce. V roce 2022 vyplatila koordinátorovi mzdu ve výši 60 000 Kč. Dále nakoupila materiál ve výši 50 000 Kč a služby v hodnotě 180 000 Kč. Organizace Popelka, z. s.

se ve vnitropodnikové směrnici rozhodla účtovat o přijatých darech rozvahovým způsobem a dále:

a) bude postupně rozpouštět fond proti výnosům,

b) nebude rozpouštět fond proti výnosům, ale použije ho na úhradu ztráty.

37 JOŠT, Marek. Nestátní neziskové organizace: právní úprava, účetnictví, audit, transparentnost. Vydání první. Praha: Oeconomica, nakladatelství VŠE, 2019. str. 163. ISBN 978-80-245-2325-5.

(34)

34 Tabulka 3: Příklad 1 – Účtování peněžitých darů dle vyhlášky č. 504 rozvahový způsob varianta a)

Název účetní operace Částka MD Dal

ROK 2021

Přijetí daru na bankovní účet 500 000 Kč 221 911

Mzda koordinátora 40 000 Kč 521 331

Nákup drobného majetku 200 000 Kč 501 321

Zaplacení mzdy koordinátora 40 000 Kč 331 221

Proplacení faktur 100 000 Kč 321 221

Rozpuštění fondu ve výši hrazených nákladů 240 000 Kč 911 648 Hodnota nevyčerpaného daru na konci roku 260 000 Kč 911 962 ROK 2022

Nákup materiálu 50 000 Kč 501 221

Nákup služeb 180 000 Kč 518 321

Proplacení všech faktur 280 000 Kč 321 221

Rozpuštění zbytku fondu 260 000 Kč 911 648

V roce 2021 došlo k čerpání fondu pouze ve výši 240 000 Kč, tedy nevyčerpaná část daru se v konečné rozvaze vykázala v hodnotě 260 000 Kč. Výsledek hospodaření v roce 2021 nebyl nijak ovlivněn, jelikož došlo k pohybu na straně nákladů i výnosů o stejnou částku. V roce 2022 došlo k přečerpání daru o 30 000 Kč. Maximálně lze z fondu rozpustit zbývajících 260 000 Kč, jelikož fondy nemohou vykazovat záporný zůstatek. Výsledek hospodaření v roce 2022 je z důvodu přečerpání fondu ovlivněn a vychází ztráta v hodnotě 30 000 Kč.

(35)

35 Tabulka 4: Příklad 1 – Účtování peněžitých darů dle vyhlášky č. 504 rozvahový způsob varianta b)

Název účetní operace Částka MD Dal

ROK 2021

Přijetí daru na bankovní účet 500 000 Kč 221 911

Nákup drobného majetku 200 000 Kč 501 321

Proplacení faktur 100 000 Kč 321 221

Hodnota fondu konci roku 500 000 Kč 911 962

ROK 2022

Úhrada ztráty z roku 2021 240 000 Kč 911 931

Nákup materiálu 50 000 Kč 501 221

Nákup služeb 180 000 Kč 518 321

Proplacení všech faktur 280 000 Kč 321 221

V roce 2021 nedošlo k čerpání fondu. Výsledek hospodaření byl ovlivněn o náklady spojené s použitím daru a organizace zůstala ve ztrátě v hodnotě 240 000 Kč. V roce 2022 se se ztráta roku 2021 na účtu výsledku hospodaření ve schvalovacím řízení uhradila rozpuštěním daného fondu. Následně v roce 2022 ovlivní potřebné náklady na uskutečnění kulturní akce výsledek hospodaření a organizace bude opět ve ztrátě v celkové hodnotě 290 000 Kč. Ovšem v roce 2023 bude moci tuto ztrátu pokrýt z fondu vytvořeného z darů pouze z části 260 000 Kč.

Výsledkový způsob

Výsledkový způsob přijatý dar zobrazuje rovnou na výsledkových účtech v účtové skupině 68 – Přijaté příspěvky. Výnos vzniká v okamžiku přijetí daru, popřípadě v okamžiku, kdy je přijetí dostatečně jisté. Za tento okamžik v darovacím crowdfundingu může být považován podpis smlouvy o předání výtěžku po ukončení kampaně.

V situaci, kdy dar nebyl poskytnut na konkrétní účel, se výnos časově nerozlišuje, a to ani v případech, kdy dar nebyl do konce roku spotřebován. Jelikož náklady vznikají v období spotřebování daru, může nastat situace, kdy přijetí daru a použití daru nenastane ve stejném