Zdroj: Vlastní zpracování
60 STROUHAL, Jiří. Účetní souvztažnosti podnikatelských subjektů. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2020. xiii, 264 stran. Účetnictví. ISBN 978-80-7598-642-9.
61BOTEK, R. MAREK, D. Dary v účetnictví 2016 [online]. Wolters Kluwer ČR, a. s. [cit. 06.11.2021].
Dostupné z: https://www.dauc.cz/dokument/?modul=li&cislo=207287 543 – Dary 221 – Bankovní účet
72 Přestože v souvislosti s přijatým darem lze uvažovat nad časovým rozlišením výnosu z přijatého daru, nad darem poskytnutým přes darovací crowdfunding takto uvažovat nelze.
Náklad v podobě poskytnutého daru nelze časově rozlišit do příštích období, jelikož se jedná o jednorázovou událost, která ovlivní pouze výsledek hospodaření v účetním období, v kterém bude peněžitý dar poskytnut.
Účetní jednotky, které se řídí vyhláškou č. 504, zaúčtují poskytnutý dar dle Českého účetního standardu č. 412 – Náklady a výnosy. Jelikož tyto účetní jednotky nerozlišují náklady na provozní a finanční, nemůže docházet k podobné výkladové nesrovnalosti jako u Českého účetního standardu č. 019 – Náklady a výnosy. Poskytnutý dar zaúčtují do účtové skupiny 54 – Ostatní náklady souvztažně se snížením peněžních prostředků.
Náklady v pojetí Mezinárodních účetních standardů se rozlišují na tzv. Expences, tedy náklady, které se vtahují k hlavní výdělečné činnosti účetní jednotky, a na Losses neboli náklady, které souvisí s jednorázovou událostí a nevztahují se k hlavní výdělečné činnosti.
Poskytnutý peněžitý dar představuje pro účetní jednotku jednorázovou událost a je nežádoucí, aby ve výsledovce zkresloval výkonnost účetní jednotky. Proto se poskytnutý peněžitý dar vykáže jako Loss.
73 4.2 Daňové dopady poskytnutého daru
Výhodou poskytovatele v tomto modelu crowdfundingu je daňová úspora při poskytnutí daru. Podle zákona o daních z příjmů si může od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého:
- obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,
- na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost,
- fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení,
- fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky, nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání,
- obdobně se postupuje u bezúplatných plnění na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
Podmínkou odpočtu u fyzických osob je poskytnutí bezúplatných plnění, které v úhrnu za zdaňovací období přesáhnou 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. Zároveň je odpočet od základu daně omezen na nejvýše 15 % ze základu daně. Pro zdaňovací období
74 v kalendářních letech 2020 a 2021 byla maximální hodnota odpočtu bezúplatných plnění zvýšena na 30 % ze základu daně.62
Právnické osoby si mohou bezúplatné plnění odečíst od základu daně, pokud jeho hodnota je alespoň ve výši 2 000 Kč. Maximálně lze odečíst 10 % ze základu daně již sníženého o případnou daňovou ztrátu, odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání (dále snížený základ daně). Ve zdaňovacích obdobích, které skončily v období od 1. března 2020 do 28. února 2022, lze odečíst nejvýše 30 % sníženého základu daně.63
Při darování peněžních prostředků na přelomu účetního období se může stát, že poskytovateli odejdou peněžní prostředky z bankovního účtu k poslednímu dni účetního období. V tento moment také dojde k vykázání nákladu. Pokud se ovšem peněžní prostředky připíšou na účet příjemce až v následujícím účetním období, nebude se zatím moci stát tento náklad pro poskytovatele daňově odčitatelnou položkou. Převod vlastnictví nastane v momentu, až když příjemce disponuje darem. K tomu dojde v následujícím účetním období, a až v tomto období dojde ke splnění výše zmíněných podmínek a poskytovatel bude moci využít dar jako odčitatelnou položku od základu daně.
Příklad č. 10 Účtování poskytnutého peněžitého daru
Firma Dobrůtky s. r. o. se na konci roku 2021 rozhodla přes kampaň darovacího crowdfundingu přispět na projekt #ENERGIELEKARUM peněžitým darem ve výši 50 000 Kč.
Peníze odešly z bankovního účtu 24. prosince, a ještě ten samý den byly připsány na bankovní účet obdarovaného. Firma Dobrůtky s. r. o. chce dar uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně. Při výpočtu splatné daně se základ daně vyčíslil na 300 000 Kč a žádný jiný dar v roce 2021 neposkytla ani nedisponuje jinou odčitatelnou položkou.